Regionální venezuelské volby vyhrál Maduro. Opozice tvrdí, že byly zmanipulované

Nedělní regionální volby ve Venezuele vyhrála podle národní volební komise vládnoucí socialistická strana. Zvítězila v 17 z 23 států jihoamerické země. Opozice označila volby za zmanipulované a vyzvala Venezuelany, aby vyšli do ulic protestovat proti nepravostem při hlasování a proti vládě autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Průběh voleb odsoudily Spojené státy, zatímco Evropská unie požádala o vyjasnění jejich výsledků.

„Požadujeme audit hlasování, včetně ověření identifikace voličů. Tento volební systém není důvěryhodný,“ prohlásil šéf volební kampaně opoziční koalice Stůl demokratické jednoty (MUD) Gerardo Blyde. Podle něj byla při nedělním hlasování porušena pravidla, například některá volební střediska nebyla v čas voleb otevřena, v těch otevřených zase podle něj chyběli kontrolní úředníci. 274 volebních místností bylo podle Blydea přesunuto jinam, což se dotklo asi 700 tisíc obyvatel.

Národní volební komise oznámila, že v regionálních volbách vyhráli vládní socialisté v 17 státech země a pouze v pěti státech bude nový guvernér z opoziční koalice MUD. V jednom státě zatím výsledky nejsou jasné. Opozice ale po uzavření volebních místností oznámila zcela jiné odhady výsledků. Podle nich dosáhla koalice MUD „historického vítězství“. Také průzkumy veřejného mínění před volbami ukazovaly na vítězství odpůrců prezidenta.

Volby, v nichž někteří nesměli kandidovat

Více než 18 milionů Venezuelců volilo v neděli guvernéry 23 států na další čtyřleté období, volební účast činila 61 procent. Tyto volby se měly konat už loni v prosinci, vláda je ale dvakrát odložila. Jako důvod odkladu loni volební komise uvedla mimo jiné „ekonomickou válku“. Tu podle vlády vedou proti venezuelské ekonomice kapitalisté, kteří tak způsobili současnou ekonomickou krizi v zemi. Podle opozice ale vláda volby odložila, protože se obávala masové prohry.

Americké ministerstvo zahraničí odsoudilo průběh voleb, které podle něj nebyly „svobodné ani férové“. „Hlas venezuelského lidu nebyl vyslyšen,“ uvedla mluvčí úřadu Heather Nauertová. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová označila výsledky za překvapivé a požaduje jejich objasnění.

Ve volbách nemohlo kandidovat několik lídrů opozice. Letos na jaře například úřady zakázaly na 15 let ucházet se o veřejné funkce guvernérovi státu Miranda Henriquemu Caprilesovi, což zdůvodnily „správními nesrovnalostmi“ při výkonu funkce guvernéra. Z téhož důvodu se 15 let nesmí ucházet o veřejné funkce dosavadní guvernér státu Amazonas Liborio Guarulla. Z politického života ale byli vyloučeni i další lidé.

Šéf kampaně MUD vyzval k dalším protestů proti vládě. Venezuelané od letošního dubna do léta téměř denně vycházeli do ulic demonstrovat za obnovení demokracie a ústavního pořádku v zemi. Vláda protesty násilně potlačovala, při střetech zemřelo na 125 lidí.

Dva roky protestů

Už dva roky probíhají ve Venezuele protesty proti socialistické vládě prezidenta Nicoláse Madura. Díky největším světovým zásobám ropy byli Venezuelané zvyklí na život v blahobytu. Ten však po necitlivých zásazích socialistické moci do hospodářství začal upadat a dnes si většina obyvatelstva stěží dovolí dvě jídla denně. Situaci vyostřuje Madurův autoritářský politický styl, kterým se snaží za každou cenu umlčet opozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 13 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 35 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 59 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...