Venezuelský nejvyšší soud chce převzít kompetence tamního parlamentu. Zákonodárný sbor v režii opozice podle něj už delší dobu neplní jeho rozhodnutí. Soud je nakloněný socialistickému prezidentovi Nicolási Madurovi.
Venezuelský nejvyšší soud chce nahradit parlament, poslanci ho neposlouchají
Soud už dříve zrušil řadu zákonů schválených poslanci
„Jelikož trvá situace pohrdání soudem a neplatnosti výkonů Národního shromáždění, tento soudní dvůr zajistí, že parlamentní kompetence budou vykonávány přímo prostřednictvím tohoto soudu, aby byl zaručen právní stát,“ uvádí se v rozhodnutí soudu.
Nejvyšší soud už přes rok blokuje práci parlamentu, v němž má od loňského ledna většinu koalice opozičních stran. Soud od té doby zrušil řadu zákonů přijatých poslanci.
Loni v září vynesl verdikt, že parlament je ve stavu odporujícím ústavě a že „pohrdá soudem“. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že v parlamentu od loňského ledna zasedali i tři opoziční poslanci, jejichž mandáty soud už v prosinci 2015 po jejich zvolení bez vysvětlení pozastavil.
Středeční výrok nejvyššího soudu přišel den poté, co poslanci vyzvali orgány veřejné správy, aby okamžitě uspořádaly volby guvernérů. Ty se měly konat už loni v prosinci a stále není jasné jejich datum.
Výrok soudu může být podle španělského listu El País i reakcí na to, že poslanci minulý týden schválili reaktivaci aplikace demokratické charty Organizace amerických států (OAS).
Ta umožňuje pozastavit členství Venezuely v této organizaci, o což požádal už minulý rok šéf OAS Luis Almagro kvůli „neustálému porušování ústavy, porušování lidských práv… a nedostatečné reakci na vážnou humanitární krizi“ ze strany venezuelské vlády.
OAS tento týden o situaci ve Venezuele jednala, ale o pozastavení jejího členství v organizaci nerozhodla.
Referendum o Madurově odvolání stále v nedohlednu
Opozice se už rok marně snaží o uspořádání referenda o Madurově odvolání, čemuž ale vláda s pomocí nejvyššího soudu brání. Opozici se loni podařilo shromáždit více podpisů ke svolání referenda, než bylo v první fázi potřeba. Poté ale proces zastavila volební komise kvůli vyšetřování údajných podvodů při sbírání podpisů.
Koncem loňského října zahájila vláda a opozice za zprostředkování Vatikánu rozhovory o krizi v zemi, které ale postupně uvízly na mrtvém bodě. Obě strany se vzájemně obviňují, že neplní dohody. Opozice tvrdí, že vláda využila dialogu jen k tomu, aby zabrzdila konání referenda o odvolání hlavy státu.
Venezuelané mají hlad, zemi trápí nízké ceny ropy
Země prožívá hlubokou krizi, kterou ještě zhoršují zásahy socialistické vlády. Chléb se v poslední době stal v zemi nedostatkovým zbožím. Mouky i dalších základních potravin se na venezuelském trhu nedostává už asi čtyři roky od doby, kdy stát, jenž má na řadu produktů včetně mouky monopol, začal snižovat dovoz pšenice.
Důvodem byly nižší státní příjmy z vývozu ropy v důsledku poklesu její ceny na světových trzích. Ropa je hlavním a téměř jediným vývozním artiklem země.
Vláda se nedostatek potravin snaží řešit přídělovým systémem, který se však týká jen asi 30 procent ze 30 milionů obyvatel země. Vláda socialistické strany, která je u moci už 18 let, viní z krize překupníky a „buržoazii a opozičníky podporované zahraničními (americkými) imperialisty“.
Podle opozice i mnohých ekonomů je ale za současný katastrofální stav venezuelské ekonomiky zodpovědná právě hospodářská politika vlády.