Velezrada

Jihokorejské úřady zakázaly prezidentovi Jun Sok-jolovi cesty do zahraničí kvůli vyhlášení stanného práva minulý týden. Úřady nevylučují ani jeho zadržení. Jihokorejská prokuratura podezřívá hlavu státu z velezrady či zneužití moci.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol je podezřelý z velezrady a ze zneužití moci v souvislosti se svým vyhlášením stanného práva, uvedla s odvoláním na jihokorejskou prokuraturu tisková agentura Jonhap. Prokuratura kvůli podezření z trestné činnosti zahájila v neděli vyšetřování prezidenta. Opozice se opět pokusí o Junovo odvolání příští týden.

Vojáci v západoafrickém Gabonu podle tiskových agentur oznámili anulování sobotních voleb, uzavření hranic a rozpuštění institucí. Vysoce postavení důstojníci deklarovali převzetí moci v televizi a později prohlásili, že dočasnou hlavou státu se stane jeden z generálů. Úřady dříve během dne vyhlásily, že prezidentský úřad obhájil Ali Bongo. České ministerstvo zahraničí eviduje v zemi jednu českou občanku, která tam pobývá dlouhodobě. Za poslední tři roky jde už o osmý vojenský převrat v některé z bývalých francouzských kolonií.

Autoři vojenského převratu v Nigeru oznámili, že chtějí svrženého prezidenta Mohameda Bazouma stíhat pro velezradu a ohrožení bezpečnosti země. Junta svrhla demokraticky zvoleného prezidenta koncem července, od té doby ho drží v domácím vězení.

Když 24. února odpoledne dorazila první obrněná vozidla ruské invazní armády do černobylské jaderné elektrárny, narazila zde na ukrajinskou jednotku pověřenou obranou tohoto nechvalně proslulého zařízení. Za necelé dvě hodiny a bez boje však 169 členů ukrajinské Národní gardy složilo zbraně. Rusko ovládlo Černobyl, kde jsou uloženy tuny jaderného odpadu a který je klíčovým místem pro další postup na Kyjev. Vyšetřování agentury Reuters zjistilo, že tento ruský úspěch nebyl náhodou, ale součástí dlouholeté kremelské operace. Ta se zaměřila na infiltraci ukrajinského státu tajnými agenty.

Prostředníkem v jednáních mezi Západem a Ruskem by mohla být Čína, řekl španělskému deníku El Mundo šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Evropská unie Peking o asistenci v jednání ale zatím nepožádala. Nabídku zprostředkovat setkání s ukrajinskými představiteli chce v neděli ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi zopakovat zase turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. V sobotu proběhla schůzka izraelského premiéra Naftaliho Bennetta s šéfem Kremlu, další kolo jednání Ukrajiny a Ruska by mělo proběhnout v pondělí. Putin prohlásil, že rozhodnutí napadnout sousední zemi bylo správné a Západem vyhlášenou bezletovou zónu by považoval za útok.

Otočka ukrajinského vedení od naivní snahy o dialog k tvrdě protiruské pozici. Vysychající Krym zoufale potřebující obnovu zásobování vodou z Dněpru. Podzimní parlamentní volby v Rusku. Potřeba otestovat nového amerického prezidenta. Nebo příhodná geopolitická situace. To jsou některé z možných příčin nové eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou zmiňované světovými analytiky. O cílech Vladimira Putina jen opatrně spekulují. Nejčastěji se kloní k variantě, že chce Ukrajinu vyprovokovat k vojenské akci, která by se stala záminkou pro vyslání ruských „mírových sil“. Upozorňují, že role oběti hrdinně se bránící přesile může v něčem vyhovovat i Kyjevu.

I více než sedmdesát let po konci nacistické okupace vydávají archivy nové dokumenty. Jeden odhaluje podrobnosti o osudu brigádního generála in memoriam Olega Václava Procházky. Do jeho případu se osobně vložil Adolf Hitler.

Přesně před sto lety – 14. března 1921 – se narodila příslušnice řádu bosých karmelitek Anna Magdalena Schwarzová. Náboženskou aktivistku, která se nebála církev kritizovat, věznili nacisté i komunisté. Během normalizace byla v kontaktu s disentem a spolupracovala s chartisty i Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných.

Téměř devadesátiletá Marie Susedková se v myšlenkách vrací do doby, kdy jí komunistický režim vzal svobodu a černá auta StB si pro ni přijela do rodné vesnice Rozstání. Za to, že na týden ubytovala bratrance, který se chystal emigrovat, byla odsouzena za velezradu.

Drtivou ránu politické kariéře bývalé armádní důstojnice a někdejší vězeňkyně v Rusku Nadije Savčenkové zasadily nedávné parlamentní volby, v nichž kontroverzní ukrajinská politička jako nezávislá kandidovala v Doněcké oblasti na východě země. Do parlamentu se nejen nedostala, ale její kandidaturu podpořilo pouhých osm voličů. Vyplývá to z protokolů o volebních výsledcích.

Senátor Tomáš Goláň (za SEN21) navrhuje, aby se horní komora parlamentu začala zabývat ústavní žalobou na prezidenta Miloše Zemana. Reagoval tak na informace o snaze Hradu ovlivňovat soudní rozhodnutí. Současná situace podle Goláně vzbuzuje pochybnosti také o dalších případech. Sám hodlá podat trestní oznámení na premiéra Andreje Babiše (ANO), uvedl v pořadu Interview ČT24.