Věznice na Cejlu

Historici pátrají po hrobu Petra Křivky. To byl voják, který se stal obětí justiční vraždy za účast ve třetím odboji v roce 1951. Jeho hrob v sedmdesátých letech zmizel a historici, včetně vnuka Petra Křivky, by ho teď chtěli najít a obnovit.

V den 76. výročí osvobození Brna se alespoň ve virtuální podobě otevřela zájemcům bývalá věznice v ulici Cejl. Gestapo budovu za druhé světové války využívalo jako věznici pro ženy.  Projekt vznikl ve spolupráci spolku Amerfo, společnosti Panopro, která poskytla technologii, Vojenského historického ústavu Praha a Magistrátu města Brna.

V bývalé brněnské věznici na Cejlu historici digitalizují nápisy v celách smrti. Vzkazy, které na zdech vytvořili ve 40. a 50. letech vězni, se tak podaří zakonzervovat a bude jednodušší jejich zkoumání. Dokumentace a následný výzkum vyjde na víc než sedm set tisíc korun.

Historici objevili v bývalé věznici na brněnském Cejlu předměty, které patřily vězňům pravděpodobně v době druhé světové války. Čepici a cigaretové papírky našli při průzkumu nápisů v takzvaných samovazbách. Historie celého objektu sahá až do roku 1770, jako věznice sloužil do poloviny padesátých let minulého století.

Téměř devadesátiletá Marie Susedková se v myšlenkách vrací do doby, kdy jí komunistický režim vzal svobodu a černá auta StB si pro ni přijela do rodné vesnice Rozstání. Za to, že na týden ubytovala bratrance, který se chystal emigrovat, byla odsouzena za velezradu.