Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách dělá starosti i nejbližším spojencům USA v Indopacifiku. Za Trumpem se v nejbližších dnech chystají japonský premiér Šigeru Išiba a jihokorejský prezident Jun Sok-jol. Obavy mají z další podoby obchodu i obrany. V Jižní Koreji se tak znovu rozhořívá debata, jestli by si země neměla pořídit jaderné zbraně.
Asie se obává Trumpovy politiky. V Jižní Koreji se mluví o jaderných zbraních
Pro obě asijské země jsou Spojené státy klíčovým garantem bezpečnosti. Japonská menšinová vláda však může mít potíže s dotažením obranných reforem, které jsou pro spojenectví s Washingtonem zásadní.
Za administrativy současného amerického prezidenta Joea Bidena Tokio odhodilo mnohá poválečná tabu. Zvýšilo obranný rozpočet a se Spojenými státy uzavřelo dohody o vojenské spolupráci, které by návrat Trumpa neměl snadno narušit. „Potvrdili jsme záměr setkat se (s Trumpem) co nejdříve a dohodli se na dalším posílení japonsko-amerického spojenectví a jeho posunutí na ještě vyšší úroveň,“ oznámil Išiba.
Sok-jol zase trénuje kvůli návštěvě u Trumpa golf a apeluje na vládu a průmysl, aby se připravily na změny. Tamní obchod závisí na americkém trhu a Soul se obává vysokých cel. „Vzhledem k tomu, že známe předpokládaný politický směr, okamžitě zahajte konzultace v oblasti financí, obchodu a průmyslu,“ vyzývá jihokorejský prezident.
Téma vývoje jaderných zbraní sílí i kvůli spolupráci Severní Koreje s Ruskem. „Pokud se jednotky KLDR účastní vojenské operace s Ruskem, naučí se (ovládat) bojové technologie a zbraňové systémy nezbytné pro moderní válku,“ varuje vedoucí oddělení globální strategie na Korejském institutu pro obranné analýzy Do Čin-ho.
V Koreji je 28,5 tisíce amerických vojáků, v Japonsku skoro 54 tisíc. Trump oběma zemím vyčítal, že na ně málo platí. Den před americkými volbami Soul podepsal s Bidenovou administrativou dohodu o navýšení příspěvku o 8,3 procenta na více než miliardu dolarů a poté maximálně o pět procent ročně.