Revoluční gardy

Rusko poskytlo jemenským povstalcům hútíům prostřednictvím Íránu satelitní údaje pro zaměřování jejich raketových a dronových útoků na západní obchodní lodě v Rudém moři. Napsal o tom ve čtvrtek večer americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na tři zdroje. Íránem podporované povstalecké skupině se díky tomu podle listu daří ochromit jednu z klíčových globálních obchodních tras a dále destabilizovat region.

Izrael trvá na tom, že odpoví na masivní úder íránských balistických raket z prvního října, kdy a jak uzná za vhodné. Židovský stát mezitím pokračuje v likvidacích vedení Íránem řízeného hnutí Hizballách v Libanonu. Spojené státy se jako nejzásadnější spojenec Izraele pouhý měsíc před prezidentskými volbami snaží zajistit, aby reakce nepřerostla v totální blízkovýchodní válku. Teherán v pátek uvedl, že podpoří snahy o dosažení příměří mezi Hizballáhem a Jeruzalémem. Podmínkou je souhlas Hizballáhu a současně i klid zbraní v Pásmu Gazy.

Írán odpálil balistické rakety směrem na Izrael, uvedla v úterý večer izraelská armáda. Obyvatele Jeruzaléma a středního a jižního Izraele před útokem varovaly sirény, píší agentury Reuters a AP. Izraelská civilní obrana později informovala, že lidé v celé zemi už mohou opustit kryty. Podle armády zatím ze strany Íránu další hrozba není. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu po útoku prohlásil, že Írán udělal velkou chybu a zaplatí za ni.

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v pondělí výkonem prezidentské funkce dočasně pověřil dosavadního viceprezidenta Mohammada Mochbara. Stalo se tak po pádu vrtulníku, který si vyžádal životy prezidenta Ebráhíma Raísího a ministra zahraničí Hosejna Amírabdolláhjána. Toho ve funkci dočasně nahradí jeho dosavadní náměstek a jaderný vyjednávač Alí Bágherí Kaní. Chameneí rovněž po smrti politiků vyjádřil soustrast pozůstalým a vyhlásil pět dní státního smutku.

Šestnáctiletou Íránku, která zmizela v září 2022 při protivládních protestech, sexuálně zneužili a zabili tři členové íránských bezpečnostních složek. Podle britského serveru BBC News to vyplývá z uniklého dokumentu íránských revolučních gard, jež případ Niky Šakaramíové vyšetřovaly. Dívka byla v době protestů známou postavou demonstrací proti režimu.

Spojené státy uvalí nové sankce na Írán po jeho víkendovém útoku proti Izraeli. Cílit mají mimo jiné na výrobu raket a dronů, uvedl podle agentur poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Očekává, že spojenci budou krok Washingtonu brzy následovat.

Spojené státy předpokládají, že Írán zaútočí proti Izraeli v odvetě za bombardování íránského konzulátu v Damašku, ale ne v takovém rozsahu, aby zavlekl Washington do války na Blízkém východě, informovala agentura Reuters s odvoláním na vyjádření nejmenovaného amerického představitele. Jeruzalém očekává íránský úder v pátek nebo v sobotu, napsal server The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na své zdroje.

Vpád teroristů Hamásu do Izraele a následné útoky jemenských hútíů na komerční plavidla v Rudém moři stočily pozornost světa k jednomu z velkých problémů Blízkého východu: agresivním islamistickým milicím, jejichž existenci umožňuje a zastřešuje regionální mocnost Írán. Jeho cílem je posílit svůj vliv v oblasti a „ideálně“ v ní zničit prozápadní síly v čele s USA a Izraelem. V posledních měsících aktivita těchto milic narůstá. I když se Teherán vyhýbá přímému přiznání odpovědnosti a pravděpodobně nestojí o otevřenou válku, podle expertů můžou jeho snahy právě k ní nakonec vést.

V hlavním městě Sýrie byly slyšet exploze, uvedla místní média. Podle státní tiskové agentury SANA šlo pravděpodobně o izraelský útok namířený na objekt na západě metropole. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) podle agentury AFP původně uvedla, že v budově zemřelo pět lidí, později jejich počet zvýšila na deset. Íránské revoluční gardy potvrdily, že zahynuli jejich čtyři vojenští poradci, neuvedly ale, jaké měli postavení. Podle zdrojů agentury Reuters byl mezi mrtvými vysoký představitel revolučních gard a jeho zástupce.

Spojené státy v posledních týdnech podruhé uskutečnily útok na zařízení ve východní Sýrii, které podle Pentagonu využívají íránské revoluční gardy a na ně napojené skupiny. Oznámil to americký ministr obrany Lloyd Austin. Úder je odvetou za to, že v posledních několika týdnech přibývá útoků na základny v regionu, kde jsou umístěné americké jednotky. Podle agentury AFP bylo při útoku zabito devět osob, které byly napojeny na skupiny podporované Íránem.

V Íránu roste napětí kolem záhadných útoků na dívčích školách. Už nejméně v pěti desítkách institucí studentky zaznamenaly podivný zápach, po kterém se dostavily nevolnost a mdloby. V několika případech dokonce opakovaně. Po prvotní bagatelizaci problému ho začínají přiznávat i nejvyšší mocenská patra teokratického systému.

Evropská unie dá dalších 500 milionů eur (v přepočtu téměř dvanáct miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině. O schválení sedmé platby z unijního mírového fondu v pondělí rozhodli v Bruselu ministři zahraničí členských zemí. Dalších 45 milionů eur z obranného fondu by mělo navíc přibýt na probíhající výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky.

Při protivládních protestech v Íránu bylo zatčeno na čtrnáct tisíc lidí, včetně dětí. Uvedl to ve čtvrtek vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk a lidskoprávní situaci v zemi označil za velmi vážnou, píše agentura Reuters. Podle středečního sdělení úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR) bylo od září na demonstracích v Íránu zabito více než tři sta lidí, včetně více než čtyřiceti dětí. Rada OSN pro lidská práva ve čtvrtek schválila misi, která má porušování lidských práv v zemi vyšetřit.

Írán vyslal na oběžnou dráhu kolem Země satelit s názvem Núr-2. Informovala o tom tamní tisková agentura IRNA. Nosnou raketu s družicí do vesmíru poslaly jednotky elitních revolučních gard, které působí nezávisle na armádě a mají vlastní raketový program. Svou první družici gardy vyslaly v roce 2020.

Mezi Washingtonem a Teheránem se zvyšuje napětí. Zatímco íránské revoluční gardy se v dubnu dvakrát střetly při drobných incidentech s americkým námořnictvem, diplomaté obou zemí mezitím bojují o budoucnost jaderné dohody. Tu dříve vypověděl někdejší americký prezident Donald Trump, jeho nástupce Joe Biden ale přislíbil, že se USA k smlouvě znovu připojí. Podmínkou však je, že ji začne dodržovat i Teherán.

Symbolem rostoucích ambic Íránu se stala nová válečná loď, která má dle Teheránu vyrovnat americkou námořní převahu v Perském zálivu. Vodní plocha, kudy denně proudí víc než pětina světové ropy, se už v minulých letech stávala jedním z center soupeření Íránu s arabským světem a Spojenými státy.

Důkladné a transparentní vyšetřování a také odškodné pro rodiny obětí požadují vlády pěti zemí, které přišly o své občany v letadle sestřeleném íránskými bezpečnostními silami nedaleko Teheránu. Ministři zahraničí Kanady, Ukrajiny, Velké Británie, Švédska a Afghánistánu vyzvali k nezávislému stíhání osob odpovědných za tragédii ukrajinského stroje.

Americké ministerstvo financí umístilo na černou listinu íránský tanker Adrian Darya 1, který je předmětem diplomatické roztržky mezi Washingtonem a Teheránem. Uvalilo rovněž sankce na kapitána tohoto plavidla. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo následně uvedl, že USA mají spolehlivou informaci, že tanker nyní míří do Sýrie.

Spojené státy o dalších 90 dní prodlouží výjimku, která umožní Rusku, Číně a evropským zemím civilní jadernou spolupráci s Íránem. Ve středu to podle agentury Reuters oznámil bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton. Američané krátce předtím zařadili íránského ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa na sankční seznam, oznámilo ministerstvo financí odpovědné za správu sankcí. Zaríf podle agentury Reuters uvedl, že se ocitl na černé listině, protože představuje hrozbu americké agendě. EU rozhodnutí lituje.

Svět by měl být podle íránského prezidenta Hasana Rouháního vděčný, že revoluční gardy hlídají bezpečnost v Hormuzském průlivu. Není to „místo pro zábavu“ ani pro „hrátky s mezinárodními pravidly“, zdůraznil. Írán prý propustí britský tanker, pokud Londýn učiní to samé u íránského tankeru v Gibraltaru. Rouhání také pohrozil Washingtonu odvetou, pokud americké drony opět naruší íránský vzdušný prostor.

Současné napětí mezi Spojenými státy a Íránem nemusí být jen důsledkem vzájemného sporu, ale také vnitřních rozepří ve Washingtonu a v Teheránu. V pořadu Interview ČT24 to řekl komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland. Popsal také nedostatky jaderné dohody z roku 2015 a zájmy velmocí s ní spojené.

Americký prezident Donald Trump na Twitteru pohrozil Íránu zničením, pokud se bude snažit bojovat s USA. Stupňuje tak obavy z možného ozbrojeného konfliktu v době stoupajícího napětí mezi oběma zeměmi. Washington obvinil Írán z ohrožování amerických vojáků a zájmů Spojených států. Teherán na druhé straně označil kroky USA za „psychologickou válku“ a „politické hry“.

Íránský prezident Hasan Rouhání nepřijal rezignaci ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa. Napsal to list Iran Herald, který se odvolal na mluvčího ministerstva zahraničí Bahráma Kásemího. Informaci potvrdila také agentura IRNA. Zaríf oznámil v pondělí na Instagramu, že nabídl svou rezignaci, avšak neuvedl důvody. Spekulovalo se, že to mohlo souviset s pondělní návštěvou syrského prezidenta Bašára Asada v Teheránu. Zaríf k tomuto jednání nebyl pozván. Zaríf ve funkci zřejmě pokračuje, protože během dne vítal arménského premiéra a podepsal dvě dohody s Arménií.