Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Vladimira Putina

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Rusko zatykač považuje za nepřijatelný a pobuřující.

Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že rozhodnutí soudu nemá žádný význam, protože země nepřijala Římský statut, na jehož základě tento mezinárodní soud vznikl.

Český prezident Petr Pavel označil rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu vydat zatykač na Putina za správné. Únosy děti by rozhodně neměly být tolerovány, uvedl.

Vydání zatykače na Putina pro podezření z válečných zločinů ukazuje, jak brutálně a v rozporu s mezinárodním řádem Rusko postupuje, zmínil na Twitteru premiér Petr Fiala (ODS). 

České ministerstvo zahraničí vítá, že ICC vydal zatykač na Putina a že tak učinil v krátké době. Na dotaz ČTK to uvedl ministr Jan Lipavský (Piráti). Putin je podle něj odpovědný za válečné zločiny a za zločin agrese. 

„Putin má stát před soudem. Velmi vítáme, že ICC k tomuto kroku přistoupil, a oceňujeme, že to zvládl v tak krátké době,“ uvedl Lipavský.

„Nechat unášet bezbranné děti mu problém nedělá. Čelit tváří v tvář důsledkům – k tomu mu odvaha chybí,“ napsala na Twitteru předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Za zvěrstva, která Rusko na Ukrajině páchá, je diktátor Putin osobně zodpovědný. Je jedině správně, že tribunál v Haagu zatykač na válečného zločince vydal,“ doplnila.

„Nebudeme si nic nalhávat. Zatykač je nevymahatelný. Putina nejspíš zlikviduje jeho nástupce. Závažné zločiny je ale třeba dále vyšetřovat, sbírat důkazy a svědectví. Lidé, kteří jsou v klíčových funkcích Ruské federace, budou také voláni k odpovědnosti za tuto zbytečnou válku,“ uvedl stínový ministr zahraničí Jaroslav Bžoch (ANO).

Podle šéfa diplomacie Evropské unie Josepa Borrella je vydání zatykače jen začátkem pohnání Ruska k odpovědnosti za „zločiny a krutosti“ páchané na Ukrajině, citovala agentura Reuters. „Toto je důležité rozhodnutí pro spravedlnost ve světě i pro lidi na Ukrajině. Je to pouhý začátek procesu, který přivede Rusko a jeho vedení k odpovědnosti za zločiny a zvěrstva páchaná na Ukrajině. Beztrestnost nemůže existovat,“ citovala Borrella agentura AFP.

Rusko: Mezinárodní trestní soud neuznáváme

Prokurátor haagského soudu vyšetřuje počínání Ruska na Ukrajině od začátku invaze. Prověřuje také podezření na vraždění, mučení nebo znásilňování, stejně jako útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Podle zpravodaje České televize v Bruselu Petra Obrovského je tedy možné, že další zatykače budou následovat. „Pokud by se podle Římského statutu Putin vydal do kterékoli ze zemí, které jej podepsaly, je možné, že bude zatčen,“ uvedl zpravodaj Obrovský.

Zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek dodal, že reakce byla velmi rychlá. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí Maria Zacharovová zopakovala, že Rusko neuznává Mezinárodní trestní tribunál v Haagu a rozhodnutí vydat zatykač na Putina nemá pro Rusko žádný význam. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova je z pohledu mezinárodního práva toto rozhodnutí bezvýznamné. Řekl, že pro Rusko je vydání zatykače na hlavu jejich státu nepřijatelné a pobuřující.

Bílková: Je to historický krok

„Je to historický krok, ještě nikdy se nestalo, že soud vydal zatykač na vedoucího představitele jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti,“ uvedla Veronika Bílková, členka expertní komise OBSE pro Ukrajinu z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. 

Nejjednodušší z hlediska práva by podle ní bylo, kdyby Rusko svého představitele do Haagu samo vydalo. Obdobně se to stalo u bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny, který byl obviněn už poté, co skončil v úřadu.

7 minut
Veronika Bílková o mezinárodním právu a vydání zatykače na Putina
Zdroj: ČT24

Jinak pravomoci soudu nejsou velké. „Na druhou stranu, zatykač tady je a to něco znamená nejen pro Rusko, ale i pro další státy,“ zmínila. Pokud by se tedy Putin dostal na území některého ze států, který ratifikoval Římský statut, což je přes 120 států, tak takový stát by měl povinnost Putina nebo uvedenou zmocněnkyni zatknout a vydat je ke stíhání do Haagu. „Minimálně se tím omezí cestovatelské plány Putina a té zmocněnkyně,“ dodala. 

Zmínila také, že tento soud nevede jednání v nepřítomnosti obviněného.

„Já si myslím, že se jedná o skutečně bezprecedentní událost,“ říká Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK. „Ještě před dvěma nebo třemi lety řada evropských státníků považovala Vladimira Putina za někoho, s kým je možné udržovat normální vztahy. Teď ta jeho pravá podstata byla pojmenována.“

Symbolický význam v zatykači vidí i europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). V Událostech, komentářích řekl, že je také dobře zvolen čin, pro který je Putin stíhán. „Právníci často debatují, co všechno je možné u toho trestního soudu žalovat, není to třeba agrese, což je v případě útoku na Ukrajinu chyba. Proto se vedla i diskuze, že by vznikl zvláštní tribunál.“

„Jak od začátku války hovoříme o tom, že dochází k porušování mezinárodních právních norem, tak tady máme nějaký konkrétní bod, o který se můžeme opřít,“ říká europoslanec Ondřej Kovařík (ANO). „Stejně tak, jako se bavíme o tom, že ti, kteří jsou odpovědni za páchání válečných trestných činů, by neměli ujít spravedlnosti,“ dodal.

Mezinárodní trestní soud v Haagu
Zdroj: ČT24
Mezinárodní trestní soud v Haagu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Asi 130 tisíc odběratelů zůstalo v San Francisku bez proudu kvůli výpadku

Americké San Francisco v sobotu zasáhl výpadek elektřiny, který se dotknul zhruba 130 tisíc odběratelů. Úřady v tomto kalifornském městě vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, informuje agentura AFP. Do tmy se ponořila část pobřeží, kde sídlí velké technologické firmy a kde žije více než 800 tisíc lidí.
před 56 mminutami

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 5 hhodinami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 8 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 14 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 14 hhodinami
Načítání...