Írán zatkl kvůli protestům čtyři cizince, údajné ultimátum od Trumpa popřel

Íránská policie zatkla v souvislosti s protirežimními celostátními protesty čtyři cizince, jejichž národnost zatím neupřesnila. Tamní ministerstvo zahraničí popřelo, že by země dostala od amerického prezidenta Donalda Trumpa ultimátum. V pondělí si předvolalo všechny velvyslance EU v reakci na zařazení íránských revolučních gard na unijní seznam teroristických organizací.

Íránská policie podle médií uvedla, že při razii v Teheránu zatkla čtyři ukrývající se cizince. V jedné z jejich tašek údajně našla čtyři podomácku vyrobené zvukové granáty. Policie neupřesnila, kdy cizince zatkla. O zatčení informovala agentura AFP s odvoláním na lokální média.

V Íránu koncem prosince vypukly demonstrace, zprvu ekonomicky motivované, které se brzy změnily v protesty proti autoritářskému teokratickém režimu. Ten proti manifestacím brutálně zasáhl, což spolu s omezením přístupu k internetu zřejmě prozatím protesty výrazně potlačilo. Íránské úřady bez důkazů obviňují Spojené státy, Izrael a Evropskou unii z podněcování násilí.

Íránská organizace na ochranu lidských práv HRANA v neděli 1. února uvedla, že potvrzených obětí je 6842 a že prověřuje dalších více než 11 200 případů. V pondělí organizace oznámila, že dosud bylo zatčeno téměř padesát tisíc lidí. List The Guardian na základě lékařských zpráv z místa odhaduje, že skutečný počet mrtvých by mohl přesáhnout 33 tisíc.

Nahrávám video

Trumpovy výhrůžky

Americký prezident Trump opakovaně vyhrožoval představitelům íránského režimu. Jednak v souvislosti s brutálním potlačováním nenásilných protestů v zemi, jednak kvůli íránskému jadernému programu, který chce zastavit.

V pátek 30. ledna Trump prohlásil, že stanovil pro Teherán termín, aniž by jej specifikoval. „Mohu říct jen jedno: oni (Írán) chtějí uzavřít dohodu,“ řekl podle agentur novinářům v Bílém domě. „Máme velkou armádu, flotilu, říkejte tomu, jak chcete, která právě teď míří k Íránu,“ doplnil prezident.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí však v pondělí popřel, že by Trump dal Íránu ultimátum. „Írán v diplomatických procesech vždy jedná čestně a seriózně, ale naše země nikdy nepřijímá ultimátum. Proto nelze takový výrok potvrdit,“ reagoval Baghaí.

Američtí představitelé podle Reuters tvrdí, že Trump stále zvažuje možnosti a dosud se nerozhodl, zda na Írán zaútočit. O víkendu americký prezident prohlásil, že Teherán s Washingtonem „vážně vyjednávají,“ což naznačuje deeskalaci situace.

Důsledky případného amerického útoku na Írán jsou podle analytika z katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jakuba Koláčka nepředvídatelné. Írán by se prý ale s největší pravděpodobností pokusil v reakci zasáhnout americké cíle na Blízkém východě. To by mohlo vést k další eskalaci konfliktu, míní Koláček.

Nahrávám video

Nepřímým ukazatelem, že napětí mezi USA a Íránem se aktuálně spíše uvolňuje, jsou klesající ceny ropy, které v pondělí ráno odepsaly kolem pěti procent. Cena severomořské ropy Brent kolem 9:15 SEČ vykazovala pokles o 4,8 procenta a byla pod 66 dolary za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu ztrácela 4,9 procenta a prodávala se za 62 dolarů za barel.

Nahrávám video

Roztržky s EU

Írán si v pondělí 2. února předvolal všechny velvyslance Evropské unie působící na jeho území. Protestuje tím proti rozhodnutí všech ministrů zahraničí zemí EU zařadit íránské revoluční gardy na unijní seznam teroristických organizací v reakci na brutální potlačení tamních protestů.

Podle íránského ministerstva zahraničí jsou revoluční gardy oficiální vojenskou institucí a jejich označení za teroristickou organizaci je podle něj „nebezpečným krokem“. „Domníváme se, že v nadcházejících dnech bude rozhodnuto o recipročních opatřeních Íránské islámské republiky vůči nezákonnému, nepřiměřenému a velmi chybnému kroku EU,“ řekl mluvčí ministerstva Baghaí.

Írán již v neděli na oplátku oznámil, že považuje ozbrojené síly zemí Evropské unie za teroristické skupiny, vůči čemuž se Unie ohradila. „Odmítáme oznámení o zařazení armád EU na seznam a obvinění z terorismu,“ reagoval mluvčí Evropské komise Anouar El Anouni.

Jiné země, včetně USA a Kanady, rovněž označily íránské revoluční gardy za teroristickou organizaci. Ačkoli je tento krok do značné míry symbolický, zvyšuje ekonomický tlak na Írán, píše AP. Tyto bezpečnostní složky mají v zemi silný vliv na státní ekonomiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 a zřejmě dále poroste

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 mrtvých, nejméně 4300 lidí utrpělo zranění, oznámil podle tiskových agentur AP a DPA v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 1500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
04:25Aktualizovánopřed 40 mminutami

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 5 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 8 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 10 hhodinami
Načítání...