Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
Ománské Centrum námořní bezpečnosti později oznámilo, že ropný tanker s názvem Skylight plující pod vlajkou Republiky Palau byl terčem útoku asi devět kilometrů severně od přístavu Chasab. Ve svém prohlášení sdíleném na síti X ománské úřady potvrdily, že na palubě bylo dvacet členů posádky, z toho patnáct indických a pět íránských, a všichni byli evakuováni. Podle serveru Euronews není jasné, kdo zaútočil ani co loď zasáhlo.
Předběžné informace rovněž naznačují, že nejméně čtyři lidé byli zraněni a byli převezeni k lékařskému ošetření.
Ropný tanker plující pod vlajkou Palau je podle Euronews na americkém sankčním seznamu. Ještě předtím agentura Reuters informovala o incidentu s tankerem zhruba 3,7 kilometru severně od ománského Kumzaru.
Plavba není bezpečná, varovaly revoluční gardy
Írán již dříve pohrozil uzavřením průlivu jako odvetou za jakýkoli útok. Lodě podle agentury Bloomberg zachytily rádiové vysílání údajně od íránského námořnictva oznamující zákaz tranzitu, ačkoliv Teherán nevydal žádné formální oznámení o oficiálním uzavření oblasti.
Podle íránské agentury Tasním je ale průliv „fakticky uzavřen“. Revoluční gardy varovaly lodě, že plavba oblastí není bezpečná. Německý rejdař Hapag-Lloyd následně oznámil, že kvůli „oficiálnímu uzavření“ přerušuje plavby přes průliv. Přesto některé tankery podle Bloombergu v omezeném počtu dále pokračovaly, byť byl provoz výrazně slabší než obvykle. Několik tankerů se v sobotu otočilo zpět a další plavidla vyčkávala u vjezdu do průlivu.
Spojené státy mezitím varovaly lodní společnosti, aby se plavidla držela nejméně třicet námořních mil od jejich vojenských aktiv v regionu. Japonská společnost Nippon Yusen už dříve své flotile doporučila, aby se průlivu vyhnula. Řecko vyzvalo svou rozsáhlou obchodní flotilu k přehodnocení plavebních plánů. Řecké ministerstvo dopravy také doporučilo připravit se na použití konvenčních navigačních metod bez elektroniky kvůli riziku rušení.
Vliv na ceny ropy
Podle tržní analytičky Helimy Croftové z RBC Capital Markets v případě pokračující eskalace hrozí růst ceny ropy nad 100 dolarů za barel. „Konečný dopad dnešní vojenské akce na cenu ropy bude pravděpodobně záviset na tom, zda se Íránská revoluční garda pod tlakem leteckých útoků vzdá, nebo zda bude pokračovat v eskalaci konfliktu, aby výrazně zvýšila náklady na druhou operaci Washingtonu zaměřenou na změnu režimu za něco málo přes dva měsíce,“ sdělila Croftová agentuře Reuters.
„Podle našich informací regionální lídři varovali Washington před riziky další konfrontace s Íránem a naznačili, že cena ropy přesahující sto dolarů za barel představuje jasné a bezprostřední nebezpečí,“ dodala analytička.
Vliv na ceny ropy je patrný už teď. Burzy jsou o víkendu uzavřené, ale maloobchodní obchodní produkt společnosti IG Group podle Bloombergu oceňoval americkou lehkou ropu WTI v sobotu večer o více než osm procent výše.
„Loni, když zaútočil Izrael v Íránu, tak rostly pouze obavy a rizikové přirážky, jestli náhodou nebude Hormuzský průliv uzavřen. On je fakticky už v tuto chvíli uzavřen a lodě stojí, čili ten šok bude podstatně větší. Loni to byly čtyři dolary za barel, nyní to může být i deset dolarů za barel,“ uvedl hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.
Ochromení provozu v průlivu ovlivní spíše Asii než Evropu, míní analytik
Analytik investiční platformy XTB Pavel Peterka upozornil, že Evropská unie musí podle svých pravidel držet zásobu ropy srovnatelnou s devadesáti dny dovozu. Tyto zásoby by tak měly vykrýt krátkodobý výpadek dodávek. Evropa navíc dlouhodobě odebírá ropu z několika různých kanálů a její závislost na Hormuzském průlivu je tak ve srovnání s Asií nízká.
I tak ale podle Peterky nemusí být jisté, že Evropa se zásobami na devadesát dní situaci zvládne. „Jak se budou zásoby tenčit, tak lze očekávat stále vyšší tlak na ceny a dostupnost ropy s dopadem na ceny pohonných hmot, přepravy a tím i na další položky spotřebního koše. Zároveň Evropa nedováží jen ropu, ale i zkapalněný zemní plyn, kde můžou problémy nastat o něco rychleji. Vyšší ceny elektřiny a plynu jsou další nejistotou pro průmysl,“ dodal.
Alternativní cestou by podle odborníků mohla být doprava komodit přes Rudé moře a Suezský průplav. Lodní dopravu by ale podle Peterky mohli ohrožovat místní kriminální skupiny. „Aktivita pirátů může být problémem, ale předpokládám, že opravdu velká přítomnost námořnictva USA řadu z nich odradí. Teroristické skupiny ale mohou i za cenu vysokých ztrát působit škody na protest proti útoku v Íránu,“ dodal Peterka.
Hormuzským průlivem se dopravuje okolo dvaceti procent vytěžené ropy na světě a více než třicet procent ropy přepravované po moři. Kromě toho přes něj proudí také asi třetina světové spotřeby zkapalněného zemního plynu. Podle loňských dat analytické společnosti Vortexa projíždělo průlivem denně 17,8 až 20,8 milionu barelů ropy a kondenzátu.
