Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
Prokuratura navrhuje trest smrti navzdory tomu, že Jižní Korea podle organizace na ochranu lidských práv Amnesty International patří k zemím, které absolutní trest prakticky nevyužívají – naposledy tam byl člověk popraven v prosinci 1997. První stanné právo bylo v Koreji vyhlášeno 21. října 1948, naposledy se tak stalo 17. května 1980.
Jun podle prokuratury vyhlásil stanné právo s cílem udržet se u moci, chtěl si uzurpovat soudní a zákonodárnou moc a zneužil při tom prostředků, které mají být použity pouze v zájmu celého národa. Měl se tím dopustit závažného porušení ústavního pořádku a demokracie. Když byl přednesen návrh na trest, exprezident se dle médií „mírně pousmál“ a jeho příznivci v hledišti prý začali hlasitě nadávat.
„Nejednalo se o vojenskou diktaturu, která potlačuje občany, ale o snahu ochránit svobodu a suverenitu a obnovit ústavní pořádek,“ uvedl v úterý u soudu exprezident v závěrečné řeči. Jun se podle Jonhapu prohlásil za nevinného s tím, že využití ústavního práva hlavy státu na vyhlášení stanného práva nemůže být vykládáno jako vzpoura. Kritizoval také vyšetřování a obžalobu připodobnil k čistkám a represím.
Politická krize v Jižní Koreji vypukla 3. prosince 2024, když Jun vyhlásil stanné právo. Krok zdůvodnil údajnými sympatiemi opozice vůči Severní Koreji a protistátní činností opozičních představitelů. Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovi postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Poslanci pak Juna 14. prosince zbavili pravomocí a ústavní soud ho loni 4. dubna odvolal z funkce. Exprezident je od loňského 10. července podruhé v samovazbě.
Nyní exprezident čelí obžalobě ze vzpoury, spiknutí, zneužití pravomoci, porušení práv členů kabinetu, zfalšování dokumentu o vyhlášení stanného práva, nařízení vymazat telefonní záznamy, bránění výkonu zatykače či napomáhání nepříteli.
