Ministři zahraničí EU se shodli na zařazení íránských revolučních gard na seznam teroristických organizací, oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po jednání v Bruselu. Dříve schválili uvalení dalších sankcí na íránské představitele a subjekty, uvedlo české zastoupení při Evropské unii. Jde o reakci na zásah íránského režimu proti masovým demonstracím. Ministři rovněž hovořili o situaci na Ukrajině. Rusko podle Kallasové prohrává na bojišti, tak využívá jako zbraň zimu.
Rozsáhlé demonstrace v Íránu si podle pozorovatelů vyžádaly tisíce obětí. „Represe nemůže zůstat bez odpovědi. Ministři zahraničí EU právě učinili rozhodný krok a označili íránské revoluční gardy za teroristickou organizaci,“ napsala Kallasová na X. „Každý režim, který zabije tisíce vlastních občanů, pracuje na svém vlastním zániku,“ dodala.
Íránské revoluční gardy se tak ocitly na unijním seznamu teroristických organizací po boku al-Káidy, Hamásu či organizace Islámský stát. „Jestliže jednáte jako terorista, má s vámi být i zacházeno jako s teroristou,“ řekla dříve šéfka unijní diplomacie po jednání v Bruselu.
Proti zařazení se stavěly zejména Itálie, Francie a Španělsko, nakonec se ale podle zdrojů podařilo „situaci odblokovat“. Spojené státy označily íránské revoluční gardy za teroristickou organizaci již v roce 2019.
Francie s krokem dlouho nesouhlasila kvůli obavám, že by to ohrozilo její občany zadržované v Íránu a také činnost několika diplomatických misí, které poskytují jeden z mála komunikačních kanálů mezi Teheránem a Evropou a jejími spojenci. Kancelář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona však ve středu signalizovala, že Paříž rozhodnutí nakonec podpoří.
Sankce na íránské představitele
Rada EU předtím také „rozhodla uvalit omezující opatření na dalších patnáct osob a šest subjektů odpovědných za závažné porušování lidských práv v Íránu v návaznosti na násilné potlačování pokojných protestů, včetně použití násilí, svévolného zadržování a zastrašování demonstrantů bezpečnostními silami“, stojí v prohlášení.
Nové sankce se týkají i známého íránského soudce Imána Afšárího a řady velitelů íránských revolučních gard. „Všichni se podíleli na násilném potlačování pokojných protestů a svévolném zatýkání politických aktivistů a obránců lidských práv,“ dodala Rada EU.
Mezi sankcionovanými subjekty jsou pak například Íránský úřad pro regulaci audiovizuálních médií (SATRA) či další společnosti, které se podílejí na cenzuře a kampaních na internetu.
Omezující opatření související s porušováním lidských práv v Íránu se nyní vztahují na celkem 247 osob a padesát právnických osob. Jde o poslance íránského parlamentu, tamní politiky, příslušníky bezpečnostních sil, ale i ministra vnitra Ahmada Vahídího.
Mezi sankcionovanými subjekty pak jsou například íránské ministerstvo kultury, íránské ministerstvo školství, íránská mravnostní policie, Islámské revoluční gardy, íránské donucovací orgány, věznice či tiskové agentury.
Sankce spočívají ve zmrazení majetku, zákazu cestování do EU a zákazu poskytování finančních prostředků nebo ekonomických zdrojů osobám uvedeným na seznamu.
V rámci sankčního režimu souvisejícího s pomocí Íránu, kterou poskytuje Rusku, Rada EU rovněž uvalila sankce na další čtyři osoby a šest subjektů. Mezi sankcionovanými jsou firmy a podnikatelé, kteří se podílejí na vývoji a výrobě íránských balistických raket a bezpilotních letounů.
Macinka: Dokud Rusko útočí, není důvod zmírňovat sankce
Unijní ministři zahraničí se věnovali také podpoře Kyjeva. „Já myslím, že dokud válka trvá, dokud Rusko útočí na Ukrajinu, tak asi není žádný důvod sankce změkčovat,“ prohlásil Macinka v reakci na chystaný dvacátý balík omezení. Jde podle něj o jednu z forem, jak vyvíjet tlak na Moskvu, aby „věděla, na které straně stojíme“.
Na úvod diskuse o Ukrajině se s ministry prostřednictvím videokonference spojil jejich ukrajinský protějšek Andrij Sybiha, aby je informoval o situaci v terénu a o nejaktuálnějších potřebách země, která již téměř čtyři roky čelí plnohodnotné ruské agresi.
Zastoupení Evropy v mírových jednáních
Italská premiérka Giorgia Meloniová na začátku ledna prohlásila, že „nastal čas, aby Evropa začala o ruské agresi na Ukrajině jednat také s Moskvou“. Konkrétně se vyslovila pro vytvoření funkce evropského zvláštního vyslance, který by Evropě umožnil hovořit jedním hlasem.
Macinka míní, že je lepší u jednání být než naopak. „Pokud my nic takového neuděláme, tak se také můžeme ocitnout úplně mimo dění, takže si myslím, že v určitý čas a určitý moment by to nemusel být špatný nápad, aby Evropa měla svého zmocněnce, který se bude účastnit mírových jednání,“ poznamenal.
Situaci na Ukrajině ráno komentovala i šéfka unijní diplomacie Kallasová. Vyjádřila se například k třístranným rozhovorům mezi zástupci Kyjeva, Moskvy a Washingtonu, které se konají v Abú Dhabí. „Vidíme rozhovory v Abú Dhabí, ale na ruské straně je přítomen pouze vojenský personál, který nemá mandát se na čemkoli dohodnout, což znamená, že to s mírem rozhodně nemyslí vážně,“ upozornila Kallasová.
Rusko podle ní dělá pravý opak, bombarduje Ukrajince a v současných krutých mrazech, které na Ukrajině panují, se je snaží donutit, aby se vzdali. „Myslím, že jsme viděli mnoho ústupků na ukrajinské straně, ale Ukrajina není tím, kdo páchá agresi. Měli bychom na Rusko vyvíjet větší tlak, abychom viděli i ústupky na ruské straně,“ dodala Kallasová.
Středeční Macinkovy schůzky
Macinka do Bruselu zavítal ve středu. Po schůzce s Ruttem mimo jiné prohlásil, že by bylo vhodné, kdyby Česko na summitu NATO reprezentoval premiér Andrej Babiš (ANO).
„Já myslím, že předmětem schůzky (s Ruttem) bylo mnoho daleko důležitějších věcí,“ reagoval Macinka na dotaz, zda účast Pavla na summitu s Ruttem řešil. Poznamenal přitom, že nejde úplně o téma k debatě právě s generálním tajemníkem, „protože jemu je to víceméně asi jedno“, ale s českou misí při NATO, která se tím bude zabývat.
Mluvčí Hradu Vojtěch Šeliga v úterý uvedl, že ve věci účasti Pavla je relevantní dohoda mezi hlavou státu a premiérem. Babiš dříve opakovaně řekl, že bude Česko na summitu zastupovat Pavel.
Rutte dle Macinky na schůzce ocenil, že Česko bude nadále organizačně zajišťovat muniční iniciativu. „Pro naše ukrajinské a západní partnery je důležité, že Česko sice nebude iniciativu financovat, ale bude v ní pokračovat,“ připojil Macinka.
Ministr se po jednání s Ruttem odpoledne setkal ještě se šéfkou unijní diplomacie Kallasovou a s komisařkou pro rozšíření Martou Kosovou. S Kallasovou debatovali zejména o ruské válce proti Ukrajině a situaci na Blízkém východě.
