Stovky Venezuelanů zvažují kvůli krizi přesun do Česka. Nechali si ověřit kořeny

Ministerstvo zahraničí eviduje 240 venezuelských uchazečů o potvrzení českého původu. V případě zhoršující se situace by se mohli přestěhovat do Česka. Díky takzvanému repatriačnímu programu se z jihoamerického státu vrátilo už více než šedesát Venezuelců. Řadu z nich vyhnala ekonomická a politická krize. Konzulární úsek, který se repatriacemi zabývá, se v těchto dnech přesunul z Kuby do bližší Kolumbie.

Program přesidlování funguje od roku 2015. „Je tomu zhruba rok a půl, kdy se v rámci programu začala organizovat pomoc i pro Venezuelce, protože usnesení vlády platí pro všechny krajany, to znamená, že se neomezuje pouze na Ukrajinu, pro kterou byl od počátku převážně určen,“ řekl ČT náměstek ministra zahraničních věcí Martin Smolek.

Lidé, kteří pocházejí z nebezpečných oblastí a mají zájem usadit se v Česku, mohou v rámci programu ministerstva vnitra využít služeb, které poskytují pomoc v počátcích integrace formou sociální práce či asistence na úřadech. Mohou také využít možnosti zajištění ubytování v Červené nad Vltavou. Často se jedná o druhou a třetí generaci Venezuelců s českými kořeny, kteří už česky nemluví a musí se jazyk naučit.

Ministerstvo zahraničí nyní eviduje řadu nových uchazečů o potvrzení o příslušnosti ke krajanské komunitě, které by Venezuelcům s českými kořeny posléze umožnilo vrátit se do Česka.

„Skrze naše honorární konzuly a vedoucí krajanských komunit registrujeme dalších přibližně 240 lidí, kteří by o repatriační program měli zájem, ale z toho je část lidí, kteří ve skutečnosti nechtějí odjet do Čech, ale chtějí si nechat takzvaně otevřená zadní vrátka, pokud by se situace ve Venezuele ještě víc zhoršila,“ uvedl Smolek.

„Pokud budou mít potvrzení o příslušnosti ke krajanské komunitě, budou se moci do programu zapojit a přijet do České republiky. Jedná se v podstatě o stejnou situaci jako na Ukrajině,“ doplnil.

Konzulát blíž Caracasu

Černínský palác odhaduje, že se ve Venezuele nachází osm set až tisíc lidí s českými kořeny. Do jihoamerické země odešli v různých migračních vlnách. Jedná se například o potomky lidí, kteří se přes oceán vydali ve třicátých letech, v roce 1948 nebo 1968.

Česko v těchto dnech přesunulo konzulární úsek z kubánské Havany do Bogoty, kde bude nově působit speciální úřednice. Úsek, který odpovídá za záležitosti Venezuely a části Karibiku, tak bude od nynějška v Kolumbii. Za změnou stojí podle Smolka lepší dostupnost mezi Venezuelou a Kolumbií a tím i snazší podmínky pro realizování repatriačního programu. Politické důvody jsou podle něj okrajové.

„Do Venezuely se vrátit neplánuji“

Odejít ze země se rozhodl kvůli zhoršujícím se podmínkám i Alejandro a jeho rodina. Jeho čtyřiadevadesátiletá babička, paní Růžena, se narodila v Československu a po převzetí moci komunisty v roce 1948 emigrovala do Venezuely.

„Jedním z důvodů pro odchod byl nedostatek potravin a základních produktů, jako toaletní papír, mýdlo a podobně. To bylo v roce 2014. Musel jsem vstávat ve tři hodiny ráno, abych byl v supermarketu už ve čtyři hodiny. To už tam ale vždy bylo kolem 1800 lidí, kteří čekali, až se obchod otevře. Celou noc tam spali, aby se dostali na řadu jako první,“ popisuje Alejandro důvody odchodu. 

Kromě toho uvádí, že se také dramaticky zhoršila bezpečnostní situace a s rodinou se téměř báli vyjít na ulici. Do České republiky přijel v roce 2015, rodina za ním dojela o dva roky později.

Ve Venezuele propukly minulý týden masové demonstrace a podle nevládní organizace OVCS při nich zemřelo už šestadvacet lidí. Ani v případě, že by režim Nicoláse Madura padl, Alejandro a jeho rodina návrat do Venezuely neplánují.

„Nikdy neříkej nikdy, máme tu příklad mojí babičky, která utekla za lepším životem a nakonec se vrátila do rodné země. Nemohu říct, že se zpět nikdy nevrátím, ale já osobně to v plánu nemám, protože jsem si Českou republiku zamiloval. Sice jsme doma česky nemluvili, ale babička nám vždy o Československu vyprávěla a vařila nám například knedlíky s gulášem, zelí a na Vánoce pekla vánočku. Takže jsem k této zemi od dětství cítil silné vazby,“ dodává Alejandro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 32 mminutami

Ministerstvo na pátek výrazně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Maximální cena nafty stanovená na pátek je nižší, než za jakou ji většina prodejců paliv nakoupila, tvrdí Unie nezávislých petrolejářů. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel.
10:46Aktualizovánopřed 33 mminutami

Doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená, za den proplulo šest lodí

Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
11:18Aktualizovánopřed 37 mminutami

Ruský nejvyšší soud zakázal Memorial jako extremistickou organizaci

Ruský nejvyšší soud označil nevládní organizaci na ochranu lidských práv Memorial za extremistickou a zakázal její působení v zemi. Rozhodnutí znamená, že za spolupráci s touto organizací, vyznamenanou v roce 2022 Nobelovou cenou míru, nyní hrozí v Rusku vězení, uvedly tiskové agentury.
14:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Komise chce vysvětlit hovory Szijjártóa s Lavrovem. Z Francie zní slova o zradě

Informace o telefonických hovorech mezi maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem jsou extrémně znepokojivé, uvedla mluvčí Evropské komise Paula Pinhová. Zdůraznila, že Maďarsko by se mělo k těmto informacím co nejdříve vyjádřit a vysvětlit je. Hovory mezi politiky označil šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot za zradu.
před 1 hhodinou

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Velká Británie společně s Norskem provedla v severním Atlantiku vojenskou operaci na odstrašení ruských ponorek, které ohrožovaly podvodní kabely a produktovody. Oznámil to podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Dodal, že fregata, letadla a stovky expertů monitorovaly ruskou útočnou ponorku a dvě špionážní ponorky poblíž podmořských kabelů a potrubí severně od Spojeného království. Ruská plavidla nakonec podle britského šéfa obrany po operaci, která trvala víc než měsíc, odplula z britských vod dále na sever. Do operace byly zapojeny speciální ponorky, konstatoval.
13:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 3 hhodinami

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 3 hhodinami
Načítání...