Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v úterý překvapivě vyhlásil v zemi stanné právo. Rozhodnutí po šesti hodinách odvolal, když jej k tomu vyzval parlament. Při vyhlášení opatření obvinil hlavní opoziční stranu ze sympatií vůči KLDR a paralyzování vlády protistátní činností. Důkazy ale nepředložil. Opozice ve středu předložila návrh na odvolání prezidenta. Jun, kterého provázejí skandály, je nyní rekordně neoblíbený.
Jihokorejský prezident je rekordně neoblíbený, provázejí ho skandály
Konzervativní politik a někdejší generální prokurátor Jun Sok-jol nastoupil do úřadu hlavy státu v květnu 2022 po těsném vítězství v prezidentských volbách. Do nich se zapojilo přes 32 milionů voličů a Jun, nominovaný konzervativní Stranou lidové moci (PPP), získal jen o čtvrt milionu hlasů více než jeho protivník I Če-mjong, nominovaný demokraty.
Od té doby se prezidentova popularita propadla a nyní ho schvaluje stěží deset procent obyvatel, napsal web listu The Guardian.
Při nástupu do funkce čelil Jun Sok-jol dvěma hlavním problémům – severokorejským testům nových zbraní a chřadnoucí ekonomice.
Prezident nemá podporu parlamentu
V jihokorejském politickém systému je sice prezident faktickým šéfem vlády, bez podpory parlamentní většiny je ale jeho manévrovací prostor zúžený.
Komplikace to pro Juna přináší především v oblastech, které vyžadují schválení nových zákonů, jako jsou například daňová či zdravotnická reforma. V těchto případech nemá prezident prakticky jinou možnost než naslouchat opozici a pokusit se s ní dojednat reformy založené na kompromisu, uvádí političtí analytici.
A právě této situaci Jun čelí, v dubnových parlamentních volbách totiž jasně zvítězila opoziční Jednotná demokratická strana, vedená někdejším soupeřem nynějšího prezidenta I Če-mjongem. Demokraté získali v zákonodárném sboru o třech stech členech nadpoloviční počet mandátů, což jim umožňuje blokovat prezidentovy záměry.
Podle analytiků byly volby referendem o vládě prezidenta Juna, který se blíží polovině pětiletého mandátu.
Skandály
Popularita hlavy státu u voličů klesla v souvislosti s několika korupčními skandály. Některé se týkají jeho manželky Kim Kon-hi, ředitelky společnosti pořádající umělecké výstavy. Byla třeba obviněna, že ve svých životopisech, s nimiž se v letech 2007 a 2013 ucházela o post univerzitní pedagožky, uvedla nepravdivé informace.
Skandálů kolem Kim Kon-hi ale bylo více. Jeden se týkal toho, že přijala darem kabelku od Diora. Opozice ji obviňovala i z toho, že se zapletla do manipulace s cenami akcií, prezident ale letos v lednu vetoval zákon, který měl umožnit její vyšetřování.
Minulý měsíc byl Jun nucen se v celostátní televizi omluvit a prohlásit, že zřídí úřad, který bude dohlížet na činnost první dámy. Odmítl však širší vyšetřování, po kterém volaly opoziční strany.
Bývalý generální prokurátor
Jun Sok-jol se narodil 18. prosince 1960 v Soulu, vystudoval práva a od devadesátých let pracoval na prokuratuře. Jako hlavní žalobce sehrál klíčovou roli při odsouzení exprezidentky Pak Kun-hje za korupci. Podílel se také na vyšetřování dalších korupčních kauz, například případu dědice jihokorejského konglomerátu Samsung Electronics I Če-jonga.
Z funkce generálního prokurátora odstoupil v roce 2021 na protest poté, co tehdejší administrativa prezidenta Mun Če-ina zřídila Úřad pro vyšetřování korupce, a oslabila tak pravomoci státní prokuratury.
Tvrdý postup vůči KLDR
Současný jihokorejský prezident je zastánce tvrdého přístupu k Severní Koreji. Už v kampani před prezidentskými volbami například volal po tom, aby Spojené státy na korejském území znovu rozmístily taktické jaderné zbraně, které ze země odsunuly začátkem devadesátých let minulého století.
Během jeho mandátu se vztahy mezi korejskými státy zhoršily, letos v lednu například vůdce KLDR Kim Čong-un uvedl, že nastal čas označit Jižní Koreu za stát „nejvíce nepřátelský“ vůči jeho zemi.
Začátkem roku Kim na jednání parlamentu KLDR mimo jiné uvedl, že jeho země „nechce válku, ale nemá v úmyslu se jí vyhýbat“. Pokud k ozbrojenému konfliktu dojde, měla by KLDR podle něj Jižní Koreu zcela obsadit.
Jihokorejský prezident v reakci uvedl, že vláda v Pchjongjangu jde proti národu a proti historii, pokud nazývá Jižní Koreu nepřátelskou zemí. Jun zároveň zdůraznil, že Soul udržuje vysokou obrannou připravenost a tvrdě Severní Koreu potrestá, pokud ho bude provokovat.
Podpora Ukrajiny
Jun Sok-jol výrazně podporuje Ukrajinu, která se už deset let brání ruské agresi a od února 2022 čelí plnohodnotné pozemní invazi svého souseda. Jihokorejský pohled na konflikt ovlivňuje i nedávné nasazení tisíců vojáků KLDR v řadách ruské armády.
Prezident Jun ovšem čelí odporu široké veřejnosti vůči zasílání zbraní Kyjevu. Většina Jihokorejců vnímá rostoucí vojenské vazby mezi Pchjongjangem a Moskvou jako hrozbu, ale 82 procent je podle nedávného průzkumu proti zasílání vojenské podpory Ukrajině.
Během svého mandátu vedl Jun Sok-jol řadu diplomatických jednání, letos v květnu se například na summitu s premiéry Japonska a Číny shodl na nutnosti denuklearizace Korejského poloostrova.
V září navštívil jihokorejský prezident Českou republiku, kde se mimo jiné věnoval zakázce na výstavbu nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany, kterou získala korejská společnost KHNP. Jun Sok-jol tehdy ujišťoval, že se korejská vláda postará o to, aby proces vedoucí k podpisu smlouvy byl hladký.
