TÉMA

Politický vězeň

Rudá věž smrti přejde do vlastnictví státu

Národní kulturní památka Rudá věž smrti v Ostrově na Karlovarsku přejde do vlastnictví státu a stane se součástí objektů spravovaných Národním památkovým ústavem (NPÚ). Stavba připomíná utrpení politických vězňů, které režim přinutil v 50. letech minulého století pracovat v uranových dolech v Jáchymově. Stát objekt převezme od Konfederace politických vězňů (KPV), informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS).
21. 11. 2024Aktualizováno22. 11. 2024|

Ruská vězení jsou krutá, pomoc občanské společnosti pozvedá, říká Orlov

V Rusku jsou drženy tisíce politických vězňů, říká lidskoprávní aktivista a jeden ze zakladatelů sdružení Memorial Oleg Orlov, který byl nedávno v rámci velké výměny vězňů z ruského vězení propuštěn. Trestanecký systém popsal v rozhovoru pro ČT24 jako krutý a ponižující lidskou důstojnost. Během pobytu za mřížemi ho inspirovala pomoc občanské společnosti, která podle něj v Rusku stále existuje. Naději vnímá, ale nemyslí si, že se ruská opozice může nyní sjednotit.
1. 10. 2024|

Básník, který bojoval především za sebe. Jirous byl víc než Magor

Ivan Martin Jirous, který by se 23. září dožil osmdesáti let, zanechal v kulturním životě, ale nejen v něm, nezapomenutelnou stopu – a při rozmýšlení nad jeho odkazem se jen potvrzuje, jak důležitou a inspirativní osobností byl.
23. 9. 2024|

Bankéř chudých Júnus je symbolem naděje pro znesvářený Bangladéš

Dočasnou vládu v Bangladéši má vést nositel Nobelovy ceny za mír Muhammad Júnus, kterého jmenoval prezident. Bankéř chudých, jak je Júnus přezdíván, jde do čela země poté, co byl předchozí vládou premiérky Šajch Hasíny Vadžídové v posledních letech systematicky perzekvován. Sám vyzývá ke stabilitě a novým volbám. Podle analytiků je teď otázkou, zda je Júnusův návrat přelomovým momentem v historii země a koncem starých pořádků předchozího režimu.
8. 8. 2024|

Uranová šachta 11 na Příbramsku se otevře návštěvníkům

Šachta číslo 11 na Příbramsku, kde stovky politických vězňů těžily radioaktivní uranovou rudu, se má otevřít návštěvníkům. Zatím do historického areálu může veřejnost jen výjimečně. Jak v uranovém dole Bytíz spolu s horníky vězni pracovali, ukáže interaktivní výstava. Štáb ČT provedl šachtou Ladislav Skočdopole, který v dole pracoval třicet let.
14. 6. 2024|

Stát chce převzít věž smrti, která připomíná vězně komunistických jáchymovských lágrů

Stát chce převzít do svého majetku Rudou věž smrti u Ostrova na Karlovarsku. Národní kulturní památka připomíná utrpení politických vězňů, které režim přinutil v padesátých letech minulého století pracovat v uranových dolech v Jáchymově, prohlásil v sobotu ministr kultury Martin Baxa (ODS) při 35. setkání Jáchymovské peklo, které si kruté podmínky komunistických lágrů každoročně připomíná.
25. 5. 2024|

V Rusku stoupl počet politických vězňů. Opozice je podporuje psaním dopisů

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posílá režim Vladimira Putina víc lidí za mříže z politických důvodů. Podle údajů lidskoprávní organizace Memorial sedí kvůli odporu vůči konfliktu nebo kritice Kremlu 628 lidí. Podpořit se je snaží jediná povolená opoziční strana v zemi Jabloko, která každý měsíc organizuje psaní dopisů vězněným aktivistům.
6. 1. 2024|

V pankrácké věznici uctili památku politických vězňů

Památku popravených a zemřelých politických vězňů z let 1948 až 1965 ve čtvrtek uctili v pankrácké věznici. O tom, že archeologové v areálu odhalili pohřebiště se zpopelněnými ostatky, badatelé informovali v červnu. V srpnu pak vězeňská služba zveřejnila seznam 69 jmen zemřelých a popravených vězňů spolu s výzvou, aby se přihlásili pozůstalí.
2. 11. 2023Aktualizováno2. 11. 2023|

Někteří uvěznění ruští opoziční politici drží hladovku

Někteří uvěznění ruští politici v pondělí drží jednodenní hladovku. Informovaly o tom Rádio Svoboda nebo list Novaja gazeta Evropa. Pod iniciativou je podepsaný například opoziční předák Alexej Navalnyj, opoziční politici Vladimir Kara-Murza a Ilja Jašin nebo Navalného bývalá spolupracovnice Lilija Čanyševová. V Rusku je Den památky obětí politických represí, iniciátoři hladovky ale chtějí tomuto dni vrátit název „Den politického vězně“, je podle nich opět aktuální.
30. 10. 2023|

Bývalí političtí vězni z Běloruska popsali pro Reportéry ČT, jak Lukašenkův režim nakládá s odpůrci

Když se před třemi lety běloruský diktátor Alexandr Lukašenko prohlásil vítězem voleb a v zemi se bouřlivě protestovalo, našel podporu u Vladimira Putina. Dnes je jeho nejvěrnějším spojencem a pomáhá mu nejen ve válce proti Ukrajině. Lukašenkův režim organizuje provokace s posíláním migrantů ke svým evropským sousedům, které se tím snaží destabilizovat. Směrem dovnitř se pak vypořádává s každým, kdo projeví sebemenší vzdor. Pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.
12. 9. 2023Aktualizováno12. 9. 2023|

Vězeňská služba zveřejnila seznam popravených politických vězňů rozptýlených na Pankráci

Vězeňská služba sestavila seznam 69 popravených a zemřelých politických vězňů, jejichž zpopelněné ostatky rozsypali dozorci v 60. letech minulého století na bývalém popravišti pankrácké věznice. Pozůstalé by ráda pozvala na ekumenický obřad na společném pohřebišti. Žádá je proto, aby se přihlásili. Na seznamu figuruje například i Záviš Kalandra, který byl popraven ve vykonstruovaném procesu s političkou Miladou Horákovou.
24. 8. 2023|

Vědci odhalili ve věznici na Pankráci pohřebiště desítek politických vězňů

Pohřebiště, kde se nacházejí zpopelněné ostatky zřejmě více než osmdesáti politických vězňů, kteří zemřeli mezi lety 1948 a 1965, odhalili vědci ve vazební věznici na Pankráci v Praze. Mezi mrtvými byli jak popravení odpůrci režimu z různých věznic v Česku, tak lidé, kteří zesnuli v pankrácké vězeňské nemocnici. Byli mezi nimi také vojáci, kteří se účastnili protikomunistického odboje. Výsledky archeologického průzkumu v pondělí představili historik Vězeňské služby Aleš Kýr, Alena Šimánková z Národního archivu a ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR Jan Mařík.
12. 6. 2023Aktualizováno12. 6. 2023|

Hongkongské úřady tvrdě potírají prodemokratické hnutí, ve věznicích běží převýchova aktivistů

Hongkongské úřady intenzivně tlačí na vězněné prodemokratické aktivisty. Lidé mladší 21 let zatčení za účast na protestech v roce 2019 podstupují ve vězení takzvaný deradikalizační program, který má potlačit jejich politické přesvědčení a přimět je k přiznání k extremismu. Podle úřadů už nucenou převýchovou mělo projít bezmála 900 mladých lidí. Zpravodajka ČT Barbora Šámalová hovořila nejen o tomto tématu s představitelem hongkongské opozice Nathanem Lawem. Ten je aktuálně v britském exilu.
10. 6. 2023|

Běloruský soud poslal nositele Nobelovy ceny míru Bjaljackého na deset let do vězení

Běloruský soud v pátek poslal disidenta, nositele Nobelovy ceny za mír a ochránce lidských práv Alese Bjaljackého na deset let do vězení, informoval opoziční server Naše niva. Další tři spoluobžalovaní, z nichž jeden pobývá v cizině, byli odsouzeni k sedmi, osmi a devíti letům vězení. Verdikt kritizují představitelé mimo jiné zahraniční diplomacie.
3. 3. 2023Aktualizováno3. 3. 2023|

Zemřel bývalý politický vězeň Světlík. Pomáhal lidem v komunistických lágrech, sám byl za to odsouzen

Ve věku 98 let zemřel v úterý bývalý politický vězeň Jiří Světlík, oznámila organizace Post Bellum, kterou o úmrtí informovala Světlíkova rodina. Za komunistické totality Světlík strávil více než deset let za mřížemi kvůli zapojení do skupiny, která pomáhala vězňům v lágrech. V roce 2018 získal Cenu Paměti národa, kterou uděluje Post Bellum od roku 2010 pamětníkům zlomových momentů minulého století za statečné postoje.
17. 8. 2022|

Lidé si připomněli justiční vraždu Milady Horákové a další oběti komunistické totality

Uplynulo 72 let od justiční vraždy právničky a političky Milady Horákové. Na oběti komunismu vzpomínali lidé po celé republice. Nejvíc pietních akcí se konalo v hlavním městě. Uskutečnily se například u památníku na Újezdu nebo v pankrácké věznici, kde byli političtí vězni popravováni.
27. 6. 2022|

Opozičníka Navalného přesunuli do IK-6, vězení se zvýšenou ostrahou

Vězněný ruský kritik Kremlu Alexej Navalnyj byl převezen do trestanecké kolonie se zvýšenou ostrahou, uvedl v úterý podle agentury TASS člen komise pro dohled nad podmínkami ve věznicích. Spolupracovník opozičního politika dříve oznámil, že Navalného odvezli z káznice v Pokrovu na neznámé místo.
14. 6. 2022Aktualizováno14. 6. 2022|

V únoru nastane změna pro Bělorusko, věří zástupkyně lidskoprávní organizace Vjasna

Poté, co se loni v srpnu nechal Alexandr Lukašenko pošesté vyhlásit vítězem prezidentských voleb, čelil celé měsíce nebývale silným protestům. Demonstrace ale nakonec potlačil a zároveň zvýšil tlak na nevládní organizace a média za pomoci stovek domovních prohlídek a zatýkání novinářů i nepohodlných aktivistů. Ty sdružuje mimo jiné organizace Vjasna, jejíž předsedkyně Natalja Sacunkevičová musela odejít do exilu.
1. 12. 2021Aktualizováno5. 12. 2021|

Turecký politik Demirtaş je pět let ve vězení, Ankara výzvy k jeho propuštění neslyší

Přesně pět let je za mřížemi Selahattin Demirtaş, patrně nejznámější politický vězeň současného Turecka. K propuštění bývalého lídra druhé největší opoziční strany HDP a prezidentského kandidáta opakovaně vyzývají evropské instituce včetně soudu pro lidská práva. Ankara je ale ignoruje. V krajním případě jí hrozí vyloučení z Rady Evropy.
5. 11. 2021|

Komunisté utýrali ženu při výsleších, dceři o její smrti řekli až po letech. Těla politických vězňů tajně odklízeli do Ďáblic

Zatčení lidé, které příslušníci Státní bezpečnosti utýrali ve vazbě, oběšení političtí vězni, ale i amputované končetiny a zemřelé děti končili v hromadném hrobě v pražských Ďáblicích. Ten využívali už nacisté a po nich i komunisté k odklízení ostatků svých názorových odpůrců, ale i k ukládání těl těch, kteří neměli peníze na pohřeb, nebo žádné příbuzné. Hromadné hroby na tomto pohřebišti se přestaly využívat před šedesáti lety, v říjnu 1961. Kolik lidí je tam pohřbeno, není ani několik desetiletí poté zcela jasné.
4. 11. 2021|

Myanmarská junta propustila stovky politických vězňů. Některé obratem zadržela

Vojenská junta, která se v únoru převratem chopila moci v Myanmaru, propustila stovky politických vězňů z rangúnského žaláře Insein. Předcházel tomu tlak ze strany Sdružení národů Jihovýchodní Asie (ASEAN). Mezi propuštěnými je mimo jiné mluvčí Národní ligy pro demokracii či známý komik Zarganar. Dle kritiků junty jde o trik, jak si očistit jméno.
19. 10. 2021|

Běloruská opozice nechce další protesty, říká Cichanouská. Česko vyzvalo k propuštění vězňů

Běloruská opozice rok po zahájení masových protestů proti autoritářskému vůdci Alexandru Lukašenkovi vylučuje nové větší akce. Cena za to by byla příliš velká, řekla Svjatlana Cichanouská, která stojí v čele odporu proti Lukašenkovu režimu. Ten v proslovu nepřímo přiznal, že do Evropské unie cíleně posílá blízkovýchodní migranty, a vyzval Západ, aby přestal se sankcemi. Spojené státy a Velká Británie naopak v pondělí další sankce vyhlásily.
9. 8. 2021Aktualizováno9. 8. 2021|
Reportéři ČT

Odpůrci komunistického režimu čelili každodenní šikaně i hrozbě návratu do vězení. Odškodnění ale vázne

Každodenní šikana, ústrky a neustálá hrozba návratu do vězení – tak vypadal takzvaný ochranný dohled, který komunistická justice využívala proti svým politickým a ideovým odpůrcům. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková před rokem slíbila, že se zasadí o jejich odškodnění, k tomu ale dodnes nedošlo. Pro Reportéry ČT natáčeli Klára Filipová a Karel Vrána.
23. 2. 2021|

Básně, vzkazy, protesty. Historici digitalizují nápisy na zdech cel bývalé brněnské věznice na Cejlu

V bývalé brněnské věznici na Cejlu historici digitalizují nápisy v celách smrti. Vzkazy, které na zdech vytvořili ve 40. a 50. letech vězni, se tak podaří zakonzervovat a bude jednodušší jejich zkoumání. Dokumentace a následný výzkum vyjde na víc než sedm set tisíc korun.
26. 1. 2021|