Aleš Karmazin

Čínský vládce Si Ťin-pching odvolal v posledních letech skoro pětinu generálů včetně dvou ministrů obrany, které sám jmenoval. Post je většinou stálo vyšetřování v rámci prezidentova masivního tažení proti korupci. Podle expertů za změnami stojí i snaha o upevnění moci, a to v době spekulací o sílící kritice ve vedení Komunistické strany Číny. Rozsáhlými čistkami reagovali v minulosti na krizová období už diktátoři Josif Stalin či Mao Ce-tung.

Nedávné dočasné zmizení čínského prezidenta Si Ťin-pchinga z veřejného prostoru rozvířilo spekulace ohledně možného mocenského přechodu v Pekingu. Jak poukázal sinolog Martin Hála v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Romanem Fojtou, nahrává tomu zejména informační vakuum, které panuje ohledně čínského nejvyššího vedení. Politolog Aleš Karmazin dodává, že zprávy o údajné nespokojenosti části Komunistické strany Číny se Si Ťin-pchingem se objevují pravidelně.

Jihokorejské opoziční strany předložily návrh na odvolání prezidenta Jun Sok-jola, který v úterý vyhlásil v zemi stanné právo. To ale trvalo jen zhruba šest hodin; zrušila ho jihokorejská vláda poté, co se prezident krátce předtím rozhodl respektovat vůli parlamentu, který ho v hlasování k odvolání stanného práva vyzval. Svou rezignaci už nabídl ministr obrany Kim Jong-hjo, poté se přidali další členové vlády.

Rusko nemá kvůli agresi na Ukrajině mnoho možností pro hledání spojenců, což vyhovuje Číně. Ta navzdory blízkým vztahům s Moskvou nyní navazuje i diplomatické styky s Kyjevem a její role ve válce roste. V Událostech, komentářích to uvedl politolog Aleš Karmazin z pražské Metropolitní univerzity.