Zatykač

Turecká policie zatkla desítky lidí, včetně istanbulského starosty Ekrema Imamoglua (CHP), který je předním opozičním politikem a dlouholetým kritikem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana (AKP). Obvinění se týká korupce, podvodu, napomáhání teroristické organizaci a vedení zločinecké organizace. Úřady omezily přístup k několika sociálním sítím v zemi, uzavřely několik silnic v okolí Istanbulu a do neděle ve městě zakázaly demonstrace. Imamoglu na středu plánoval v Istanbulu velkou demonstraci.

Policie zadržela dvacet lidí kvůli víkendovému požáru nočního klubu v Severní Makedonii, v důsledku kterého zahynulo nejméně 59 lidí a dalších 155 lidí utrpělo zranění. V Severní Makedonii pomáhá skupina českých zdravotníků z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN).

Filipínská policie zatkla bývalého prezidenta země Rodriga Duterteho a posadila jej do letadla směřujícího do Haagu. Učinila tak na základě zatykače Mezinárodního trestního soudu (ICC). Ten potvrdil, že na Duterteho vydal zatykač kvůli vraždám a zločinům proti lidskosti v letech 2011 až 2019, informoval Reuters.

Sesazený jihokorejský prezident Jun Sok-jol opustil vazební věznici, informují tiskové agentury. Jeho propuštění v pátek nařídil soud a prokurátoři se proti tomu už neodvolali. Prezident je i nadále suspendován z funkce. Zatykač byl na něj vydán v prosinci po vyhlášení stanného práva.

Jihokorejský soud vyhověl žádosti obhájců prezidenta Jun Sok-jola o zrušení zatykače, který na něj byl vydán kvůli vyhlášení stanného práva loni v prosinci, a připravil tak půdu pro jeho propuštění z vazební věznice. Junovi obhájci rozhodnutí soudu uvítali, ale upozornili, že prezident zůstává ve vězení a nemusí být propuštěn okamžitě, neboť proti rozhodnutí se mohou odvolat státní zástupci. Informují o tom světové tiskové agentury.

Polsko se znovu ohradilo proti hraničním kontrolám, které zavedlo Německo, a napětí mezi zeměmi tak pokračuje. Lídry obou zemí rozdělují i spory kolem vyšetřování výbuchu plynovodu Nord Stream. Polsko navíc zatím marně usiluje o větší podíl Německa na ochraně východní hranice.

Jihokorejští vyšetřovatelé požadují, aby prokuratura obžalovala sesazeného prezidenta Jun Sok-jola. Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) ve čtvrtek dospěl po více než sedmitýdenní práci k doporučení, že by prezident měl být obžalován ze vzpoury a zneužití moci.

Jihokorejský soud schválil žádost o vydání zatykače na jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola, jemuž tak může být prodloužena vazba. Soud v metropoli Soulu to podle tiskových agentur oznámil v neděli ráno místního času (sobota večer SEČ). Jun, kterého parlament zbavil pravomocí kvůli pokusu o vyhlášení výjimečného stavu, se soudního jednání osobně zúčastnil, aby bojoval proti žádosti vyšetřovatelů o prodloužení vazby. V ní je od středy. Na základě nového zatykače může být Jun zadržován až 20 dní.

Jihokorejský soud zamítl námitku prezidenta Jun Sok-jola proti zatykači, který na něj byl vydán a jehož platnost vyprší v pondělí 6. ledna. Policie se pokusila Juna zadržet v jeho rezidenci v pátek, ale po šestihodinovém napjatém střetu s prezidentskou ochrankou se stáhla. Junovi byly pozastaveny jeho prezidentské pravomoci po neúspěšném pokusu zavést v zemi stanné právo.

Dva nejvyšší představitelé jihokorejské prezidentské ochranky odmítli žádost policie, aby se v sobotu dostavili k výslechu. Protikorupční úřad nyní naléhá na úřadujícího prezidenta Čche Sang-moka, aby Prezidentskou bezpečnostní službu (PSS) přiměl ke spolupráci. Vyšetřovatelé chtěli v pátek zatknout prezidenta Jun Sok-jola a prezidentská služba jim v tom zabránila. V zemi mezitím pokračují masivní protesty. Do ulic znovu vyšli Junovi příznivci i odpůrci.

Jihokorejští vyšetřovatelé a policisté se v pátek bez úspěchu pokusili v sídle prezidenta Jun Sok-jola o jeho zatčení kvůli tomu, že se v prosinci snažil zavést stanné právo. Jejich záměr, který je podle prezidentových advokátů nezákonný, překazila prezidentská ochranná služba.

Jihokorejský soud vydal zatykač na prezidenta s pozastavenými pravomocemi Jun Sok-jola v souvislosti s jeho neúspěšným pokusem zavést v zemi stanné právo. Soud zároveň povolil prohlídku kanceláře hlavy státu. Jihokorejci protestující proti zatykači se sešli před Junovým sídlem v Soulu.

Podezřelý z útoku pronajatým automobilem na vánoční trh v Magdeburku už dříve opakovaně hrozil spácháním trestných činů ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko na severovýchodě Německa, kde žil v letech 2011 až 2016. Řekl to zemský ministr vnitra Christian Pegel. Padesátiletý muž původem ze Saúdské Arábie, který byl podle informací některých médií odpůrcem islámu, je nyní ve vyšetřovací vazbě.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar ve čtvrtek v rámci své návštěvy Česka oznámil, že se židovský stát odvolal proti rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o zatykači na premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joa'va Galanta. Zatykač byl na politiky vydán kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy. Poradce premiéra Petra Fialy (ODS) pro národní bezpečnost Tomáš Pojar ve čtvrtečním Interview ČT24 prohlásil, že mezinárodní soud tímto krokem ztratil důvěryhodnost.

„Česko vítá dohodu o příměří s Hizballáhem, která umožní návrat obyvatel severního Izraele a jižního Libanonu do svých domovů,“ řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) po jednání s izraelským ministrem zahraničí Gideonem Saarem, který je na návštěvě Česka. Saar prohlásil, že Izrael neukončí válku, dokud nezajistí návrat rukojmí, rozebrání infrastruktury Hamásu a odstranění bezpečnostní hrozby a na případné porušení příměří okamžitě zareaguje. Oznámil také, že Izrael se odvolal proti rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) o zatykači premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta.

Generální tajemník OSN António Guterres na závěr summitu BRICS v ruské Kazani vyzval ruského vůdce Vladimira Putina k míru na Ukrajině. Následně se s Putinem sešel na bilaterální schůzce, kde mu podle svého mluvčího sdělil, že ruská invaze na Ukrajinu porušuje mezinárodní právo. Za účast na vrcholném jednání kritizoval Guterrese nejen Kyjev, ale také například Estonsko a Litva.

Paraguayská policie zadržela hledaného českého exposlance Petra Wolfa. Do zahraniční uprchl téměř před dvanácti lety. Wolf byl odsouzený k šesti letům vězení za dotační podvod. Do vězení ale nenastoupil. Policie teď bude řešit možnosti jeho převozu do vlasti. Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že Česko sice nemá s Paraguayí uzavřenou smlouvu o vydávání, lze o něj nicméně žádat na základě takzvaného ujištění o vzájemnosti.

Soud ve Venezuele vydal zatykač na Edmunda Gonzáleze Urrutiu, který kandidoval v červencových prezidentských volbách a podle opozice, některých západních zemí i organizací hlasování vyhrál. O vydání zatykače požádal úřad generálního prokurátora kvůli tomu, že González nereagoval na tři předvolání. Krok odsoudily mimo jiné USA, Chile, Argentina a Evropská unie. Spojené státy mezitím v rámci uplatňování sankcí zabavily letadlo venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Ruský vládce Vladimir Putin zahájil návštěvu Mongolska. Poprvé od loňského března, kdy na něj vydal zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC), tak přiletěl do státu, který má povinnost jej zadržet. Putin ale místo toho v pondělí nerušeně vystoupil z letadla na letišti v metropoli Ulánbátar a tamní vláda mu uspořádala velkolepou uvítací ceremonii.

Vyšetřující soudce Spolkového soudního dvora (BGH) v Karlsruhe vydal zatykač na 26letého Syřana zadrženého kvůli útoku ve městě Solingen. Důvodem je podezření na členství v teroristické organizaci Islámský stát (IS) a z trojnásobné vraždy, oznámilo Spolkové státní zastupitelství. Syřan v Německu požádal o azyl, ale jeho žádost byla zamítnuta a měl být vyhoštěn do Bulharska.

Německo v rámci vyšetřování poškozených plynovodů Nord Stream 1 a 2 vydalo evropský zatykač na ukrajinského instruktora potápění jako předpokládaného člena týmu, který poškodil potrubí tohoto podmořského plynovodu. S odvoláním na nejmenované zdroje o tom informují deníky Süddeutsche Zeitung (SZ) a Die Zeit spolu s televizí ARD. Web listu Die Welt připomněl, že podle západních i německých tajných služeb mohlo být poškození plynovodů ruskou operací pod falešnou vlajkou.

Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který se ve čtvrtek po téměř sedmi letech v exilu krátce objevil v Barceloně, je zpět v Belgii. Podle španělských médií to katalánskému rozhlasu RAC1 řekl generální tajemník Puigdemontovy strany Junts Jordi Turull, večer to tvrdil i sám Puigdemont. To ale odmítla potvrdit katalánská policie. Na expremiéra je ve Španělsku vydán zatykač, a ačkoliv měl v Barceloně projev na veřejnosti, katalánská policie ho nezatkla.

Slovenský soud vzal do vydávací vazby českého občana Pavla Zítka a rozhodl, že ho na základě zatykače okresního soudu v Chomutově vydá do Česka. Vyplývá to z vyjádření mluvčí krajského soudu v Nitře Leny Kiradžievové. Zítko čelí v Česku obžalobě z trestného činu šíření poplašné zprávy. Proti verdiktu slovenského soudu podal podle mluvčí stížnost.

Soud na Slovensku uvalil vazbu na českého občana Pavla Zítka, jehož slovenská policie zadržela v pondělí na základě českého zatykače. Vyplývá to z vyjádření mluvčí krajského soudu v Nitře Leny Kiradžievové. Zítko čelí v Česku obžalobě z trestného činu šíření poplašné zprávy.