Jihokorejský parlament zbavil pravomocí prezidenta Jun Sok-jola, který se minulý týden pokusil v zemi zavést stanné právo. Povinnosti hlavy státu dočasně přebírá premiér Han Duk-so. O definitivním odvolání prezidenta musí rozhodnout ústavní soud, který ho musí schválit dvoutřetinovou většinou. Jun po rozhodnutí poslanců o jeho odvolání řekl, že se nikdy nevzdá, a vyzval k udržení stability vládních funkcí.
Jihokorejský prezident po zbavení pravomocí řekl, že se nevzdá
3 minuty
Události: Jihokorejský parlament odvolal prezidenta Jun Sok-jola
Hlasování se zúčastnilo všech tři sta zákonodárců poté, co první pokus o odvolání hlavy minulou sobotu neuspěl, když sál opustili poslanci z prezidentovy Strany lidové moci (PPP). Někteří z nich od té doby nicméně avizovali, že v druhém hlasování už hodlají pro odvolání prezidenta zvednout ruku.
Opozice v parlamentu drží 192 křesel, což znamená, že v tajném hlasování pro návrh na prezidentovo odvolání hlasovalo nejméně dvanáct poslanců jeho strany. Proti bylo 85 poslanců, tři se hlasování zdrželi a osm hlasů bylo neplatných.
„Pravomoci prezidenta byly pozastaveny, přebírá je premiér. Ústavní soud má 180 dnů na to, aby impeachment potvrdil. Pokud by tak neučinil, prezident zůstává ve funkci, pokud tak učiní, tak skončil, a do šedesáti dnů se musejí konat předčasné volby,“ podotkla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
7 minut
Zpravodajka ČT Šámalová k impeachmentu jihokorejského prezidenta
Ústavní soud musí odvolání prezidenta schválit dvoutřetinovou většinou, pro musí být nejméně šest soudců z devíti. „Soud momentálně není plně obsazený, má pouze šest členů, takže shoda musí být jednoznačná, pokud nebudou v nejbližší době dovoleni další členové,“ upozornila Šámalová s tím, že zatím není jasné, jak by mohl soud rozhodnout. Jihokorejská média uvedla, že soud v této věci poprvé zasedne už v pondělí.
Jun by se stal druhým odvolaným prezidentem v historii Jižní Koreje. V roce 2017 byla zatčena prezidentka Pak Kun-hje, kterou parlament zbavil funkce po korupčním skandálu, a následně odsouzena k dvaceti letům vězení, než byla omilostněna.
Prezident se nehodlá vzdát
„Ačkoli se prozatím zastavuji, cesta, kterou jsem v posledních dvou a půl letech s lidmi ušel vstříc budoucnosti, se nesmí zastavit nikdy. Nikdy se nevzdám,“ řekl Jun v televizním projevu po oznámení rozhodnutí parlamentu.
„S veškerou kritikou, povzbuzením a podporou na mou adresu v srdci budu do poslední chvíle pro zemi dělat vše, co bude v mých silách,“ řekl prezident. Jun už dříve obhajoval své rozhodnutí o stanném právu jako nezbytný akt pro správu věcí veřejných a slíbil, že bude „bojovat až do konce“ tváří v tvář snahám opozice o jeho odvolání.
Premiér Han, který dočasně přebírá prezidentovy pravomoci, po rozhodnutí parlamentu řekl, že vynaloží maximální úsilí na zajištění stability v zemi. Ministerstvo obrany vyzvalo armádu, aby zůstala ve stavu „připravenosti“, a nařídilo velícím důstojníkům, aby „pracovali na stabilizaci velení svých jednotek“, uvedl resort v prohlášení.
Demonstrace za odvolání prezidenta Jun Sok-jola v Soulu
Odpůrci prezidenta vyrazili do ulic
Do ulic Soulu v posledních necelých dvou týdnech vyrážely navzdory mrazům desetitisíce lidí, kteří požadovali Junovo odvolání i zatčení. V hlavním městě se shromažďovaly ale i tisíce Junových konzervativních příznivců, demonstrace obou táborů byly převážně pokojné.
Před sobotním hlasováním se před budovou parlamentu sešlo podle odhadů až dvě stě tisíc lidí, kteří žádali prezidentovo odvolání. Po oznámení výsledku hlasování v parlamentu začali demonstranti oslavovat, mnozí výsledek označili za důkaz odolnosti jihokorejské demokracie. Naopak demonstrace na podporu prezidenta, která se rovněž konala v blízkosti sídla zákonodárného sboru, se po oznámení výsledku brzy rozešla.
Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo 3. prosince v krátkém televizním projevu, v němž slíbil „vymýtit síly, které napomáhají KLDR, a bránit demokratický ústavní pořádek“. Opozici zároveň obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a z protistátní činnosti, jež paralyzovala vládu. Jen několik hodin po ohlášení stanného práva se však proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Prokuratura země prezidenta vyšetřuje pro podezření z velezrady.
