Revoluční gardy

Nově zvolený nejvyšší duchovní vůdce Íránu Modžtaba Chameneí má úzké vazby na revoluční gardy a milice Basídž. Dříve se podílel na potlačování protivládních protestů. Nový vůdce není ajatolláh a pokračování dynastie může vyvolat u některých Íránců odpor. Pro příznivce režimu ale symbolizuje kontinuitu a stabilitu. Podle experta Vlastislava Břízy teď kapitulace Teheránu není ve hře.

Íránské Shromáždění znalců vybralo jako nového duchovního vůdce Íránu Modžtabu Chameneího, druhorozeného syna zabitého ajatolláha Alího Chameneího. Informovaly o tom v neděli večer SEČ zpravodajské agentury s odkazem na íránská státní média. Předchozí nejvyšší duchovní vůdce zemřel v první den americko-izraelských úderů na Írán v sobotu 28. února. Modžtaba Chameneí nyní bude mimo jiné rozhodovat o válečné strategii.

Kurdské opoziční strany v severním Iráku popřely zprávy o tom, že jejich síly překročily hranici s Íránem. Píše to server BBC News. Několik amerických médií včetně Fox News tvrdilo, že kurdsko-íránské milice zahájily pozemní operaci v severozápadním Íránu. Stanice CNN už ve středu s odkazem na své zdroje informovala, že americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v islámské republice.

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád v regionu. Ambasáda v Maskatu vydala výstrahu s pokynem k vyhledání úkrytu pro své zaměstnance nejprve v prostoru ambasády a později v celém Ománu kromě dvou výjimek.

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý. Jeho smrt následně na síti Truth Social potvrdil prezident USA Donald Trump a v neděli také íránská státní média.

Nejméně jeden přímý zásah hlásí v sobotu večer po další odvetné salvě Íránu Tel Aviv. Na místě je podle Reuters kolem jednadvaceti raněných, záchranné práce pokračují. Írán v reakci na útoky na své území během soboty opakovaně vypálil na Izrael balistické rakety, salvy předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.

Íránská policie zatkla v souvislosti s protirežimními celostátními protesty čtyři cizince, jejichž národnost zatím neupřesnila. Tamní ministerstvo zahraničí popřelo, že by země dostala od amerického prezidenta Donalda Trumpa ultimátum. V pondělí si předvolalo všechny velvyslance EU v reakci na zařazení íránských revolučních gard na unijní seznam teroristických organizací.

Íránskými městy Bandar Abbás a Avház v sobotu otřásly exploze. Při výbuchu v Avházu na jihozápadě země zemřeli čtyři lidé, další dva mrtvé hlásí přístavní město Bandar Abbás. Dle úřadů šlo v obou případech o únik plynu.

Írán tvrdí, že vybudoval síť podmořských tunelů se stovkami raket s dosahem přes tisíc kilometrů, které by mohl použít v případě konfliktu s USA v Perském zálivu. Pohrozil rovněž uzavřením klíčové ropné tepny – Hormuzského průlivu. Revoluční gardy chtějí v oblasti o víkendu uspořádat vojenské cvičení. Teherán, jehož obranu a jaderný program oslabila loňská válka s Izraelem, nadále disponuje tisícovkami balistických střel.

Americká letadlová loď Abraham Lincoln míří spolu s torpédoborci na Blízký východ, což oživilo spekulace o možném vojenském zásahu USA v Íránu. Podle expertů by intervence měla omezený rozsah, protože nasazení pozemních sil Bílý dům vyloučil. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Teheránu, USA ale už v minulosti posílily svou přítomnost v regionu z čistě obranných důvodů.

Íránské bezpečnostní složky zveřejnily bilanci obětí masových pouličních protestů. Tvrdí, že při nich zahynulo 3117 lidí. Kompletní odříznutí země od internetového a telefonického spojení se světem ale znemožňuje informaci ověřit. Podle opozičních zdrojů mohlo zahynout až dvacet tisíc lidí a přes tři sta tisíc dalších utrpět zranění.

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Íránské revoluční gardy v sobotu potvrdily, že v Perském zálivu zadržely ropný tanker Talara, neboť podle nich přepravoval nelegální náklad, informovala agentura AFP s odvoláním na prohlášení revolučních gard. Plavidlo v pátek v Hormuzském průlivu náhle změnilo kurz a zamířilo do íránských vod. O jeho obsazení ozbrojenými složkami islámské republiky už v pátek informovaly britské společnosti pro námořní bezpečnost.

Australský premiér Anthony Albanese v úterý obvinil Írán z provedení dvou antisemitských útoků v Sydney a Melbourne a oznámil, že Canberra vyhostí íránského velvyslance a přeruší diplomatické styky s Íránem. Informovaly o tom tiskové agentury.

Americký prezident Donald Trump je stále více nakloněn přímému zapojení USA do izraelských úderů na Írán, informovala po jednání týmu pro národní bezpečnost média s odvoláním na své zdroje. Izrael a Írán v noci na středu pokračovaly ve vzájemných vzdušných, a v případě Izraele i kybernetických, úderech. Trump později prohlásil, že Íránci chtějí vyjednávat a navrhli, že za tímto účelem přijedou do Bílého domu. Íránská diplomatická mise při OSN následně toto tvrzení popřela. „Žádný íránský činitel nikdy nežádal o to, aby se mohl plazit před branami Bílého domu,“ vzkázala mise.

Izrael provedl v noci a během pátečního dne útok na více než dvě stě cílů v Íránu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla centrifugy v jaderném zařízení v Natanzu. Další útok na toto místo se uskutečnil v pátek kolem poledne. Podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil úder na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby. Při útoku zemřel velitel revolučních gard Hosejn Salámí a další vrcholní představitelé. Státní média uvádějí, že v Teheránu jsou také civilní oběti. Írán reagoval vysláním dronů a raket na židovský stát.

Írán večer podle izraelské armády odpálil v reakci na páteční útoky směrem k Izraeli přibližně sto padesát raket. Podle svědků Reuters byly po 20:00 SELČ v Tel Avivu i Jeruzalému slyšet výbuchy. Podle agentur hlásí izraelské úřady zraněné. Izraelská armáda předtím kolem 18:00 SELČ oznámila, že pokračuje s údery na odpalovací zařízení íránských raket a dronů. Podle íránské agentury Fars byly dvě silné exploze slyšet v okolí jaderného zařízení Fordo.

Rusko poskytlo jemenským povstalcům hútíům prostřednictvím Íránu satelitní údaje pro zaměřování jejich raketových a dronových útoků na západní obchodní lodě v Rudém moři. Napsal o tom ve čtvrtek večer americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na tři zdroje. Íránem podporované povstalecké skupině se díky tomu podle listu daří ochromit jednu z klíčových globálních obchodních tras a dále destabilizovat region.

Izrael trvá na tom, že odpoví na masivní úder íránských balistických raket z prvního října, kdy a jak uzná za vhodné. Židovský stát mezitím pokračuje v likvidacích vedení Íránem řízeného hnutí Hizballách v Libanonu. Spojené státy se jako nejzásadnější spojenec Izraele pouhý měsíc před prezidentskými volbami snaží zajistit, aby reakce nepřerostla v totální blízkovýchodní válku. Teherán v pátek uvedl, že podpoří snahy o dosažení příměří mezi Hizballáhem a Jeruzalémem. Podmínkou je souhlas Hizballáhu a současně i klid zbraní v Pásmu Gazy.

Írán odpálil balistické rakety směrem na Izrael, uvedla v úterý večer izraelská armáda. Obyvatele Jeruzaléma a středního a jižního Izraele před útokem varovaly sirény, píší agentury Reuters a AP. Izraelská civilní obrana později informovala, že lidé v celé zemi už mohou opustit kryty. Podle armády zatím ze strany Íránu další hrozba není. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu po útoku prohlásil, že Írán udělal velkou chybu a zaplatí za ni.