Politický vězeň

Venezuelské úřady v neděli propustily dalších 35 politických vězňů, včetně několika předních představitelů opozice, informovala dle agentury AFP nevládní organizace Foro Penal. Na svobodu se dostali bývalý guvernér státu Barinas Freddy Superlano či advokát opoziční vůdkyně a laureátky Nobelovy ceny Maríe Coriny Machadové Perkins Rocha. Mezi propuštěnými byl i opoziční politik Juan Pablo Guanipa, po dvanácti hodinách ho ale znovu zatkli.

Zdravotní stav komplikuje Janu Darmovzalovi po návratu z venezuelského vězení každodenní aktivity, ale zlepšuje se. V prohlášení popsal nelidské podmínky ve věznici, kde jej venezuelské úřady držely od září 2024 do letošního ledna. Poděkoval také všem, kteří se podíleli na jeho propuštění a převezení do Česka, a požádal veřejnost i média o respektování soukromí. Z Venezuely do Prahy jej armádní speciál přivezl spolu s třemi dalšími bývalými vězni 18. ledna večer.

Před 72 lety zahynul při nucených pracích v uranovém dole na Příbramsku československý letec RAF Silvestr Müller. Jeho rodina, která žila v Británii, se o jeho osudu dlouhá desetiletí nic nedozvěděla. Pravdu odhalila až náhoda – vnučka válečného hrdiny objevila dědečkovo jméno na webových stránkách Hornického muzea Příbram, které věnovalo obětem politických procesů samostatnou expozici.

Venezuelské úřady v neděli propustily nejméně 80 politických vězňů. Uvedla to organizace Foro Penal, která monitoruje případy lidí vězněných ve Venezuele kvůli jejich názorům. Na začátku ledna šéf venezuelského parlamentu Jorge Rodríguez oznámil propuštění významného počtu vězňů zadržených za „trestné činy“, které obvykle tamní úřady používají pro stíhání lidí za politické názory.

María Corina Machadová nemůže převzít moc ve Venezuele, protože nemá respekt armády a ve vlasti ji hrozí nebezpečí, připustil Venezuelan žijící v Česku Juan Sánchez Téllez. V rozhovoru pro ČT tak reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Machadová není respektovanou osobou. Podle Télleze americký úder na Venezuelu vyvolává rozporuplné pocity, ale kroky Bílého domu zatím směřovaly ke konci venezuelského autoritativního režimu. Rozhovor vedl Jiří Václavek.

Moskevský soud označil skupinu Pussy Riot za extremistickou organizaci a zakázal její činnost na území Ruska, informovala tamní média. Za spolupráci s organizacemi, které úřady zakázaly jako extremistické, hrozí v zemi vězení. Jedna ze zakládajících členek skupiny Naděžda Tolokonnikovová míní, že cílem soudního rozhodnutí je vymazat Pussy Riot z ruského povědomí.

Běloruský režim Alexandra Lukašenka podle propuštěné politické vězeňkyně Paliny Šarendy-Panasjukové zřídil síť trestaneckých kolonií, kde nutí vězně k těžké práci. Ta prý začíná směnou v továrně, po ní následují hodiny dalších namáhavých činností, které nesmí odmítnout ani ženy. V různých věznicích strávila čtyři roky. Úřady ji zadržely v lednu 2021 a obvinily ji z pohrdání prezidentem. Rozhovor s ní natočila redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.

V neděli to bude rok od vypuknutí protestů v souvislosti s parlamentními volbami v Gruzii – a demonstrace stále nepolevují. Lidé požadují kromě svobodných voleb a evropské integrace také svobodná média či větší podporu Západu. Mezitím byli v zemi pozatýkáni lídři opozičních stran. Represivní politika vládnoucí strany vyhovuje Rusku, říká Dita Sutterová z Ostravské univerzity.

Ruské úřady na pozadí plnohodnotné invaze na Ukrajinu potlačují na okupovaném Krymu lidská práva tamních obyvatel, a to včetně krymských Tatarů. Informuje o tom Krymskotatarské zdrojové centrum. Za poslední půlrok podle něj vzrostl počet obvinění z vlastizrady, špionáže či diskreditace armády, nově se rozšířil také psychický nátlak. Počet obvinění však ukazuje na přítomnost proukrajinského obyvatelstva na Krymu, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Národní kulturní památka Rudá věž smrti v Ostrově na Karlovarsku přejde do vlastnictví státu a stane se součástí objektů spravovaných Národním památkovým ústavem (NPÚ). Stavba připomíná utrpení politických vězňů, které režim přinutil v 50. letech minulého století pracovat v uranových dolech v Jáchymově. Stát objekt převezme od Konfederace politických vězňů (KPV), informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS).

V Rusku jsou drženy tisíce politických vězňů, říká lidskoprávní aktivista a jeden ze zakladatelů sdružení Memorial Oleg Orlov, který byl nedávno v rámci velké výměny vězňů z ruského vězení propuštěn. Trestanecký systém popsal v rozhovoru pro ČT24 jako krutý a ponižující lidskou důstojnost. Během pobytu za mřížemi ho inspirovala pomoc občanské společnosti, která podle něj v Rusku stále existuje. Naději vnímá, ale nemyslí si, že se ruská opozice může nyní sjednotit.

Ivan Martin Jirous, který by se 23. září dožil osmdesáti let, zanechal v kulturním životě, ale nejen v něm, nezapomenutelnou stopu – a při rozmýšlení nad jeho odkazem se jen potvrzuje, jak důležitou a inspirativní osobností byl.

Dočasnou vládu v Bangladéši má vést nositel Nobelovy ceny za mír Muhammad Júnus, kterého jmenoval prezident. Bankéř chudých, jak je Júnus přezdíván, jde do čela země poté, co byl předchozí vládou premiérky Šajch Hasíny Vadžídové v posledních letech systematicky perzekvován. Sám vyzývá ke stabilitě a novým volbám. Podle analytiků je teď otázkou, zda je Júnusův návrat přelomovým momentem v historii země a koncem starých pořádků předchozího režimu.

Šachta číslo 11 na Příbramsku, kde stovky politických vězňů těžily radioaktivní uranovou rudu, se má otevřít návštěvníkům. Zatím do historického areálu může veřejnost jen výjimečně. Jak v uranovém dole Bytíz spolu s horníky vězni pracovali, ukáže interaktivní výstava. Štáb ČT provedl šachtou Ladislav Skočdopole, který v dole pracoval třicet let.

Stát chce převzít do svého majetku Rudou věž smrti u Ostrova na Karlovarsku. Národní kulturní památka připomíná utrpení politických vězňů, které režim přinutil v padesátých letech minulého století pracovat v uranových dolech v Jáchymově, prohlásil v sobotu ministr kultury Martin Baxa (ODS) při 35. setkání Jáchymovské peklo, které si kruté podmínky komunistických lágrů každoročně připomíná.

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posílá režim Vladimira Putina víc lidí za mříže z politických důvodů. Podle údajů lidskoprávní organizace Memorial sedí kvůli odporu vůči konfliktu nebo kritice Kremlu 628 lidí. Podpořit se je snaží jediná povolená opoziční strana v zemi Jabloko, která každý měsíc organizuje psaní dopisů vězněným aktivistům.

Památku popravených a zemřelých politických vězňů z let 1948 až 1965 ve čtvrtek uctili v pankrácké věznici. O tom, že archeologové v areálu odhalili pohřebiště se zpopelněnými ostatky, badatelé informovali v červnu. V srpnu pak vězeňská služba zveřejnila seznam 69 jmen zemřelých a popravených vězňů spolu s výzvou, aby se přihlásili pozůstalí.

Někteří uvěznění ruští politici v pondělí drží jednodenní hladovku. Informovaly o tom Rádio Svoboda nebo list Novaja gazeta Evropa. Pod iniciativou je podepsaný například opoziční předák Alexej Navalnyj, opoziční politici Vladimir Kara-Murza a Ilja Jašin nebo Navalného bývalá spolupracovnice Lilija Čanyševová. V Rusku je Den památky obětí politických represí, iniciátoři hladovky ale chtějí tomuto dni vrátit název „Den politického vězně“, je podle nich opět aktuální.

Když se před třemi lety běloruský diktátor Alexandr Lukašenko prohlásil vítězem voleb a v zemi se bouřlivě protestovalo, našel podporu u Vladimira Putina. Dnes je jeho nejvěrnějším spojencem a pomáhá mu nejen ve válce proti Ukrajině. Lukašenkův režim organizuje provokace s posíláním migrantů ke svým evropským sousedům, které se tím snaží destabilizovat. Směrem dovnitř se pak vypořádává s každým, kdo projeví sebemenší vzdor. Pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.

Vězeňská služba sestavila seznam 69 popravených a zemřelých politických vězňů, jejichž zpopelněné ostatky rozsypali dozorci v 60. letech minulého století na bývalém popravišti pankrácké věznice. Pozůstalé by ráda pozvala na ekumenický obřad na společném pohřebišti. Žádá je proto, aby se přihlásili. Na seznamu figuruje například i Záviš Kalandra, který byl popraven ve vykonstruovaném procesu s političkou Miladou Horákovou.

Pohřebiště, kde se nacházejí zpopelněné ostatky zřejmě více než osmdesáti politických vězňů, kteří zemřeli mezi lety 1948 a 1965, odhalili vědci ve vazební věznici na Pankráci v Praze. Mezi mrtvými byli jak popravení odpůrci režimu z různých věznic v Česku, tak lidé, kteří zesnuli v pankrácké vězeňské nemocnici. Byli mezi nimi také vojáci, kteří se účastnili protikomunistického odboje. Výsledky archeologického průzkumu v pondělí představili historik Vězeňské služby Aleš Kýr, Alena Šimánková z Národního archivu a ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR Jan Mařík.

Hongkongské úřady intenzivně tlačí na vězněné prodemokratické aktivisty. Lidé mladší 21 let zatčení za účast na protestech v roce 2019 podstupují ve vězení takzvaný deradikalizační program, který má potlačit jejich politické přesvědčení a přimět je k přiznání k extremismu. Podle úřadů už nucenou převýchovou mělo projít bezmála 900 mladých lidí. Zpravodajka ČT Barbora Šámalová hovořila nejen o tomto tématu s představitelem hongkongské opozice Nathanem Lawem. Ten je aktuálně v britském exilu.

Běloruský soud v pátek poslal disidenta, nositele Nobelovy ceny za mír a ochránce lidských práv Alese Bjaljackého na deset let do vězení, informoval opoziční server Naše niva. Další tři spoluobžalovaní, z nichž jeden pobývá v cizině, byli odsouzeni k sedmi, osmi a devíti letům vězení. Verdikt kritizují představitelé mimo jiné zahraniční diplomacie.

Ve věku 98 let zemřel v úterý bývalý politický vězeň Jiří Světlík, oznámila organizace Post Bellum, kterou o úmrtí informovala Světlíkova rodina. Za komunistické totality Světlík strávil více než deset let za mřížemi kvůli zapojení do skupiny, která pomáhala vězňům v lágrech. V roce 2018 získal Cenu Paměti národa, kterou uděluje Post Bellum od roku 2010 pamětníkům zlomových momentů minulého století za statečné postoje.