Izraelští vojáci našli v Gaze tělo thajského rukojmí

Izraelští vojáci nalezli v Pásmu Gazy tělo jednoho z thajských rukojmí Pintu Nattaponga, uneseného 7. října 2023 z kibucu Nir Oz při útoku teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců na jih židovského státu. S odvoláním na izraelské úřady to v sobotu napsal server The Times of Israel (ToI) a agentury, podle nichž vojáci převezli pozůstatky mrtvého do Izraele. Podle představitelů Hamásu izraelská armáda aktuálně obléhá místo v Pásmu Gazy, kde teroristé drží další rukojmí.

Tělo Nattaponga se nacházelo v Rafahu na jihu Pásma Gazy. Informace o daném místě získala izraelská zpravodajská služba Šin Bet při výslechu palestinského teroristy zadrženého v Gaze. Armáda židovského státu se domnívá, že Nattaponga unesli živého teroristé z Brigád mudžáhidů (BM) 7. října 2023. Přesné okolnosti a datum jeho smrti jsou neznámé, ale armáda se domnívá, že ho členové BM zavraždili už v prvních měsících války, napsal server ToI.

Nattapong patřil mezi rukojmí, o jejichž život měl Izrael vážné obavy, ačkoli ho až dosud oficiálně neprohlásil za mrtvého. ToI dříve o uneseném pětatřicetiletém Thajci napsal, že pracoval v zemědělství, konkrétně na avokádových polích v kibucu Nir Oz. Měl ženu a malého syna. Izrael rodinu o nálezu ostatků už informoval.

Zabitý šéf Brigád mudžáhidů

Izraelská armáda později během soboty oznámila, že při úderu ve městě Gaza byl zabit vůdce Brigád mudžáhidů Asad abú Šaría, napsala agentura Reuters.

Brigády mudžáhidů jsou v Pásmu Gazy poměrně malou teroristickou skupinou, která je rovněž odpovědná za únos a vraždu Širi Bibasové, jejích dvou malých synů Ariela a Kfira či Judih Weinsteinové-Haggaiové a jejího muže Gadiho Haggaie. Těla manželů ve čtvrtek brzy ráno našla a následně dopravila do Izraele armáda ve spolupráci se Šin Bet.

Obléhání v Pásmu Gazy

Izraelská armáda obléhá v Pásmu Gazy blíže neurčenou oblast, kde je zadržován izraelský rukojmí Matan Zangauker, prohlásil v sobotu odpoledne mluvčí Brigád Kasám, ozbrojeného křídla Hamásu, Abú Ubajdá a varoval, že vojáci uneseného neosvobodí živého. Informace nelze nezávisle ověřit.

„Potvrzujeme, že nepřítel nebude schopen získat ho živého. Po 20 měsíců jsme chránili jeho život; bude-li tento vězeň zabit při pokusu o osvobození, bude za jeho smrt zodpovědná okupační armáda,“ uvedl Ubajdá. „Toto je poslední varování,“ dodal.

Armáda v sobotu oznámila, že její vojáci operují v tunelech Hamásu pod komplexem Evropské nemocnice v Chán Júnisu na jihu Pásma a že zde v pátek nalezli těla několika ozbrojenců, kteří byli zabiti při vzdušném úderu na tento systém tunelů 13. května. Armáda má za to, že jedno z dosud neidentifikovaných těl zřejmě patří vůdci Hamásu Muhammadu Sinvárovi, který byl při úderu zabit, jak konstatovala už dříve.

Situace zadržovaných rukojmí

Na podzim 2023 a letos v lednu a únoru byla při dvou příměřích propuštěna velká část unesených výměnou za palestinské vězně. Mezi propuštěnými byli také thajští občané. Izraelci z Gazy podle agentury AP rovněž osvobodili osm živých rukojmí a přivezli desítky těl dalších. Na palestinském území zůstává podle odhadů izraelské armády 55 rukojmí, z nichž tři desítky jsou zřejmě po smrti, asi dvacítka je naživu a stav dalších je nejasný.

Nahrávám video

Thajci byli největší skupinou cizinců, které palestinští islamističtí ozbrojenci odvlekli, podotkla agentura AP. Mnoho thajských zemědělských pracovníků podle ní žilo v komplexech na okraji jihoizraelských kibuců a obcí, na které Hamás a další teroristé zaútočili. Podle thajského ministerstva zahraničních věcí bylo během konfliktu zabito 46 Thajců. V samotném kibucu Nir Oz byl během vpádu zabit nebo unesen každý čtvrtý obyvatel, poznamenala agentura Reuters. Podle agentury AFP tam ozbrojenci povraždili 117 lidí.

Teroristé z Hamásu a několika menších uskupení při útoku na Izrael zabili zhruba dvanáct set lidí, zejména civilistů, a dalších 251 jich unesli. Byly mezi nimi také tři desítky thajských občanů, kteří v Izraeli pracovali vesměs v zemědělství. Izrael v Pásmu Gazy v reakci na teroristický útok zahájil invazi, při které zemřelo podle palestinských úřadů přes 54 tisíc lidí.

Úder na tábor v Chán Júnisu

V Pásmu Gazy zároveň pokračuje izraelská vojenská ofenziva. The Times of Israel s odkazem na palestinská média informoval o nočním útoku na tábor pro vysídlené Gazany v oblasti Chán Júnisu. Palestinská média, která se odvolávají na zdravotnický zdroj, tvrdí, že úder zabil dvanáct lidí a asi čtyřicet jich zranil.

Server televize al-Džazíra zase píše, že izraelské útoky od rána zabily nejméně 34 lidí v Gaze. Izraelská armáda se k těmto informacím nevyjádřila. Informace nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Od začátku války v Pásmu Gazy bylo podle tamního ministerstva zdravotnictví, ovládaného Hamásem, zabito více než 54 tisíc Palestinců, z nichž velkou část tvořily ženy a děti. Většina pásma je zdevastovaná a zhruba devadesát procent obyvatel bylo v důsledku konfliktu vyhnáno z domovů.

Mrtví izraelští vojáci

V pátek izraelská armáda podle agentury AFP oznámila smrt svých čtyř vojáků v Gaze, konkrétně v komplexu Hamásu nacházejícím se v oblasti Chán Júnisu. „Kolem šesté hodiny ráno explodovalo výbušné zařízení, které způsobilo zřícení části stavby,“ řekl armádní mluvčí Effie Defrin a dodal, že dalších pět vojáků bylo zraněno, jeden z nich vážně. Podle ToI byly v budově nastražené výbušniny.

Počet izraelských vojáků, kteří zahynuli v Gaze od začátku pozemní ofenzivy na konci října 2023, se tak zvýšil na 429, podotkla AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled