Jihokorejský prezident je podezřelý z velezrady

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol je podezřelý z velezrady a ze zneužití moci v souvislosti se svým vyhlášením stanného práva, uvedla s odvoláním na jihokorejskou prokuraturu tisková agentura Jonhap. Prokuratura kvůli podezření z trestné činnosti zahájila v neděli vyšetřování prezidenta. Opozice se opět pokusí o Junovo odvolání příští týden.

„Obdrželi jsme řadu trestních oznámení a probíhá vyšetřování podle běžného postupu,“ uvedl šéf zvláštního vyšetřovacího týmu, který se zabývá Junovým vyhlášením stanného práva.

Jun zůstává prezidentem, ale předseda vládní Strany lidové moci (PPP) Han Dong-hun uvedl, že prakticky nebude vykonávat svoji funkci, než nakonec odstoupí. „Uklidní se tak zmatek Jižní Koreje a jejího lidu, stabilně se vyřeší politická situace a obnoví liberální demokracie,“ řekl Han po setkání s premiérem Han Duk-soem.

Plán, který zřejmě získal souhlas premiéra jmenovaného Junem, opoziční zákonodárci odsoudili. Podle nich by šlo o neústavní převedení moci z prezidenta na premiéra a na stranu PPP, aniž by prezident rezignoval nebo byl odvolán. Předseda parlamentu navrhl svolat schůzku opozičních stran s cílem projednat možnosti okamžitého pozastavení Junových prezidentských pravomocí.

Přijetí ministerské rezignace

Prezident Jun v neděli přijal rezignaci ministra vnitra a svého blízkého spojence I Sang-mina. Toto přijetí rezignace člena kabinetu může ale vyvolat další kritiku, píše Jonhap. Jedná se totiž o výkon prezidentských pravomocí, což je v rozporu s prohlášením lídra Junovy strany, že se prezident do svého „brzkého a spořádaného“ odchodu nebude podílet na řízení státních záležitostí.

„Jun, hlavní viník vzpoury a vojenského převratu, který zničil ústavní pořádek Jižní Koreje, musí buď okamžitě odstoupit, nebo být neprodleně zbaven funkce,“ prohlásil šéf opoziční Demokratické strany I Če-mjong. Jeho strana vyzvala k zatčení Juna a dalších vojenských činitelů, kteří se podíleli na pokusu o zavedení stanného práva v zemi.

Tři menšinové opoziční strany podaly u prokuratury trestní oznámení na Juna, bývalého ministra obrany Kim Jong-hjona a náčelníka generálního štábu Pak An-soa. Obvinili je ze vzpoury, trestného činu, za který hrozí doživotní vězení nebo trest smrti.

Jihokorejská prokuratura nechala někdejšího ministra obrany zadržet kvůli jeho podílu na vyhlášení stanného práva. Byl to právě Kim, kdo prezidentovi poradil tento krok učinit. Policie provedla v Kimově kanceláři razii.

Stanné právo vyhlášené několik hodin

Prezident Jun Sok-jol v úterý šokoval Koreu i svět vyhlášením stanného práva, když obvinil opoziční Demokratickou stranu ovládající parlament ze sympatií ke KLDR a z protistátní činnosti. Několik hodin po ohlášení stanného práva se proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.

V sobotu Jun ustál hlasování parlamentu o odvolání, které vyvolala opozice. Většina poslanců z prezidentovy strany jednání parlamentu bojkotovala, takže zasedání nebylo usnášeníschopné. Demokratická strana v neděli oznámila, že 14. prosince se opět pokusí odvolat prezidenta, jehož strana se podle opozičních představitelů snaží převzít moc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin a Witkoff jednali o obnovení přímých rozhovorů Kyjeva a Moskvy

Páteční tříhodinové jednání ruského vládce Vladimira Putina s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem bylo konstruktivní a užitečné, prohlásil podle agentur Putinův poradce Jurij Ušakov. Podle ruské agentury RIA Novosti doplnil, že debata se týkala i možného obnovení přímých rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem.
před 37 mminutami

SledujteTisíce lidí se ve Vatikánu naposledy loučí s papežem

Veřejnost se od pátečního brzkého rána v bazilice svatého Petra naposledy loučila se zesnulým papežem Františkem, zřejmě více než v předchozích dnech. Služba přestala kolem 16:30 pouštět na náměstí svatého Petra nové věřící, jejich příchody však dříve výrazně zeslábly. Přes den lidé čekali na vstup do baziliky i dvě hodiny. S papežem se od středečního vystavení do pátečního poledne podle Vatikánu rozloučilo 150 tisíc lidí.
08:56Aktualizovánopřed 57 mminutami

Horší než Alcatraz. Věznice v Salvadoru je „fabrika na lidskou zkázu“

Světlo nikdy nezhasíná, jí se holýma rukama a návštěvy nejsou povolené. Tak vypadá život v jednom z největších a nejdrsnějších žalářů světa, který nechal postavit salvadorský prezident Nayib Bukele. Obří věznice pojme desetitisíce osob. Šéf Bílého domu Donald Trump do ní poslal stovky údajných členů gangů. Kritici nazývají zařízení „černou dírou lidských práv“. Podle experta Lukáše Dirgy jde o „fabriku na zkázu lidského bytí“.
před 1 hhodinou

Při výbuchu nálože v autě u Moskvy zahynul ruský generál

Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu.
před 2 hhodinami

Indické a pákistánské jednotky po sobě střílely v Kašmíru

Na hranicích rozdělujících Kašmír došlo v pátek ke střelbě mezi armádami Indie a Pákistánu. OSN proto vyzvala Dillí i Islámábád k „největší možné zdrženlivosti“.
před 4 hhodinami

Trumpovy výpady udělaly z kanadských liberálů favority voleb

Kanadští liberálové měli podle průzkumů ztrátu dvaceti procentních bodů za opozičními konzervativci a směřovali k porážce ve volbách, které jsou vypsané na 28. dubna. Útočná rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě však během uplynulých měsíců semkla voliče kolem vládních liberálů, kterým se podařilo zvrátit dosavadní trend. Jejich podpora vzrostla i v provincii Québec, která v uplynulých volbách byla doménou strany Québecký blok (QB).
před 6 hhodinami

V Narvě na hranici s Ruskem vytvoří Estonsko vojenskou základnu

Pobaltské státy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posilují svou obranyschopnost. Estonsko tento týden oznámilo, že v pohraničním městě Narva vznikne vojenská základna se stovkami vojáků. Společně s Litvou a Lotyšskem už dříve informovaly o vybudování „obranné linie“ na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Jeho menšina v Pobaltí čítá skoro devět set tisíc osob.
před 8 hhodinami

Při vzpomínce na oběti šoa promluvila v Jeruzalémě i rodačka z Děčína

Miliony Izraelců sledovaly v přímém přenosu připomínku dne obětí šoa. V publiku vedle sebe usedli političtí rivalové, vojenské špičky i šéfové zpravodajských služeb. Na 80. výročí ukončení války se jedním z řečníků na tradiční pietě z památníku Jad Vašem v Jeruzalémě stala i česká rodačka Eva Erbenová. Narodila se v Děčíně, jako jediná z rodiny přežila holocaust a po únorovém převratu odešla z Československa do Izraele. Je jí 94 let.
před 10 hhodinami
Načítání...