Únos

Ukrajina dál pátrá po dětech, které odvlekla ruská armáda. Podle úřadů jich deportovala nejméně dvacet tisíc. Mezi nimi i čtyřicet osm dětí ze sirotčince v Chersonu. Většina z nich byla mladší pěti let a naděje na jejich navrácení je mizivá. V chersonském sirotčinci natáčel štáb České televize.

Jedenadvacetiletá jezídka Fauzíja Amín Sidová dokázala po deseti letech v područí teroristů z Hamásu uniknout ze zajetí. Její věznitel totiž nedávno při leteckém úderu izraelské armády zemřel. Díky tomu mohla utéct na bezpečné místo, odkud ji pak osvobodili izraelští vojáci, uvedla armáda židovského státu, která akci koordinovala s USA. Hamás ale tvrdí, že mladá žena odešla z Pásma Gazy s vědomím místních úřadů.

Šest izraelských rukojmí, jejichž těla izraelská armáda vyzvedla z Pásma Gazy, bylo podle izraelského ministerstva zdravotnictví zastřeleno zblízka, zhruba 48 až 72 hodin před pitvou, tedy ve čtvrtek nebo v pátek. Smrt rukojmí, kterým bylo mezi třiadvaceti a čtyřiceti lety, židovským státem hluboce otřásla. Přes deset měsíců strávili v zajetí. Když se přiblížilo osvobození, teroristé čtyři muže a dvě ženy zavraždili. V labyrintech pod Gazou únosci schovávají nejspíš ještě 97 lidí. Třetina z nich už pravděpodobně není naživu.

Noa Argamaniová byla unesená teroristy z Hamásu při útocích ze 7. října 2023. Osvobození se dočkala letos v červnu při zásahu izraelských bezpečnostních sil v Gaze. Po devíti měsících v zajetí se rozhodla poprvé promluvit na setkání představitelů zemí G7, kam přijela poprosit o podporu při osvobození těch, kdo zůstávají v zajetí džihádistů. Síla příběhu šestadvacetileté izraelské dívky je mimo jiné i v tom, že poté, co se dostala na svobodu, se ještě stihla rozloučit se svou matkou umírající na rakovinu.

Více než třetina rukojmí, která jsou stále v zajetí palestinských teroristů z Hamásu v Pásmu Gazy, je zřejmě po smrti. S odvoláním na úterní odhad izraelské vlády o tom píše agentura Reuters. V pondělí izraelská armáda potvrdila smrt dalších čtyř rukojmí, jejichž těla jsou s dalšími sto dvaceti rukojmími držena v tunelech pod Pásmem Gazy. Jejich příběh je krátce shrnut v článku níže.

Hlad, nemoci, nedostatek pitné vody a strach o život. To všechno zažívali Češi a Slováci v Angole během největšího únosu v tuzemských dějinách. Oběťmi soupeření východního a západního bloku se tehdy stali českoslovenští pracovníci tamní papírny, včetně jejich rodin s malými dětmi. Ti všichni museli absolvovat 1300 kilometrů dlouhý pochod africkou divočinou. Zatímco ženy a děti angolští partyzáni propustili po třech měsících, dvacetičlenná skupina mužů se domů vrátila až po více než roce, v červnu před 40 lety. Jejich příběh pro pořad Reportéři ČT zpracoval Karel Vrána.

Ruské jednotky unesly od začátku války z napadené Ukrajiny bezmála dvacet tisíc dětí, tvrdí kyjevské úřady. Rozsáhlý válečný zločin prý nese rysy detailně propracované akce – zahrnuje mimo jiné vynucenou změnu identity i občanství na ruské, nezřídka pod nátlakem. Často ji provází systematická převýchova a dokonce příprava na budoucí službu v ruských ozbrojených silách.

Slovenská policie obvinila osm lidí v sedm let staré kauze únosu vietnamského podnikatele z Německa přes Česko, Slovensko a Moskvu do Vietnamu. Mezi stíhanými jsou příslušníci vietnamské tajné služby a někdejší poradce slovenského premiéra Roberta Fica Quang Le Hong. Napsal to list Denník N.

Osmnáctiletý unesený Ukrajinec Denys Kostev, jehož ruské úřady přiměly k natáčení propagandistických videí, tvrdí, že s Rusy spolupracoval kvůli obavám o svůj život. Okupanti ho na území kontrolované Moskvou zavlekli krátce po začátku plnohodnotné invaze z Chersonu, podobně jako čtyři tisíce dalších sirotků. Před měsícem se Kostev dostal do Polska, kde sdílel svůj příběh.

Státní zastupitelství podalo obžalobu na dva lidi, kteří podle policie předloni na Svitavsku týrali a zavraždili uneseného muže z Břeclavska. České televizi to řekl mluvčí královéhradeckých krajských žalobců Pavel Bužga. Policisté o případu informovali loni s tím, že tělo muže se zatím nenašlo. V prosinci stíhání za zbavení osobní svobody překvalifikovali na vraždu, za kterou dvojici hrozí až výjimečný trest. Kauzu bude řešit pardubická pobočka Krajského soudu v Hradci Králové.

Natalia Galičová z obavy před ruskou invazí poslala obě své děti na ukrajinský venkov k příbuzným. Do vesnice se ale dostaly okupační jednotky, děti se kvůli sporům v rodině matce vrátit nemohly. Dceři Valerii pomohla až síť dobrovolníků, její syn se však po dovršení osmnácti let rozhodl pro život v Rusku. Obdobné případy nejsou ojedinělé, Moskva ukrajinské děti mnohdy posílá do Ruska na převýchovu či k adopci. Na Ukrajině natáčel zpravodaj ČT David Miřejovský.

Od začátku války bylo z Ukrajiny do Ruska odvlečeno více než devatenáct tisíc dětí, uvádí ukrajinský Národní informační úřad. Zpět do vlasti se podařilo vrátit jen necelé čtyři stovky z nich. Jedním z nich je i sirotek Bohdan Jermochin, se kterým natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová. Jermochin, který v Rusku musel do nové rodiny, se nyní snaží pomáhat dětem s podobným osudem.

Příbuzná jednoho z rukojmí drženého Hamásem Hadar Kadarová stále nemá žádné informace o svém bratranci Yairovi, jehož i s rodinou unesli palestinští teroristé. Zatímco jeho rodina už byla Hamásem propuštěna, on v zajetí zůstává. V rozhovoru pro ČT24 Izraelka uvedla, že její rodina byla v zajetí Hamásu fyzicky a psychicky týrána. Čas na vysvobození dalších rukojmí ze zajetí se podle ní krátí.

Na pomoc klíčovému odvětví se na jih země sjíždějí dobrovolníci z celého Izraele. Mezi izraelskými farmáři a jejich pomocníky natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Krajský soud ve Zlíně zprostil Tomáše Salveta, Iva Lorence a Jakuba Steidla obžaloby z únosu dcery kroměřížského podnikatele z roku 2014. V minulosti jim za něj uložil podmínky, po rozhodnutí odvolacího soudu však svůj verdikt změnil. Podle obžaloby chtěli muži po mladé ženě sto milionů korun. Rozsudek není pravomocný. Žalobkyně Renata Bártková, která u rozsudku zastoupila svého kolegu Martina Malůše, si ponechala lhůtu pro podání případného odvolání. Z obžalovaných si jej přišel vyslechnout jen Lorenc, práva na odvolání se vzdal. Pro média se k rozsudku odmítl vyjádřit.

Nic nepomohlo, ani plot za 2,5 miliardy šekelů (14,3 miliardy korun), vypověděla o svém únosu Hamásem propuštěná zajatkyně Jocheved Lifšicová. Teroristé podle ní nedělali rozdíl mezi mladými a starými, při útoku na kibuc ubíjeli i ženy a některé unesli. Pětaosmdesátiletá žena skončila v rozsáhlé síti tunelů, kde se jí dostalo i lékařské péče, protože bojovníci Hamásu se báli, aby neonemocněla. Prožila jsem peklo, řekla médiím zajatkyně.

Teroristické hnutí Hamás propustilo z Pásma Gazy dvě americká rukojmí – matku s dcerou, které drželo od útoku na Izrael 7. října. Podle agentury Reuters to oznámilo ozbrojené křídlo palestinského Hamásu. Informaci následně potvrdila izraelská veřejnoprávní stanice Kan. Podle Reuters jde o výsledek katarského vyjednávání s Hamásem.

Izraelská armáda oznámila, že její pozemní jednotky s tanky v posledních 24 hodinách provádí místní operace za hranicí Pásma Gazy. Informoval o tom server The Times of Israel. Cílem je vyčistit pohraniční oblast od teroristů z palestinského hnutí Hamás, uvedla izraelská média. Podle deníku Ha’arec vojáci také hledají lidi, které Hamás o víkendu unesl.

Teroristé z Hámasu od víkendu dál zadržují na 150 rukojmích. Svět obletěl třeba emotivní snímek hrdě napřímené staré ženy na golfovém vozíku v Gaze. Palestinští ozbrojenci si při výběru nebrali žádné servítky, z Izraele odvlekli také malé děti nebo cizince. Řada rodin si stěžuje, že stále nemá o svých příbuzných žádné zprávy.

Případ únosu dcery kroměřížského podnikatele bude muset znovu řešit Krajský soud ve Zlíně. Vrátil mu ho Vrchní soud v Olomouci, který zrušil Tomáši Salvetovi, Ivu Lorencovi a Jakubu Steidlovi podmínky. Krajský soud bude o případu rozhodovat potřetí, poprvé se dopustil justičního omylu. Podle státního zástupce byly původní podmínky příliš mírné.

Rusko systematicky deportuje ukrajinské děti z okupovaných území, za což čelí mezinárodnímu zatykači vůdce Vladimir Putin a zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová. Ukrajinská prokuratura identifikovala zatím přes devatenáct tisíc odvlečených dětí, vrátit se podařilo zhruba tři sta šedesát z nich. Ukrajinska pravda (UP) na základě výpovědí desítek dětí, jejich rodičů a lidí, kteří po odvlečených pátrají, popsala několik způsobů, jakými Rusové, i za pomoci místních kolaborantů, ukrajinské děti unášejí.

Navzdory pokrokům v posledních letech se Vietnam stále potýká s problémem obchodu s lidmi. Jeho oběťmi jsou často ti nejbezbrannější, tedy děti. O to, aby nekončily na ulici, se už přes dvacet let snaží australská organizace Blue Dragon – i za pomoci Česka.

Země Evropské unie jsou připraveny podílet se na krocích, které by bránily únosům ukrajinských dětí do Ruska a povedou k potrestání jejich strůjců. Před jednáním unijních lídrů v Bruselu to řekl český premiér Petr Fiala (ODS), který označil únosy praktikované Moskvou za „mimořádně odporné“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po čtvrtečním prvním dni summitu prohlásila, že spolu s polským premiérem Mateuszem Morawieckým uspořádá mezinárodní konferenci s cílem získat podporu pro vyhledávání tisíců unesených dětí a jejich navracení na Ukrajinu.

Už více než měsíc zůstává v zajetí indonéských separatistů novozélandský pilot Philip Mehrtens. Jeho únos na začátku února znovu otevřel několik dekád dlouhý regionální konflikt, který opět získává mezinárodní přesah. V operaci na jeho záchranu se už angažuje i ministryně zahraničí Nového Zélandu Nanaia Mahutaová. Poslední vývoj odkrývá další kapitolu historie násilného boje v indonéské oblasti Západní Papua o nezávislost, zatím však bez odpovědi na otázku, zda pilot skončí v bezpečí.