Regionální volby ve Venezuele měly být ranou Madurovu režimu a příležitostí říct jasné „ne“ hladu, hospodářskému úpadku a politické represi. Příznivci venezuelského prezidenta ale získali sedmnáct z třiadvaceti států. Opozice poukazuje na manipulaci a s výsledkem se odmítá smířit. V zemi, kde jsou věznice stále plné odpůrců režimu, teď hrozí další boje v ulicích.
Elektrošoky, hlad, sexuální násilí. Venezuela mučí politické vězně, v zemi jich jsou stovky
Prezident Nicolás Maduro dovedl Venezuelu na pokraj humanitární krize. Tu politickou prohloubily podle opozice zmanipulované regionální volby. Už tak malá šance na dialog je teď mizivá.
Své o tom ví právník Lester Toledo, pravá ruka vězněného opozičního předáka Leopolda Lópeze. Všichni členové jejich strany Voluntad Popular jsou podle něj buď za mřížemi, nebo v exilu. Loni v létě přišla řada na něj.
„Politická policie si pro mě v neděli v deset hodin večer přišla domů. Přes šedesát funkcionářů a deset policejních jednotek. Obklíčili budovu, vyšli do patnáctého patra, kde bydlím, prorazili dveře a vtrhli dovnitř. Utekl jsem přes balkon, další dva jsem přeskočil a schoval jsem se ve větrací šachtě. Tam jsem byl třicet hodin,“popsal Toledo.
Podobných případů pronásledování a policejní brutality jsou stovky. V létě například zaplavilo sociální sítě video, v němž mladík trpící formou autismu odolává kopancům a ranám do hlavy policejními štíty. Následovalo 72 hodin mučení a po propuštění patnáct dní na jednotce intenzivní péče.
„Mučení ve Venezuele nezná věk ani pohlaví. Hájila jsem případy dívek a chlapců v rozmezí třináct až třicet let,“ říká právnička a lidskoprávní aktivistka Tamara Sujú, která poskytuje právní podporu politickým vězňům.
Lidí vězněných z politických důvodů je v zemi aktuálně bezmála pět set. Stovky civilistů končí před vojenským soudem, sexuální zneužívání, elektrické šoky, psychický nátlak nebo hladovění popsal téměř každý.
„Obhajuji jednoho klienta, který po 45 dní pil jen vodu z namočené čočky. Existují také vězni, kteří zhubli 15 až 25 kilogramů za tři měsíce, protože není jídlo nebo jim nedají najíst,“ pokračuje právnička.
„Zjistili jsme, že venezuelská vláda postavila speciální věznice k mučení. Poznali jsme jedno, které se jmenuje Hrobka. Nachází se pět pater pod zemí, prakticky vás tam pohřbí. Můžete tam strávit měsíce, aniž byste viděli denní světlo a dýchali venkovní vzduch. Jsou tam malé cely dva krát tři metry, kde jsou zavření 24 hodin denně, neustále jim tam svítí žárovka, aby ztratili pojem o čase,“ dodává aktivistka Sujú.
Lidi zabíjejí i dobrovolné milice
S režimem se bojuje těžko. Ovládá všechny složky společnosti včetně soudu a armády. Svou moc navíc upevňuje obchodem s drogami. Záda vládě chrání také takzvané colectivos – civilní stoupenci režimu, kteří se rádi pasují do role policie. V posledních měsících zabili 27 lidí. Za mřížemi neskončil ani jeden z nich.
„Vláda prakticky říká: zabíjejte, kraďte, unášejte, dělejte, co chcete. Ve Venezuele máme napilno pronásledováním opozice, nezajímáme se o potírání zločinů. Bez trestu zůstává 97 procent z nich,“ uzavírá právnička.
Za systematické uplatňování násilí žaluje Sujú Madurův režim u Mezinárodního trestního soudu. Krok je ale v tuto chvíli spíše symbolický, neboť tribunál nemá reálnou šanci situaci okamžitě zvrátit.