Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Vladimira Putina

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Rusko zatykač považuje za nepřijatelný a pobuřující.

Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že rozhodnutí soudu nemá žádný význam, protože země nepřijala Římský statut, na jehož základě tento mezinárodní soud vznikl.

Český prezident Petr Pavel označil rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu vydat zatykač na Putina za správné. Únosy děti by rozhodně neměly být tolerovány, uvedl.

Vydání zatykače na Putina pro podezření z válečných zločinů ukazuje, jak brutálně a v rozporu s mezinárodním řádem Rusko postupuje, zmínil na Twitteru premiér Petr Fiala (ODS). 

České ministerstvo zahraničí vítá, že ICC vydal zatykač na Putina a že tak učinil v krátké době. Na dotaz ČTK to uvedl ministr Jan Lipavský (Piráti). Putin je podle něj odpovědný za válečné zločiny a za zločin agrese. 

„Putin má stát před soudem. Velmi vítáme, že ICC k tomuto kroku přistoupil, a oceňujeme, že to zvládl v tak krátké době,“ uvedl Lipavský.

„Nechat unášet bezbranné děti mu problém nedělá. Čelit tváří v tvář důsledkům – k tomu mu odvaha chybí,“ napsala na Twitteru předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Za zvěrstva, která Rusko na Ukrajině páchá, je diktátor Putin osobně zodpovědný. Je jedině správně, že tribunál v Haagu zatykač na válečného zločince vydal,“ doplnila.

„Nebudeme si nic nalhávat. Zatykač je nevymahatelný. Putina nejspíš zlikviduje jeho nástupce. Závažné zločiny je ale třeba dále vyšetřovat, sbírat důkazy a svědectví. Lidé, kteří jsou v klíčových funkcích Ruské federace, budou také voláni k odpovědnosti za tuto zbytečnou válku,“ uvedl stínový ministr zahraničí Jaroslav Bžoch (ANO).

Podle šéfa diplomacie Evropské unie Josepa Borrella je vydání zatykače jen začátkem pohnání Ruska k odpovědnosti za „zločiny a krutosti“ páchané na Ukrajině, citovala agentura Reuters. „Toto je důležité rozhodnutí pro spravedlnost ve světě i pro lidi na Ukrajině. Je to pouhý začátek procesu, který přivede Rusko a jeho vedení k odpovědnosti za zločiny a zvěrstva páchaná na Ukrajině. Beztrestnost nemůže existovat,“ citovala Borrella agentura AFP.

Rusko: Mezinárodní trestní soud neuznáváme

Prokurátor haagského soudu vyšetřuje počínání Ruska na Ukrajině od začátku invaze. Prověřuje také podezření na vraždění, mučení nebo znásilňování, stejně jako útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Podle zpravodaje České televize v Bruselu Petra Obrovského je tedy možné, že další zatykače budou následovat. „Pokud by se podle Římského statutu Putin vydal do kterékoli ze zemí, které jej podepsaly, je možné, že bude zatčen,“ uvedl zpravodaj Obrovský.

Zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek dodal, že reakce byla velmi rychlá. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí Maria Zacharovová zopakovala, že Rusko neuznává Mezinárodní trestní tribunál v Haagu a rozhodnutí vydat zatykač na Putina nemá pro Rusko žádný význam. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova je z pohledu mezinárodního práva toto rozhodnutí bezvýznamné. Řekl, že pro Rusko je vydání zatykače na hlavu jejich státu nepřijatelné a pobuřující.

Bílková: Je to historický krok

„Je to historický krok, ještě nikdy se nestalo, že soud vydal zatykač na vedoucího představitele jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti,“ uvedla Veronika Bílková, členka expertní komise OBSE pro Ukrajinu z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. 

Nejjednodušší z hlediska práva by podle ní bylo, kdyby Rusko svého představitele do Haagu samo vydalo. Obdobně se to stalo u bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny, který byl obviněn už poté, co skončil v úřadu.

7 minut
Veronika Bílková o mezinárodním právu a vydání zatykače na Putina
Zdroj: ČT24

Jinak pravomoci soudu nejsou velké. „Na druhou stranu, zatykač tady je a to něco znamená nejen pro Rusko, ale i pro další státy,“ zmínila. Pokud by se tedy Putin dostal na území některého ze států, který ratifikoval Římský statut, což je přes 120 států, tak takový stát by měl povinnost Putina nebo uvedenou zmocněnkyni zatknout a vydat je ke stíhání do Haagu. „Minimálně se tím omezí cestovatelské plány Putina a té zmocněnkyně,“ dodala. 

Zmínila také, že tento soud nevede jednání v nepřítomnosti obviněného.

„Já si myslím, že se jedná o skutečně bezprecedentní událost,“ říká Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK. „Ještě před dvěma nebo třemi lety řada evropských státníků považovala Vladimira Putina za někoho, s kým je možné udržovat normální vztahy. Teď ta jeho pravá podstata byla pojmenována.“

Symbolický význam v zatykači vidí i europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). V Událostech, komentářích řekl, že je také dobře zvolen čin, pro který je Putin stíhán. „Právníci často debatují, co všechno je možné u toho trestního soudu žalovat, není to třeba agrese, což je v případě útoku na Ukrajinu chyba. Proto se vedla i diskuze, že by vznikl zvláštní tribunál.“

„Jak od začátku války hovoříme o tom, že dochází k porušování mezinárodních právních norem, tak tady máme nějaký konkrétní bod, o který se můžeme opřít,“ říká europoslanec Ondřej Kovařík (ANO). „Stejně tak, jako se bavíme o tom, že ti, kteří jsou odpovědni za páchání válečných trestných činů, by neměli ujít spravedlnosti,“ dodal.

Mezinárodní trestní soud v Haagu
Zdroj: ČT24
Mezinárodní trestní soud v Haagu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Přijměte příměří, pak můžeme jednat, vyzval Zelenskyj Rusko

Ruský vládce Vladimir Putin v nočním projevu navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že očekává, že Rusko potvrdí klid zbraní, na kterém se v sobotu v Kyjevě dohodla koalice ochotných. „Ukrajina je pak připravena se setkat,“ dodal.
01:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Albánci hlasují v parlamentních volbách, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se konají parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
před 2 hhodinami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 4 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 13 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 14 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...