Rusko nemá kvůli agresi na Ukrajině mnoho možností pro hledání spojenců, což vyhovuje Číně. Ta navzdory blízkým vztahům s Moskvou nyní navazuje i diplomatické styky s Kyjevem a její role ve válce roste. V Událostech, komentářích to uvedl politolog Aleš Karmazin z pražské Metropolitní univerzity.
Číně vyhovuje, že je Rusko nuceno hledat u ní partnerství, míní politolog Karmazin
Události, komentáře: Politolog Karmazin k Číně a rusko-čínským vztahům (zdroj: ČT24)
„Vztah mezi Čínou a Ruskem byl vždy rozporuplný. Jsou v něm i vzájemné animozity, které se teď v konfliktu na Ukrajině ztrácí. Číně určitě vyhovuje to, co z něj plyne v globálním pohledu. Že je Rusko nuceno hledat u ní partnerství, neboť nemá moc jiných možností. Je to tak,“ upozornil Karmazin. „Napětí i rozpornost v čínském postoji vůči konfliktu tam ale existuje,“ dodal.
Faktem totiž je, že napětí mezi Čínou a Ruskem je dlouhodobé a jen tak nezmizí. „Teď je překryté válkou, ale opravdu nemizí. V Rusku například existuje tradiční obava z velkého zalidnění Sibiře nebo Dálného ruského východu ze strany Číny,“ připomněl Karmazin.
Rozporuplné reakce vyvolala i březnová třídenní návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě, po které se hovořilo o „neomezeném přátelství“, ale také o tom, že toho ruský prezident Vladimir Putin během jednání moc nedosáhl.
„Čína je v současnosti chycena v jakémsi rozporu. Na jednu stranu říká, že je neutrální, nezúčastněný stát, ale na druhé straně vidíme, že má nějakým způsobem blízko k Rusku. Zároveň chce hájit vůči státům třetího světa nebo globálního jihu princip suverenity a teritoriální integrity,“ vyjmenoval Karmazin.
Faux pas čínského velvyslance
Zmíněné hájení principu suverenity a teritoriální integrity vůči státům třetího světa však nedávno zpochybnil čínský velvyslanec ve Francii Lu Ša-jie, který prohlásil, že bývalé sovětské země nemají efektivní status v mezinárodním právu.
Jeho vyjádření se okamžitě setkalo s tvrdou reakcí ze strany pobaltských zemí, francouzské diplomacie i vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella.
„Šlo určitě o faux pas. Myslím si, že i diplomat Lu si to uvědomil už během toho rozhovoru,“ konstatoval Karmazin. „Nejvyšší představitelé Číny následně oznámili, že rozhodně nejde o oficiální pohled, a zdůrazňovali to velmi vehementně,“ doplnil.
Telefonát Si Ťin-pchinga se Zelenským
Čína ale navzdory bližší vazbě na Rusko komunikuje také s Ukrajinou. Ve středu si totiž poprvé od začátku invaze promluvili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Jedním z výsledků dlouhého telefonátu bylo oznámení, že Kyjev pošle do Pekingu svého velvyslance a zároveň se na Ukrajinu vydá čínská zvláštní diplomatická mise.
„Jde o výkop čínské snahy sehrát v konfliktu roli prostředníka, která bude každopádně komplikovaná,“ prohlásil Karmazin.
Na otázku, zda jde o vlastní snahu Číny, nebo snahu Ukrajiny vtáhnout Čínu do konfliktu, politolog míní, že o oboje. „Mám pocit, že i z těch vyjádření, a nejen z těch aktuálních z telefonátu mezi Zelenským a Si Ťin Pchingem, byla snaha na obou stranách. I Zelenskyj měl velkou ambici do toho Čínu nějak vtáhnout. Vyzýval ji několikrát. Myslím, že v ní vidí skutečně aktéra, který může sehrát důležitou roli. I Čína se k ní hlásí, ale jak seriózně to myslí, to je otázka,“ komentoval Karmazin.
Podle něj by měla Čína stát ve válce na své vlastní straně. „V řešení konfliktu jde pro ni o několik zásadních scénářů. To, co určitě nechce, je buď nějaká výrazná porážka Ruska, nebo jiný extrémní scénář ve smyslu nukleární konfrontace,“ mínil.
„V podstatě i mír pro ni za určitých okolností může být výhodný. Pokud by se jí podařilo dosáhnout toho, že ho nějakým způsobem zprostředkuje a zároveň dosáhne možnosti, aby sehrála důležitou roli při obnově Ukrajiny. V té situaci by také možná mohla dosáhnout toho, že naváže dobré, nebo udrží dobré vztahy jak s Ruskem, tak s Ukrajinou. A posílí tím i svůj obraz ve světě. Kdyby se jí to podařilo, šlo by pro ni o pozitivní scénář,“ uzavřel Karmazin.