Bývalý jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjon, který je zadržován kvůli účasti na vyhlášení stanného práva, se ve vazbě pokusil o sebevraždu, uvedla vězeňská služba. Policie se mezitím vydala prohledat kancelář prezidenta Jun Sok-jola, který stanné právo minulé úterý nečekaně vyhlásil, podle agentury AFP jí v tom ale brání ochranka. Šéf úřadu pro vyšetřování korupce uvedl, že pokud to situace umožní, pokusí se jeho úřad i o zatčení prezidenta.
Jihokorejský exministr obrany se pokusil o sebevraždu
Šéf korejské vězeňské služby sdělil členům parlamentního výboru, že exministr obrany se v úterý večer ve vazební věznici v Soulu pokusil o sebevraždu. Tomu ale zabránili zaměstnanci věznice a Kim byl ve stabilizovaném stavu přemístěn do jiné cely.
Podle médií to byl právě ministr obrany, kdo prezidentovi poradil stanné právo vyhlásit. Minulý týden Kim rezignoval, od víkendu byl zadržován a vyslýchán a v úterý pak formálně zatčen jako první osoba v zemi v tomto případu. Úřady vyšetřují, zda se jeho činy rovnají vzpouře, za niž hrozí až trest smrti.
Policisté podle tiskové agentury Jonhap v rámci vyšetřování prezidenta Juna v případu vyhlášení stanného práva ve středu provedli razii v prezidentské kanceláři a také na policejním ředitelství, kde zadrželi šéfy státní i městské policie v Soulu. Čelí obvinění, že vyslali policisty a vojáky do budovy parlamentu s cílem zablokovat hlasování zákonodárců proti kroku prezidenta.
V prohledání prezidentova sídla ale brání policii podle AFP ochranka. Podle některých pozorovatelů však jen dodržuje zákon, který bez souhlasu povolaných osob nedovoluje prohledat místa, kde se nacházejí státní tajemství, píše agentura AP. Šéf úřadu vyšetřování korupce vysoce postavených činitelů zákonodárcům řekl, že se jeho úřad pokusí získat soudní příkaz k zatčení prezidenta.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol minulé úterý šokoval celý svět, když v zemi vyhlásil stanné právo a obvinil opoziční Demokratickou stranu ovládající parlament ze sympatií k totalitní Severní Koreji a z protistátní činnosti. Několik hodin po ohlášení stanného práva se proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Vyhlášení stanného práva tak trvalo pouhých šest hodin.
První reakce z KLDR
Severokorejský oficiální list Rodong Sinmun na šesté stránce ve středu označil Junovo rozhodnutí vyhlásit stanné právo za „šílené“ a přirovnal jeho chování k počínání někdejších vojenských diktátorů. „Bezostyšně se oháněl zbraněmi proti vlastnímu lidu,“ stojí v článku.
Vývoj podle tohoto příspěvku „odhalil slabost jihokorejské společnosti“. Junovo vyhlášení stanného práva článek zároveň označil za příklad zoufalství, které může ukončit prezidentův politický život. Článek Rodong Sinmum obsahoval i fotografie z protestů v Soulu, včetně snímků mladých Jihokorejců s transparenty.
Nejasné pravomoci hlavy státu
Junův krok uvrhl Jižní Koreu do politického chaosu. Prezident zůstává ve funkci, ale má zakázáno opustit zemi a je vyšetřován pro podezření z velezrady. Není jasné, jaké pravomoci ještě má, pokud vůbec nějaké. Zároveň panují obavy, že by se Severní Korea mohla rozhodnout využít této krize k vojenské provokaci Soulu.
V sobotu Jun ustál hlasování parlamentu o odvolání, které vyvolala opozice. Většina poslanců z prezidentovy strany jednání parlamentu bojkotovala, takže zasedání nebylo usnášeníschopné. Další pokus o odvolání hlavy státu plánuje jihokorejský parlament na 14. prosince.
Opozice potřebuje, aby alespoň osm členů prezidentovy strany hlasovalo pro odvolání prezidenta. K tomu je v 300členném parlamentu zapotřebí dvoutřetinová většina.
