Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil zahájit jaderné rozhovory se Spojenými státy, píše agentura AFP s odvoláním na íránská média. Jednání se budou konat pravděpodobně v pátek v Turecku, sdělil agentuře arabský činitel pod podmínkou zachování anonymity. Rozhodnutí přichází v době, kdy prezident USA Donald Trump zvyšuje tlak na Írán a hrozí případným vojenským zásahem. Teherán dle zdrojů serveru Axios požaduje přesunutí jednání se Spojenými státy do Ománu.
Teherán není ohledně rozhovorů s USA „ani optimistický, ani pesimistický“, uvedl v úterý podle agentury Reuters íránský diplomatický zdroj a dodal, že Teherán nebude vyjednávat o svých obranných schopnostech.
Mluvčí íránské diplomacie Esmáíl Baghájí již v pondělí uvedl, že Teherán pracuje na formě a rámci jednání s tím, že připraveny budou v řádu dnů. Portál Axios napsal, že íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí se v Istanbulu sejde se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Stevem Witkoffem. O Pezeškjánově rozhodnutí ohledně jaderných rozhovorů v pondělí informovala íránská polostátní tisková agentura Fars s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele.
Pezeškján v úterý na síti X informoval, že dal Arakčímu pokyny vést s USA „rovnocenná“ jednání, a to za předpokladu, že k tomu budou vhodné podmínky, tedy žádné výhrůžky či nepřiměřená očekávání. Prezident islámské republiky své rozhodnutí odůvodnil žádostí „přátelských vlád“ v regionu odpovědět na Trumpův „návrh k jednání“.
Spojené arabské emiráty podpořily tento krok a zdůraznily, že arabský region nepotřebuje další konflikt mezi USA a Íránem. „Myslím, že region prošel různými katastrofálními střety. Nemyslím si, že potřebujeme další, a rád bych viděl přímá íránsko-americká jednání vedoucí k porozumění, že těmto problémům nebudeme čelit každý druhý den,“ řekl diplomatický poradce emirátského prezidenta Anvár Gargaš.
Francie však upozornila, že prioritou vyjednávání by mělo být ukončení represí v Íránu, nikoli jaderná otázka. „Prvním rozhodnutím, které je třeba učinit, je samozřejmě ukončení těchto krvavých represí, propuštění vězňů, zrušení komunikačních omezení, navrácení svobody íránskému lidu a poté řešení otázek jaderných zbraní, raket a podpory teroristických organizací,“ podotkl v úterý podle stanice France Télévisions francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.
Írán po masových protestech
Napětí mezi Washingtonem a Teheránem vzrostlo v lednu, kdy se v Íránu několik týdnů konaly protirežimní protesty, které tamní bezpečnostní síly násilím potlačily. Trump varoval Írán, že USA vojensky zasáhnou v případě, že režim bude nadále zabíjet protestující. Íránská lidskoprávní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA) sídlící ve Spojených státech tvrdí, že při protestech, které začaly na konci prosince, zahynulo 6854 lidí, z nichž 6430 byli demonstranti.
HRANA také uvedla, že íránské úřady podle jejích informací zadržely při protestech celkem 50 243 lidí. Ve vězení skončili prý hlavně studenti, pedagogové či umělci a íránská televize odvysílala i na tři sta vynucených doznání, uvádí organizace.
Poté, co režim potlačil protesty, začal Trump možný americký útok proti Íránu spojovat s otázkou jaderného programu blízkovýchodní země. Teherán dlouhodobě tvrdí, že jeho program slouží pouze k mírovým účelům. Mezinárodní agentura pro atomovou energii nicméně v minulosti opakovaně upozornila, že Írán obohacuje uran na úroveň vyšší, než je pro jadernou energetiku třeba. Již loni v červnu se americké síly jednorázově zapojily do izraelských vzdušných úderů proti íránské jaderné infrastruktuře.
V současné době mají Spojené státy v oblasti flotilu v čele s letadlovou lodí Abraham Lincoln. Íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí v neděli varoval, že americký útok bude znamenat regionální ozbrojený konflikt. Proti vojenskému zásahu USA se staví i řada zemí v regionu, jež se obávají nestability, kterou by vyvolal.
Íránská policie zadržela kvůli protestům 139 cizinců
Íránská policie zatkla v souvislosti s celostátními protirežimními protesty také 139 cizinců, jejich národnost však zatím neupřesnila, informovala v úterý dopoledne agentura AFP s odvoláním na místní média.
„Během prověřování spisů týkajících se výtržníků bylo zjištěno, že 139 ze zatčených jsou cizinci,“ citovala agentura Tasním policejního náčelníka provincie Jazd Ahmada Negahbana. Podle něj byli cizinci zapleteni „do organizování, podněcování a vedení nepokojů“. V některých případech byli dle něj zadržení „v kontaktu se sítěmi mimo Írán“.
V pondělí íránská policie podle médií uvedla, že při razii v Teheránu zatkla čtyři ukrývající se cizince. Dodala, že v jedné z jejich tašek našla čtyři podomácku vyrobené akustické granáty.
Íránské úřady obviňují Spojené státy, Izrael a Evropskou unii z podněcování násilí v zemi.
