Léky, pomoc disidentům i výuka demokracie. Češi poslali Venezuele přes dva miliony korun

Více než dva miliony korun věnovali od roku 2014 Češi neziskovým organizacím ve Venezuele prostřednictvím Klubu přátel Člověka v tísni. Pomáhají třeba politickým vězňům, novinářům nebo lidem bez přístupu k lékům. Další venezuelské organizace svoje projekty do programu podpory přihlašují právě teď. První peníze tam Člověk v tísni pošle koncem února. Zemi zmítané v politické i ekonomické krizi je připravena humanitárně pomoci i česká vláda. Venezuela ale o pomoc dosud nepožádala.

Jako první získala podporu skupina právníků, kteří hájí politické vězně. V zemi, kde se většina médií nachází pod vládní kontrolou, šla část prostředků také na venezuelské rádio Humano Derecho, které zpočátku vysílalo jen několikrát týdně a v průběhu čtyř let vyrostlo v plnohodnotné nezávislé médium.

Organizace podpořila mimo jiné také umění mladých lidí v chudých městských čtvrtích, kteří přemalovávali propagandistické nápisy na zdech města. Školí i nevládní organizace v metodice a efektivitě práce.

Venezuela se dlouhodobě potýká s nedostatkem základních potravin, produktů jako toaletní papír nebo třeba i léků.

„V roce 2018 jsme se zapojili také do projektu ‚Za hudbu léky‘ (Música por Medicinas), který už se začátkem krize vyzýval ke vzájemné solidaritě a motivoval lidi, aby na společná setkání přinesli léky a staré hudební kazety a CD. Ti, kteří je nejvíce potřebovali, si je díky tomu mohli odnést výměnou za přinesenou hudbu,“ shrnuje mluvčí z Centra pro lidská práva a demokracii Člověka v tísni Zuzana Gruberová.

Z celkové roční sumy příspěvků Klubu přátel Člověka v tísni, která putuje do různých zemí světa, jde polovina na humanitární pomoc, čtvrtina na zajištění zázemí a další čtvrtina na obranu lidských práv. Právě na ni doputovalo do Venezuely loni víc než 390 tisíc korun. Nejvíc pak v roce 2015 – téměř 500 tisíc korun.

  • 2014: 296 621 korun
  • 2015: 495 204 korun
  • 2016: 431 026 korun
  • 2017: 490 683 korun
  • 2018: 390 600 korun
  • celkem: 2 104 134 korun

„Peníze z Klubu přátel poskytujeme organizacím přímo ve Venezuele, které samy nejlépe znají lokální potřeby a mají možnost nás o finanční příspěvky požádat. Vybíráme je na základě toho, jak udržitelné a účinné jejich projekty jsou. Podporujeme předně ty, které mohou i za málo peněz mít v zemi opravdu velký dopad,“ popisuje Gruberová.

To je i případ projektu „Jsou to političtí vězni, my také“ nevládní organizace La Vida De Nos. „Člověk v tísni je první mezinárodní organizací, která v nás vložila důvěru, a to v době, kdy byl projekt ještě ve svých počátcích,“ říká Albor Rodríguezová, jedna z koordinátorek tohoto projektu.

„Jde o spolupráci opakovanou – Člověk v tísni nám podpořil už tři projekty. Prvním z nich byl on-line cyklus zachycující osudy 8 politických vězňů ve Venezuele. Sklidil velký úspěch – dostal se dokonce mezi finalisty prestižní novinářské mezinárodní ceny Gabriela Garcíi Márqueze 2018. To by bez podpory Člověka v tísni nebylo nikdy možné,“ dodává Rodríguezová.

Člověk v tísni působí ve Venezuele od roku 2014, kdy se situace v jihoamerické zemi začala výrazně zhoršovat. Tehdy se na organizaci obrátila místní sdružení i jednotlivci s prosbou o pomoc.

„Řada významných mezinárodních hráčů se v té době začala ze země stahovat a my jsme měli v regionu dlouholetou zkušenost především z práce na Kubě. Ve Venezuele se čím dál tím výrazněji zužoval prostor pro fungování občanské společnosti, pro svobodná média, pro nezávislé projekty,“ vysvětluje Gruberová.

Vedle dárců přispívá EU i česká vláda

Od loňska Člověk v tísni podporuje i venezuelské univerzity, a to prostřednictvím grantu EU na podporu míru a stability. Jeho zatím vůbec největší projekt ve Venezuele, na který Evropská unie vyčlenila 740 tisíc eur (přes 19 milionů korun), poběží do konce roku 2020.

Organizace ale projekt dofinancuje i z jiných zdrojů. Loni ho téměř milionem podpořila česká vláda. Cílem projektu je podpora vzdělávání v oblasti lidských práv a jejich zapojování do komunitních aktivit.

„Pořádáme spolu s partnerskými organizacemi ve Venezuele několik akademických kurzů zaměřených na mírové řešení konfliktů a zároveň umožňujeme studentům a studentkám řadu setkání a společných debat se zástupci občanské společnosti a aktivisty,“ shrnuje Gruberová.

Praha nabízí přímou humanitární pomoc

Česko je kromě toho ochotné poskytnout také přímou humanitární pomoc v případě, že by o to Venezuela nebo další země v regionu oficiálně požádaly. K tomu ale dosud nedošlo.

„Pokud jde o humanitární pomoc poskytovanou z humanitárního rozpočtu ministerstva zahraničních věcí, jsme schopni i připraveni poskytnout pomoc Venezuele či na podporu venezuelských uprchlíků v regionu, pokud některá z postižených zemí o ni požádá a pokud najdeme hodnověrný způsob, jak pomoc dostat k těm, kdo ji potřebují,“ uvedla Hana Volná z Odboru rozvojové spolupráce ministerstva zahraničních věcí (MZV).

„Zatím nejen Venezuela, ale ani žádná ze sousedních zemí, jež čelí přílivu uprchlíků z Venezuely, o humanitární pomoc nepožádaly. Česká vláda, z podnětu MZV, se tak prozatím soustředí zejména na podporu postižených krajanů, včetně možnosti jejich přesídlení,“ dodala Volná.

Na další projekty pošle Člověk v tísni peníze koncem února. „Máme teď vypsanou další výzvu na takzvané mikrogranty na rok 2019 a podle toho, jaké projekty se nám přihlásí a jaké bude smysluplné podpořit, budeme alokovat další peníze na tento rok,“ říká Gruberová.

Dárce vyzývá i dokumentární film

Problematiku kolapsu zdravotnictví a nedostatku léků ve Venezuele zachytí na letošním festivalu dokumentárních filmů Jeden svět snímek Vše v pořádku (Está Todo Bien). „Pokud se nám podaří sehnat partnery, dokument následně uvedeme také na festivalu Jeden svět v Bruselu (23.–30. 4.),“ říká Gruberová.

„Promítání dokumentů o lidských právech v Bruselu nám umožňuje oslovit publikum z řad zaměstnanců a poslanců Evropského parlamentu a zástupců důležitých mezinárodních organizací, kteří poté mohou v konkrétní zemi dále pomáhat. Do Bruselu s námi jezdí také obránci lidských práv ze zemí, v nichž pracujeme – jako je například Venezuela –, kterým dáváme prostor sdílet s tvůrci evropských zahraničních politik svůj příběh,“ uzavřela. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 15 mminutami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 45 mminutami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 1 hhodinou

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 2 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 8 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...