Severokorejská ústava nyní označuje sousední Jižní Koreu jako nepřátelský stát. Pchjongjang tak podle agentury AFP potvrdil ústavní změnu, kterou letos slíbil severokorejský vůdce Kim Čong-un. Napětí mezi oběma státy se v poslední době vyostřuje. KLDR v úterý vyhodila do povětří většinu železničních a silničních spojů se svým jižním sousedem a mimo to také tvrdí, že do její armády vstoupil více než milion lidí, kteří jsou připraveni bojovat s nepřátelským jihem a „vymazat ho z mapy“. Podle koreanisty Petra Bláhy však v minulosti docházelo k ještě vyhrocenějším eskalacím a označení Jižní Koreje jako nepřítele je ze strany KLDR spíše konstatováním faktu.
KLDR změnila ústavu. Jižní Koreu označuje za nepřátelský stát
Události: Napětí na Korejském poloostrově (zdroj: ČT24)
Změnu ústavy patrně schválilo Nejvyšší lidové shromáždění a je v souladu s dřívějším slibem severokorejského vůdce Kim Čong-una, že z ústavy zmizí znovusjednocení Korejského poloostrova pod nadvládou komunistického režimu, které KLDR po desetiletí deklarovala coby svůj národní cíl, informuje Reuters.
Jihokorejské ministerstvo pro sjednocení ve čtvrtek uvedlo, že Soul změny severokorejské ústavy „rázně odmítá“ a ve svém úsilí o mírové znovusjednocení nepoleví.
Při odhlédnutí od znění ústavy, KLDR vůči svému jižnímu sousedovi dlouhodobě vystupuje nepřátelsky. Obě Koreje jsou od roku 1950 formálně ve válečném stavu, korejská válka skončila v roce 1953 příměřím, nikoli mírovou smlouvou. Označení Jižní Koreje za nepřítele státu by tak bylo jen zařazení faktu do ústavy, podotýká koreanista Bláha. „To, že Jižní Korea je od padesátých let trvale označována za úhlavního nepřítele státu, je zcela běžná záležitost, takže by šlo jen o zapsání deklaratorního vyjádření do ústavy,“ konstatuje odborník.
Očekávaná změna
Kim už v lednu vyzval ke změně ústavy tak, aby neobsahovala znovusjednocení s Jižní Koreou jako cíl ve vzájemných vztazích. Soul tehdy obvinil z tajné spolupráce se Spojenými státy s cílem přivést ke zhroucení jeho komunistický režim.
Severokorejské Nejvyšší lidové shromáždění se kvůli změně ústavy sešlo už minulý týden a očekávalo se, že oficiálně označí Jižní Koreu za samostatnou zemi a úhlavního nepřítele. Státní média o takovém kroku ale neinformovala, což vyvolalo spekulace, zda nebyla změna ústavy odložena.
První potvrzení změny přišlo až v úterý, když severokorejská agentura KCNA výbuchy na dopravních spojeních mezi oběma Koreami legitimizovala zmínkou o odříznutí se od „nepřátelského státu, jak ho definuje ústava“. Severní Korea sice již dříve oznamovala úpravy zákonů s několikadenním zpožděním, je ale neobvyklé, že takto zásadní změna byla oznámena téměř mimochodem, podotkl prezident Univerzity severokorejských studií v Soulu Jang Muo-čin.
Podle experta z Carnegie Endowment for International Peace Ankita Pandy to může být způsobené tím, že „interně stále probíhají propagandistické revize ohledně vhodného způsobu zveřejnění ústavních změn“, uvedl pro agenturu AP. „Toto potvrzení se ale očekávalo,“ dodává.
S tím souhlasí i Jang Muo-čin, který však předpokládal, že KLDR v rámci ústavní změny nově vymezí své území způsobem, který by byl v rozporu s takzvanou severní hraniční linií. Ta určuje západní námořní hranici, která na rozdíl od té pozemní nebyla navržena ve smlouvě o příměří po Korejské válce, a velení jednotek OSN ji 30. srpna 1953 stanovilo podle toho, jaké ostrovy která strana konfliktu ovládala. KLDR však nikdy západní námořní hranici neuznala.
„Je pravděpodobné, že si uvědomují mimořádnou citlivost záležitosti na západním pobřeží,“ řekl s odkazem na území, které bylo v minulosti dějištěm smrtelných střetů.
Odpálení dopravního spojení má vést k úplnému oddělení
Silniční a železniční spojení mezi oběma zeměmi teď mělo být zcela přerušeno, což je podle KCNA součástí „postupného úplného oddělení“ severokorejského území od jihu. KCNA s odvoláním na zástupce severokorejského ministerstva obrany uvedla, že země podnikne další kroky k „trvalému opevnění jižní hranice“.
Ve čtvrtek pořízené satelitní snímky zveřejněné firmou BlackSky podle Reuters ukazují, že silnice vedoucí do severokorejského pohraničního města Kesong má narušenou vozovku.
Satelitní snímek pohraniční silnice do Kesongu
Podle koreanisty Bláhy odstřelování a likvidování dopravní infrastruktury spojující oba státy není ničím novým. „V devadesátých a nultých letech, během éry takzvané sluneční politiky, jihokorejští levicoví prezidenti zadarmo dávali Severní Koreji různé pobídky v naivní víře, že se tam něco změní. V té době se postavila řada infrastrukturních projektů, mimo jiné došlo i k obnovení železniční dopravy,“ popisuje koreanista. „A za uplynulých deset let byly tyto projekty postupně likvidovány. To, že se teď ničí železnice nebo silnice, je slabý odvar toho, co se dělo v minulosti,“ podotýká.
Jižní Korea sice prohlásila, že bude i nadále usilovat o sjednocení, ale na jakoukoli rostoucí agresi bude odpovídat silou. V reakci na výbuchy silnic a železnic vypálila jihokorejská armáda varovné výstřely jako už mnohokrát předtím.
Stupňování napětí
Napětí mezi rivaly se více stupňuje od loňska, kdy obě strany prohlásily dohodu o zmírnění vojenského napětí z roku 2018 za neplatnou.
Severní Korea v posledních dnech prudce zintenzivnila svou nepřátelskou rétoriku, několikrát obvinila jižního souseda z narušení svého vzdušného prostoru drony a slíbila odvetu. Jihokorejská vláda odmítla sdělit, zda údajné drony pilotovala její armáda, nebo civilisté.
Na ostrou rétoriku navazují i další kroky severokorejského režimu. V úterý tamní státní média tvrdila, že do armády KLDR vstoupilo od začátku týdne 1,4 milionu lidí. Vojsko země s 25 miliony obyvatel se od pondělka mělo rozrůst zejména o mladé lidi, mezi nimi i studenty, kteří jsou údajně odhodláni bojovat ve „svaté válce za zničení nepřítele zbraněmi revoluce“, uvedla KCNA. Počty ale není možné ověřit.
Mladí Severokorejci se údajně zapisující do vojenské služby
Podle Reuters podobnou mobilizaci KLDR ohlásila i před rokem, kdy byla namířena proti Spojeným státům a je běžnou propagandistickou akcí, která má působit uvnitř i navenek.
Pchjongjang navíc v posledním roce zvýšil počet testů balistických raket schopných nést jaderné zbraně, což je podle něj reakcí na vojenská cvičení a spolupráci mezi Jižní Koreou a USA.
Koreanista Bláha však míní, že napětí se nijak výrazně nestupňuje a podotýká, že v minulosti se obě země ocitly v mnohem významnější eskalaci. Například když Severokorejci zaútočili na jihokorejské území a porušili tak dohodu o příměří, tak byly oba státy na hranici vojenského konfliktu. Nyní však podle něj nic nenasvědčuje tomu, že by byly důvody pro to, aby se vedení KLDR rozhodlo zaútočit, což by vyvolalo masivní odvetu.
Přesto uznává, že ze strany KLDR pravidelně dochází k přeshraničním potyčkám, incidentům a naschválům, například v poslední době časté vysílání balonů s odpadky ve snaze vyvíjet tlak na jižního souseda. „Tyto avantýry se v podstatě opakují neustále. Teď když vládne pravicový prezident Jun Sok-jol, tak se na něj zvyšuje tlak a je typičtější, že Pchjongjang mnohem více útočí na pravicové vlády než na ty levicové,“ vysvětluje koreanista.
Dalším významným faktorem je podle něj mezinárodní situace. „Existují informace, že severokorejští vojáci snad už i působí na území Ruské federace v rámci jejích ozbrojených sil a v posledních dvaceti letech je tedy opět zřejmé utužování spolupráce osy Moskva, Peking, Pchjongjang,“ upozornil koreanista.
