Ve venezuelských parlamentních volbách vyhrála po skoro 17 letech socialistické vlády opozice a bude mít v parlamentu třípětinovou většinu. Vyplývá to z takřka konečných výsledků, které oznámila centrální volební komise. Opozice tvrdí, že dosáhla dokonce dvoutřetinové většiny, což by jí umožnilo posvětit zásadní změny.
Ve 167členném parlamentu bude mít demokratická koalice několika opozičních stran Stůl demokratické jednoty (MUD) nejméně 107 míst, socialisté mají jistých 55 křesel a tři mandáty jsou vyhrazeny pro zástupce původního indiánského obyvatelstva. Volební komise zatím neuvedla, kdo obsadí dvě poslední nerozhodnutá křesla.
MUD je ale přesvědčen o zisku ústavní dvoutřetinové většiny – tedy 112 míst v parlamentu. „Změna dosažena, ověřeno, kvalifikovaná většina,“ uvedl na svém twitteru guvernér státu Miranda a jeden z šéfů opoziční koalice Stůl demokratické jednoty (MUD) Henrique Capriles. „Oficiálně, máme to, 112 poslanců. Díky Venezuelo,“ napsal na twitteru mluvčí MUD Julio Borges.
Koalice by tak mohla prosadit referendum o sesazení současného socialistického prezidenta Nicoláse Madura, odvolávat soudce nejvyššího soudu nebo upravit ústavu. Třípětinová většina uskupení dovolí zbavit moci ministry, jimž může jednotlivě vyjadřovat nedůvěru.
Referendum o Madurovi a socialismu
Volby byly předem vnímány jako referendum o Madurovi, jehož osobně vybral jako svého nástupce Hugo Chávez, ale také o socialistickém směřování země.
Opozice, kterou tvoří středové, liberální a konzervativní strany, viní socialisty ze špatného řízení ekonomiky – vláda podle ní prohýřila ropné bohatství.
Prezident naopak tvrdí, že hájí zájmy obyčejných Venezuelanů a chce dokončit „bolívarskou revoluci“, kterou započal Chávez. Maduro vedl agresivní volební kampaň. Hrozil kupříkladu ztrátou některých sociálních výdobytků, pokud sněmovnu ovládne opozice.
„Primární teď musí být otázka, jak překonat všechny ty mechanismy, které vytvořila parazitující buržoazie,“ uvedl v reakci na výsledky voleb Maduro.
Opozice by mohla prosadit propuštění politických vězňů
Opozici by se mohlo podařit prosadit zákony umožňující propuštění 74 politických vězňů, píše BBC. Někteří členové opozice by také chtěli vypsat referendum o zkrácení Madurova funkčního období, které vyprší v roce 2019, k čemuž potřebují 101 hlasů. Jinak totiž může Maduro obejít zákony rozhodnutími Nejvyššího soudu.
Podle agentury AP se ozývají hlasy, že starý parlament může ještě odhlasovat zákon umožňující prezidentovi vládnout pomocí dekretů, jako to dělal jeho předchůdce. Čas na to má do 5. ledna, kdy zasedne nový zákonodárný sbor.
„Výsledky jsou takové, v jaké jsme doufali. Venezuela vyhrála, je to nezvratné,“ tweetoval bývalý kandidát na prezidenta Capriles. V ulicích venezuelské metropole Caracasu okamžitě propukly oslavy a ohňostroje.
Opozice před volbami obvinila stávající kabinet z rostoucího autoritářství. Začátkem tohoto roku dostal opoziční vůdce Leopoldo López 13 let vězení za podněcování k násilí – podle opozičních hlasů šlo o politicky motivovaný trest.
„Po volbách ve Venezuele opakuji: osvoboďte Leopolda Lópeze a všechny politické vězně. Ať jsou na Vánoce se svými rodinami,“ blahopřál opozici španělský premiér Mariano Rajoy.
Kampaní hýbal i nedostatek základních potravin
Venezuela má velké ekonomické potíže kvůli poklesu světových cen ropy, která představuje 95 procent venezuelského exportu.
V předvolební kampani se řešil i chronický nedostatek základních potravin, jako je mléko, rýže, káva, cukr nebo olej, nebo toaletního papíru. Venezuelci jsou také unaveni vysokou kriminalitou a neustálým zdražováním.
Venezuelané chtějí životní poměry změnit. Svědčí o tom i volební účast, která dosáhla přes 74 procent – tedy nejvíc od 90. let, kdy se upustilo od povinného hlasování.
Výsledek venezuelských voleb je signálem, že se chýlí ke konci éra levicových prezidentů v Jižní Americe. Tu odstartoval v roce 1999 právě venezuelský prezident Chávez. Dalším důkazem tohoto trendu je nedávné vítězství konzervativního byznysmana Mauricia Macriho v Argentině. Mraky se stahují i nad brazilskou prezidentkou Dilmou Rousseffovou, kterou zřejmě čeká ústavní žaloba, tedy proces takzvaného impeachmentu.
