Politický vězeň strana 2 z 2

Bývalí političtí vězni se v sobotu sešli na Hostýně na Kroměřížsku na 28. muklovské pouti. Ta připomíná oběti politických procesů hlavně z padesátých let. Zatímco dříve se tam potkávaly tisíce lidí, kterým totalitní režim krutě zasáhl do životů, v sobotu do známého poutního místa v Česku dorazily už jen desítky přímých pamětníků. Tradici pouti tak uchovávají jejich potomci, přátelé nebo skauti.

Památku lidí nespravedlivě vězněných komunistickým režimem připomíná nově skleněná deska před kostelem Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava v areálu Louckého kláštera ve Znojmě. Je na ní 88 jmen. Desku nechala vyrobit organizace Orel a Konfederace politických vězňů.

Po převratu v únoru 1948 začali komunisté prakticky ihned likvidovat své odpůrce. Zatýkali politické oponenty, kteří se snažili stále hájit demokracii a s pučem nesouhlasili, například některé členy Československé strany lidové. K nejhlasitějším kritikům komunistů tehdy patřil poslanec Stanislav Broj, který se zastával zatčených politických vězňů a nesouhlasil se zemědělskou politikou kolektivizace. Ve vykonstruovaném procesu ho kvůli jeho názorům odsoudili k smrti a zavraždili přesně před 70 lety.

Z rodné země ho vyhnala nesvoboda, v emigraci ale nyní získal nejvyšší státní vyznamenání. Devadesátiletý ekolog Josef Svoboda obdržel před několika dny Řád Kanady. Skaut a bývalý politický vězeň se po odchodu z Československa zaměřil na výzkum Arktidy a jeho přínos vědě a společnosti nyní ocenila generální guvernérka Julie Payettová.

Německo si připomíná třicáté výročí pádu Berlínské zdi. Významný podíl na ústupcích NDR tehdy měly peníze, neboť východní Německo bylo závislé na půjčkách od západoněmecké vlády. Kolaps režimu pomáhal oddalovat i obchod s politickými vězni, které Bonn vykupoval za miliardy marek.

Okresní soud v Náchodě rehabilitoval disidenta Pavla Wonku za vazební věznění a trestní stíhání v dubnu roku 1988. Návrh soudu podal bratr Pavla Wonky Jiří. Jako pozůstalý bude moci požádat stát o odškodnění za bratrovo nezákonné třítýdenní věznění. Pavel Wonka zemřel za dosud nevyjasněných okolností ve vězení 26. dubna 1988. Je označován za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení.

Kritika sílícího vlivu komunistické strany a sporů o exhumaci ostatků politických vězňů byly hlavním motivem projevů, které zazněly při vzpomínce na oběti totality. K pietě se sešly asi čtyři desítky lidí na hřbitově v pražských Ďáblicích, kde je pohřbeno asi 200 lidí nepohodlných komunistickému režimu. Další pietní setkání se odehrálo odpoledne na Slavíně, kde si lidé připomněli, že ve čtvrtek uplyne 69 let od úmrtí Milady Horákové.

Nová studie Ústavu pro studium totalitních režimů se zaměřuje na vězeňství v době normalizace. Projekt nabízí pohled pamětníků, historiků, ale i psychologů. Zabývá se tématy, jako je cenzura korespondence, postavení politických vězňů nebo ideologií za mřížemi.

Josef Klečka v mládí propadl muzice a skautingu. Oddíl s kamarády nerozpustili ani po zrušení skauta. Sabotovali komunistické schůze a psali letáky. Jeho skupinu Mstitelů odhalili a Klečka skončil v uranových dolech. Dlouho o tom, co jako mukl prožil, nebyl schopen mluvit. Zapomenout dodnes nedokáže.

V roce 1955 se desítce politických vězňů podařilo nemožné: utéct z lágru uranových dolů na Jáchymovsku. Vykopali dvacetimetrový tunel, kterým se dostali na svobodu. Anton Tomík, rodák ze Skalice na moravsko-slovenském pomezí, patřil ke skupině uprchlých vězňů a dnes je posledním žijícím mužem z legendární desítky.

Více než dva miliony korun věnovali od roku 2014 Češi neziskovým organizacím ve Venezuele prostřednictvím Klubu přátel Člověka v tísni. Pomáhají třeba politickým vězňům, novinářům nebo lidem bez přístupu k lékům. Další venezuelské organizace svoje projekty do programu podpory přihlašují právě teď. První peníze tam Člověk v tísni pošle koncem února. Zemi zmítané v politické i ekonomické krizi je připravena humanitárně pomoci i česká vláda. Venezuela ale o pomoc dosud nepožádala.