Íránské revoluční gardy

Íránské revoluční gardy zajaly v Perském zálivu dvě lodě, které měly převážet víc než jeden milion litrů pašovaného paliva. Íránská státní televize neupřesnila, jaké zemi tankery patří, ani pod jakou plují vlajkou, napsala agentura AP. Írán také den před jednáním s USA umístil jednu z nejpokročilejších balistických raket na základnu revolučních gard.

Íránská policie zatkla v souvislosti s protirežimními celostátními protesty čtyři cizince, jejichž národnost zatím neupřesnila. Tamní ministerstvo zahraničí popřelo, že by země dostala od amerického prezidenta Donalda Trumpa ultimátum. V pondělí si předvolalo všechny velvyslance EU v reakci na zařazení íránských revolučních gard na unijní seznam teroristických organizací.

Íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí prohlásil, že pokud Spojené státy zaútočí na Írán, bude to tentokrát znamenat „regionální ozbrojený konflikt“. Podle agentury AP jde zatím o nejdůraznější hrozbu, kterou ajatolláh směrem k Washingtonu pronesl. Ajatolláhovo vystoupení živě přenášela íránská televize. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf předtím prohlásil, že považuje ozbrojené síly zemí Evropské unie za teroristické skupiny.

Při protivládních protestech, které vypukly v Íránu koncem prosince, zemřelo podle lidskoprávních aktivistů nejméně 6159 lidí, uvedla agentura AP. Mezitím se kurz íránské měny propadl na rekordních zhruba 1,5 milionu rijálu za dolar. Írán varoval v úterý Evropu před „ničivými důsledky“, pokud by EU zařadila íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizací. Americký prezident zároveň pohrozil Íránu vojenským zásahem a v pondělí vyslal do oblasti jihozápadní Asie letadlovou loď USS Abraham Lincoln a několik torpédoborců s řízenými střelami.

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.

Íránská armáda oznámila, že bude chránit národní zájmy země, strategickou infrastrukturu a veřejný majetek, zatímco v Íránu pokračují protirežimní protesty, píše agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zároveň vyjádřil íránskému lidu podporu USA. Server Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) píše, že v zemi je stále blokován internet. Další zdroje hovoří i o odříznutí od telefonního spojení. Protivládní protesty si po dvou týdnech podle AP vyžádaly nejméně 65 obětí. Podporu demonstrantům vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Íránský duchovní vůdce Chameneí ve své první veřejné reakci na masové protesty připustil jejich oprávněnost. Proti demonstrantům, které označil za výtržníky, chce ale zakročit. Při protestech v Íránu zemřelo od středy již nejméně deset lidí, píše agentura Reuters s odvoláním na státní média a lidskoprávní organizace.

Pokračující střety mezi demonstranty a bezpečnostními složkami v Íránu si vyžádaly první oběti na životech, podle tiskových agentur zemřelo nejméně šest lidí. Zemi kvůli prudce rostoucí inflaci zasáhly největší protesty za poslední tři roky, které se v několika regionech změnily v násilí.

Íránské revoluční gardy v sobotu potvrdily, že v Perském zálivu zadržely ropný tanker Talara, neboť podle nich přepravoval nelegální náklad, informovala agentura AFP s odvoláním na prohlášení revolučních gard. Plavidlo v pátek v Hormuzském průlivu náhle změnilo kurz a zamířilo do íránských vod. O jeho obsazení ozbrojenými složkami islámské republiky už v pátek informovaly britské společnosti pro námořní bezpečnost.

Moskvě se od zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu podařilo vlákat do bojů tisíce lidí z Blízkého východu. Řada z nich slyšela na příslib výhodné pracovní nabídky nebo získání ruského občanství, nakonec ale skončila na frontě. S verbováním cizinců zřejmě pomáhá Kremlu Írán, upozornil americký think tank Middle East Forum (MEF).

Australský premiér Anthony Albanese v úterý obvinil Írán z provedení dvou antisemitských útoků v Sydney a Melbourne a oznámil, že Canberra vyhostí íránského velvyslance a přeruší diplomatické styky s Íránem. Informovaly o tom tiskové agentury.

Teherán po krátké válce zatkl stovky údajných „špionů“ a řadu lidí popravil. Íránská opozice ale zůstává rozpolcená. Zatímco část kritiků režimu po úderech USA a Izraele burcovala k povstání, jiní odmítli změny prosazené zvenčí. Mezi Íránci panují obavy z chaosu a možného iráckého či afghánského scénáře. S intervencemi mají sami neblahou zkušenost.

Statisíce lidí se v sobotu v Teheránu zúčastnily ceremoniálu spojeného se státním pohřbem přibližně šedesáti lidí, včetně jaderných vědců a velitelů revolučních gard, zabitých při izraelských úderech, píše agentura AP. Íránská státní média tvrdí, že procesí se zúčastnilo přes milion lidí. Tento počet nelze nezávisle ověřit, podle AP však truchlící davy zcela zaplnily několik kilometrů dlouhou hlavní teheránskou třídu. Podle CNN se objevili i představitelé režimu, kteří byli považováni za mrtvé.

Vzájemné údery Jeruzaléma a Teheránu pokračovaly během noci na pondělí a neustávaly ani během dne. Na jihu Izraele dopadla balistická střela poblíž elektrárny, informoval web The Times of Israel (Tol). Jeruzalém zasáhl vojenský komplex Parčín. Po poledni izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil údery proti dalším místům – včetně nechvalně známého vězení Evín, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo zahraniční občané. Izrael podle armády v pondělí dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán.

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.

Americký prezident Donald Trump je stále více nakloněn přímému zapojení USA do izraelských úderů na Írán, informovala po jednání týmu pro národní bezpečnost média s odvoláním na své zdroje. Izrael a Írán v noci na středu pokračovaly ve vzájemných vzdušných, a v případě Izraele i kybernetických, úderech. Trump později prohlásil, že Íránci chtějí vyjednávat a navrhli, že za tímto účelem přijedou do Bílého domu. Íránská diplomatická mise při OSN následně toto tvrzení popřela. „Žádný íránský činitel nikdy nežádal o to, aby se mohl plazit před branami Bílého domu,“ vzkázala mise.

Neshody, které na poslední chvíli provázely ve středu ohlášenou dohodu o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění izraelských rukojmí, již byly vyřešeny a v pátek ráno se sejde izraelská vláda, aby hlasovala o jejím schválení. Uvedla to izraelská a americká média s odvoláním na své zdroje, úřad premiéra Benjamina Netanjahua však tuto informaci dosud nepotvrdil. Pokud dohodu schválí izraelský bezpečnostní kabinet i koaliční vláda, měla by v neděli vstoupit v platnost první fáze klidu zbraní.

Na izraelské město Haifa mířilo kolem úterního poledne středoevropského času asi sto raket, oznámila izraelská armáda. Nejméně jeden člověk utrpěl zranění. K útoku se přihlásila libanonská teroristická skupina Hizballáh. Židovský stát předtím při pondělním náletu v Libanonu zabil šéfa logistického velitelství Hizballáhu Suhaíla Husajna Husajního. Agentura Reuters s odvoláním na izraelského ministra obrany Jo'ava Galanta informovala o tom, že zlikvidován byl patrně i zvažovaný nový vůdce teroristického libanonského hnutí Hášim Safíjuddín. Zprávu posléze potvrdil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Izrael své úterní údery směřoval i na syrský Damašek, podle tamních úřadů úder nepřežilo nejméně sedm lidí.

Izraelský letecký úder, který v úterý večer cílil na obytnou budovu v rezidenční čtvrti Mazza v syrském hlavním městě Damašku, si vyžádal nejméně sedm mrtvých a jedenáct zraněných. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na syrskou státní tiskovou agenturu SANA.

Švédské úřady v úterý obvinily Írán z toho, že se loni naboural do sítě jednoho ze švédských operátorů a rozeslal tisíce SMS, které vyzývaly k pomstě znesvěcovatelům koránu. Informuje o tom list Dagens Nyheter, který připomíná, že se íránský hackerský útok odehrál v době rozsáhlých protestů poté, co několik aktivistů ve Stockholmu poničilo či zapálilo korán, tedy posvátnou knihu muslimů. Následně došlo k několika demonstracím v arabských zemích.

Izraelské nálety na teroristické hnutí Hizballáh si v pondělí v Libanonu vyžádaly životy nejméně 492 lidí a 1645 jich zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Mluvčí izraelské armády předtím vyzval civilisty, aby opustili domy, v nichž Hizballáh skladuje zbraně. Od pondělního rána izraelské letectvo zasáhlo více než 1300 cílů zejména v jižním Libanonu a v úderech dále pokračuje. Podle izraelského ministra obrany Jo'ava Galanta při tom zničilo desítky tisíc raket Hizballáhu. Jde o největší letecký útok na Libanon od roku 2006. Izrael opět udeřil také v Bejrútu, terčem byl údajně šéf Hizballáhu pro jižní frontu.

Lídr politického křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja byl zabit v Íránu, uvedla tato skupina v prohlášení, na které se odvolává agentura Reuters. Podle íránských představitelů se Haníja v Teheránu stal terčem atentátu, za který nese odpovědnost Izrael. Podle New York Times již tamní vůdce Alí Chameneí vydal příkaz k úderům na izraelské území. Tiskový úřad jeruzalémské vlády se k útoku nevyjádřil, na svůj Facebook přidal fotografii Haníji s razítkem „eliminován“. Příspěvek však již není dostupný. Hamás uvedl, že Haníja bude mít ve čtvrtek pohřeb v Teheránu, jeho tělo pak bude převezeno do Kataru, kde dlouhodobě pobýval.

Letecký úder zničil budovu u íránského konzulátu v syrském hlavním městě Damašku. Podle íránských médií útočil Izrael. Íránské revoluční gardy uvedly, že o život přišli dva generálové a pět důstojníků této vojenské organizace. Jednou z obětí je vysoce postavený velitel íránských revolučních gard Mohammad Rezá Zahádí. Dalším zabitým je Mohammad Rahímí. Podle Reuters jde o „překvapující a zjevnou eskalaci konfliktu na Blízkém východě“. Teherán slíbil odvetu.