Tereza Kalkusová

Minimálně 59 mláďat – o třetinu víc než loni – vyvedli letos sýčci obecní v severních Čechách, kde žije největší populace této kriticky ohrožené sovy. Ornitologové letos při sčítání našli také hnízdo o sedmi ptáčatech, což je zatím historicky největší snůška zaznamenaná v Česku. V tuzemsku zbývá pouhých sto párů sýčků; kvůli intenzivnímu zemědělství byla jejich populace zdecimována až o 94 procent.

Studijní program Erasmus přilákal do Česka v akademickém roce 2017/2018 rekordní počet vysokoškoláků ze zahraničí. Do tuzemských institucí a na vysoké školy přijelo skoro 11 tisíc studentů, což je nejvíc za dvacet let fungování programu. Podle Domu zahraniční spolupráce jde nejčastěji o studenty ze Španělska, Francie a Slovenska. Láká je široká nabídka předmětů v angličtině, ale i nízké ceny a pověst Česka jako jedné z nejbezpečnějších zemí světa. Data za uplynulý akademický rok budou k dispozici až v září.

Češi žijící ve Velké Británii častěji žádají o vydání cestovního pasu. Letos si na tamní zastupitelské úřady přišlo vyřídit tento doklad už 1839 lidí – téměř o třetinu víc než ve stejném období vloni. V roce 2018 úředníci vyřídili celkem 3177 žádostí. Důvodem je nejistota kolem brexitu. Velvyslanectví zaznamenalo i případy, při kterých britská imigrační policie Čechy upozorňovala, že do budoucna už nebude moci uznat občanský průkaz jako cestovní doklad. České televizi to řekl ředitel konzulárního odboru ministerstva zahraničí Pavel Pitel.

Na zabezpečení výsledků hlasování při volbách do Evropského parlamentu se připravil Český statistický úřad. Volební místnosti se uzavřely, výsledky ale ČSÚ zveřejní až v neděli v noci. Úniku informací se má předejít například tím, že data z jednotlivých okrskových komisí sečte ČSÚ až těsně před celkovým zveřejněním výsledků. Členové komisí jsou také vázáni mlčenlivostí, zákon ale s porušením tohoto zákazu žádnou sankci nespojuje.

Nárůst zájmu o voličské průkazy v letošních volbách do Evropského parlamentu zaznamenaly všechny úřady, které Česká televize oslovila. Zatímco v minulých eurovolbách v roce 2014 vydala například Praha 6 celkem 389 voličských průkazů, letos to byl víc než trojnásobek (1301 průkazů). Zřejmě k tomu přispěla i delší lhůta na pořízení průkazu, než byla minule. Lhůta pro osobní vyzvednutí uplynula ve středu 22. května v 16 hodin. Lhůta pro písemnou žádost skončila minulý pátek.

Zabitých ptáků v Česku přibývá, od začátku roku do konce dubna evidují ornitologové už 45 případů. Za celý loňský rok jich přitom napočítali 54. Jedná se hlavně o dravce včetně kriticky ohroženého orla mořského. Jak upozorňuje Česká společnost ornitologická, pytláci nejčastěji ptáky tráví pomocí nástrah s jedem karbofuranem, třebaže je v Česku i v Evropské unii už déle než 10 let zakázaný.

Cesta chodského psa a pražského krysaříka na mezinárodní výstavy bude jednodušší. Zároveň bude snazší i chov a rozšíření těchto plemen českého původu v zahraničí. Důvodem je dokončení prvního kroku k úplnému uznání obou plemen Mezinárodní kynologickou federací (FCI). Plemena se tak zařadila po bok českého fouska a českého teriéra, která byla uznána v 70. letech.

Na území Česka zbývá podle České společnosti ornitologické (ČSO) pouhých  sto párů sýčka obecného. Proti jeho dramatickému úbytku bojuje společnost už řadu let. V přírodě se proto objevilo zhruba sto speciálních budek, které sýčky chrání a umožňují jim bezpečné hnízdění. Do čtyř z nich nainstalovali ornitologové v průběhu března kamery s infračerveným přísvitem. Ty teď umožňují hnízdění a chování sýčků obecných sledovat.

Závratná výše darů, které přislíbili jednotlivci i společnosti na obnovu pařížské katedrály Notre-Dame po ničivém požáru, vyvolala ve Francii debatu o „selektivní štědrosti“. Země se už pět měsíců potýká s protesty hnutí takzvaných žlutých vest, kterým vadí klesající kupní síla obyvatel a růst daní. Podle Agentury AFP se také stále snižují dary plynoucí na pomoc chudým.

Studenti budou moci poprvé navštívit bývalý koncentrační tábor v Letech u Písku. Projdou si prostor bývalého vepřína, na jehož místě je naplánovaná výstavba památníku, a který doposud není veřejnosti přístupný.

Počet žádostí Britů o české občanství roste. Od hlasování o brexitu v červnu 2016 eviduje Velvyslanectví ČR v Londýně přes 300 žádostí. Za poslední čtyři měsíce jich přišlo 85, tedy bezmála 30 % celkového dosavadního počtu. Stále více Britů s českými kořeny tak v době, kdy nejistota kolem odchodu Velké Británie z EU vrcholí, hledá způsob, jak si zachovat svá unijní práva.

E-knihy a audioknihy by mohly v budoucnu zlevnit. Umožnila by to novela zákona, díky které by sazba DPH klesla z nynějších 21 % na zvýhodněnou sazbu 10 %, stejně jako je tomu u klasických knih. Návrh na změnu předložila poslankyně Věra Kovářová (STAN), podporují ji poslanci dalších klubů a taky ministerstvo financí.

Čechům žijícím na severu Velké Británie má ulehčit život nový generální konzulát, který chce ministerstvo zahraničí otevřít 19. března v Manchesteru. Zhruba 40 tisíc Čechů, kteří podle odhadů resortu v oblasti žijí, tak nebude muset jezdit třeba kvůli cestovním dokladům až do Londýna. Nový zastupitelský úřad by jim měl mimo jiné pomoci v souvislosti s blížícím se brexitem.

Praha se po čtyřech letech opět připojí k mezinárodní kampani Vlajka pro Tibet a na budovách magistrátu vyvěsí od pátku 8. března do neděle 11. března tibetskou vlajku. Gesto upozorňující na porušování lidských práv v čínské autonomní oblasti je dalším projevem proměny metropolitní politiky vůči Pekingu, kterou nastolilo nové pražské vedení.

Počátkem března přiletí do Česka na pozvání festivalu Jeden svět politický nástupce dalajlamy Lozang Sanggjä. Zatímco primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) nebo poslanci a senátoři z neformální Parlamentní skupiny přátel Tibetu mají s premiérem tibetské exilové vlády naplánované schůzky, ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se s ním nesejde. Parlamentní skupina s postojem ministerstva nesouhlasí.

Více než dva miliony korun věnovali od roku 2014 Češi neziskovým organizacím ve Venezuele prostřednictvím Klubu přátel Člověka v tísni. Pomáhají třeba politickým vězňům, novinářům nebo lidem bez přístupu k lékům. Další venezuelské organizace svoje projekty do programu podpory přihlašují právě teď. První peníze tam Člověk v tísni pošle koncem února. Zemi zmítané v politické i ekonomické krizi je připravena humanitárně pomoci i česká vláda. Venezuela ale o pomoc dosud nepožádala.

Od 16. února budou moct Pražané na určených zastávkách nově odevzdávat v rámci mobilního sběru nebezpečného odpadu i potravinářské oleje a tuky. Rozšířením stávající služby chce pražský magistrát předcházet ucpávání kanalizací a podpořit recyklaci tohoto biologicky rozložitelného odpadu.

Ministerstvo zahraničí eviduje 240 venezuelských uchazečů o potvrzení českého původu. V případě zhoršující se situace by se mohli přestěhovat do Česka. Díky takzvanému repatriačnímu programu se z jihoamerického státu vrátilo už více než šedesát Venezuelců. Řadu z nich vyhnala ekonomická a politická krize. Konzulární úsek, který se repatriacemi zabývá, se v těchto dnech přesunul z Kuby do bližší Kolumbie.

Nelegálně zaměstnaných cizinců v Česku přibývá. Zatímco v roce 2014 odhalila inspekce práce 650 případů, v uplynulém roce to bylo rekordních 3595 lidí ze zemí mimo EU. Ze statistik Státního úřadu inspekce práce vyplývá, že se jedná o nejvyšší počet za posledních sedm let. Může za to mimo jiné nedostatek pracovní síly na trhu práce, který Česko dlouhodobě trápí.

Růžena Vacková patřila mezi několik málo pedagogů Karlovy univerzity, kteří doprovodili vysokoškolské studenty během protestního pochodu na Pražský hrad v únoru 1948. Komunisté ji odsoudili na 22 let, za mřížemi si odseděla 16 roků. I tak se ale dál angažovala v protirežimních aktivitách. Růžena Vacková byla jednou z nejdéle vězněných žen, dnes ale není tak známá. I proto se v pátek večer koná mše na její počest v katedrále sv. Víta.

Zájem o poukázky pro bezdomovce, tzv. Nocleženky, je letos násobně větší než před rokem. Zatímco do loňského Štědrého dne jich Armáda spásy prodala jen 3300, od začátku letošního listopadu se jich už prodalo bezmála sedm tisíc. Do Vánoc přitom zbývá ještě čtrnáct dní – a podle koordinátorky projektu Lucie Stejskalové se proto dá očekávat, že prodej bude teprve kulminovat.

Počet Britů, kteří žádají o české občanství, výrazně vzrostl. Zatímco za rok 2015 evidovalo ministerstvo vnitra pouze pět žádostí, o rok později, kdy se konalo referendum o brexitu, stouplo toto číslo na devatenáct. Další rok už žádalo 42 Britů. O občanství mají zájem britští občané žijící na území České republiky, ale také Britové českého původu. Reagují tak na možnou ztrátu unijních práv volně cestovat, pobývat a pracovat na území členských států EU.