Téměř dva roky probíhají ve Venezuele protesty proti socialistické vládě prezidenta Nicoláse Madura. Díky největším světovým zásobám ropy byli Venezuelané uvyklí na život v blahobytu. Ten však po necitlivých zásazích socialistické moci do ropného hospodářství začal upadat a dnes si většina obyvatelstva stěží dovolí dvě jídla denně. Situaci ještě vyostřuje Madurův autoritářský politický styl, kterým se snaží za každou cenu umlčet opozici. Ta naopak bojkotuje nedělní volby do Ústavodárného shromáždění, které je novým státním orgánem. Obává se totiž rozpuštění parlamentu.
Za špatnou hospodářskou politiku, katastrofální zásobování a chabou bezpečnostní situaci to Venezuelané socialistické vládě prvně spočítali už při parlamentních volbách v prosinci 2015. Drtivě v nich zvítězila opozice sdružená v koalici Kulatý stůl demokratické jednoty (MUD). Získala v parlamentu dvoutřetinovou ústavní většinu a po 17 letech panování socialistů dostala šanci zasahovat do chodu země.
Ještě před koncem roku však stihl ústavní soud pozastavit mandáty třem opozičním poslancům, což de facto znamenalo ztrátu ústavní většiny. Vláda následně vyhlásila stav hospodářské nouze. Prezidentu Madurovi to umožnilo větší kontrolu nad rozpočtem a regulací podnikání v zemi.
Od té doby Maduro prakticky ignoruje vůli lidu a vládne pomocí dekretů, kterými legálně zvolený parlament obchází. Drtivou většinu zákonů přijatých parlamentem nejvyšší soud potápí. Tento osud postihl například zákon o amnestii pro politické vězně. Ostatně propuštění politických vězňů je jeden z hlavních opozičních požadavků na venezuelskou vládu.
Během první půlky června 2016 se opozici podařilo nasbírat skoro dva miliony podpisů pod požadavek na uspořádání referenda o odvolání prezidenta. Volební komise podpisy sice uznala, vypsání termínu referenda ale opakovaně odkládala. Situace eskalovala 1. září, kdy do ulic Caracasu vyšlo milion lidí dožadujících se referenda.
Volební komise přesto proces odvolání Madura kvůli údajným podvodům při shromažďování podpisů pozastavila. Vyřešit napětí se nepodařilo ani díky rozhovorům zprostředkovaným Vatikánem.
Poslední rozbuška: Soud chce převzít kompetence parlamentu
Začátkem ledna 2017 se pokusil parlament o další sesazení Madura – usnesením, podle kterého prezident neplní povinnosti úřadu. I v tomto případě však zasáhl nejvyšší soud rozhodnutím, že ústava neumožňuje sesazení prezidenta parlamentem.
Zažehnutí protestů, které pokračují až do dneška, způsobilo březnové rozhodnutí nejvyššího soudu převzít kompetence „opozičního“ parlamentu. Opozice okamžitě zahájila mohutné demonstrace, které si vyžádaly více než stovku obětí.
I když soud v dubnu vzal zpátečku a snahu o převzetí pravomocí parlamentu vzdal, krvavý boj o moc v zemi to nikterak neutišilo a demonstrace jsou na denním pořádku.
Většina obětí protestů pochází z tábora opoziční aliance MUD, která zahrnuje jak pravicově konzervativní, tak i středolevý proud. Brutální střety při demonstracích přiživují socialisty vyzbrojené polovojenské skupiny „Colectivos“, které mimo jakoukoliv kontrolu bezpečnostních sil pořádají hony na demonstranty. Ani druhá strana sporu ale není v tomto směru nevinná. Rozvášněný dav v několika případech prosazování spravedlnosti vykonal lynčování.
Jeden z kandidátů zavražděn noc před volbami
Podle průzkumů odmítá zřízení Ústavodárného shromáždění 70 procent Venezuelanů a 80 procent nesouhlasí s politikou socialistické vlády.
Napětí ve Venezuele ještě gradovalo před nedělními volbami. Při protestech a útocích zemřeli v předvečer hlasování čtyři lidé včetně jednoho z kandidátů.
Venezuelská prokuratura oznámila, že byl v noci neznámými ozbrojenci ve svém domě zavražděn advokát José Félix Pineda, který kandidoval do shromáždění za stát Bolívar. Podle svědků citovaných listem El Universal dvojice pachatelů vyloupila jeho byt a muže zavraždila.
Podle opozičního předáka a bývalého předsedy parlamentu Henryho Ramose Allupa zabili prorežimní ozbrojenci studentského vůdce jedné z opozičních stran Ricarda Campose nedaleko jeho bydliště ve státě Sucre. Dva další mladí oponenti Madurova režimu zemřeli za dosud nejasných okolností při sobotní večerní demonstraci ve státě Mérida.
Ústavodárné shromáždění měla země už za Cháveze
Nový státní orgán - Ústavodárné shromáždění - má mít pravomoc přepsat ústavu. Opozice se proto obává rozpuštění parlamentu a dalšího posílení Madurovy autoritářské vlády. Podle prezidenta je vznik nového zákonodárného sboru nezbytný k politickému uklidnění současné krizové situace v zemi.
Ostatně Ústavodárné shromáždění vzniklo ve Venezuele už v roce 1999. Vzešlo z voleb a drtivou většinu v něm získali příznivci vlády tehdejšího prezidenta Huga Cháveze. Shromáždění, které mělo 131 členů, změnilo ústavu, rozpustilo parlament a převzalo jeho pravomoci do voleb.
Mezi situací v roce 1999 a dneškem ovšem tkví jeden podstatný rozdíl. V roce 1999 Venezuelané předem věděli, jak bude nová ústava vypadat a podle toho se při hlasování rozhodovali.
Jakkoliv je podoba případné nové Madurovy ústavy neznámá, při neoficiálním referendu pořádaném opozicí v půlce července drtivá většina hlasujících plány socialistů odmítla.
Podle expertů, citovaných serverem BBC, se Maduro snaží získat čas a oddalovat termíny voleb. Volby guvernérů měly proběhnout podle původního plánu už loni v prosinci, stále se čeká na místní volby a příští rok by se měly konat i ty prezidentské. Proti Madurově politice se však začínají ozývat hlasy i z řad socialistů.
