Stanné právo

Jihokorejský parlament zbavil pravomocí prezidenta Jun Sok-jola, který se minulý týden pokusil v zemi zavést stanné právo. Povinnosti hlavy státu dočasně přebírá premiér Han Duk-so. O definitivním odvolání prezidenta musí rozhodnout ústavní soud, který ho musí schválit dvoutřetinovou většinou. Jun po rozhodnutí poslanců o jeho odvolání řekl, že se nikdy nevzdá, a vyzval k udržení stability vládních funkcí.

Předseda jihokorejské vládní Strany lidové moci (PPP) Han Dong-hun uvedl, že prezident Jun Sok-jol nejeví ochotu odstoupit za to, že se v zemi pokusil zavést stanné právo, a musí být okamžitě odvolán. PPP se přitom ještě před pár dny v parlamentu postavila za prezidenta. Nové hlasování se má konat v sobotu. Jihokorejský parlament také souhlasil s odvoláním ministra spravedlnosti a šéfa národní policejní agentury.

Bývalý jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjon, který je zadržován kvůli účasti na vyhlášení stanného práva, se ve vazbě pokusil o sebevraždu, uvedla vězeňská služba. Policie se mezitím vydala prohledat kancelář prezidenta Jun Sok-jola, který stanné právo minulé úterý nečekaně vyhlásil, podle agentury AFP jí v tom ale brání ochranka. Šéf úřadu pro vyšetřování korupce uvedl, že pokud to situace umožní, pokusí se jeho úřad i o zatčení prezidenta.

Jihokorejské úřady formálně zatkly exministra obrany Kim Jong-hjona, který minulý týden rezignoval kvůli své účasti na vyhlášení stanného práva, napsala agentura AP. Kim se stal první osobou v zemi zatčenou v tomto případu a úřady nyní vyšetřují, zda se jeho činy rovnají vzpouře. Za tu hrozí až trest smrti.

Jihokorejské úřady zakázaly prezidentovi Jun Sok-jolovi cesty do zahraničí kvůli vyhlášení stanného práva minulý týden. Úřady nevylučují ani jeho zadržení. Jihokorejská prokuratura podezřívá hlavu státu z velezrady či zneužití moci.

Jihokorejský parlament hlasoval v sobotu o odvolání prezidenta Jun Sok-jola poté, co se hlava státu v zemi neúspěšně pokusila zavést stanné právo. Většina poslanců z Junovy strany ale jednání opustila, takže opozice neměla pro jeho konec v úřadu dostatečnou podporu. Podle agentury Reuters poslanci odevzdali 195 hlasů, pro platnost hlasování a odvolání hlavy státu jich ale bylo potřeba nejméně dvě stě.

Ve funkci skončil jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjon poté, co jeho rezignaci přijal prezident Jun Sok-jol. Kim podle tisku i podle některých členů vlády sehrál významnou roli při úterním vyhlášení stanného práva prezidentem. Jun bude v sobotu čelit v parlamentu opozičnímu návrhu na odvolání z funkce a současně je vyšetřován pro podezření z organizování vzpoury. Prezident odmítl rezignaci náčelníka generálního štábu Pak An-soa, který se měl ujmout velení po vyhlášení stanného práva.

Jihokorejské opoziční strany předložily návrh na odvolání prezidenta Jun Sok-jola, který v úterý vyhlásil v zemi stanné právo. To ale trvalo jen zhruba šest hodin; zrušila ho jihokorejská vláda poté, co se prezident krátce předtím rozhodl respektovat vůli parlamentu, který ho v hlasování k odvolání stanného práva vyzval. Svou rezignaci už nabídl ministr obrany Kim Jong-hjo, poté se přidali další členové vlády.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v úterý vyhlásil v zemi stanné právo a opozici obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji. Krok vyvolal chaos a odpor společnosti i jihokorejského parlamentu, jehož poslanci v reakci svolali schůzi, na které vyzvali prezidenta ke zrušení rozhodnutí. Prezident následně avizoval, že stanné právo zruší po zasedání vlády. Ta se na zrušení stanného práva shodla. Agentura Jonhap uvedla, že armáda už rozpustila velitelství stanného práva. Stanné právo formálně skončilo v 4:30 tamního času (20:30 SEČ). Opozice v reakci uvedla, že chce prezidenta odvolat.

Ruský vůdce Vladimir Putin vyhlásil stanné právo ve čtyřech ukrajinských oblastech, které se Moskva pokouší anektovat. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast, které Moskva okupuje a na které si činí nárok. Dokument následně potvrdila Rada federace, horní komora ruského parlamentu, což bylo považováno za formalitu. Okupační správa mezitím přesouvá či deportuje obyvatele Chersonské oblasti na Krym a do Ruska. Rusko také znovu ostřeluje Kyjev i další města.

Stovky lidí zahynuly na českém území v době stanného práva, které vyhlásila německá okupační moc po nástupu Reinharda Heydricha na místo zastupujícího říšského protektora. Přišel s ambicí zlikvidovat domácí odboj. Částečně se mu to podařilo. Ale zároveň to byl impuls k semknutí podzemního hnutí, které pak pomohlo parašutistům Heydricha zabít. Stanné právo skončilo před osmdesáti lety.

Polsko si připomíná čtyřicáté výročí vyhlášení stanného práva tehdejší komunistickou stranou. Stalo se tak v noci z 12. na 13. prosince 1981 a jeho cílem bylo především paralyzovat sílící opoziční odborový svaz Solidarita. Během půldruhého roku výjimečného stavu byly uvězněny tisíce členů Solidarity. Odpor proti vyhlášení stanného práva stál život jedenáct lidí, během celého období přišlo o život dalších několik desítek obyvatel.

Při nedělních protestech proti únorovému vojenskému puči v Myanmaru zemřelo nejméně 38 lidí, informovala agentura Reuters s odkazem na neziskovou Asociaci pro pomoc politickým vězňům (AAPP). Přes 20 obětí si podle tohoto zdroje vyžádaly zásahy bezpečnostních oddílů proti demonstrantům v dělnické čtvrti největšího barmského města Rangúnu, kde docházelo ke žhářským útokům na továrny financované Čínou. Ve čtvrti bylo posléze vyhlášeno stanné právo, informovala barmská státní televize.

Tisíce lidí se v polské metropoli sešly na demonstraci proti vládě vedené národně konzervativní stranou Právo a spravedlnost. Je to další z řady protestů, které se konají od doby, kdy polský ústavní soud rozhodl o dalším zpřísnění už tak omezujícího zákona o potratech. Demonstrace se navíc konala v den 39. výročí nastolení stanného práva, které zavedl tehdejší komunistický režim.