Írán tvrdí, že vybudoval síť podmořských tunelů se stovkami raket s dosahem přes tisíc kilometrů, které by mohl použít v případě konfliktu s USA v Perském zálivu. Pohrozil rovněž uzavřením klíčové ropné tepny – Hormuzského průlivu. Revoluční gardy chtějí v oblasti o víkendu uspořádat vojenské cvičení. Teherán, jehož obranu a jaderný program oslabila loňská válka s Izraelem, nadále disponuje tisícovkami balistických střel.
Na propagandistických záběrech odvysílaných íránskou státní televizí se velitel námořnictva revolučních gard Alírezá Tangsírí pohybuje uvnitř podmořských raketových zařízení, kde ukazuje řadu střel údajně připravených k odpalu. Síť tunelů byla podle něj vybudována k obraně proti americkým plavidlům operujícím v Perském zálivu a Ománském moři, píše web The New Arab.
Íránský admirál prohlásil, že v tunelech se nacházejí stovky řízených střel s doletem přes tisíc kilometrů. Nová raketa Qadr-380L vyvinutá revolučními gardami je podle něj vybavena vyspělým naváděním schopným sledovat cíle až do dopadu.
„Naše schopnosti se neustále rozvíjejí,“ zdůraznil Tangsírí a pohrozil, že íránské síly jsou připraveny čelit jakékoli hrozbě „na jakékoli úrovni a v jakékoli zeměpisné oblasti“.
Americký prezident Donald Trump opakovaně hrozí Teheránu vojenským zásahem. Nejprve kvůli zabíjení demonstrantů, v současné době žádá uzavření nové dohody o íránském jaderném programu. V oblasti Blízkého východu se nachází přibližně deset amerických námořních lodí, včetně flotily v čele s letadlovou lodí Abraham Lincoln, tří torpédoborců a bojových letounů F-35C, odhadl podle agentury AFP jeden z amerických představitelů.
Evidentní přípravy na konflikt, říká expert
Izraelská média v pátek informovala, že od rána kotví v přístavu Ejlat na jihu Izraele u Rudého moře americký torpédoborec USS Delbert D. Black. Ten je podle deníku Ha'arec vybaven zařízením, které umí zneškodnit balistické střely. Armáda židovského státu uvedla, že připlutí plavidla bylo plánované a že bude využito během vojenské spolupráce Izraele a USA, píše server The Times of Israel.
Příprava na konflikt je evidentní, míní politický a kulturní geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity. „Příprava tu byla, už když kulminovaly protesty (v Íránu) a izraelské prostředky byly připraveny. To by ale nebyla Venezuela. Arabské prostředky spekulují, že se Američané možná pokusí odstranit hlavu státu Alího Chameneího, jeho syna. I to je možné,“ soudí Baar.
V tandemu s Izraelci, kteří jsou experty na špionáž, podle něj mohou být schopni zasáhnout špičky íránského režimu. „Pořád je tu ale mnoho pěšáků připravených a rozmístěných po celé zemi. To už není o tom useknout hlavu drakovi, protože je tu evidentně plno stoupenců režimu odhodlaných bojovat do posledního muže,“ upozornil Baar.
„Robustní raketová síla“
Loňská dvanáctidenní válka Izraele s Íránem, do níž se zapojily i USA, sice zpozdila íránský jaderný program a oslabila obranu islámské republiky, její arzenál balistických střel nicméně vyšel z konfliktu do značné míry neporušen. Americkým silám a jejich spojencům v regionu tak může způsobit reálné škody, píše list The Wall Street Journal (WSJ).
Teherán má v současné době odhadem dva tisíce balistických raket středního doletu, které mohou zasáhnout Izrael. Má také značné zásoby raket krátkého doletu, jimiž může udeřit na americké základny v Perském zálivu a lodě v Hormuzském průlivu. Írán disponuje rovněž protilodními střelami s plochou dráhou letu a torpédovými čluny, stejně jako mnoha drony, jež mohou ohrozit americké lodě, upozorňuje WSJ.
Jakýkoli útok ze strany USA by se tak mohl rychle vyhrotit, a to i přes to, že Trump dává přednost rozhodnému použití síly, které se nezmění v regionální konflikt. „Teherán je sice slabý, ale jeho robustní raketová síla znamená, že je stále smrtící,“ řekl WSJ Behnám Ben Táleblú z washingtonského think tanku Nadace pro obranu demokracií.
Mnoho íránských raket je navíc schopno nést jaderné nálože, což znervózňuje mezinárodní společenství, upozorňuje projekt Iran Watch. Teherán také nadále vyvíjí kosmické nosné rakety, které využívají mnoho stejných technologií jako balistické rakety dlouhého doletu.
Ohrožení amerických sil v regionu
USA mají na Blízkém východě asi 40 tisíc vojáků a desítky základen od Kuvajtu po Turecko. Některé jednotky byly z amerických vojenských zařízení přesunuty už začátkem tohoto měsíce, když Trump začal uvažovat o útoku na Írán.
Američané mají v regionu rozmístěny protiraketové systémy Patriot a Thaad a dovážejí další, což by mohlo pomoci zmírnit íránskou odvetu, podotýká WSJ.
USA také hraje do karet, že během loňské války íránské zásoby mobilních odpalovacích zařízení klesly ze 480 kusů na stovku, odhaduje Hudsonův institut ve Washingtonu. Írán se nicméně snaží svou zásobu obnovit. Přispěchat na pomoc Teheránu navíc slíbily spřízněné skupiny jako irácké šíitské milice, libanonský Hizballáh či jemenští hútíové, což by mohlo situaci zkomplikovat.
Vojenské cvičení ve strategickém průlivu
Íránské revoluční gardy už oznámily, že budou v Hormuzském průlivu v neděli a pondělí provádět námořní cvičení, napsala agentura Reuters s odkazem na íránskou stanici Press TV. Teherán vydal varování plavidlům v oblasti, že cvičení bude zahrnovat ostrou palbu, což může narušit transport ropy.
„Dnes musíme být připraveni na válku. Naší strategií je válku nikdy nezačínat, ale když nám bude vnucena, budeme se bránit,“ uvedl podle agentury AFP íránský viceprezident Mohammad Rezá Áref.
Politický představitel námořních sil revolučních gard Mohammad Akbarzádeh tento týden pohrozil uzavřením důležitého průlivu. „Írán má k dispozici informace o Hormuzském průlivu v reálném čase, nad hladinou i pod ní, a bezpečnost této strategické cesty závisí na rozhodnutích Teheránu,“ řekl Akbarzádeh. „Nechceme, aby světová ekonomika trpěla, ale Američané a jejich podporovatelé nebudou mít z války, kterou rozpoutají, prospěch,“ varoval podle televize al-Arabíja.
Teherán v posledních letech posílil svůj vojenský vliv na ostrovech Abú Músá a Velký a Malý Tunb u Hormuzského průlivu skrze výstavbu námořních základen revolučních gard, stanovišť protivzdušné obrany, odpalovacích raketových zařízení, ale i podporou osídlování prostřednictvím bezplatných pozemkových grantů.
Írán si strategické ostrovy nárokuje stejně jako Spojené arabské emiráty, přičemž spor se v posledním roce významně vyostřil.
Spojnice mezi Perským zálivem a oceánem
Hormuzský průliv je životně důležitá vodní cesta, kterou denně „protéká“ asi pětina světové ropy. Propojuje největší producenty ropy v Perském zálivu, jako jsou Saúdská Arábie, Írán, Irák a Spojené arabské emiráty, s Ománským zálivem a Arabským mořem.
Dodávky paliv přes Hormuzský průliv směřují hlavně na asijské trhy. Podle odhadu Úřadu pro energetické informace USA (EIA) tudy loni směřovalo 84 procent veškeré přepravy ropy a 83 procent přepravy LNG do Asie, zejména do Číny, Indie, Japonska a Jižní Koreje.
Podle údajů společnosti Vortexa přepravuje nejvíce ropy a kondenzátu Hormuzským průlivem Saúdská Arábie. V roce 2024 tvořil vývoz těchto paliv ze Saúdské Arábie 38 procent celkového toku ropy přes průliv. Nejvíce LNG přepravuje průlivem Katar, který patří k největším světovým vývozcům LNG na světě.
Teherán své výhody často využívá a opakovaně hrozí uzavřením Hormuzu, zatím tak ale nikdy neučinil. Podle expertů může použít bezpilotní letouny k úderům na konkrétní přepravní trasy nebo infrastrukturu v průlivu. Může se také pokusit použít námořní plavidla k fyzickému zablokování průlivu, píše server Arab News.
Přerušení dodávek ropy by způsobilo enormní nárůst cen energií a souvisejících nákladů, jako je pojištění a doprava. To by nepřímo ovlivnilo inflaci a ceny na celém světě od USA po Japonsko, dodává server.
Incidenty z minulosti
Klíčovou trasu energetických dodávek zasáhly vojenské konflikty již v minulosti. Například v osmdesátých letech během války mezi Irákem a Íránem přepravu v průlivu narušil íránsko-americký spor známý jako válka tankerů.
Lodě amerického námořnictva tehdy eskortovaly kuvajtské tankery Perským zálivem a Hormuzem, protože Íránci začali minami poškozovat plavidla. Napětí vyústilo v jednodenní námořní bitvu mezi Íránci a Američany a pak sestřelením civilního letadla, které si Američané spletli s íránskou stíhačkou. Zabili tehdy 290 lidí. Incident na dlouhou dobu zhoršil už tak špatné vztahy Washingtonu a Teheránu.
Podle amerického námořnictva Írán mezi roky 2021 až 2023 zaútočil či provedl zabavení v případě zhruba dvacítky mezinárodních přepravních lodí v Perském zálivu a v Hormuzu.
Rijád a Abú Dhabí využívají i ropovody, které klíčový průliv obcházejí. Saúdskoarabská ropná společnost Saudi Aramco provozuje ropovod vedoucí do rudomořského přístavu Janbu s kapacitou pět milionů barelů denně s možností navýšení na sedm milionů barelů.
Touto cestou dodává Rijád ropu na evropské trhy. SAE využívají od roku 2012 ropovod s kapacitou 1,8 milionu barelů denně vedoucí přes písečné duny na západě Emirátů do města Fudžajra v Ománském zálivu.
Trump doufá v jednání
Turecko, Saúdská Arábie, Emiráty i další blízkovýchodní země varovaly Trumpa před útokem na Írán, který by podle nich způsobil chaos a region ještě více destabilizoval. Podle tureckého ministra zahraničí Spojené státy musí odolat tlaku svého spojence Izraele, který se je snaží přimět k vojenskému úderu.
Šéf Bílého domu ve čtvrtek uvedl, že se ještě chystá s Teheránem jednat. A doufá, že nebude muset použít sílu. Íránský viceprezident Áref sdělil, že jeho země je připraven na dialog se Spojenými státy, ale chce blíže nespecifikované záruky. „Náš postoj je jasný, jednání a vyhrožování nejdou dohromady a rozhovory se mohou uskutečnit pouze bez hrozeb a přehnaných požadavků,“ prohlásil dříve íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
V pátek volil mírnější slova. „Írán je připraven sednout ke stolu a nikdy neusiloval o jadernou zbraň, vždy jsme zdůrazňovali, že náš program je mírový,“ řekl Arakčí. „Pokud budou tato jednání založena na vzájemném respektu a důvěře, jsme k nim připraveni,“ dodal.
Teherán tvrdě potlačil protivládní protesty, které vypukly v zemi koncem loňského prosince. Íránská nevládní organizace na ochranu lidských práv HRANA tento týden uvedla, že potvrzených obětí je 6159 a že prověřuje dalších více než 17 tisíc případů. Odpor v íránské společnosti ale trvá – projevuje se i na pohřbech zabitých demonstrantů.
Ministři zahraničí zemí EU ve čtvrtek umístili íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizací. Tajemník iránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání v páteční reakci oznámil, že Teherán nyní považuje ozbrojené síly zemí Evropské unie za teroristické organizace.
„(Mezinárodní) tlak je samozřejmě důležitý, ale obávám se, že oni se ho nezaleknou a neustoupí. Ekonomiku nezlepší, to je běh na dlouhou trať. S režimem je spjata obrovská garnitura lidí, především v mocenské sféře, na něj jsou navázané rodiny. V této chvíli je obava, že hrozí těžká občanská válka mezi stoupenci režimu, kteří jsou ozbrojeni, a jeho odpůrci. Tato garnitura se prostě drží zuby nehty, byť prokázala naprostou neschopnost v řízení státu,“ podotkl Baar.
