Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v úterý vyhlásil v zemi stanné právo a opozici obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji. Krok vyvolal chaos a odpor společnosti i jihokorejského parlamentu, jehož poslanci v reakci svolali schůzi, na které vyzvali prezidenta ke zrušení rozhodnutí. Prezident následně avizoval, že stanné právo zruší po zasedání vlády. Ta se na zrušení stanného práva shodla. Agentura Jonhap uvedla, že armáda už rozpustila velitelství stanného práva. Stanné právo formálně skončilo v 4:30 tamního času (20:30 SEČ). Opozice v reakci uvedla, že chce prezidenta odvolat.
Agentura AP napsala, že stanné právo tak v Jižní Koreji platilo asi šest hodin. Vláda zrušení stanného práva sice formálně schválila, zrušit jej však měl prezident země.
Na televizních záběrech bylo vidět, jak se vojáci v helmách, kteří zřejmě měli za úkol zavést stanné právo, pokoušejí vstoupit do budovy parlamentu, a jak se je parlamentní asistenti snaží zatlačit zpět použitím hasicích přístrojů, popisuje agentura Reuters. Před parlamentní budovou se mezitím shromáždily desítky policejních hlídkových vozů a autobusů pořádkové policie. Šéf opoziční strany I Če-mjong vyzval občany, aby se shromáždili před budovou parlamentu, což lidé učinili.
Do budovy parlamentu, kde se poslanci vyslovili proti stannému právu, vstoupili vojáci krátce po jeho vyhlášení prezidentem. Jihokorejské zákony stanoví, že vláda musí stanné právo odvolat, pokud o to v parlamentu požádá většina poslanců. Právě to se stalo, všech přítomných 190 poslanců ze tří set hlasovalo pro okamžité zablokování stanného práva.
Jihokorejští vojáci po hlasování poslanců budovu tamního parlamentu opustili. Ten v reakci na výsledek hlasování poslanců odvolání stanného práva avizoval. Prezident podle agentury Reuters uvedl, že tak učiní po zasedání vlády. Ta se na zrušení stanného práva shodla. Agentura Yonhap uvedla, že jihokorejská armáda rozpustila velitelství stanného práva.
Armáda po vyhlášení stanného práva oznámila zákaz činnosti parlamentu a politických stran, informovala agentura Reuters. Před začátkem hlasování o rezoluci proti zavedení stanného práva docházelo k potyčkám mezi parlamentní ochrankou a jihokorejskými vojáky, ukazovaly záběry z místa. Do parlamentu se dostali i civilisté. Na střeše budovy přistávaly vrtulníky, situace byla nepřehledná a panoval chaos, popisoval server BBC.
Nedůvěra opozičních poslanců
„Zákonodárci Demokratické strany, včetně mě a mnoha dalších, budou vlastním životem chránit demokracii a budoucnost naší země a veřejnou bezpečnost, životy a majetek,“ řekl vůdce opozice I Če-mjong při vystoupení v televizi.
V noci na středu SEČ pak Demokratická strana vyzvala k okamžitému odstoupení prezidenta země Jun Sok-jola. Pokud tak Jun sám neučiní, zahájí strana proces jeho odvolání.
Podle Demokratické strany, která má většinu v jihokorejském parlamentu, bylo úterní vyhlášení stanného práva prezidentem Junem neústavní a v rozporu s demokratickými normami.
Prezidentův překvapivý krok připomněl éru autoritářských vůdců, kterou země nezažila od osmdesátých let. Postup Jun Sok-jola okamžitě odsoudila opozice i předseda jeho vlastního uskupení Strana lidové moci Han Dong-hun, píše agentura AP.
V budově parlamentu je podle BBC „cítit nedůvěra, že by prezident rozehrál tak vysokou hru a pak tak snadno vycouval“. Před budovou parlamentu také nadále zůstávají protestující, kteří chtějí počkat, dokud se všichni vojáci a policisté nevrátí domů.
Podle BBC navíc panuje mezi některými opozičními poslanci shoda na tom, že by měl prezident Jun Sok-jol odstoupit nebo být odvolán.
Podle experta jde o uzurpování moci
Jihokorejská hlava státu podle agentury Reuters neuvedla konkrétní opatření, která by se stanným právem měla být přijata. Jun nicméně ve svém vystoupení zmínil návrh opoziční Demokratické strany, který podle agentury spočíval v obžalování některých nejvyšších státních zástupců. Demokratická strana, která má v parlamentu většinu, také odmítla vládní návrh rozpočtu.
Vyhlášení stanného práva je podle vedoucího katedry asijských studií na Metropolitní univerzitě Praha Michala Kolmaše flagrantním uzurpováním moci. Prezident se podle něj převzetím moci pokouší vymanit z politických problémů.
Zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová připomněla, že v parlamentu má většinu strana opoziční prezidentovi, ten tak nemohl prosazovat své zákony. Upozornila také, že na prezidenta doléhají skandály, především ty, které se týkají jeho manželky podezřelé z korupce.
Jun Sok-jola podle Kolmaše dlouhodobě kritizuje opozice i občanská společnost. „Jde o populistického lídra bez zjevné legitimity v parlamentu ovládaném opozicí, s níž není schopný se shodnout na základních věcech,“ míní expert. Nespokojenost je podle něj cítit i ve společnosti, například na stávkách lékařů. „Podle mne se pokouší vymanit se z politických problémů převzetím moci,“ doplnil.
Na dění v asijské zemi reagoval i korejský won, který vůči americkému dolaru prudce klesl. Představitel centrální banky uvedl, že v případě potřeby připravuje opatření ke stabilizaci trhu.
Západ situaci sleduje
České ministerstvo zahraničí odeslalo Čechům v Jižní Koreji zaregistrovaným v systému Drozd zprávu, aby se vyhýbali hromadným akcím a sledovali média. V systému je jednašedesát osob.
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena je v kontaktu s jihokorejskou vládou a „pečlivě situaci sleduje“, řekl podle BBC mluvčí americké národní bezpečnostní rady. Náměstek ministra zahraničí USA Kurt Campbell řekl, že Washington je děním v Jižní Koreji znepokojený a že doufá a očekává, že jakékoliv politické spory budou vyřešeny poklidně a podle zákona.
Agentura AFP připomíná, že v Jižní Koreji působí 28 a půl tisíce amerických vojáků, aby ji pomáhali chránit před komunistickou Severní Koreou, která disponuje jadernými zbraněmi. Armády obou zemí pořádají společná vojenská cvičení.
„Je zřejmé, že jde o velmi rychle se vyvíjející situaci,“ vyjádřil se k dění v Jižní Koreji mluvčí britského premiéra Keira Starmera. Britské ministerstvo zahraničí vyzvalo své občany v Jižní Koreji, aby se řídili radami jihokorejských úřadů a vyhýbali se demonstracím.
Velvyslanectví Číny v Soulu doporučilo spoluobčanům, aby zůstali v klidu, sledovali aktuální vývoj, omezili vycházení a byli obezřetní při vyjadřování politických názorů.
