Venezuela propustila několik opozičníků. Jednoho vzápětí zatkli

Venezuelské úřady v neděli propustily dalších 35 politických vězňů, včetně několika předních představitelů opozice, informovala dle agentury AFP nevládní organizace Foro Penal. Na svobodu se dostali bývalý guvernér státu Barinas Freddy Superlano či advokát opoziční vůdkyně a laureátky Nobelovy ceny Maríe Coriny Machadové Perkins Rocha. Mezi propuštěnými byl i opoziční politik Juan Pablo Guanipa, po dvanácti hodinách ho ale znovu zatkli.

Guanipa, jenž strávil ve vězení osm měsíců, je blízkým spojencem Machadové, která krátce po jeho propuštění oznámila, že jej ve čtvrti Los Chorros uneslo několik ozbrojenců. Prokuratura následně v pondělí uvedla, že Guanipa byl znovu zatčen, protože prý porušil podmínky podmínečného propuštění, které zahrnují i zákaz veřejně hovořit o vlastním případu.

Guanipa po propuštění navštívil rodiny několika politických vězňů a hovořil s médii. Mimo jiné řekl AFP, že pokud vláda nerespektuje výsledky prezidentských voleb z roku 2024, v nichž podle opozice vyhrál její kandidát Edmundo González, měly by se konat volby nové.

Propuštění Rochy potvrdila jeho manželka Maria Costanza Ciprianiová, podle které ale její manžel musí dodržovat striktní probační opatření. Rocha i Superlano byli ve vězení od předloňských prezidentských voleb.

Úřady začaly propouštět některé ze známých představitelů opozice krátce před tím, než parlament začne projednávat v druhém čtení zákon o amnestii. Ten by se měl podle původního návrhu vztahovat i na trestné činy, které venezuelské úřady často používaly pro stíhání právě opozičních představitelů.

Stále zbývají stovky politických vězňů

Opozice žádá propuštění všech politických vězňů, kterých jsou ve vězení podle ní stále stovky. González navíc poukázal na to, že mnozí propuštění opoziční představitelé musí i mimo vězení dodržovat přísné restrikce a čelí různým stíháním.

Podle údajů organizace Foro Penal byly za měsíc propuštěny čtyři stovky politických vězňů, asi šest stovek osob zatčených z politických důvodů ve vězení dále zůstává.

Lidskoprávní organizace ale připomínají, že propouštění politických vězňů ve Venezuele z posledních týdnů jsou pouze podmínečná a že trestní stíhání těchto lidí trvá.

Venezuelská vláda odmítá, že by v zemi byli političtí vězni, a tvrdí, že takto označovaní zadržovaní spáchali trestné činy jako podněcování k nenávisti, terorismus či vlastizradu. Právě ty autoritářský režim nedávno svrženého vládce Nicoláse Madura používal k pronásledování svých kritiků a opozičních představitelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dvě íránské balistické střely zranily ve městech na jihu Izraele na sto lidí

Dva útoky íránských balistických střel v sobotu večer zranily zhruba 100 lidí v jihoizraelských městech Dimona a Arad. Poblíž prvního z nich se nachází jaderné výzkumné centrum, které však zasaženo nebylo. Druhé město leží 30 kilometrů na sever. Je to poprvé, co se v americko-izraelské válce proti Íránu stalo terčem odvetného útoku Teheránu v Izraeli centrum jaderného výzkumu. Podle íránských médií jsou údery reakcí na ranní útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

WHO: Útok na nemocnici v Súdánu zabil nejméně 64 lidí

Útok na nemocnici v súdánském státě Východní Dárfúr zabil nejméně 64 lidí, mezi nimi jsou i děti. Úder podle šéfa Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, který o něm informoval, vyřadil zařízení z provozu. Mezi oběťmi pátečního útoku jsou podle něj lékařský personál i pacienti. Počet obětí spojených s útoky na zdravotnická zařízení během súdánské války překročil 2000.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Tusk se snaží obejít veto prezidenta a zbrojit s Evropou. Spor trvá už týden

Polská vláda se dál snaží zachránit část plánu na masivní modernizaci armády. Už týden v zemi totiž hoří politická bitva o veto prezidenta Karola Nawrockého, kterým zablokoval žádost o půjčku od Evropské komise. Kabinet Donalda Tuska chce posilovat evropskou spolupráci. Hlava státu spolu s opozicí naopak sází na Spojené státy.
před 4 hhodinami

Úředně mrtvý ukrajinský voják se vrátil domů ze zajetí. Na seznamu padlých zůstává

Podivný osud má ukrajinský voják, který byl tři roky oficiálně mrtvý. Kvůli chybě úřadů ho na začátku války rodina pohřbila. Po celou dobu byl přitom v ruském zajetí. Nyní je zpátky doma, oficiálně ale dál zůstává na seznamu padlých. Kvůli tomu nemá například doklady, ale ani nárok na pomoc.
před 4 hhodinami

Za kritiku Kremlu do léčebny. Rusko tvrdě potírá odpůrce i z vlastních řad

Ruské úřady se snaží potlačit dva nečekané kritické hlasy. Proti režimu se postavil vlivný a dříve prokremelský právník Ilja Remeslo. Sepsal manifest, proč nepodporuje šéfa Kremlu Vladimira Putina. A o několik dní později skončil v psychiatrické léčebně. Na odpor proti úřadům se staví i farmáři. Tvrdí, že jim místní správa bezdůvodně bere dobytek pod záminkou údajného šíření nemocí.
před 8 hhodinami

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, Černihiv skončil bez proudu

Ruský sobotní útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, zranění utrpělo šest lidí včetně dvou dívek, uvedla Ukrajinska pravda. V důsledku útoků agresora na energetickou infrastrukturu zůstala bez proudu ukrajinská Černihivská oblast. Moskva v noci na sobotu zaútočila na Ukrajinu 154 drony. Rusko tvrdí, že Kyjev v noci vyslal na jeho území 283 bezpilotních letounů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku rusko-ukrajinské války, píše AFP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Teherán informoval o útoku na jaderné zařízení, Izrael se k němu nehlásí

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno provedly útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu, napsala s odvoláním na íránskou agenturu Tasnim agentura Reuters. Jeruzalém však později odmítl, že by byl do úderu zapojen. K úniku radioaktivity nedošlo a obyvatelé v okolí zařízení nebyli ohroženi, uvedla íránská agentura. Informaci o nešíření radiace potvrdila také Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Izrael také podle AFP varoval, že intenzita útoků v Íránu se v příštích dnech výrazně zvýší.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...