Jihokorejský prezident je podezřelý z velezrady

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol je podezřelý z velezrady a ze zneužití moci v souvislosti se svým vyhlášením stanného práva, uvedla s odvoláním na jihokorejskou prokuraturu tisková agentura Jonhap. Prokuratura kvůli podezření z trestné činnosti zahájila v neděli vyšetřování prezidenta. Opozice se opět pokusí o Junovo odvolání příští týden.

„Obdrželi jsme řadu trestních oznámení a probíhá vyšetřování podle běžného postupu,“ uvedl šéf zvláštního vyšetřovacího týmu, který se zabývá Junovým vyhlášením stanného práva.

Jun zůstává prezidentem, ale předseda vládní Strany lidové moci (PPP) Han Dong-hun uvedl, že prakticky nebude vykonávat svoji funkci, než nakonec odstoupí. „Uklidní se tak zmatek Jižní Koreje a jejího lidu, stabilně se vyřeší politická situace a obnoví liberální demokracie,“ řekl Han po setkání s premiérem Han Duk-soem.

Plán, který zřejmě získal souhlas premiéra jmenovaného Junem, opoziční zákonodárci odsoudili. Podle nich by šlo o neústavní převedení moci z prezidenta na premiéra a na stranu PPP, aniž by prezident rezignoval nebo byl odvolán. Předseda parlamentu navrhl svolat schůzku opozičních stran s cílem projednat možnosti okamžitého pozastavení Junových prezidentských pravomocí.

Přijetí ministerské rezignace

Prezident Jun v neděli přijal rezignaci ministra vnitra a svého blízkého spojence I Sang-mina. Toto přijetí rezignace člena kabinetu může ale vyvolat další kritiku, píše Jonhap. Jedná se totiž o výkon prezidentských pravomocí, což je v rozporu s prohlášením lídra Junovy strany, že se prezident do svého „brzkého a spořádaného“ odchodu nebude podílet na řízení státních záležitostí.

„Jun, hlavní viník vzpoury a vojenského převratu, který zničil ústavní pořádek Jižní Koreje, musí buď okamžitě odstoupit, nebo být neprodleně zbaven funkce,“ prohlásil šéf opoziční Demokratické strany I Če-mjong. Jeho strana vyzvala k zatčení Juna a dalších vojenských činitelů, kteří se podíleli na pokusu o zavedení stanného práva v zemi.

Tři menšinové opoziční strany podaly u prokuratury trestní oznámení na Juna, bývalého ministra obrany Kim Jong-hjona a náčelníka generálního štábu Pak An-soa. Obvinili je ze vzpoury, trestného činu, za který hrozí doživotní vězení nebo trest smrti.

Jihokorejská prokuratura nechala někdejšího ministra obrany zadržet kvůli jeho podílu na vyhlášení stanného práva. Byl to právě Kim, kdo prezidentovi poradil tento krok učinit. Policie provedla v Kimově kanceláři razii.

Stanné právo vyhlášené několik hodin

Prezident Jun Sok-jol v úterý šokoval Koreu i svět vyhlášením stanného práva, když obvinil opoziční Demokratickou stranu ovládající parlament ze sympatií ke KLDR a z protistátní činnosti. Několik hodin po ohlášení stanného práva se proti prezidentovu rozhodnutí postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda.

V sobotu Jun ustál hlasování parlamentu o odvolání, které vyvolala opozice. Většina poslanců z prezidentovy strany jednání parlamentu bojkotovala, takže zasedání nebylo usnášeníschopné. Demokratická strana v neděli oznámila, že 14. prosince se opět pokusí odvolat prezidenta, jehož strana se podle opozičních představitelů snaží převzít moc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 21 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 34 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 51 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Důkazy o zamýšleném íránském útoku zřejmě chybí. Trump jím obhajoval údery na Teherán

Představitelé vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa neposkytli zákonodárcům v Kongresu důkazy o tom, že Írán chystal útok na americké síly, napsala agentura Reuters. Bílý dům přitom tímto zdůvodňoval, proč zahájil údery proti Teheránu. Většina demokratů a někteří republikáni navíc odsoudili rozhodnutí zaútočit bez souhlasu Kongresu, který vyžaduje americká ústava. Trump však není prvním prezidentem, který testoval limity tohoto pravidla.
před 1 hhodinou
Načítání...