KLDR změnila ústavu. Jižní Koreu označuje za nepřátelský stát

2 minuty
Události: Napětí na Korejském poloostrově
Zdroj: ČT24

Severokorejská ústava nyní označuje sousední Jižní Koreu jako nepřátelský stát. Pchjongjang tak podle agentury AFP potvrdil ústavní změnu, kterou letos slíbil severokorejský vůdce Kim Čong-un. Napětí mezi oběma státy se v poslední době vyostřuje. KLDR v úterý vyhodila do povětří většinu železničních a silničních spojů se svým jižním sousedem a mimo to také tvrdí, že do její armády vstoupil více než milion lidí, kteří jsou připraveni bojovat s nepřátelským jihem a „vymazat ho z mapy“. Podle koreanisty Petra Bláhy však v minulosti docházelo k ještě vyhrocenějším eskalacím a označení Jižní Koreje jako nepřítele je ze strany KLDR spíše konstatováním faktu.

Změnu ústavy patrně schválilo Nejvyšší lidové shromáždění a je v souladu s dřívějším slibem severokorejského vůdce Kim Čong-una, že z ústavy zmizí znovusjednocení Korejského poloostrova pod nadvládou komunistického režimu, které KLDR po desetiletí deklarovala coby svůj národní cíl, informuje Reuters.

Jihokorejské ministerstvo pro sjednocení ve čtvrtek uvedlo, že Soul změny severokorejské ústavy „rázně odmítá“ a ve svém úsilí o mírové znovusjednocení nepoleví.

Při odhlédnutí od znění ústavy, KLDR vůči svému jižnímu sousedovi dlouhodobě vystupuje nepřátelsky. Obě Koreje jsou od roku 1950 formálně ve válečném stavu, korejská válka skončila v roce 1953 příměřím, nikoli mírovou smlouvou. Označení Jižní Koreje za nepřítele státu by tak bylo jen zařazení faktu do ústavy, podotýká koreanista Bláha. „To, že Jižní Korea je od padesátých let trvale označována za úhlavního nepřítele státu, je zcela běžná záležitost, takže by šlo jen o zapsání deklaratorního vyjádření do ústavy,“ konstatuje odborník.

Očekávaná změna

Kim už v lednu vyzval ke změně ústavy tak, aby neobsahovala znovusjednocení s Jižní Koreou jako cíl ve vzájemných vztazích. Soul tehdy obvinil z tajné spolupráce se Spojenými státy s cílem přivést ke zhroucení jeho komunistický režim.

Severokorejské Nejvyšší lidové shromáždění se kvůli změně ústavy sešlo už minulý týden a očekávalo se, že oficiálně označí Jižní Koreu za samostatnou zemi a úhlavního nepřítele. Státní média o takovém kroku ale neinformovala, což vyvolalo spekulace, zda nebyla změna ústavy odložena.

První potvrzení změny přišlo až v úterý, když severokorejská agentura KCNA výbuchy na dopravních spojeních mezi oběma Koreami legitimizovala zmínkou o odříznutí se od „nepřátelského státu, jak ho definuje ústava“. Severní Korea sice již dříve oznamovala úpravy zákonů s několikadenním zpožděním, je ale neobvyklé, že takto zásadní změna byla oznámena téměř mimochodem, podotkl prezident Univerzity severokorejských studií v Soulu Jang Muo-čin.

Podle experta z Carnegie Endowment for International Peace Ankita Pandy to může být způsobené tím, že „interně stále probíhají propagandistické revize ohledně vhodného způsobu zveřejnění ústavních změn“, uvedl pro agenturu AP. „Toto potvrzení se ale očekávalo,“ dodává.

S tím souhlasí i Jang Muo-čin, který však předpokládal, že KLDR v rámci ústavní změny nově vymezí své území způsobem, který by byl v rozporu s takzvanou severní hraniční linií. Ta určuje západní námořní hranici, která na rozdíl od té pozemní nebyla navržena ve smlouvě o příměří po Korejské válce, a velení jednotek OSN ji 30. srpna 1953 stanovilo podle toho, jaké ostrovy která strana konfliktu ovládala. KLDR však nikdy západní námořní hranici neuznala.

„Je pravděpodobné, že si uvědomují mimořádnou citlivost záležitosti na západním pobřeží,“ řekl s odkazem na území, které bylo v minulosti dějištěm smrtelných střetů.

Odpálení dopravního spojení má vést k úplnému oddělení

Silniční a železniční spojení mezi oběma zeměmi teď mělo být zcela přerušeno, což je podle KCNA součástí „postupného úplného oddělení“ severokorejského území od jihu. KCNA s odvoláním na zástupce severokorejského ministerstva obrany uvedla, že země podnikne další kroky k „trvalému opevnění jižní hranice“.

Ve čtvrtek pořízené satelitní snímky zveřejněné firmou BlackSky podle Reuters ukazují, že silnice vedoucí do severokorejského pohraničního města Kesong má narušenou vozovku.

Satelitní snímek pohraniční silnice do Kesongu
Zdroj: 2024 Planet Labs Inc/via Reuters

Podle koreanisty Bláhy odstřelování a likvidování dopravní infrastruktury spojující oba státy není ničím novým. „V devadesátých a nultých letech, během éry takzvané sluneční politiky, jihokorejští levicoví prezidenti zadarmo dávali Severní Koreji různé pobídky v naivní víře, že se tam něco změní. V té době se postavila řada infrastrukturních projektů, mimo jiné došlo i k obnovení železniční dopravy,“ popisuje koreanista. „A za uplynulých deset let byly tyto projekty postupně likvidovány. To, že se teď ničí železnice nebo silnice, je slabý odvar toho, co se dělo v minulosti,“ podotýká.

Jižní Korea sice prohlásila, že bude i nadále usilovat o sjednocení, ale na jakoukoli rostoucí agresi bude odpovídat silou. V reakci na výbuchy silnic a železnic vypálila jihokorejská armáda varovné výstřely jako už mnohokrát předtím.

Stupňování napětí

Napětí mezi rivaly se více stupňuje od loňska, kdy obě strany prohlásily dohodu o zmírnění vojenského napětí z roku 2018 za neplatnou.

Severní Korea v posledních dnech prudce zintenzivnila svou nepřátelskou rétoriku, několikrát obvinila jižního souseda z narušení svého vzdušného prostoru drony a slíbila odvetu. Jihokorejská vláda odmítla sdělit, zda údajné drony pilotovala její armáda, nebo civilisté.

Na ostrou rétoriku navazují i další kroky severokorejského režimu. V úterý tamní státní média tvrdila, že do armády KLDR vstoupilo od začátku týdne 1,4 milionu lidí. Vojsko země s 25 miliony obyvatel se od pondělka mělo rozrůst zejména o mladé lidi, mezi nimi i studenty, kteří jsou údajně odhodláni bojovat ve „svaté válce za zničení nepřítele zbraněmi revoluce“, uvedla KCNA. Počty ale není možné ověřit.

Mladí Severokorejci se údajně zapisující do vojenské služby
Zdroj: KCNA via Reuters

Podle Reuters podobnou mobilizaci KLDR ohlásila i před rokem, kdy byla namířena proti Spojeným státům a je běžnou propagandistickou akcí, která má působit uvnitř i navenek.

Pchjongjang navíc v posledním roce zvýšil počet testů balistických raket schopných nést jaderné zbraně, což je podle něj reakcí na vojenská cvičení a spolupráci mezi Jižní Koreou a USA.

Koreanista Bláha však míní, že napětí se nijak výrazně nestupňuje a podotýká, že v minulosti se obě země ocitly v mnohem významnější eskalaci. Například když Severokorejci zaútočili na jihokorejské území a porušili tak dohodu o příměří, tak byly oba státy na hranici vojenského konfliktu. Nyní však podle něj nic nenasvědčuje tomu, že by byly důvody pro to, aby se vedení KLDR rozhodlo zaútočit, což by vyvolalo masivní odvetu.

Přesto uznává, že ze strany KLDR pravidelně dochází k přeshraničním potyčkám, incidentům a naschválům, například v poslední době časté vysílání balonů s odpadky ve snaze vyvíjet tlak na jižního souseda. „Tyto avantýry se v podstatě opakují neustále. Teď když vládne pravicový prezident Jun Sok-jol, tak se na něj zvyšuje tlak a je typičtější, že Pchjongjang mnohem více útočí na pravicové vlády než na ty levicové,“ vysvětluje koreanista.

Dalším významným faktorem je podle něj mezinárodní situace. „Existují informace, že severokorejští vojáci snad už i působí na území Ruské federace v rámci jejích ozbrojených sil a v posledních dvaceti letech je tedy opět zřejmé utužování spolupráce osy Moskva, Peking, Pchjongjang,“ upozornil koreanista.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj chce dosáhnout jednoty se Spojenými státy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na pondělí prohlásil, že nebylo dne, kdy by Ukrajina necítila vděčnost vůči Spojeným státům za jejich podporu, a přislíbil, že bude vyvíjeno další diplomatické úsilí k dosažení jednoty s USA. Vztahy mezi oběma zeměmi poznamenala páteční hádka mezi Zelenským a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
06:23Aktualizovánopřed 3 mminutami

Izrael zastavil pomoc do Gazy. Laciné vydírání, reagoval Hamás

Izrael zastavil vstup humanitární pomoci do Pásma Gazy, oznámil v neděli ráno úřad premiéra Benjamina Netanjahua. Podle izraelských médií to zdůvodnil tím, že palestinské teroristické hnutí Hamás odmítá americký návrh na pokračování příměří. Prohlášení Netanjahuova úřadu rovněž varuje před „dalšími důsledky“, pokud bude Hamás dál odmítat tento návrh. První fáze příměří skončila v sobotu a zatím nebyly dohodnuty podmínky fáze druhé. Zastavení pomoci kritizoval také Egypt.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Macron a Starmer navrhují měsíční omezené příměří mezi Ukrajinou a Ruskem

Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer navrhují mezi Ukrajinou a Ruskem měsíční příměří. Vztahovalo by se na moře, vzdušný prostor a energetickou soustavu. V neděli večer po skončení summitu o Ukrajině v Londýně to napsal francouzský list Le Figaro. Toto měsíční omezené příměří by pak podle Macrona otevřelo cestu k další fázi klidu zbraní, kdy by na mírové ujednání dohlížely zahraniční jednotky.
před 9 hhodinami

Roztržka v Oválné pracovně nebyla náhoda, domnívá se Žantovský

Bývalý velvyslanec České republiky a poradce prezidenta Michael Žantovský je přesvědčený o tom, že páteční roztržka mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě nebyla náhoda. Podle něj tomu nasvědčovala celá řada signálů, navíc k plánové konferenci po jednání a obědě obou delegací nikdy nedošlo. Žantovský v Interview ČT24 upozornil, že transatlantické vztahy jsou nyní narušeny a bude záležet na tom, jak se obě strany budou snažit o jejich obnovu.
před 11 hhodinami

Již není čas na další řeči, musíme jednat, řekl po summitu Keir Starmer

Několik zemí naznačilo, že chtějí být součástí evropského plánu pro Ukrajinu, řekl po skončení londýnského summitu o Ukrajině britský premiér Keir Starmer. Již není čas na další řeči, je čas jednat, uvedl premiér a oznámil novou dohodu s Kyjevem ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropa naléhavě potřebuje zbrojit. Generální tajemník NATO Mark Rutte rozhovory označil za „velmi pozitivní“. Přítomni byli zástupci více než desítky zemí, Česko na jednání zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ukrajinu podle průzkumu podporuje 52 procent Američanů

Ukrajinu v obraně proti ruské invazi podporuje 52 procent Američanů, čtyři procenta stojí za Ruskem a 44 procent se nestaví ani na jednu stranu. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění televize CBS News a institutu YouGov. Sondáž, jak upozornila zpravodajská stanice CNN, vznikla ještě před páteční roztržkou mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským.
před 13 hhodinami

Finsko propustilo tanker podezřelý z poškození podmořských kabelů. Posádka nesmí vycestovat

Finské úřady propustily tanker Eagle S, který je podezřelý z prosincového poškození podmořského energetického a internetového kabelu EstLink2 mezi Finskem a Estonskem. Plavidlo podle Evropské unie patří k ruské stínové flotile, kterou Moskva využívá k obcházení sankcí – především při vývozu ropy.
před 18 hhodinami

Na Měsíci přistál modul Blue Ghost, bude sbírat vzorky a provádět experimenty

Na Měsíci v neděli přistál modul Blue Ghost americké společnosti Firefly Aerospace, který se tak stal teprve druhým takovým zařízením soukromé firmy, které úspěšně dosedlo na povrch přirozené družice Země. Stroj bude sbírat vzorky měsíčního prachu, měřit teplotu pod povrchem a provádět další experimenty pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
před 21 hhodinami
Načítání...