Ambiciózní pětatřicetiletý inženýr a šéf parlamentu Juan Guaidó se ve středu prohlásil úřadujícím prezidentem Venezuely. Před pár týdny takřka neznámý politik dokázal sjednotit opozici, jejíž lídry Madurův režim postupně pozavíral. Guaidó pochází z chudých poměrů, jeho rodné město koncem tisíciletí doslova smetla voda a bahno. Politicky aktivní je už od studentských let, bojuje mimo jiné proti korupci. Nyní žádá o podporu armádu a burcuje Venezuelany, aby učinili přítrž socialistické vládě, jejíž kroky přinutily na pět milionů lidí k odchodu ze země.
„Přísahám, že oficiálně přebírám pravomoci státní exekutivy jako úřadující prezident Venezuely, abych… docílil (ustavení) přechodné vlády a svobodných voleb,“ prohlásil ve středu Guaidó před desítkami tisíc Venezuelanů demonstrujících proti socialistickému režimu prezidenta Nicoláse Madura. Šéf Bílého domu Donald Trump ho následně uznal úřadující hlavou země, čímž spustil lavinu po celém světě. Ještě před pár týdny přitom Guaidóa takřka nikdo neznal.
Život, který spláchla voda
Pětatřicetiletý politik, který má šest sourozenců, se narodil ve městě La Guaira v jednom z nejchudších venezuelských států Vargas. Jeho otec byl komerčním pilotem, matka v domácnosti. Když se v roce 1999 ujal moci levicový prezident Hugo Chávez, Guaidóovi bylo 15 let. V témže roce došlo v jeho rodném městě k mohutným záplavám a sesuvům, jež zabily desetitisíce lidí.
Guaidóova rodina sice tragédii přežila, podle jeho známých ale právě neefektivní reakce vlády patří mezi důvody, proč se rozhodl jít do politiky. „Když vidíte, jak váš život mizí, donutí vás to neřešit materiální věci, sblížilo nás to,“ vzpomínal pro list El Nacional.
Aktivistou už za Cháveze
Guaidó, který je milovník salsy a baseballu, byl sociálnědemokratickým studentským vůdcem na Katolické univerzitě Andrése Bella v Caracasu. Nakonec vystudoval průmyslové inženýrství, vysokoškolské diplomy získal v USA na univerzitě George Washingtona a na venezuelské soukromé obchodní škole Instituto de Estudios Superiores de Administración.
Už jako student protestoval proti Chávezově snaze kontrolovat média, v té době šlo konkrétně o neudělení licence televizní síti Radio Caracas Televisión (RCTV).
V roce 2009 se stal Guaidó zakládajícím členem centristické strany Lidová vůle spolu s další klíčovou postavou venezuelské opozice Leopoldem Lópezem, který byl jeho mentorem a v současné době zůstává v domácím vězení. I přesto spolu politici mluví několikrát denně, informoval Bloomberg.
Lópeze režim po protivládních protestech z roku 2014 odsoudil ke 13 letům a devíti měsícům vězení za podněcování násilí. Dvojka strany Vůle lidu Carlos Vecchio před represemi režimu utekl do USA a další lídr této strany Freddy Guevara, který vedl protivládní protesty v roce 2017, se před zatčením uchýlil na chilskou ambasádu ve Venezuele. Nyní je šéfem strany právě Guaidó.
Guaidó dostal po škole nabídku jít pracovat do soukromé sféry v Mexiku, rozhodl se ale zůstat ve Venezuele a být politicky aktivní, píše The New York Times. Do parlamentu se dostal v roce 2015, kdy začal zastupovat svůj domovský stát. To byl milník, jelikož ve Vargasu do té doby vždy vítězili Chávezovi lidé. Vláda tam ovládala letiště i přístav, které zaměstnávaly nejvíc Venezuelanů.
Odhalování korupce
Jako zákonodárce se Guaidó soustředil na vyšetřování korupčních případů, jež ukázaly Madurovu administrativu v pravém světle. V současné době spolupracuje s řadou organizací, aby získal peníze na řešení humanitární krize, která velmi těžce dopadá právě na jeho rodný stát.
Během vlny protivládních protestů v roce 2017 se Guaidóovi narodila dcera Miranda. Sám Guaidó byl tehdy zasažen gumovým projektilem a při střetech s policií si zlomil ruku.
Pátého ledna letošního roku se stal šéfem Národního shromáždění poté, co si jej toto demokraticky zvolené těleso vybralo jako kompromisního kandidáta, uvádí BBC. Jako velice mladého reprezentanta jednoho z nejchudších států ho totiž režim těžko může onálepkovat jako „loutku impéria“ nebo člena „elity předchávezovského režimu“.
Řada prominentních zástupců opozice navíc byla postupně zatčena nebo uprchla za hranice. „Jedna z jeho hlavních předností je, že dokáže spojovat lidi,“ řekl agentuře AFP jeden z jeho kolegů poslanců Juan Andrés Mejía. A právě to nyní podle expertů venezuelská opozice nejvíc potřebuje.
Začátkem tohoto roku nabraly události rychlý spád. Opozice neuznala legitimitu nového Madurova mandátu, který začal 10. ledna. Loňské prezidentské volby totiž nebyly demokratické, režim pronásleduje opozici, porušuje lidská práva a svou řízenou hospodářskou politikou dostal zemi na pokraj ekonomického kolapsu.
Národní shromáždění pod vedením Guaidóa proto minulý týden označilo Madura za nelegitimního prezidenta, což znamená, že by podle ústavy měl Guaidó převzít úřad hlavy státu. Nejvyšší soud, do něhož Maduro jmenoval své lidi, ovšem následně zrušil veškeré kroky, které parlament v této věci podnikl.
Na Guaidóa si počkali tajní agenti
Jen pár dnů poté, co začal s výzvami, zadržely Guaidóa venezuelské tajné služby SEBIN. Jel právě spolu s manželkou Fabianou Rosalesovou a dcerou na setkání s místními politiky a občany do obce Carabelleda vzdálené 40 kilometrů od Caracasu, když jej na silnici zastavilo několik vozů s agenty. Pár hodin poté byl ale propuštěn.
Guaidó se ale nevzdává. „Tady je naše odpověď. Zůstáváme v ulicích a nemáme strach,“ zdůraznil podle Bloombergu. Vyzval Venezuelany, aby vyšli do ulic, a vojáky, aby přestali Madura podporovat. Těm, kteří tak učiní, slíbil amnestii. Na armádu apeloval, aby pomohla obnovit v zemi ústavní pořádek.
Předseda venezuelského parlamentu se pak ve středu před mnohatisícovým davem svých přívrženců v Caracasu prohlásil úřadujícím prezidentem. Zvedl pravou ruku jako při složení přísahy a řekl, že „přebírá odpovědnost za výkonnou moc státu“. Po USA uznaly Guaidóa prezidentem i některé další americké země.
Mezinárodní podpora je rozdělená
Národní shromáždění v čele s Guaidóem již oznámilo, že jako jediná legitimní instituce ve Venezuele bude zastupovat stát v zahraničí a jmenuje nové členy volebních a justičních orgánů. Mohlo by tak fungovat jako paralelní vláda.
„Mezinárodní podpora je (ale) relativně rozdělená. Státy západního světa víceméně vyhlásily podporu novému (venezuelskému prezidentovi). Potom jsou státy, jako je Čína, Rusko, státy v Karibiku, které jsou závislé na naftové pomoci z Venezuely, taky ty tento krok samozřejmě neudělaly,“ prohlásil hispanista Traian Urban z Metropolitní univerzity Praha s tím, že možná je také intervence. Moskva už v tomto ohledu varovala Spojené státy před podobným zásahem.
Maduro však přes tlak opozice a většiny zemí regionu stále odmítá odstoupit a respektovat demokratické principy. V zemi, která má největší prokázané zásoby ropy na světě, kolabuje hospodářství, lidem se nedostává základních potravin a léků a stále častější jsou v mnoha regionech výpadky dodávek vody a elektřiny.
Život v absolutní bídě
„Inflace za poslední rok dosahuje milionu sedm set tisíc procent. Takže si jdete koupit rohlík a za 14 dnů ten rohlík, který stál deset korun, stojí třeba 100 tisíc. Je to něco nepředstavitelného a spousta lidí ani nemá možnost něco nakupovat, protože hospodářství je naprosto v rozkladu,“ upozornil Traian.
„Ekonomika byla závislá na petrodolarech a v momentě, kdy nastala deindustrializace společnosti, tak je tu závislost na dovozu – a ten není, protože Venezuela nemá peníze. Většina lidí tak žije v absolutní bídě,“ podotkl hispanista s tím, že část společnosti ale dál žije z korupce a státních peněz, takže Madura naopak podporuje.
Maduro kritiku odmítá a tvrdí, že venezuelskou ekonomiku sabotují opoziční představitelé spolupracující s nepřátelskými zeměmi v čele s USA.
Prezident označil opozici za bandu „malých kluků“ a „Trumpových poskoků“. „Guaidó: Už je pro tebe připravená cela i s vězeňským oblekem. Doufám, že brzo jmenuješ kabinet, ať víme, kdo ti bude dělat společnost, ty hloupé dítě,“ napsala na Twitter vysoce postavená politička z Madurovy strany María Iris Rangelová.
Ministr obrany varuje vojáky před podporou Guaidóa
Opozice se již loni snažila dostat obyvatele do ulic, což se jí dařilo jen krátce, než masové protesty oslabily. Pozorovatelé za tím vidí jednak starosti mnoha Venezuelanů o každodenní přežití a také nejednotnost opozice, jejíž představitelé se dosud nebyli s to domluvit na společném postupu. Nyní to ale vypadá, že by se situace pod vedení Guaidóa mohla změnit.
„Alfou a omegou je v současné době pozice armády. Pokud si ji šéf opozice získá na svou stranu, potom si dovolím tvrdit, že v současné chvíli bychom byli svědky začátku konce Nicoláse Madura. A svědky začátku nové éry Venezuely,“ myslí si odborník na Latinskou Ameriku Ondřej Nekola.
Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino ale už ve středu oznámil, že ozbrojené síly země odmítají jakéhokoli samozvaného prezidenta vedeného „nekalými úmysly“. Ve čtvrtek pak zdůraznil, že jde o pokus o státní převrat, a varoval vojáky, aby se na stranu Guaidóa nepřidávali.
