Jihokorejské opoziční strany předložily návrh na odvolání prezidenta Jun Sok-jola, který v úterý vyhlásil v zemi stanné právo. To ale trvalo jen zhruba šest hodin; zrušila ho jihokorejská vláda poté, co se prezident krátce předtím rozhodl respektovat vůli parlamentu, který ho v hlasování k odvolání stanného práva vyzval. Svou rezignaci už nabídl ministr obrany Kim Jong-hjo, poté se přidali další členové vlády.
„Šok, zlost, ale i radost z toho, že se to nepovedlo. Atmosféra kolem parlamentu je plná emocí a kontrastuje s jinak klidnými ulicemi Soulu. Většina lidí nechápe, proč prezident udělal tak zoufalý krok předem odsouzený k neúspěchu. Pohled na vojáky s dlouhými zbraněmi v nich vyvolal úzkost. Pamětníci mi říkají, že se jim vybavily vzpomínky na diktaturu a studentské protesty z 80. let. Nikdo ale nepochybuje, že demokracie je pevná a krizi ustojí,“ popisuje z místa zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
Podle opoziční Demokratické strany, která má většinu v jihokorejském parlamentu, bylo úterní vyhlášení stanného práva neústavní a v rozporu s demokratickými normami. Už dříve proto oznámila, že pokud prezident Jun okamžitě neodstoupí, zahájí proces jeho odvolání. Hlasování se musí konat do 72 hodin, podle médií by k hlasování mělo dojít v pátek. K odvolání je zapotřebí dvě stě hlasů.
Podle koreanisty Aleše Karmazina se jedná o jasný začátek konce prezidentovy politické kariéry, jelikož čelí tlaku opozice i veřejnosti a jeho vládní strana se za něj zcela nepostavila. Je jasné, „že bitvu prohrál a nemá se o co opřít“, doplnil politolog z Metropolitní univerzity v Praze v Horizontu ČT24.
Pokud se parlament rozhodne Juna odvolat, prezident ztratí ústavou dané pravomoci do doby, než o jeho osudu rozhodne ústavní soud. Jeho prezidentské povinnosti by v takovém případě převzal premiér Han Duk-so. „I když bude válečný stav zrušen, nevyhne se obvinění z velezrady. Celý národ vidí, že prezident Jun už nemůže normálně řídit zemi,“ prohlásil lídr Demokratické strany Pak Čan-dže.
Korejská odborová konfederace, která je s 1,2 milionu členů největším odborovým svazem v zemi, vyzvala před podáním opozičního návrhu k „časově neomezené generální stávce“, dokud prezident neodstoupí. Jeho počínání označila za „iracionální a nedemokratické“. Přidal se k ní i svaz kovodělníků, který hodlá zahájit stávku od 11. prosince, pokud prezident neodstoupí. V Soulu pokračují protesty, v nichž obyvatelé vyzývají prezidenta k rezignaci.
„V Soulu převládá názor, že prezidentovy dny v úřadě jsou sečteny,“ uvedla v Událostech zpravodajka ČT Barbora Šámalová. O prezidentovi prý nebyly celý den žádné zprávy. Připomněla také, že politické nepokoje budou pokračovat i ve čtvrtek – právě vyhlášenou stávkou odborů. Protesty se šíří také do dalších měst.
Úřad prezidenta vyhlášení stanného práva hájí. Podle něj bylo oprávněné a v rámci ústavy a nijak nenarušilo přístup poslanců do parlamentu. Informace od samotných poslanců ale potvrzují, že během několika hodin platnosti stanného práva obklíčili parlament vojáci. Poslanci popisovali, jak se do parlamentu snažili dostat přes zdi nebo rozbitými okny. Jedna z poslankyň popsala, jak se plazila mezi nohama vojáků, zatímco se je její kolegové snažili zastavit hasicími přístroji.
Prezident tvrdí, že opozice sympatizuje s KLDR
Jun Sok-jol v úterý vyhlásil v zemi stanné právo s argumentem, že Demokratická strana sympatizuje se Severní Koreou a paralyzuje vládu svou podle něj protistátní činností. Krok vyvolal odpor jihokorejského parlamentu, kde pro zrušení stanného práva hlasovalo všech 190 přítomných zákonodárců z celkových tří set. Do budovy zákonodárného sboru, kde se poslanci vyslovili proti stannému právu, vstoupili vojáci, posléze budovu ale zase opustili.
Proti prezidentovu rozhodnutí se kromě opozice postavila také jeho vlastní Strana lidové moci (PPP). Její předseda Han Dong-hun po odvolání stanného práva uvedl, že prezident by měl svůj krok vysvětlit a odvolat ministra obrany Kim Jong-hjoa, který vyhlášení stanného práva navrhl.
Podle jihokorejské ústavy má prezident pravomoc vyhlásit stanné právo v případě vojenského ohrožení nebo při potřebě zajistit vnitřní bezpečnost země. Pokud se však parlament hlasováním vysloví proti, je povinností prezidenta stanné právo zrušit.
Koreanista Karmazin míní, že nic nenasvědčuje možné sympatizaci opozice s KLDR a nevidí důvod k tomu, aby největší opoziční strana destabilizovala režim ve prospěch Severní Koreje. „Připadá mi to jako záminka,“ doplnil. Dodal však, že Demokratická strana vůči svému severnímu sousedovi prosazuje politiku konstruktivního dialogu, na rozdíl od vládní strany, která by se v přístupu k Pchjongjangu dala označit za „jestřába“.
„Když jsem to v noci slyšel, strašně jsem se naštval. Měl jsem i strach,“ uvedl jeden z demonstrujících Li Tong-wuk. „Nemohl jsem spát. Kdyby to parlament nezastavil, ublížilo by to nám občanům,“ dodal.
Manévry bezpečnostních složek v hlavním městě si někteří Jihokorejci pamatují – naposledy z dob diktatury v 80. letech. „Tehdy jsem byl student, dnes mi je přes padesát. Když na tu dobu vzpomenu, mám husí kůži. Láme mi to srdce. A dnes jako by se svět vrátil o čtyřicet let zpátky. Smutné,“ dodal další z účastníků protestů.
Rezignace několika členů vlády
Svou rezignaci už nabídl ministr obrany Kim Jong-hjo. „Hluboce lituji a beru na sebe plnou odpovědnost za zmatek a obavy, které vyhlášení stanného práva způsobilo veřejnosti, a nabídl jsem prezidentovi svou rezignaci,“ oznámil Kim. Zatím se neobjevily žádné informace o tom, zda se prezident chystá jeho demisi přijmout.
Na středečním zasedání vlády svolaném premiérem Han Duk-soem téměř všichni členové kabinetu – včetně ministrů financí, spravedlnosti či školství – oznámili svůj záměr rezignovat, napsala agentura Jonhap. Premiér ministry vyzval, aby i nadále pokračovali v plnění svých povinností. Už předtím svou rezignaci nabídl ministr obrany Kim Jong-hjo, který měl vyhlášení stanného práva prezidentovi navrhnout. Rezignaci oznámili také někteří členové úřadu prezidenta, včetně šéfa prezidentské kanceláře.
Hromadnou rezignaci v souvislosti s vyhlášením stanného práva podala řada Junových blízkých spolupracovníků, včetně šéfa prezidentské kanceláře.
Když prezident volání po svém odstoupení nevyslyší, mohl by parlament už v pátek 6. prosince hlasovat o jeho odvolání. Aby parlament zbavil prezidenta funkce, musí pro návrh hlasovat dvě třetiny poslanců, tedy alespoň dvě stě. Demokratická strana má společně s menšími opozičními uskupeními dohromady 192 křesel. Mezi 190 poslanci, kteří v noci na středu hlasovali pro zrušení stanného práva, bylo také osmnáct zákonodárců z prezidentovy strany PPP.
Pokud se parlament rozhodne Juna odvolat, prezident ztratí ústavou dané pravomoci do doby, než o jeho osudu rozhodne ústavní soud. Jeho prezidentské povinnosti by v takovém případě převzal premiér Han Duk-so, který v jihokorejské vládě zastává druhou nejdůležitější funkci.
K odvolání Jun Sok-jola je pak nutná podpora nejméně šesti soudců ústavního soudu. Ústavní soud má mít devět členů, ale po třech odchodech do důchodu zbývá jen šest členů. To je o jednoho méně, než je minimální počet sedmi soudců potřebný k projednání případu odvolání prezidenta. Zákonodárci tak musejí před samotným impeachmentem urychlit proces jmenování nových soudců.
Expertka: Jde o vnitropolitický boj
Jun Sok-jol byl zvolen do úřadu v květnu 2022, ale od letošního dubna, kdy v parlamentních volbách v zemi drtivě zvítězila opozice, není jeho vláda schopna prosazovat své návrhy zákonů. Popularita hlavy státu u voličů zároveň klesla v souvislosti s několika korupčními skandály. Nyní ho schvaluje stěží deset procent obyvatel, napsal web listu The Guardian.
Vláda po porážce v parlamentních volbách mnohdy nedokázala prosazovat zákony.
„Jde o vyhrocení vnitropolitického boje, který delší dobu kulminuje. A to zejména v posledních týdnech, kdy kromě rozporů mezi vládnoucí a opoziční stranou – tedy mezi stranou, ze které je prezident, a stranou, která ovládá parlament – dochází i k rozkolu uvnitř prezidentovy strany,“ vysvětluje předsedkyně Česko-korejské společnosti Jana Chamrová.
„Lídr této strany Han nesouhlasí s prezidentem a nehodlá podporovat některé jeho kroky, které prezident plánuje zejména proto, aby ochránil svou ženu, vůči které jsou vedena různá vyšetřování,“ dodává expertka.
Země má obavy z dopadů na ekonomiku a také z názoru svých spojenců. Ti prý o ničem nevěděli a jsou zaskočeni. Spojené státy mají v Koreji 27 tisíc vojáků a jsou zásadním garantem bezpečnosti.
Novotná: Poškodí to dobré jméno ve světě
Zdá se, že situace v Jižní Koreji je momentálně vyklidněná, uvedla v Událostech, komentářích výzkumná pracovnice Institutu pro Evropskou politiku EUROPEUM Tereza Novotná, která zároveň působí na Svobodné univerzitě Berlín. Z jejího pohledu šlo prý hlavně o vnitropolitický boj a vnitropolitickou situaci v zemi.
„Takováto epizoda poškodí jméno Jižní Koreje ve světě,“ upozornila. Podle ní byli jak obyvatelé země, tak experti překvapeni krokem prezidenta, někteří politici z vládních kruhů prý neměli tušení, k čemu chce hlava státu přistoupit.
Podotkla, že současná opozice zastává spíše pozici vyjednávání se severním sousedním státem. I bývalý jihokorejský prezident Mun Če-in se podle ní několikrát sešel se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Z pohledu Novotné dojde spíše k odvolání prezidenta než k tomu, aby Jun Sok-jol odstoupil sám. „On je takový trochu nekompromisní,“ poznamenala.
