Stovky Venezuelanů zvažují kvůli krizi přesun do Česka. Nechali si ověřit kořeny

Ministerstvo zahraničí eviduje 240 venezuelských uchazečů o potvrzení českého původu. V případě zhoršující se situace by se mohli přestěhovat do Česka. Díky takzvanému repatriačnímu programu se z jihoamerického státu vrátilo už více než šedesát Venezuelců. Řadu z nich vyhnala ekonomická a politická krize. Konzulární úsek, který se repatriacemi zabývá, se v těchto dnech přesunul z Kuby do bližší Kolumbie.

Program přesidlování funguje od roku 2015. „Je tomu zhruba rok a půl, kdy se v rámci programu začala organizovat pomoc i pro Venezuelce, protože usnesení vlády platí pro všechny krajany, to znamená, že se neomezuje pouze na Ukrajinu, pro kterou byl od počátku převážně určen,“ řekl ČT náměstek ministra zahraničních věcí Martin Smolek.

Lidé, kteří pocházejí z nebezpečných oblastí a mají zájem usadit se v Česku, mohou v rámci programu ministerstva vnitra využít služeb, které poskytují pomoc v počátcích integrace formou sociální práce či asistence na úřadech. Mohou také využít možnosti zajištění ubytování v Červené nad Vltavou. Často se jedná o druhou a třetí generaci Venezuelců s českými kořeny, kteří už česky nemluví a musí se jazyk naučit.

Ministerstvo zahraničí nyní eviduje řadu nových uchazečů o potvrzení o příslušnosti ke krajanské komunitě, které by Venezuelcům s českými kořeny posléze umožnilo vrátit se do Česka.

„Skrze naše honorární konzuly a vedoucí krajanských komunit registrujeme dalších přibližně 240 lidí, kteří by o repatriační program měli zájem, ale z toho je část lidí, kteří ve skutečnosti nechtějí odjet do Čech, ale chtějí si nechat takzvaně otevřená zadní vrátka, pokud by se situace ve Venezuele ještě víc zhoršila,“ uvedl Smolek.

„Pokud budou mít potvrzení o příslušnosti ke krajanské komunitě, budou se moci do programu zapojit a přijet do České republiky. Jedná se v podstatě o stejnou situaci jako na Ukrajině,“ doplnil.

Konzulát blíž Caracasu

Černínský palác odhaduje, že se ve Venezuele nachází osm set až tisíc lidí s českými kořeny. Do jihoamerické země odešli v různých migračních vlnách. Jedná se například o potomky lidí, kteří se přes oceán vydali ve třicátých letech, v roce 1948 nebo 1968.

Česko v těchto dnech přesunulo konzulární úsek z kubánské Havany do Bogoty, kde bude nově působit speciální úřednice. Úsek, který odpovídá za záležitosti Venezuely a části Karibiku, tak bude od nynějška v Kolumbii. Za změnou stojí podle Smolka lepší dostupnost mezi Venezuelou a Kolumbií a tím i snazší podmínky pro realizování repatriačního programu. Politické důvody jsou podle něj okrajové.

„Do Venezuely se vrátit neplánuji“

Odejít ze země se rozhodl kvůli zhoršujícím se podmínkám i Alejandro a jeho rodina. Jeho čtyřiadevadesátiletá babička, paní Růžena, se narodila v Československu a po převzetí moci komunisty v roce 1948 emigrovala do Venezuely.

„Jedním z důvodů pro odchod byl nedostatek potravin a základních produktů, jako toaletní papír, mýdlo a podobně. To bylo v roce 2014. Musel jsem vstávat ve tři hodiny ráno, abych byl v supermarketu už ve čtyři hodiny. To už tam ale vždy bylo kolem 1800 lidí, kteří čekali, až se obchod otevře. Celou noc tam spali, aby se dostali na řadu jako první,“ popisuje Alejandro důvody odchodu. 

Kromě toho uvádí, že se také dramaticky zhoršila bezpečnostní situace a s rodinou se téměř báli vyjít na ulici. Do České republiky přijel v roce 2015, rodina za ním dojela o dva roky později.

Ve Venezuele propukly minulý týden masové demonstrace a podle nevládní organizace OVCS při nich zemřelo už šestadvacet lidí. Ani v případě, že by režim Nicoláse Madura padl, Alejandro a jeho rodina návrat do Venezuely neplánují.

„Nikdy neříkej nikdy, máme tu příklad mojí babičky, která utekla za lepším životem a nakonec se vrátila do rodné země. Nemohu říct, že se zpět nikdy nevrátím, ale já osobně to v plánu nemám, protože jsem si Českou republiku zamiloval. Sice jsme doma česky nemluvili, ale babička nám vždy o Československu vyprávěla a vařila nám například knedlíky s gulášem, zelí a na Vánoce pekla vánočku. Takže jsem k této zemi od dětství cítil silné vazby,“ dodává Alejandro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 5 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 12 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 15 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 18 hhodinami

Evropský pohled