Nic neprovedla, jen ubytovala bratrance. Marii Susedkovou poslali komunisté za vlastizradu na pět let do vězení

Téměř devadesátiletá Marie Susedková se v myšlenkách vrací do doby, kdy jí komunistický režim vzal svobodu a černá auta StB si pro ni přijela do rodné vesnice Rozstání. Za to, že na týden ubytovala bratrance, který se chystal emigrovat, byla odsouzena za velezradu.

Marie Susedková se narodila v roce 1930 v Rozstání na Prostějovsku a v rodném domku žila se dvěma přestávkami celý život. V průběhu druhé světové války se musela rodina vystěhovat, stejně jako obyvatelé dvaatřiceti dalších vesnic, kvůli rozšiřování výcvikového prostoru německé nacistické armády.

Po osvobození se vrátila. „Okna, dveře, stromy na zahradě, to bylo všechno vytrhané, protože ti němečtí vojáci, co tady bydleli, s tím topili. Tak se znovu všechno budovalo,“ vzpomíná Marie Susedková.

Marie vystudovala střední školu v Brně a zase se vrátila do Rozstání. Pracovala v účtárně mlékárny. S kamarádkou Fanynkou působila v Sokole. V květnu 1949 přijel bratranec František se spolužákem. Přespávali týden na půdě a tvrdili, že se učí na maturitu.

„Šla jsem je pak vyprovodit k autobusu a Franta ke mně přišel, chytl mě okolo ramen a řekl, že svatý týden neměli, že se schovávali a odcházejí za hranice. A řekl ještě, že kdyby se někdo ptal, jestli měli pistoli, tak že žádnou neměli. To bylo všecko,“ popisuje poslední setkání s bratrancem.

Pomoc odbojové skupiny Světlana

Mladíkům pomáhala protikomunistická odbojová skupina Světlana. Na hranicích je ale chytili. Postupně StB pozatýkala lidi z Rozstání a okolí, kteří jim pomáhali. Mladíci navíc tiskli protikomunistické letáky. „To jsem se dověděla všecko až potom. Pan farář měl cyklostyl a psací stroj a ti kluci chodili na faru a na faře na stroji napsali letáky a cyklostylem je rozšiřovali,“ vzpomíná Marie Susedková.

3. dubna 1951 si černá auta Státní bezpečnosti přijela i pro ni. „Maminka před toho estébáka klekla, chytla ho za ruce a začala mu ty ruce líbat a prosila ho, ať mě nechají doma, že jsem nic neudělala,“ vzpomíná na zatčení.

Nahrávám video

Při výslechu jí vyrazili dva zuby

StB ji odvezla do Brna na vyšetřovnu v Příční ulici. Tam Marie strávila pět týdnů brutálních výslechů. „Měli vyhrnuté rukávy, bílé košile a jeden přes druhého mi dávali otázky. Já jsem zapírala. Tak mi jeden dal pěstí a vyrazil dva zuby. To bylo tolik krve! A potom, nevím, jestli jsem omdlela. Někam mě vedli, aby tu krev zastavili,“ popisuje výslech pamětnice.

Pak Marii převezli do cely věznice na brněnském Cejlu. „Na cele bylo patnáct vězňů, a když byl nával i třicet. Dovedete si představit, jaký tam byl vzduch, když všichni chodili do takzvaného pařáku, který byl zakrytý jen křidlicí? Žili jsme tam jako zvěř,“ popisuje paní Marie.

Báseň, kterou psala mamince ve vězení
Zdroj: soukromý archiv Marie Susedkové

Prádlo vězňů bylo celé od krve

Přes den vězněné ženy pracovaly, ven mohly jen na hodinu na dvůr a tam chodit stále dokola pod dohledem bachařů. A jednoho dne Marii u nohou přistál malý předmět. „Rozdělala jsem ten balíček a tam bylo srdíčko a na něm napsané z lásky. On žvýkal slámu s chlebem dohromady a z té slámy a toho chleba udělal takové krásné srdíčko,“ vzpomíná Marie Susedková na mladíka odsouzeného k trestu smrti, který byl v protější cele. Večer si s ním povídala prstovou abecedou.

„Druhý den ještě pískal – Dobrú noc má milá dobrú noc – a ještě mi psal, že kdybych viděla jeho rozbité tělo, že bych se na to nemohla dívat, jak mu to krvácí na zádech a třetí den už tam nebyl, už byl popravený,“ vzpomíná Marie.

Marie byla 2. listopadu 1951 odsouzena za velezradu na pět let. Ještě dva týdny pak strávila ve věznici na Cejlu. Pracovala v prádelně. „Kdybyste viděli to prádlo, co jsme praly, jak to bylo od krve,“ popisuje.

Soudruhu nikdy nikomu neřekla

Potom putovala přes věznici v Novém Jičíně do Sučan nad Váhom, kde ji čekala tvrdá práce v cihelně. „Ruce mám hrozné, křivé prsty. Protože my jsme se s Fanynkou nakonec ocitly u stroje, kde se dělaly cihly,“ ukazuje ruce Marie Susedková.

Po podmínečném propuštění v roce 1953 se vrátila domů do Rozstání. Čtyři měsíce se musela léčit. Pak pracovala opět v mlékárně, později v zemědělském družstvu. „Za celou dobu, co jsem tam byla, tak jsem nikdy neřekla nikomu soudruhu řediteli. Nikdy! Všem jsem říkala pane,“ konstatuje.

V roce 1956 se provdala za svého manžela Františka. Vychovali spolu syna v tomtéž domě, kde vyrostla Marie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Řidičům na D5 u Rozvadova se uzavřela většina odpočívky

Ředitelství silnic a dálnic uzavřelo větší část odpočívky na dálnici D5 u Rozvadova ve směru z Německa na Plzeň a Prahu. Řidiči kamionů tak dočasně přišli o stovku míst. Důvodem jsou rozsáhlé úpravy parkoviště, které mají počet stání zvýšit. Modernizace a rozšíření obou částí největší odpočívky v Česku vyjdou na téměř 650 milionů korun.
před 4 hhodinami

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nová pravidla pro letní tábory: méně byrokracie i změny v hygieně

Pro letní dětské tábory letos platí nová pravidla vyplývající z novely hygienické vyhlášky. Pořadatelům mají přinést méně byrokracie. Novinky se týkají zdravotní způsobilosti vedoucích, hygienických zařízení i provozu kuchyně.
před 18 hhodinami

VideoOhrožení dudci chocholatí se vrací, zahnízdili na Hradecku

Po letech úspěšně zahnízdil dudek chocholatý u Hradce Králové a vyvedl zde i mláďata. Podle ornitologů se ohrožený pták vrací hlavně díky obnově pastvin, starých sadů a otevřené krajiny. Ochranáři pracovali na obnově přirozeného prostředí těchto ptáků posledních 25 let. Poprvé za tu dobu ohrožený pták zahnízdil v jedné ze speciálních budek, kterou mu připravili. Vyvedl zde pět mláďat. Dudek je velký zhruba jako kos, zdobí ho černé a bílé skvrny. Jeho nejnápadnějším znakem je ale chocholka. V devatenáctém století se v tuzemsku vyskytoval hojně. Pak téměř vymizel. K jeho návratu mohlo přispět i teplejší počasí. Podle odborníků je možné, že lidé budou moct v následujících letech dudka chocholatého vídat a slýchat v přírodě stále častěji.
před 18 hhodinami

Záchranáři kvůli vedrům hlásí rekordní počty výjezdů, překonávají i covidové maximum

Jihomoravská zdravotnická záchranná služba zaznamenala v pondělí rekordní počet událostí. Lidé jich nahlásili 437, tedy víc než v listopadu 2021 během covidové epidemie. Rekordní počet výjezdů hlásí i Moravskoslezský kraj. Podle záchranářů souvisela velká část zásahů s extrémními teplotami – nejčastěji šlo o kolapsy, úpaly, dehydrataci, ale také úrazy nebo zhoršení zdravotního stavu.
30. 6. 2026Aktualizováno30. 6. 2026

Končí zbraňová amnestie. Lidé odevzdali střílející nůž i minomet

Zbraňová amnestie, při které mohli lidé beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo, je u konce. Vyhlášena byla od ledna na půl roku v souvislosti s novým zbraňovým zákonem. Lidé během ní odevzdali policistům i řadu kuriózních zbraní – například střílející nůž, pevnostní minomet nebo australský kulomet. Přesné výsledky zveřejní Policejní prezidium příští týden, s jistotou ale půjde o tisíce zbraní a desítky tisíc kusů střeliva.
30. 6. 2026Aktualizováno30. 6. 2026

Vedra ohrožují ryby i raky. Rybáři provzdušňují nádrže a čekají na déšť

Na dešťové srážky čekají rybáři po celém Česku. Tropické teploty a dlouhodobé sucho snižují množství kyslíku ve vodě. Rybáři proto na některých místech instalují aerátory nebo mění způsob vypouštění vody, aby zabránili úhynům ryb. Problémy se objevují také u raků říčních.
30. 6. 2026

Evropský pohled