Ulice venezuelské metropole Caracasu a dalších měst ve středu zaplavily desetitisíce lidí demonstrujících proti prezidentovi Nicolási Madurovi. K masovým protestům po celé zemi vyzval šéf parlamentu Juan Guaidó, který se před davy prohlásil za úřadujícího prezidenta. V reakci na to jej šéf Bílého domu Donald Trump uznal za dočasného prezidenta. Maduro pak oznámil přerušení diplomatických vztahů s USA. Američtí diplomaté mají opustit Venezuelu do tří dnů. Při protestech mezitím přišli o život další lidé.
Předseda venezuelského parlamentu Guaidó se ve středu před mnohatisícovým davem svých přívrženců v Caracasu prohlásil úřadujícím prezidentem. Guaidó podle agentury AP zvedl pravou ruku jako při složení přísahy a řekl, že „přebírá odpovědnost za výkonnou moc státu“.
Spojené státy ho pak uznaly jako legitimního šéfa státu. Prezident Donald Trump vyzval ke stejnému kroku i další západní státy. „Občané Venezuely trpěli v rukou nelegitimního Madurova režimu už moc dlouho,“ zdůraznil šéf Bílého domu. Uvedl také, že USA budou Madurův režim považovat za přímo odpovědný za jakékoli ohrožení bezpečnosti venezuelského lidu.
Za Guaidóa se postavily i další státy
Podporu a uznání prozatímním šéfem státu už Guaidóovi daly najevo Argentina, Brazílie, Guatemala, Chile, Kolumbie, Paraguay, Kostarika a Peru. Podle agentury AP by se s oficiálním uznáním Guaidóa měla brzy přidat i Kanada.
Nesouhlasný postoj zatím zaujaly Bolívie a Mexiko, které podle mluvčího prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora dál uznává „úřady zvolené v souladu s venezuelskou ústavou“.
Podle vyjádření českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka bude česká diplomacie k výzvě USA uznat vůdce venezuelské opozice prezidentem své kroky koordinovat v rámci EU. Ministr je pro jednotný unijní postup. Podobně se podle agentury Reuters vyjádřila i Francie.
Předseda Evropské rady Donald Tusk už na Twitteru Guaidóa podpořil. Národní shromáždění má na rozdíl od Madura demokratický mandát od občanů, uvedl. OSN situaci bedlivě sleduje a vyzývá k neeskalování napětí.
Klíčová je pozice armády, ministr obrany samozvanou hlavu státu odmítl
Venezuelský parlament už dříve vyzval všechny Venezuelany, včetně vojáků, aby pomohli obnovit v zemi ústavní pořádek. „Alfou a omegou je v současné době pozice armády. Pokud si ji šéf opozice získá na svou stranu, potom si dovolím tvrdit, že v současné chvíli bychom byli svědky začátku konce Nicoláse Madura. A svědky začátku nové éry Venezuely,“ myslí si odborník na Latinskou Ameriku Ondřej Nekola.
Maduro už vyzval armádu, aby se zasadila o udržení jednoty a pořádku. „Vyjdeme z toho jako vítězové,“ prohlásila hlava státu. Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino následně oznámil, že ozbrojené síly země odmítají jakéhokoli samozvaného prezidenta vedeného „nekalými úmysly“.
Druhý muž Madurovy socialistické strany Diosdado Cabello vyzval stoupence vlády, aby se shromáždili před prezidentským palácem. Mají tak podle něj chránit Madura před konspirací k jeho svržení vedenou Spojenými státy.
Maduro zahájil další funkční období 10. ledna, ale opozice i mnohé země regionu jeho legitimitu neuznávají. Šestapadesátiletý levicový politik je u moci od března 2013 a od té doby se v zemi konala řada protestů za demokratické volby a řada demonstrací proti porušování lidských práv režimem a proti řízené hospodářské politice vlády, kvůli níž kolabuje ekonomika.
Největší protesty zažila Venezuela v roce 2017, kdy lidé čtyři měsíce skoro denně vycházeli do ulic demonstrovat. Vláda proti nim s pomocí armády tvrdě zasahovala, takže při tom zemřelo na 150 lidí.
Lidé umírají
Demonstrace se v Caracasu a dalších městech – a to i ve čtvrtích považovaných za bašty přívrženců vlády – konaly už v úterý večer. Podle informací nevládních organizací a policie během nich zemřeli nejméně čtyři lidé, včetně šestnáctiletého hocha, který byl smrtelně zraněn střelnou zbraní.
Středeční protesty, které se konají v den výročí svržení diktatury generála Marcose Péreze v roce 1958, svolal donedávna poměrně neznámý 35letý poslanec Guaidó, který se v lednu stal předsedou parlamentu. „Je na čase ukončit tuto diktaturu, prosím, vejděte do ulic. Bylo už dost hladu, nedostatku léků i hlady umírajících lidí na ulicích,“ prohlásil protivládní demonstrant Hector Silva.
Při středečních protivládních demonstracích ve venezuelském městě San Cristóbal přišli o život dva protestující a dalších pět jich utrpělo zranění.
Maduro má mezi Venezuelci i příznivce. I oni se vydali do ulic podpořit svého prezidenta. „Opozice se nevrátí, protože podporujeme našeho prezidenta kvůli našemu poslání, našim domovům i našim dětem,“ uvedla podporovatelka vlády Melvis Coronaová.
Národní shromáždění pod vedením Guaidóa minulý týden označilo Madura za nelegitimního prezidenta, což znamená, že by podle ústavy měl Guaidó převzít úřad hlavy státu.
Před represemi a hladem uprchly miliony Venezuelanů
Venezuela se už několik let potýká i s hlubokou ekonomickou krizí, za niž může podle expertů dřívější propad světových cen ropy a řízená hospodářská politika vlády. V zemi, která má největší prokázané zásoby ropy na světě, kolabuje hospodářství, lidem se nedostává základních potravin a léků a stále častější jsou výpadky dodávek vody a elektřiny.
Z Venezuely proto uprchlo asi pět milionů lidí, což spustilo regionální migrační krizi v okolních státech.
