Ruské útoky na ukrajinskou energetiku způsobily v napadené zemi humanitární krizi. Miliony lidí se v posledních týdnech ocitají bez elektřiny, tepla či vody. Moskva tento teror spouští v zimě každoročně, ten letošní je ale zatím nejhorší za celou válku, neboť ho Rusko načasovalo na období obzvlášť mrazivého počasí. Teploty v některých bytech se pohybují i kolem bodu mrazu. Experti – jako už mnohokrát předtím – upozorňují, že Moskva zřejmě porušuje mezinárodní právo a nejspíš se dopouští válečných zločinů.
„Je tady jeden stupeň, podívejte se na teploměr,“ ukazuje jedno z videí stanice Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) obyvatelku Kyjeva Tetjanu v jejím bytě. Na dalším záběru je jiný teploměr s asi třemi stupni nad nulou, záznam ukazuje i led na podlaze bytu.
Video dále zabírá potemnělou jednotku intenzivní péče v nemocnici pro pacienty se srdečními chorobami, kde došlo k totálnímu blackoutu, a zařízení proto funguje na generátorech.
„V mém bytě je pět stupňů a už čtyři dny nejde topení. Neteče ani teplá voda, jen studená, a tlak je slabý. Alespoň mám plyn – bydlím v kuchyni, kde se můžu trochu zahřát,“ citovala stanice TSN obyvatelku hlavního města Oleksandru.
Nefungující výtahy ve výškových bytových domech uvěznily především starší hůře pohyblivé obyvatele v jejich domovech, napsala pak mimo jiné CNN.
Anton Rybikov, otec tříletého Davida a dvouletého Matvije, zase řekl agentuře Reuters, že jeden z jeho synů nedávno onemocněl zápalem plic poté, co teplota v jejich bytě klesla na devět stupňů Celsia. Stalo se tak prý v důsledku více než devatenáctihodinového výpadku proudu způsobeného ruskými nálety.
„Už asi 55 hodin nemám proud, takže se jen směju, abych nebrečela,“ řekla stanici RFE/RL Anna, která se uchýlila do jednoho z vyhřívaných stanů rozmístěných v nejhůře postižených čtvrtích Kyjeva. Jde o takzvané Body nezlomnosti, kde se mohou lidé ohřát či si nabít telefon.
„Je mi sedmdesát let a žiji sama. Dnes nešla elektřina celý den a předtím nebyla skoro žádná. Nejde topení, mrzne a spím pod čtyřmi dekami. Nejhorší je, (že mám i) elektrický sporák – ani si nemůžu udělat čaj,“ dodává podle TSN Ljudmyla žijící na kyjevském předměstí. „Pár kilometrů odtud je Bod nezlomnosti, ale nedostanu se tam – bojím se, že upadnu na zledovatělé ulici. Co bych pak dělala?“
Zima jako zbraň
Není to poprvé, co Rusko zneužívá zimu jako zbraň ve své válce proti Ukrajině. Rozsáhlé útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zahájilo už v říjnu 2022, tedy v prvním roce své otevřené války proti sousední zemi, a každou zimu je opakuje.
Současné škody na ukrajinské energetické síti jsou ale považovány za nejzávažnější za celou válku, připomíná Peter Dickinson z think tanku Atlantic Council.
„Vypadá to, že bombardování bylo načasováno tak, aby se shodovalo s nejchladnějším obdobím za více než rok, kdy teploty klesají na delší dobu k minus patnácti stupňům Celsia,“ dodává analytik.
Podobně se vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Úmyslně čekali na mrazivé počasí, aby situaci našich lidí ještě zhoršili. To je cynický ruský teror zaměřený konkrétně na civilisty,“ prohlásil tento měsíc.
„Na Ukrajině není jediná elektrárna, kterou by od začátku války nezasáhl nepřítel,“ řekl už v polovině ledna ministr energetiky Denys Šmyhal. „Z provozu byly vyřazeny tisíce megawatt výrobní kapacity. Nikdo na světě se s takovou výzvou nikdy nesetkal,“ uvedl.
Expertka: Moskva terorem reaguje na Trumpa
Ruská vzdušná ofenziva se začala znatelně stupňovat v posledních měsících loňského roku před začátkem současného chladného období, připomíná Julija Kazdobinová z ukrajinského nevládního analytického centra Ukrainian Prism.
„S klesajícími teplotami začátkem ledna došlo k dalším intenzivnější útokům na ukrajinskou energetickou a tepelnou infrastrukturu, přičemž velké množství dronů a raket směřovalo na konkrétní města s cílem zahltit protivzdušnou obranu,“ popsala. „Jednalo se o předem promyšlený pokus zasáhnout ukrajinské obyvatelstvo využitím zimního počasí jako zbraně,“ dodává s odkazem na načasování útoků.
Cíl Kremlu je podle ní jasný: tím, že činí ukrajinská města neobyvatelná a miliony obyvatel ohrožuje mrazem, se snaží zlomit ukrajinský odpor a donutit Kyjev k přijetí míru za ruských podmínek.
„Jinými slovy, současná bombardovací ofenziva je reakcí (šéfa Kremlu Vladimira) Putina na mírové úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Místo aby Putin souhlasil s příměřím nebo nabídl ústupky, používá teror jako nástroj vyjednávání k zajištění kapitulace Ukrajiny,“ uzavřela Kazdobinová.
Útok na civilní zařízení je válečný zločin
Řada států, mezinárodních organizací či expertů uvádí, že ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být válečným zločinem, neboť porušují mezinárodní humanitární právo.
Zda konkrétní útok je, či není válečným zločinem, záleží na tom, zda jde o úder na zákonný vojenský cíl nebo nezákonný útok na civilní infrastrukturu. Energetická infrastruktura sice může sloužit civilistům i armádě, což může uplatňování mezinárodního humanitárního práva ztížit, základní logika je ale jasná.
„Objekt musí mít konkrétní vojenské využití a jeho zničení musí přinést jednoznačný vojenský zisk. Údery, které primárně poškozují civilisty nebo jejichž cílem je zbavit je základních služeb, nespadají pod zákonné jednání – a mohou se rovnat válečným zločinům,“ shrnují experti z The Public International Law & Policy Group (PILPG).
„Paralyzované nemocnice nejsou vojenská nutnost“
Také oni konstatují, že načasování ruských úderů na ukrajinskou energetiku se neshoduje s vojenskými ofenzivami, nýbrž s nástupem zimy, která se tak stává zbraní.
„Výsledná humanitární krize s paralyzovanými nemocnicemi a vodovodními systémy má málo společného s vojenskou nutností, ale má co do činění s lámáním morálky Ukrajinců,“ dodávají.
Energetická zařízení zásobující civilisty tak nejsou vojenskými cíli. Rozsah utrpení civilistů navíc převyšuje jakoukoli myslitelnou vojenskou výhodu a porušuje pravidlo proporcionality, tedy že újma způsobená civilistům by neměla být nepřiměřená ve srovnání s vojenským ziskem.
„Úmyslné použití chladu a tmy ke zlomení morálky naznačuje úmysl terorizovat, což válečné právo výslovně zakazuje,“ píší experti.
Experti: Ukrajina na rozdíl od Ruska na civilní objekty necílí
Dále v této souvislosti uvádějí, že ruské ničení ukrajinských energetických zařízení a terorizování civilistů zimou se nedá srovnávat s cílenými ukrajinskými zásahy ruských rafinerií a dalších energetických zařízení důležitých pro vedení ruské války.
„Ukrajina necílí na civilní elektrárny, infrastrukturu pro vytápění obytných budov, jaderná zařízení ani plynovody zásobující Evropu, což podtrhuje úmyslné úsilí zabránit humanitárním dopadům a širší energetické destabilizaci,“ připomínají experti.
Připouštějí sice, že ukrajinské zásahy ruských zařízení si mohou vyžádat oběti a další dopady na civilisty, tento dopad je ale podle nich omezený a neexistují prakticky žádné důkazy o tom, že by zásahy působily nepřiměřené utrpení civilistů.
„Cílení Ukrajiny na infrastrukturu s přímým vojenským významem spolu s jejím úsilím vyhnout se nerozlišujícím účinkům podporuje závěr, že tyto údery jsou v souladu s právem ozbrojeného konfliktu. Na rozdíl od ruské teroristické kampaně proti civilním energetickým systémům odrážejí činy Ukrajiny disciplinované uplatňování zásad mezinárodního humanitárního práva na obranu její suverenity,“ uzavírají.
Dlouhodobé obviňování Ruska z válečných zločinů
Obvinění z válečných zločinů se v souvislosti s ruským ničením ukrajinské energetické infrastruktury neobjevují poprvé; zaznívala při každé z předchozích velkých vln ruských úderů na ukrajinské energetické cíle.
„Demoralizování lidí, terorizování lidí se nepovažuje za přijatelnou vojenskou výhodu,“ řekla stanici BBC už v roce 2022 Maria Varakiová z katedry válečných studií na londýnské King's College. „Terorizování civilního obyvatelstva je považováno za válečný zločin.“
„Ruské síly téměř jistě útočí na mnoho cílů, které nelze kvalifikovat jako vojenské cíle,“ citovala v témže roce agentura Reuters experta na vojenské právo Michaela Schmitta z blogu Articles of War provozovaného Vojenskou akademií USA ve West Pointu.
V roce 2024 pak vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykače na ruského exministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. ICC je viní z útoků na civilní objekty a ze zločinů proti lidskosti, přičemž to zdůvodňuje právě údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, za které jsou oba podle něj zodpovědní.



