Inflace ve Venezuele poroste k milionu procent. Maduro viní z krize Spojené státy

Inflace ve Venezuele může do konce roku dosáhnout až milionu procent. Předvídá to Mezinárodní měnový fond (MMF). Jihoamerická země, která se dlouhodobě potýká s ekonomickou krizí, by se tak přiblížila situaci v Německu po první světové válce nebo v Zimbabwe v roce 2009. Opozice ze současného stavu viní vládu prezidenta Nicoláse Madura. Podle hlavy státu naopak nesou odpovědnost Spojené státy.

Ekonomika Venezuely do konce roku klesne o 18 procent, uvedl ředitel oddělení MMF pro západní polokouli Alejandro Werner. Obyvatele Venezuely, kterým chybí většina základního zboží včetně léků a potravin, tak čeká další zhoršení životní úrovně.

Ekonomové musí v predikcích spoléhat na údaje z mezinárodních organizací a bank, země totiž makroekonomické ukazatele přestala zveřejňovat. Situace se zhoršuje od roku 2014, kdy došlo k prudkému propadu cen ropy, na jejímž vývozu je Venezuela závislá.

Vláda prezidenta Nicoláse Madura z krize viní Spojené státy a údajnou ekonomickou válku, kterou proti Venezuele Washington vede. Kritické hlasy z řad opozice ale problémy připisují špatným politickým rozhodnutím.

Neustálý tisk nových bankovek, venezuelského bolívaru, a kontrola nad devizami a cenami znemožňují podnikům dovoz zboží a výrobní techniky. Opoziční deník El Nacional informoval o nedostatku elektřiny ve státě Zulia, problém se ale začíná týkat i dalších oblastí. Neschopnost měst vyvážet odpad pak způsobuje na mnoha místech epidemie.

Protesty si vyžádaly nejméně 12 obětí

V zemi se množí protesty: k lékařům a zdravotním sestrám se minulý týden připojili také studenti, univerzitní profesoři a penzisté. „Do téhle krize jsme se nedostali v důsledku přírodní katastrofy ani války, ale kvůli politickým rozhodnutím vlády, která problémy neřeší a pouze se snaží udržet u moci,“ zdůvodnil aktivista Marco Antonio Ponce rostoucí míru demonstrací. Denně podle něj na území Venezuely propuká asi třicet nepokojů.

Za poslední půlrok při demonstracích zemřelo nejméně 12 lidí, z toho 11 bylo zastřeleno pořádkovými silami. Hrozící ekonomický kolaps již přiměl statisíce Venezuelanů k emigraci do sousedních zemí. Jen v Kolumbii jich v současnosti žije asi 800 tisíc.

S hyperinflací se v minulosti potýkalo také Zimbabwe pod vedením prezidenta Roberta Mugabeho. Africký stát byl nakonec donucen svoji měnu zrušit úplně, podobný postup u bolívaru by ale podle ekonomů nebyl úspěšný. Důvodem je zejména historie nepodařených pokusů o obnovu měny a nedostatečná diverzita venezuelské ekonomiky. Konec krize je tak pro místní obyvatele stále v nedohlednu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 5 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 23 mminutami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 39 mminutami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 48 mminutami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled