Jihokorejský prezident ustál hlasování o odvolání z funkce

3 minuty
Události: Neúspěšný pokus o odvolání jihokorejského prezidenta
Zdroj: ČT24

Jihokorejský parlament hlasoval v sobotu o odvolání prezidenta Jun Sok-jola poté, co se hlava státu v zemi neúspěšně pokusila zavést stanné právo. Většina poslanců z Junovy strany ale jednání opustila, takže opozice neměla pro jeho konec v úřadu dostatečnou podporu. Podle agentury Reuters poslanci odevzdali 195 hlasů, pro platnost hlasování a odvolání hlavy státu jich ale bylo potřeba nejméně dvě stě.

Lídr Demokratické strany I Če-mjong po vyhlášení neplatnosti hlasování prohlásil, že Jun bude odvolán za každou cenu. „Neuspěli jsme a nedokázali jsme dosáhnout výsledku, který jsme chtěli. Nikdy se však nevzdáme,“ řekl v budově parlamentu.

Strana lidové moci, které je Jun členem, vzkázala, že bude hledat „spořádanější a zodpovědnější“ cestu, jak současnou politickou krizi v zemi vyřešit bez nutnosti sesazení prezidenta. Předseda strany Han Dong-hun prohlásil, že bude usilovat o spořádaný odchod prezidenta z funkce. Dodal, že do té doby bude hlava státu prakticky zproštěna svých povinností. Vyhlášení stanného práva podle něj bylo „jasným a závažným porušením zákona“. Han měl nicméně v minulosti s prezidentem neshody a není jasné, zda hovoří za všechny členy Strany lidové moci, píše Reuters.

Podle agentury AP se objevily spekulace, že Jun a Strana lidové moci by mohli usilovat o zkrácení prezidentova funkčního období prostřednictvím ústavního dodatku namísto jeho odvolání. Opozice však trvá na tom, že prezidentovo odvolání je jedinou možnou cestou.

Provládní poslanci opustili sál

Demokratické straně a jejím spojencům chybělo pro přijetí usnesení o Junově odvolání jen několik málo hlasů. V době začátku hlasování se ho účastnil pouze jeden člen Junovy Strany lidové moci, příliš málo na to, aby bylo zasedání usnášeníschopné.

Většina poslanců z Junovy strany opustila zasedací místnost a členové opoziční Demokratické strany během schůze vyzývali příslušníky provládní PPP, aby se vrátili a své hlasy odevzdali. Tři další členové PPP se do sálu v průběhu hlasování vrátili za potlesku opozice, píše web stanice BBC.

Odvolání hlavy státu vyžaduje v Jižní Koreji souhlas 200 poslanců ve třistačlenném zákonodárném sboru, kde opoziční strany nyní mají 192 mandátů.

Policie odhadla, že před parlamentem za Junův odchod demonstruje asi 149 tisíc lidí, zatímco organizátoři tvrdí, že se zde shromáždilo na milion lidí, uvádí jihokorejská agentura Jonhap.

Omluva prezidenta

Před začátkem zasedání se jihokorejský prezident v televizi omluvil veřejnosti za rozruch, který vyvolal, když tento týden vyhlásil v zemi stanné právo. „Je mi to velmi líto a chtěl bych se upřímně omluvit lidem, které jsem šokoval,“ kál se Jun. „Nechávám na své straně, aby v budoucnu podnikla kroky ke stabilizaci politické situace, včetně otázky mého funkčního období,“ dodal.

Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo na začátku týdne v krátkém televizním projevu, v němž slíbil „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Opoziční Demokratickou stranu zároveň obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a z protistátní činnosti, jež paralyzovala vládu. Několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 5 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...