Jihokorejský prezident po zbavení pravomocí řekl, že se nevzdá

Nahrávám video

Jihokorejský parlament zbavil pravomocí prezidenta Jun Sok-jola, který se minulý týden pokusil v zemi zavést stanné právo. Povinnosti hlavy státu dočasně přebírá premiér Han Duk-so. O definitivním odvolání prezidenta musí rozhodnout ústavní soud, který ho musí schválit dvoutřetinovou většinou. Jun po rozhodnutí poslanců o jeho odvolání řekl, že se nikdy nevzdá, a vyzval k udržení stability vládních funkcí.

Hlasování se zúčastnilo všech tři sta zákonodárců poté, co první pokus o odvolání hlavy minulou sobotu neuspěl, když sál opustili poslanci z prezidentovy Strany lidové moci (PPP). Někteří z nich od té doby nicméně avizovali, že v druhém hlasování už hodlají pro odvolání prezidenta zvednout ruku.

Opozice v parlamentu drží 192 křesel, což znamená, že v tajném hlasování pro návrh na prezidentovo odvolání hlasovalo nejméně dvanáct poslanců jeho strany. Proti bylo 85 poslanců, tři se hlasování zdrželi a osm hlasů bylo neplatných.

„Pravomoci prezidenta byly pozastaveny, přebírá je premiér. Ústavní soud má 180 dnů na to, aby impeachment potvrdil. Pokud by tak neučinil, prezident zůstává ve funkci, pokud tak učiní, tak skončil, a do šedesáti dnů se musejí konat předčasné volby,“ podotkla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Nahrávám video

Ústavní soud musí odvolání prezidenta schválit dvoutřetinovou většinou, pro musí být nejméně šest soudců z devíti. „Soud momentálně není plně obsazený, má pouze šest členů, takže shoda musí být jednoznačná, pokud nebudou v nejbližší době dovoleni další členové,“ upozornila Šámalová s tím, že zatím není jasné, jak by mohl soud rozhodnout. Jihokorejská média uvedla, že soud v této věci poprvé zasedne už v pondělí.

Jun by se stal druhým odvolaným prezidentem v historii Jižní Koreje. V roce 2017 byla zatčena prezidentka Pak Kun-hje, kterou parlament zbavil funkce po korupčním skandálu, a následně odsouzena k dvaceti letům vězení, než byla omilostněna.

Prezident se nehodlá vzdát

„Ačkoli se prozatím zastavuji, cesta, kterou jsem v posledních dvou a půl letech s lidmi ušel vstříc budoucnosti, se nesmí zastavit nikdy. Nikdy se nevzdám,“ řekl Jun v televizním projevu po oznámení rozhodnutí parlamentu.

„S veškerou kritikou, povzbuzením a podporou na mou adresu v srdci budu do poslední chvíle pro zemi dělat vše, co bude v mých silách,“ řekl prezident. Jun už dříve obhajoval své rozhodnutí o stanném právu jako nezbytný akt pro správu věcí veřejných a slíbil, že bude „bojovat až do konce“ tváří v tvář snahám opozice o jeho odvolání.

Premiér Han, který dočasně přebírá prezidentovy pravomoci, po rozhodnutí parlamentu řekl, že vynaloží maximální úsilí na zajištění stability v zemi. Ministerstvo obrany vyzvalo armádu, aby zůstala ve stavu „připravenosti“, a nařídilo velícím důstojníkům, aby „pracovali na stabilizaci velení svých jednotek“, uvedl resort v prohlášení.

Demonstrace za odvolání prezidenta Jun Sok-jola v Soulu
Zdroj: Yonhap via Reuters

Odpůrci prezidenta vyrazili do ulic

Do ulic Soulu v posledních necelých dvou týdnech vyrážely navzdory mrazům desetitisíce lidí, kteří požadovali Junovo odvolání i zatčení. V hlavním městě se shromažďovaly ale i tisíce Junových konzervativních příznivců, demonstrace obou táborů byly převážně pokojné.

Před sobotním hlasováním se před budovou parlamentu sešlo podle odhadů až dvě stě tisíc lidí, kteří žádali prezidentovo odvolání. Po oznámení výsledku hlasování v parlamentu začali demonstranti oslavovat, mnozí výsledek označili za důkaz odolnosti jihokorejské demokracie. Naopak demonstrace na podporu prezidenta, která se rovněž konala v blízkosti sídla zákonodárného sboru, se po oznámení výsledku brzy rozešla.

Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo 3. prosince v krátkém televizním projevu, v němž slíbil „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Opozici zároveň obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a z protistátní činnosti, jež paralyzovala vládu. Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Prokuratura země prezidenta vyšetřuje pro podezření z velezrady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na konferenci Forum 2000 ocenili disidenty a organizaci z Myanmaru

Laureáty letošní ceny mezinárodní konference Forum 2000 za odvahu a odpovědnost jsou tři myanmarští disidenti Tajzar San, Nan Lin a Htet Mjat Aung. Spolu s nimi cenu získala koalice sdružující tamní opoziční hnutí Koordinační orgán generální stávky (GSCB). Vyhlášením večer začalo v Praze setkání více než osmi set hostů ze sto zemí světa, je mezi nimi několik současných a bývalých prezidentů, dvou držitelů Nobelovy ceny za mír a dalších politiků, diplomatů či aktivistů.
22:26Aktualizovánopřed 5 mminutami

Trump ohlásil energetické příměří Ukrajiny a Ruska. Moskva ale mezitím útočila

V konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa s okamžitou platností začíná platit energetické příměří. Obě strany s ním souhlasily, tvrdí na své sociální síti Truth Social. Šéf Bílého domu také vyzývá k tomu, aby ho nikdo neporušil. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že o příměří nevěděl. Moskva podle něj mezitím zaútočila na ukrajinský energetický závod.
16:33Aktualizovánopřed 35 mminutami

Polská policie zadržela muže podezřelého z plánování útoku na premiéra Tuska

Polská policie získala informace o možném atentátu na premiéra Donalda Tuska a vicepremiéra a ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze. Později ministr vnitra Marcin Kierwiński oznámil, že byl zadržen muž, který je podezřelý z plánování tohoto útoku. České bezpečnostní a zpravodajské služby jsou v kontaktu se svými polskými partnery.
11:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko zasáhlo obchod s potravinami u Charkova, Yandex hlásí útok na datové centrum

Rusové v neděli zaútočili na Ukrajině mimo jiné na obchod s potravinami v Charkovské oblasti, kde několik lidí zabili a další desítky zranili. Ranění a mrtví jsou i jinde v regionu. Tři mrtví jsou také po útoku Moskvy na západoukrajinský Ivano-Frankivsk. Úderům čelila rovněž další města a regiony včetně Dnipra. Ukrajinské drony podle médií naopak napadly a vyřadily z provozu další datové centrum ruské společnosti Yandex, tentokrát ve Vladimiru.
10:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na terminál letiště v Rijádu způsobil požár

Terminál pro cestující na letišti v saúdskoarabském hlavním městě Rijádu byl v neděli cílem projektilu, uvedla agentura AP s odvoláním na koalici bojující proti jemenským povstalcům hútíům. Stalo se tak den po útoku na toto letiště, který si vyžádal dvanáct mrtvých a přes tři sta zraněných. Jemenští rebelové hútíové se k tomuto útoku přihlásili a také informovali o dalším útoku ze strany Saúdské Arábie na letiště v Saná, které mají pod kontrolou.
17:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Projektily zasáhly v Hormuzském průlivu nejméně dva tankery za 24 hodin

Nejméně dva tankery v Hormuzském průlivu za posledních 24 hodin zasáhly neznámé projektily. Obě posádky jsou v bezpečí, informovala podle agentury Reuters britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO. Oblastní velitelství amerických sil CENTCOM oznámilo, že v Ománském zálivu zasáhlo nákladní loď plující z íránského přístavu poté, co posádka ignorovala varování. Írán se v rámci války se Spojenými státy snaží blokovat Hormuzský průliv, zatímco Washington uplatňuje námořní blokádu íránských přístavů.
03:51Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Hútíové zaútočili na letiště v Rijádu, nejméně dvanáct lidí zahynulo

Letiště v saúdskoarabském Rijádu se v sobotu znovu stalo terčem raketového útoku jemenských povstalců hútíů. Zahynulo nejméně dvanáct lidí a dalších 309 utrpělo zranění, někteří z nich jsou v kritickém stavu, uvedl podle Reuters tamní úřad pro civilní letectví. Podle AP šlo o nejkrvavější útok v zemích Perského zálivu od začátku války s Íránem, kterou USA a Izrael zahájily. Americký prezident Donald Trump podle AP připustil, že by se jeho země mohla připojit k úderům proti hútíům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusko zesiluje snahy zabíjet šéfy evropského obranného průmyslu, píší FT

Západní zpravodajské služby varovaly šéfy evropských zbrojních firem, že Rusko zesiluje snahy o jejich zabití, píše deník Financial Times (FT). Firmy proto zpřísňují ochranu svých nejvyšších představitelů. Kreml podle deníku i kvůli patové situaci na bojišti na Ukrajině nařídil rozšíření sabotáží a „hybridních“ operací v Evropě, aby se mu v příštích měsících podařilo zásadně oslabit podporu Kyjeva.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.