Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na bývalého ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a na náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova kvůli obvinění z útoků proti civilistům během ruské války proti Ukrajině, píše agentura Reuters. Kyjev rozhodnutí tribunálu v Haagu přivítal, Moskva ho označila za prvek západní hybridní války. Stejný soud už dříve vydal zatykač i na ruského vládce Vladimira Putina, a to v souvislosti s únosy dětí z okupovaných území Ukrajiny.
Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Šojgua a Gerasimova
Šojgu a Gerasimov čelí podle ICC obviněním z útoků na civilní objekty a také obviněním ze zločinů proti lidskosti. „Existují opodstatněné důvody domnívat se, že nesou osobní trestní odpovědnost za výše uvedené trestné činy,“ uvedl Mezinárodní trestní soud, který vydal zatykače na základě žádosti prokuratury.
Ze sdělení soudu dále vyplývá, že bývalý šéf ruského resortu obrany a náčelník generálního štábu čelí obviněním, že jsou zodpovědní za ruské útoky proti ukrajinské energetické infrastruktuře přinejmenším od 10. října 2022 do 9. března 2023.
Rusko ve zmíněném období zintenzivnilo vzdušné letecké údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, což mělo za následek výpadky v dodávkách elektřiny a Ukrajinci se v zimním období ocitali ve tmě a chladu.
Podezření z odvlečení ukrajinských dětí
Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu 22. února 2022. Napadená země útok z části odrazila a zastavila, část ukrajinského území ovšem Rusové – zejména na východě a jihu Ukrajiny – obsadili, okupují ho a boje pokračují. Rusko také nadále podniká vzdušné údery na Ukrajinu.
Mezinárodní trestní soud už loni v březnu vydal zatykač na Putina a rovněž na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou kvůli podezření z nezákonného odvlečení ukrajinských dětí do Ruska. Letos v březnu vydal ICC zatykač na dva ruské velitele, kteří jsou podle soudu důvodně podezřelí, že veleli útokům na ukrajinskou civilní energetickou infrastrukturu.
Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka zatykač nebude mít na stíhané osoby výraznější dopady, kromě toho, že vysoce postavení generálové nebudou moci cestovat do 123 zemí, které jurisdikci Mezinárodního trestního soudu v Haagu uznávají. „Ale de facto to pro ně právně nic neznamená, protože Rusko jurisdikci tohoto soudu neuznává, a jde tak spíše o symbolické rozhodnutí, které značí, že svět tyto zločiny proti lidskosti sleduje,“ shrnul zpravodaj.
Vyjádření od Putinova mluvčího Dmitrije Peskova nebo přímo postižených generálů nezaznělo, jen několik poslanců ruské státní dumy rozhodnutí označilo za skandální, nezmění ale podle nich ruskou politiku, doplnil korespondent ČT.