Stovky Venezuelanů zvažují kvůli krizi přesun do Česka. Nechali si ověřit kořeny

Ministerstvo zahraničí eviduje 240 venezuelských uchazečů o potvrzení českého původu. V případě zhoršující se situace by se mohli přestěhovat do Česka. Díky takzvanému repatriačnímu programu se z jihoamerického státu vrátilo už více než šedesát Venezuelců. Řadu z nich vyhnala ekonomická a politická krize. Konzulární úsek, který se repatriacemi zabývá, se v těchto dnech přesunul z Kuby do bližší Kolumbie.

Program přesidlování funguje od roku 2015. „Je tomu zhruba rok a půl, kdy se v rámci programu začala organizovat pomoc i pro Venezuelce, protože usnesení vlády platí pro všechny krajany, to znamená, že se neomezuje pouze na Ukrajinu, pro kterou byl od počátku převážně určen,“ řekl ČT náměstek ministra zahraničních věcí Martin Smolek.

Lidé, kteří pocházejí z nebezpečných oblastí a mají zájem usadit se v Česku, mohou v rámci programu ministerstva vnitra využít služeb, které poskytují pomoc v počátcích integrace formou sociální práce či asistence na úřadech. Mohou také využít možnosti zajištění ubytování v Červené nad Vltavou. Často se jedná o druhou a třetí generaci Venezuelců s českými kořeny, kteří už česky nemluví a musí se jazyk naučit.

Ministerstvo zahraničí nyní eviduje řadu nových uchazečů o potvrzení o příslušnosti ke krajanské komunitě, které by Venezuelcům s českými kořeny posléze umožnilo vrátit se do Česka.

„Skrze naše honorární konzuly a vedoucí krajanských komunit registrujeme dalších přibližně 240 lidí, kteří by o repatriační program měli zájem, ale z toho je část lidí, kteří ve skutečnosti nechtějí odjet do Čech, ale chtějí si nechat takzvaně otevřená zadní vrátka, pokud by se situace ve Venezuele ještě víc zhoršila,“ uvedl Smolek.

„Pokud budou mít potvrzení o příslušnosti ke krajanské komunitě, budou se moci do programu zapojit a přijet do České republiky. Jedná se v podstatě o stejnou situaci jako na Ukrajině,“ doplnil.

Konzulát blíž Caracasu

Černínský palác odhaduje, že se ve Venezuele nachází osm set až tisíc lidí s českými kořeny. Do jihoamerické země odešli v různých migračních vlnách. Jedná se například o potomky lidí, kteří se přes oceán vydali ve třicátých letech, v roce 1948 nebo 1968.

Česko v těchto dnech přesunulo konzulární úsek z kubánské Havany do Bogoty, kde bude nově působit speciální úřednice. Úsek, který odpovídá za záležitosti Venezuely a části Karibiku, tak bude od nynějška v Kolumbii. Za změnou stojí podle Smolka lepší dostupnost mezi Venezuelou a Kolumbií a tím i snazší podmínky pro realizování repatriačního programu. Politické důvody jsou podle něj okrajové.

„Do Venezuely se vrátit neplánuji“

Odejít ze země se rozhodl kvůli zhoršujícím se podmínkám i Alejandro a jeho rodina. Jeho čtyřiadevadesátiletá babička, paní Růžena, se narodila v Československu a po převzetí moci komunisty v roce 1948 emigrovala do Venezuely.

„Jedním z důvodů pro odchod byl nedostatek potravin a základních produktů, jako toaletní papír, mýdlo a podobně. To bylo v roce 2014. Musel jsem vstávat ve tři hodiny ráno, abych byl v supermarketu už ve čtyři hodiny. To už tam ale vždy bylo kolem 1800 lidí, kteří čekali, až se obchod otevře. Celou noc tam spali, aby se dostali na řadu jako první,“ popisuje Alejandro důvody odchodu. 

Kromě toho uvádí, že se také dramaticky zhoršila bezpečnostní situace a s rodinou se téměř báli vyjít na ulici. Do České republiky přijel v roce 2015, rodina za ním dojela o dva roky později.

Ve Venezuele propukly minulý týden masové demonstrace a podle nevládní organizace OVCS při nich zemřelo už šestadvacet lidí. Ani v případě, že by režim Nicoláse Madura padl, Alejandro a jeho rodina návrat do Venezuely neplánují.

„Nikdy neříkej nikdy, máme tu příklad mojí babičky, která utekla za lepším životem a nakonec se vrátila do rodné země. Nemohu říct, že se zpět nikdy nevrátím, ale já osobně to v plánu nemám, protože jsem si Českou republiku zamiloval. Sice jsme doma česky nemluvili, ale babička nám vždy o Československu vyprávěla a vařila nám například knedlíky s gulášem, zelí a na Vánoce pekla vánočku. Takže jsem k této zemi od dětství cítil silné vazby,“ dodává Alejandro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 8 mminutami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 5 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...