Desetitisíce lidí se ve venezuelském hlavním městě Caracasu zúčastnily protivládního pochodu s cílem dostat se před úřad ombudsmana. Další z řady protestů, které svolala opozice proti socialistickému prezidentovi Nicolási Madurovi, poznamenala smrt několika lidí. Úřady incident vyšetřují, uvedla agentura AP. Venezuela si ve středu připomíná výročí revoluce z roku 1810, která zemi přinesla nezávislost.
Během protivládní demonstrace ve Venezuele zemřeli tři lidé
Mezi oběťmi je příslušník bezpečnostních složek, který byl zabit jižně od hlavního města. Ve městě San Cristobal byla zastřelena žena, přímo v metropoli Caracas zase úřady hlásí smrt adolescenta.
Okolnosti, za kterých student Carlos Moreno zemřel, jsou nejasné. Jeho rodina a někteří svědci tvrdí, že šel hrát fotbal a neměl v plánu se demonstrace zúčastnit. Připletl se ale k tomu, když příznivci vlády začali střílet v blízkosti opozičního shromáždění, uvedla agentura Reuters. Agentura AFP nicméně Morena označila za účastníka demonstrace.
Média se shodují, že mladík byl zasažen do hlavy a následně převezen do nemocnice. Šéf kliniky Miguel Salomon podle agentury AP řekl, že mladík pak zemřel při operaci.
Srážky mezi policií a odpůrci i příznivci prezidenta Madura začaly brzy po odpoledním zahájení pochodu, který se chtěl dostat před sídlo ombudsmana, v čemž protestujícím v minulosti policie opakovaně zabránila.
Mohutnou akci „La mamá de todas las marchas“ (v překladu matku všech pochodů) svolala opozice do Caracasu i všech hlavních měst 23 států federace jako připomínku výročí revoluce z roku 1810, která zemi přinesla nezávislost.
Vláda slíbila protidemonstrace. Po celé zemi je v pohotovosti armáda, která v předvečer protestů slíbila bezpodmínečnou věrnost autoritářskému prezidentovi Nicolasi Madurovi. Ten zase oznámil navýšení počtu členů ozbrojených lidových milicí. Ze stávající stovky tisíc jich má být půl milionu.
Tuto ozbrojenou složku původně vytvořil bývalý prezident Hugo Chávez s cílem vycvičit milion mužů, aby pomáhali armádě bránit revoluci. Podle Madura zůstává tento odkaz živý, protože Venezuela čelí „imperialistické agresi“.
„Pokud zachytíte zprávu o zradě a o tom, že se krajní pravice pokouší o převrat, vyjděte do ulic a vezměte si absolutní moc nad republikou,“ vyzval prezident.
Konec Madura je pro zemi jediným východiskem, věří opozice
Střety s policií během protestů si od začátku dubna vyžádaly už sedm mrtvých, desítky zraněných a stovky zatčených. Opozice se snaží zmobilizovat obyvatelstvo a slibuje, že středeční manifestace se stanou počátkem konce režimu, který viní z hluboké politické a ekonomické krize. Venezuela zápasí s hyperinflací, nedostatkem potravin a rostoucí zločinností.
„Maduro musí odejít! Je to diktátor a my potřebujeme svobodu,“ tvrdí jeden z protestujících Angel Prato. „Všechno selhalo. Všechno, co Maduro kdy udělal, nás jen vrátilo zpátky. Není tu jídlo, nejsou tu léky. A on odmítá mezinárodní pomoc – jakoukoli pomoc. Jak můžeme v této zemi žít,“ ptá se další z obyvatel Caracasu.
Opoziční koalice, která vystupuje pod názvem Stůl demokratické jednoty, má od loňska většinu v tamním parlamentu a snaží se uspořádat referendum o odvolání prezidenta Madura. Chce vyhlásit předčasné prezidentské volby, propustit politické vězně a vrátit kompetence národnímu shromáždění.
Vlna protestů ve Venezuele trvá už několik týdnů. Na počátku poslední vlny demonstrací stál pokus nejvyššího soudu, blízkého Madurovi, přisvojit si pravomoci parlamentu, kde má opozice většinu. O 48 hodin později soud pod tlakem od svého rozhodnutí ustoupil. Jedenáct latinskoamerických zemí v pondělí vyzvalo venezuelskou vládu, aby zaručila právo na pokojné demonstrace a násilí tak ukončila.