Léky, pomoc disidentům i výuka demokracie. Češi poslali Venezuele přes dva miliony korun

Více než dva miliony korun věnovali od roku 2014 Češi neziskovým organizacím ve Venezuele prostřednictvím Klubu přátel Člověka v tísni. Pomáhají třeba politickým vězňům, novinářům nebo lidem bez přístupu k lékům. Další venezuelské organizace svoje projekty do programu podpory přihlašují právě teď. První peníze tam Člověk v tísni pošle koncem února. Zemi zmítané v politické i ekonomické krizi je připravena humanitárně pomoci i česká vláda. Venezuela ale o pomoc dosud nepožádala.

Jako první získala podporu skupina právníků, kteří hájí politické vězně. V zemi, kde se většina médií nachází pod vládní kontrolou, šla část prostředků také na venezuelské rádio Humano Derecho, které zpočátku vysílalo jen několikrát týdně a v průběhu čtyř let vyrostlo v plnohodnotné nezávislé médium.

Organizace podpořila mimo jiné také umění mladých lidí v chudých městských čtvrtích, kteří přemalovávali propagandistické nápisy na zdech města. Školí i nevládní organizace v metodice a efektivitě práce.

Venezuela se dlouhodobě potýká s nedostatkem základních potravin, produktů jako toaletní papír nebo třeba i léků.

„V roce 2018 jsme se zapojili také do projektu ‚Za hudbu léky‘ (Música por Medicinas), který už se začátkem krize vyzýval ke vzájemné solidaritě a motivoval lidi, aby na společná setkání přinesli léky a staré hudební kazety a CD. Ti, kteří je nejvíce potřebovali, si je díky tomu mohli odnést výměnou za přinesenou hudbu,“ shrnuje mluvčí z Centra pro lidská práva a demokracii Člověka v tísni Zuzana Gruberová.

Z celkové roční sumy příspěvků Klubu přátel Člověka v tísni, která putuje do různých zemí světa, jde polovina na humanitární pomoc, čtvrtina na zajištění zázemí a další čtvrtina na obranu lidských práv. Právě na ni doputovalo do Venezuely loni víc než 390 tisíc korun. Nejvíc pak v roce 2015 – téměř 500 tisíc korun.

  • 2014: 296 621 korun
  • 2015: 495 204 korun
  • 2016: 431 026 korun
  • 2017: 490 683 korun
  • 2018: 390 600 korun
  • celkem: 2 104 134 korun

„Peníze z Klubu přátel poskytujeme organizacím přímo ve Venezuele, které samy nejlépe znají lokální potřeby a mají možnost nás o finanční příspěvky požádat. Vybíráme je na základě toho, jak udržitelné a účinné jejich projekty jsou. Podporujeme předně ty, které mohou i za málo peněz mít v zemi opravdu velký dopad,“ popisuje Gruberová.

To je i případ projektu „Jsou to političtí vězni, my také“ nevládní organizace La Vida De Nos. „Člověk v tísni je první mezinárodní organizací, která v nás vložila důvěru, a to v době, kdy byl projekt ještě ve svých počátcích,“ říká Albor Rodríguezová, jedna z koordinátorek tohoto projektu.

„Jde o spolupráci opakovanou – Člověk v tísni nám podpořil už tři projekty. Prvním z nich byl on-line cyklus zachycující osudy 8 politických vězňů ve Venezuele. Sklidil velký úspěch – dostal se dokonce mezi finalisty prestižní novinářské mezinárodní ceny Gabriela Garcíi Márqueze 2018. To by bez podpory Člověka v tísni nebylo nikdy možné,“ dodává Rodríguezová.

Člověk v tísni působí ve Venezuele od roku 2014, kdy se situace v jihoamerické zemi začala výrazně zhoršovat. Tehdy se na organizaci obrátila místní sdružení i jednotlivci s prosbou o pomoc.

„Řada významných mezinárodních hráčů se v té době začala ze země stahovat a my jsme měli v regionu dlouholetou zkušenost především z práce na Kubě. Ve Venezuele se čím dál tím výrazněji zužoval prostor pro fungování občanské společnosti, pro svobodná média, pro nezávislé projekty,“ vysvětluje Gruberová.

Vedle dárců přispívá EU i česká vláda

Od loňska Člověk v tísni podporuje i venezuelské univerzity, a to prostřednictvím grantu EU na podporu míru a stability. Jeho zatím vůbec největší projekt ve Venezuele, na který Evropská unie vyčlenila 740 tisíc eur (přes 19 milionů korun), poběží do konce roku 2020.

Organizace ale projekt dofinancuje i z jiných zdrojů. Loni ho téměř milionem podpořila česká vláda. Cílem projektu je podpora vzdělávání v oblasti lidských práv a jejich zapojování do komunitních aktivit.

„Pořádáme spolu s partnerskými organizacemi ve Venezuele několik akademických kurzů zaměřených na mírové řešení konfliktů a zároveň umožňujeme studentům a studentkám řadu setkání a společných debat se zástupci občanské společnosti a aktivisty,“ shrnuje Gruberová.

Praha nabízí přímou humanitární pomoc

Česko je kromě toho ochotné poskytnout také přímou humanitární pomoc v případě, že by o to Venezuela nebo další země v regionu oficiálně požádaly. K tomu ale dosud nedošlo.

„Pokud jde o humanitární pomoc poskytovanou z humanitárního rozpočtu ministerstva zahraničních věcí, jsme schopni i připraveni poskytnout pomoc Venezuele či na podporu venezuelských uprchlíků v regionu, pokud některá z postižených zemí o ni požádá a pokud najdeme hodnověrný způsob, jak pomoc dostat k těm, kdo ji potřebují,“ uvedla Hana Volná z Odboru rozvojové spolupráce ministerstva zahraničních věcí (MZV).

„Zatím nejen Venezuela, ale ani žádná ze sousedních zemí, jež čelí přílivu uprchlíků z Venezuely, o humanitární pomoc nepožádaly. Česká vláda, z podnětu MZV, se tak prozatím soustředí zejména na podporu postižených krajanů, včetně možnosti jejich přesídlení,“ dodala Volná.

Na další projekty pošle Člověk v tísni peníze koncem února. „Máme teď vypsanou další výzvu na takzvané mikrogranty na rok 2019 a podle toho, jaké projekty se nám přihlásí a jaké bude smysluplné podpořit, budeme alokovat další peníze na tento rok,“ říká Gruberová.

Dárce vyzývá i dokumentární film

Problematiku kolapsu zdravotnictví a nedostatku léků ve Venezuele zachytí na letošním festivalu dokumentárních filmů Jeden svět snímek Vše v pořádku (Está Todo Bien). „Pokud se nám podaří sehnat partnery, dokument následně uvedeme také na festivalu Jeden svět v Bruselu (23.–30. 4.),“ říká Gruberová.

„Promítání dokumentů o lidských právech v Bruselu nám umožňuje oslovit publikum z řad zaměstnanců a poslanců Evropského parlamentu a zástupců důležitých mezinárodních organizací, kteří poté mohou v konkrétní zemi dále pomáhat. Do Bruselu s námi jezdí také obránci lidských práv ze zemí, v nichž pracujeme – jako je například Venezuela –, kterým dáváme prostor sdílet s tvůrci evropských zahraničních politik svůj příběh,“ uzavřela. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Desítky vojáků zemřely při havárii armádního letounu na jihu Kolumbie

Armádní transportní letounu C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Na palubě bylo víc než sto lidí. Podle agentury AFP kolumbijská armáda uvedla, že na místě zahynulo přibližně 80 vojáků. Agentura Reuters napsala s odkazem na své zdroje z kolumbijských ozbrojených sil, že se z trosek letounu podařilo evakuovat 57 živých lidí.
18:15Aktualizovánopřed 1 mminutou

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 58 mminutami

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi.
před 1 hhodinou

Výsledek voleb v Porýní-Falci je pro německou sociální demokracii katastrofální, řekl její šéf

Pro německou sociální demokracii (SPD) je výsledek nedělních zemských voleb v Porýní-Falci katastrofální, shledal spolupředseda strany Lars Klingbeil. O tomtéž píše tamní tisk. Podle Klingbeila ale nechce současné vedení stranu uvrhnout do chaosu a vleklé debaty o personálních otázkách, a na své funkce proto rezignovat nehodlá. Porýní-Falc byla dlouho považována za baštu SPD, člen strany byl zemským premiérem posledních 35 let. Nedělní volby ale vyhrála opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU), sociální demokracie skončila s odstupem druhá.
05:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
07:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
12:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 4 hhodinami

Ukrajina zaútočila na ropný terminál v ruském Primorsku

Ukrajinský generální štáb v pondělí informoval, že ukrajinská armáda zaútočila na ropný terminál v ruském přístavu Primorsk v Leningradské oblasti v Baltském moři a také na ropnou rafinerii ve městě Ufa v Baškortostánu. Agentura Reuters ráno napsala, že ruské baltské přístavy Primorsk a Usť-Luga čelily útoku dronů. Podle agentury jde o největší ruské exportní trhy ropy, které po útocích přestaly surovinu vyvážet. Rusko v noci znovu udeřilo na Ukrajině.
11:43Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...