V bývalé brněnské věznici na Cejlu historici digitalizují nápisy v celách smrti. Vzkazy, které na zdech vytvořili ve 40. a 50. letech vězni, se tak podaří zakonzervovat a bude jednodušší jejich zkoumání. Dokumentace a následný výzkum vyjde na víc než sedm set tisíc korun.
Básně, vzkazy, protesty. Historici digitalizují nápisy na zdech cel bývalé brněnské věznice na Cejlu
Některé nápisy jsou stále dobře čitelné, u jiných ale může člověk význam už jen hádat. „Nápis není moc dobře vidět, ale díky 3D prostoru ho můžeme prohloubit a pak nám hezky vyleze,“ popsal zpracovatel projektu Martin Kaňůrek. Nápisy se zachovaly zřejmě i díky tomu, že věznice po svém zrušení fungovala nějakou dobu jako archiv.
Historici chtějí pátrat po autorech nápisů
Digitalizovat se budou celkem čtyři cely, do kterých byli vězni posíláni na samotku, když porušili vězeňský řád. „V těchto celách se kresby a nápisy dochovaly v největší míře. Bude také naší snahou zjistit, jestli někteří z těch lidí, kteří tady zanechali vzkaz, ještě žijí,“ vysvětlil spolupracovník Paměti národa Michal Doležel.
To budou mít na starosti historici z Muzea města Brna. Celý prostor se ale nejprve musí nasnímat speciálním laserovým skenerem, který dokáže zachytit i ty nejjemnější pavučiny. Výsledek pak vidí odborníci rovnou v počítači. Práce v terénu zabere zhruba týden, následné zpracování všech dat ale potrvá několik měsíců.
Budovy věznice nejsou v dobrém stavu
Trojrozměrný model vznikne nejen z jednotlivých cel, ale z celého areálu bývalé věznice. Provést je třeba vše co nejrychleji, stav samotných cel i celé budovy se zhoršuje. „Stav káznice není dobrý, teď zrovna řešíme havárii střechy, takže otálet se příliš nedá,“ potvrzuje náměstek primátorky města Brna Jiří Oliva (ČSSD).
Zdigitalizované nápisy a výsledky historického výzkumu lidé uvidí v připravované stálé expozici Institutu Paměti národa. Díky projektu budou moci lidé navštívit několik digitálních cel a nápisy si prohlédnout i pomocí mobilního telefonu.