Nic neprovedla, jen ubytovala bratrance. Marii Susedkovou poslali komunisté za vlastizradu na pět let do vězení

Téměř devadesátiletá Marie Susedková se v myšlenkách vrací do doby, kdy jí komunistický režim vzal svobodu a černá auta StB si pro ni přijela do rodné vesnice Rozstání. Za to, že na týden ubytovala bratrance, který se chystal emigrovat, byla odsouzena za velezradu.

Marie Susedková se narodila v roce 1930 v Rozstání na Prostějovsku a v rodném domku žila se dvěma přestávkami celý život. V průběhu druhé světové války se musela rodina vystěhovat, stejně jako obyvatelé dvaatřiceti dalších vesnic, kvůli rozšiřování výcvikového prostoru německé nacistické armády.

Po osvobození se vrátila. „Okna, dveře, stromy na zahradě, to bylo všechno vytrhané, protože ti němečtí vojáci, co tady bydleli, s tím topili. Tak se znovu všechno budovalo,“ vzpomíná Marie Susedková.

Marie vystudovala střední školu v Brně a zase se vrátila do Rozstání. Pracovala v účtárně mlékárny. S kamarádkou Fanynkou působila v Sokole. V květnu 1949 přijel bratranec František se spolužákem. Přespávali týden na půdě a tvrdili, že se učí na maturitu.

„Šla jsem je pak vyprovodit k autobusu a Franta ke mně přišel, chytl mě okolo ramen a řekl, že svatý týden neměli, že se schovávali a odcházejí za hranice. A řekl ještě, že kdyby se někdo ptal, jestli měli pistoli, tak že žádnou neměli. To bylo všecko,“ popisuje poslední setkání s bratrancem.

Pomoc odbojové skupiny Světlana

Mladíkům pomáhala protikomunistická odbojová skupina Světlana. Na hranicích je ale chytili. Postupně StB pozatýkala lidi z Rozstání a okolí, kteří jim pomáhali. Mladíci navíc tiskli protikomunistické letáky. „To jsem se dověděla všecko až potom. Pan farář měl cyklostyl a psací stroj a ti kluci chodili na faru a na faře na stroji napsali letáky a cyklostylem je rozšiřovali,“ vzpomíná Marie Susedková.

3. dubna 1951 si černá auta Státní bezpečnosti přijela i pro ni. „Maminka před toho estébáka klekla, chytla ho za ruce a začala mu ty ruce líbat a prosila ho, ať mě nechají doma, že jsem nic neudělala,“ vzpomíná na zatčení.

Nahrávám video

Při výslechu jí vyrazili dva zuby

StB ji odvezla do Brna na vyšetřovnu v Příční ulici. Tam Marie strávila pět týdnů brutálních výslechů. „Měli vyhrnuté rukávy, bílé košile a jeden přes druhého mi dávali otázky. Já jsem zapírala. Tak mi jeden dal pěstí a vyrazil dva zuby. To bylo tolik krve! A potom, nevím, jestli jsem omdlela. Někam mě vedli, aby tu krev zastavili,“ popisuje výslech pamětnice.

Pak Marii převezli do cely věznice na brněnském Cejlu. „Na cele bylo patnáct vězňů, a když byl nával i třicet. Dovedete si představit, jaký tam byl vzduch, když všichni chodili do takzvaného pařáku, který byl zakrytý jen křidlicí? Žili jsme tam jako zvěř,“ popisuje paní Marie.

Báseň, kterou psala mamince ve vězení
Zdroj: soukromý archiv Marie Susedkové

Prádlo vězňů bylo celé od krve

Přes den vězněné ženy pracovaly, ven mohly jen na hodinu na dvůr a tam chodit stále dokola pod dohledem bachařů. A jednoho dne Marii u nohou přistál malý předmět. „Rozdělala jsem ten balíček a tam bylo srdíčko a na něm napsané z lásky. On žvýkal slámu s chlebem dohromady a z té slámy a toho chleba udělal takové krásné srdíčko,“ vzpomíná Marie Susedková na mladíka odsouzeného k trestu smrti, který byl v protější cele. Večer si s ním povídala prstovou abecedou.

„Druhý den ještě pískal – Dobrú noc má milá dobrú noc – a ještě mi psal, že kdybych viděla jeho rozbité tělo, že bych se na to nemohla dívat, jak mu to krvácí na zádech a třetí den už tam nebyl, už byl popravený,“ vzpomíná Marie.

Marie byla 2. listopadu 1951 odsouzena za velezradu na pět let. Ještě dva týdny pak strávila ve věznici na Cejlu. Pracovala v prádelně. „Kdybyste viděli to prádlo, co jsme praly, jak to bylo od krve,“ popisuje.

Soudruhu nikdy nikomu neřekla

Potom putovala přes věznici v Novém Jičíně do Sučan nad Váhom, kde ji čekala tvrdá práce v cihelně. „Ruce mám hrozné, křivé prsty. Protože my jsme se s Fanynkou nakonec ocitly u stroje, kde se dělaly cihly,“ ukazuje ruce Marie Susedková.

Po podmínečném propuštění v roce 1953 se vrátila domů do Rozstání. Čtyři měsíce se musela léčit. Pak pracovala opět v mlékárně, později v zemědělském družstvu. „Za celou dobu, co jsem tam byla, tak jsem nikdy neřekla nikomu soudruhu řediteli. Nikdy! Všem jsem říkala pane,“ konstatuje.

V roce 1956 se provdala za svého manžela Františka. Vychovali spolu syna v tomtéž domě, kde vyrostla Marie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 11 hhodinami

VideoHorko a sucho svědčí vosám. Hnízda bobtnají, přibývá zásahů záchranářů

V extrémním horku a suchu se velmi daří vosám. A díky teplým nocím rychle rostou i jejich hnízda. Nadprůměrné množství tohoto hmyzu obtěžuje lidi na zahradách i u restaurací. Kvůli vosám častěji než obvykle vyjíždějí hasiči a přibývá také zásahů zdravotnických záchranářů – včetně těch leteckých. Největší riziko představují vosí bodnutí pro alergiky.
před 12 hhodinami

Zvukař, muzikant a sběratel příběhů Karel Popelka oživuje odkaz svého prastrýce

Karel Popelka prošel brněnskou hudební scénou a jako zvukař doprovázel řadu kapel. V posledních letech se věnuje pozůstalosti svého prastrýce Josefa Šedy, který během první světové války fotografoval dění na frontě a stavěl zásobovací lanové dráhy.
před 14 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 17 hhodinami

Opravu Rudné ulice v Ostravě provází dopravní omezení

V Ostravě stavbaři opravují téměř šestikilometrový úsek Rudné ulice, která patří k nejvytíženějším silnicím v Moravskoslezském kraji. Oprava, která potrvá do 20. srpna, bude stát 155 milionů korun. Dělníci pracují v úseku od mimoúrovňového křížení Nad Porubkou po mimoúrovňový úsek Plzeňská.
před 17 hhodinami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
včera v 07:00

VideoSucho vyprázdnilo studny v části obcí, někde vodu dovážejí

Kvůli suchu jsou téměř prázdné studny v některých menších obcích. V Putimově na Vysočině přitéká do vodojemu zhruba jen třetina obvyklého množství vody, obec ji proto musí dovážet cisternou z nedalekého Pelhřimova. Situaci, kdy chybí pitná voda, municipalita přitom nečelí poprvé. Třeba po víkendu často neteče vůbec. Za nedostatek vody může podle starosty malý přítok z obecních studen i staré vodovodní potrubí. Místní se ho pokoušejí opravit.
včera v 06:30

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.