Jihokorejský prezident po zbavení pravomocí řekl, že se nevzdá

Nahrávám video

Jihokorejský parlament zbavil pravomocí prezidenta Jun Sok-jola, který se minulý týden pokusil v zemi zavést stanné právo. Povinnosti hlavy státu dočasně přebírá premiér Han Duk-so. O definitivním odvolání prezidenta musí rozhodnout ústavní soud, který ho musí schválit dvoutřetinovou většinou. Jun po rozhodnutí poslanců o jeho odvolání řekl, že se nikdy nevzdá, a vyzval k udržení stability vládních funkcí.

Hlasování se zúčastnilo všech tři sta zákonodárců poté, co první pokus o odvolání hlavy minulou sobotu neuspěl, když sál opustili poslanci z prezidentovy Strany lidové moci (PPP). Někteří z nich od té doby nicméně avizovali, že v druhém hlasování už hodlají pro odvolání prezidenta zvednout ruku.

Opozice v parlamentu drží 192 křesel, což znamená, že v tajném hlasování pro návrh na prezidentovo odvolání hlasovalo nejméně dvanáct poslanců jeho strany. Proti bylo 85 poslanců, tři se hlasování zdrželi a osm hlasů bylo neplatných.

„Pravomoci prezidenta byly pozastaveny, přebírá je premiér. Ústavní soud má 180 dnů na to, aby impeachment potvrdil. Pokud by tak neučinil, prezident zůstává ve funkci, pokud tak učiní, tak skončil, a do šedesáti dnů se musejí konat předčasné volby,“ podotkla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Nahrávám video

Ústavní soud musí odvolání prezidenta schválit dvoutřetinovou většinou, pro musí být nejméně šest soudců z devíti. „Soud momentálně není plně obsazený, má pouze šest členů, takže shoda musí být jednoznačná, pokud nebudou v nejbližší době dovoleni další členové,“ upozornila Šámalová s tím, že zatím není jasné, jak by mohl soud rozhodnout. Jihokorejská média uvedla, že soud v této věci poprvé zasedne už v pondělí.

Jun by se stal druhým odvolaným prezidentem v historii Jižní Koreje. V roce 2017 byla zatčena prezidentka Pak Kun-hje, kterou parlament zbavil funkce po korupčním skandálu, a následně odsouzena k dvaceti letům vězení, než byla omilostněna.

Prezident se nehodlá vzdát

„Ačkoli se prozatím zastavuji, cesta, kterou jsem v posledních dvou a půl letech s lidmi ušel vstříc budoucnosti, se nesmí zastavit nikdy. Nikdy se nevzdám,“ řekl Jun v televizním projevu po oznámení rozhodnutí parlamentu.

„S veškerou kritikou, povzbuzením a podporou na mou adresu v srdci budu do poslední chvíle pro zemi dělat vše, co bude v mých silách,“ řekl prezident. Jun už dříve obhajoval své rozhodnutí o stanném právu jako nezbytný akt pro správu věcí veřejných a slíbil, že bude „bojovat až do konce“ tváří v tvář snahám opozice o jeho odvolání.

Premiér Han, který dočasně přebírá prezidentovy pravomoci, po rozhodnutí parlamentu řekl, že vynaloží maximální úsilí na zajištění stability v zemi. Ministerstvo obrany vyzvalo armádu, aby zůstala ve stavu „připravenosti“, a nařídilo velícím důstojníkům, aby „pracovali na stabilizaci velení svých jednotek“, uvedl resort v prohlášení.

Demonstrace za odvolání prezidenta Jun Sok-jola v Soulu
Zdroj: Yonhap via Reuters

Odpůrci prezidenta vyrazili do ulic

Do ulic Soulu v posledních necelých dvou týdnech vyrážely navzdory mrazům desetitisíce lidí, kteří požadovali Junovo odvolání i zatčení. V hlavním městě se shromažďovaly ale i tisíce Junových konzervativních příznivců, demonstrace obou táborů byly převážně pokojné.

Před sobotním hlasováním se před budovou parlamentu sešlo podle odhadů až dvě stě tisíc lidí, kteří žádali prezidentovo odvolání. Po oznámení výsledku hlasování v parlamentu začali demonstranti oslavovat, mnozí výsledek označili za důkaz odolnosti jihokorejské demokracie. Naopak demonstrace na podporu prezidenta, která se rovněž konala v blízkosti sídla zákonodárného sboru, se po oznámení výsledku brzy rozešla.

Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo 3. prosince v krátkém televizním projevu, v němž slíbil „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Opozici zároveň obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a z protistátní činnosti, jež paralyzovala vládu. Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Prokuratura země prezidenta vyšetřuje pro podezření z velezrady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo novou vlnu úderů na Írán jedenáctou noc po sobě. Íránská média tvrdí, že zaznamenala exploze na několika místech v zemi. Americká armáda připojila, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
před 23 mminutami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 2 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 6 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 6 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.