Cizinci

Povodeň, která nastala ve středu po uvolnění části ledovce, zasáhla pohraničí Tibetu a Nepálu. Nepálská policie potvrdila, že počet obětí vzrostl na 353. Mezi více než tisícem pohřešovaných jsou lidé z více než třiceti zemí, uvedla agentura AP. Záchranářům v Nepálu pomáhá tamní armáda i policie. V místě sesuvu ledovce vzniklo jezero, které se zvětšuje a hrozí vylitím, píše Reuters.

Slovenská policie v úterý oznámila, že příslušníci úřadu pro boj proti organizovanému zločinu (ÚBOK) překazili žhářský útok na továrnu na výrobu bezpilotních systémů. V případu stíhá tři cizince, které obvinila z obecného ohrožení na objednávku. Dva z nich byli zadrženi na Slovensku, další pak v Německu. Podle listu Denník N se terčem útoku měl stát závod společnosti Skyeton, kterou založil ukrajinský podnikatel Oleksandr Stepura.

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.

Sněmovna ve středu odpoledne v prvním čtení podpořila zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců, kteří do Česka uprchli před ruskou agresí. Vládní návrh počítá například s tím, že dočasně chránění žadatelé o humanitární dávku budou muset být zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce. Budou se také zřejmě muset zdržovat na území Česka. Podmínky se nemají týkat dětí a studujících či seniorů. Vládní koalici se naopak opět nepodařilo dokončit schvalování jejího návrhu zákona o státních zaměstnancích.

Do války na Ukrajině se přímo zapojily desítky tisíc zahraničních bojovníků. Zatímco na straně ruských agresorů válčí posily ze Severní Koreje a Střední Asie, Kyjev se na začátku invaze spoléhal na dobrovolníky ze Západu. Dnes už ale ukrajinskou uniformu nejčastěji navlékají žoldnéři z Jižní Ameriky. Nejčastěji Argentinci, Brazilci a Kolumbijci slouží v běžných ukrajinských jednotkách po boku domácích obránců. Z Kolumbie dorazilo na ukrajinské bojiště až sedm tisíc mužů a žen. Podle některých zpráv se tam potkávají lidé, kteří doma stáli proti sobě v řadách armády a povstalců. Navíc se objevují na obou stranách – ukrajinské i ruské. Velitelé ukrajinských frontových jednotek tvrdí, že zájem o službu mezi cizinci je velký, a pokud by padly byrokratické překážky, rychle by dorazily tisíce mužů s vojenskými zkušenostmi. Doplnit početní stavy mužstva bránící se země urgentně potřebuje.

Británie vyvíjí kontroverzní nástroj pro svou zpřísňující se azylovou politiku. Za pomoci umělé inteligence chce od léta 2027 odhadovat věk imigrantů, u kterých není jisté, že jsou nezletilí. Vládní data ukazují, že současný systém je náchylný k chybám, a analýza fotografií má situaci zlepšit. Kromě toho plánují úřady rozšířit i využívání systému rozpoznávání tváří.

Vláda zpřísnila podmínky pro ukrajinské uprchlíky. „Trestná činnost nejenom cizinců jako takových, ale i ukrajinských občanů postupně stále roste,“ vysvětluje krok ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). V Interview ČT24 probral s moderátorem Jiřím Václavkem nejen statistiky trestné činnosti páchané cizinci, ale i nastavení humanitární dávky, nebezpečí vzniku levicových teroristických skupin či zrušení Krizového informačního týmu (KRIT).

Už více než deset procent obyvatel Česka tvoří cizinci. A zatímco firmy volají po dalších pracovnících pro provozy 24/7 i dopravu, firmy čelí byrokratickým průtahů a omezeným kapacitám úřadů. Analýza pořadu Bilance navíc ukazuje na fenomén „brain waste“ – tisíce vysokoškolsky vzdělaných uprchlíků pracují u pásu, protože jejich hlubší integrace není dotažená.

Stát zaplatí víc peněz za právní pomoc pro cizince, upozorňuje zástupce ombudsmana i některé neziskové organizace. Ministerstvo vnitra nově vypsalo zakázku pro advokátní kanceláře, dosud přitom službu zčásti dotovalo i právě neziskovým organizacím, které mohly čerpat také evropské peníze.

Každý druhý taxikář v Česku je cizinec; nejvíc jich jezdí v Praze. I proto chce vláda zavést novou povinnost – znalost češtiny. Umět by ji měli i ti, kteří zákazníky získávají přes aplikace jako Uber nebo Bolt. „V momentě, kdy ten řidič má aspoň základní znalost českého jazyka, dokáže se seznámit prokazatelně s českými předpisy a s těmi dopravními situacemi, které můžou být odlišné oproti zemím, odkud ti řidiči pocházejí,“ vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Na zákonu teď ministerstvo dopravy pracuje – platit by mohl od roku 2028.

Česko chce na Evropské radě podpořit italský návrh pozastavit uplatňování systému emisních povolenek (EU ETS 1) týkající se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Chce navrhnout i cenový strop. Kabinet na své schůzi podpořil mimo jiné návrh cizineckého zákona, který má zcela nahradit dosavadní normu. Podle resortu vnitra pravidla nijak nerozvolňuje, zavést má ale digitalizaci řízení. Ministři schválili i novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Vláda rovněž rozhodla, že HHC začne brzy patřit mezi zakázané látky, jeho držení bude trestné.

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu požádalo v Česku o živnostenské oprávnění přes čtyřicet šest tisíc Ukrajinců. Vyplývá to ze statistik společnosti Dun & Bradstreet. Patří mezi ně Albína Romanjuková a Oleksandr Politiuk, kteří stejně jako tisíce jejich krajanů utekli před válkou a v Česku se pustili do podnikání. Ukrajinci se uplatňují i jako zdravotníci nebo učitelé. Solomija Makovská dokonce získala ocenění Učitel Vysočiny.

Gruzínské bezpečnostní složky zatkly ve městě Kutaisi dva cizince, kteří se pokoušeli nelegálně koupit uran a radioaktivní látku cesium-137 a přepravit je do jiného státu. S odkazem na tamní tajnou službu o tom píší gruzínský server Civil a agentura Reuters.

Nebe nad Kyjevem pomáhají střežit i veteráni amerického a nizozemského letectva. Spolu s ukrajinskými letci působí v letce vyzbrojené stíhačkami F-16, která zasahuje hlavně proti ruským střelám s plochou dráhou letu a ruským dronům, napsal francouzský server Intelligence Online.

Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil zahájit jaderné rozhovory se Spojenými státy, píše agentura AFP s odvoláním na íránská média. Jednání se budou konat pravděpodobně v pátek v Turecku, sdělil agentuře arabský činitel pod podmínkou zachování anonymity. Rozhodnutí přichází v době, kdy prezident USA Donald Trump zvyšuje tlak na Írán a hrozí případným vojenským zásahem. Teherán dle zdrojů serveru Axios požaduje přesunutí jednání se Spojenými státy do Ománu.

Na konci září žilo v Česku legálně 1 107 403 cizinců, oproti červnu jich přibylo asi 16 tisíc, meziročně pak více než 28 tisíc. Nejvíce bylo Ukrajinců, s odstupem následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ministerstvo vnitra to uvedlo ve zprávě o migraci za třetí čtvrtletí. Cizinci v současnosti podle resortu tvoří asi 10,2 procenta populace. Nejvíce jich žije v Praze, nejméně ve Zlínském kraji.

Moskvě se od zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu podařilo vlákat do bojů tisíce lidí z Blízkého východu. Řada z nich slyšela na příslib výhodné pracovní nabídky nebo získání ruského občanství, nakonec ale skončila na frontě. S verbováním cizinců zřejmě pomáhá Kremlu Írán, upozornil americký think tank Middle East Forum (MEF).

Stát mohl za roky 2019 až 2022 přijít kvůli nelegálnímu zaměstnávání asi o 92 miliard korun. Odpovědné úřady, které mají nelegální zaměstnávání na starosti, si včas nepředávaly potřebné údaje a nedoměřovaly pojistné zaměstnavatelům, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání cizinců, podotkl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly zabezpečení úhrady daní a odvodů z nelegálního zaměstnávání v letech 2019 až 2023. Resort financí se závěry, které se k němu vztahují, nesouhlasí.

Cizinci mají velký zájem o tuzemské byty, především v Praze a Brně. Podle developerů i realitních makléřů je čtvrtina až pětina jejich klientů ze zahraničí. Ještě donedávna vyhledávali především nové a zrekonstruované bydlení poblíž centra. Teď se zajímají i o sídliště v okrajových částech měst.

Kvóty pro přijímání pracovníků z ciziny se v jedenácti českých zastupitelských úřadech po světě od července upraví. Posílí se počet míst pro experty, ubude víz pro nekvalifikované síly. Česko chce nově získat 24 specialistů na informační technologie z Indie, 650 vysoce kvalifikovaných sil z Číny či dalších 120 z jiných asijských zemí. Naopak kvóta pro 120 lidí z Afriky s většinou nízkou kvalifikací se má škrtnout, oznámil po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS).

V Česku podle dat ministerstva práce a sociálních věcí vycházejících z neověřených údajů zaměstnavatelů pracuje a platí daně 858 550 cizinců – tedy lidí bez českého občanství. Ti všichni nějakým způsobem přispívají do rozpočtu státu. Nejsou ve všech částech země zastoupení stejným počtem, koncentrují se hlavně v několika místech republiky. A podobně se liší i to, čím se živí.

Obvinění z daňové trestné činnosti si po úterní razii Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v Plzeňském, Karlovarském a Ústeckém kraji zatím vyslechli čtyři podnikatelé z Mostecka a Teplicka. Detektivové v úterý zadrželi osm lidí, zbývající čtyři by měli být v průběhu středečního odpoledne propuštěni na svobodu. Pro ČT to uvedla náměstkyně ústecké krajské státní zástupkyně Kateřina Doušová. Škoda je zhruba 34 milionů korun.