Uplynulo půl roku od útoku Spojených států a Izraele na Írán. Válka, kterou americký prezident Donald Trump označoval za „malý výlet“ nanejvýš na několik týdnů, prakticky uzavřela významnou trasu pro vývoz ropy z Blízkého východu a vyvolala růst ceny této suroviny na světových trzích. Hlavními deklarovanými cíli amerických představitelů bylo donutit Teherán, aby se vzdal jaderného programu a ukončil podporu teroristických organizací na Blízkém východě. Doufali také v pád íránského režimu. Ani jednoho zatím nedosáhli a Trump podle agentury AP hovoří o tom, že na návrat Íránců k vyjednávacímu stolu nespěchá.
Poté, co 28. února ráno otřásly Teheránem první výbuchy, oznámil Trump začátek operace Epic Fury. Spojené státy společně s Izraelem mířily na vysoké představitele tamního teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. V prvních minutách zemřel íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, íránská armáda později zveřejnila ruiny jeho rezidence.
Útok však nezasáhl pouze vojenské a politické cíle. Raketa Tomahawk vyráběná v USA zničila dívčí školu ve městě Minab. Podle íránských úřadů zahynulo při tomto útoku 160 civilistů, převážně studentek.
Masivní údery ani likvidace klíčových osobností státu ale íránský režim nezlomily. Jako nového duchovního vůdce vybral Modžtabu Chameneího, syna zabitého ajatolláha. A odpověděl údery na infrastrukturu a americké základny v sousedních arabských zemích. Íránské rakety a drony vybuchovaly v Bahrajnu, Kataru, Kuvajtu, ale třeba i v Saúdské Arábii, kde zasáhly zařízení tamního státního producenta ropy, společnosti Aramco.
Podle údajů íránských úřadů zemřely při amerických a izraelských úderech od února tři a půl tisíce lidí, civilistů i vojáků. Pentagon pak minulý týden přiznal smrt osmnácti amerických vojáků, dalších více než 750 bylo zraněno.
Ekonomické dopady, selhávající diplomacie a přerod v obchodní válku
Konflikt má ale taky dopad na globální ekonomiku. Írán uzavřel Hormuzský průliv, který je klíčový pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu. To způsobilo mimo jiné celosvětový prudký růst cen.
Dosavadní mírové snahy ztroskotaly. Šedesátidenní lhůta memoranda o ukončení války mezi Washingtonem a Teheránem vypršela bez výsledku. V červenci vypukly boje znovu, přičemž obě strany se obviňují z porušení dohody.
Od začátku srpna pravidelné útoky opět přestaly. Americká administrativa se nyní obrací k sankcím a ve Washingtonu sílí obavy, že docházející munice může ohrozit bojeschopnost americké armády. Trump se zároveň nechal slyšet, že nepotřebuje spěchat, aby dotlačil íránskou stranu zpět k vyjednávacímu stolu. „Neplatí svým vojákům. Jsou ve velkých problémech. Mají velmi malé kapacity. (...) Nechceme s nimi mluvit. Nepotřebujeme se scházet nebo tak něco,“ prohlásil ve čtvrtek.
Teherán označil americké kroky za ekonomický terorismus a požádal OSN, aby je projednala Rada bezpečnosti. Pákistánští a katarští mediátoři se snaží obě strany přesvědčit k diplomatickému řešení, Trump však nejeví zájem o návrat k podmínkám červnové dohody. Místo toho tvrdí, že Írán ničí ekonomický tlak a americká námořní blokáda jeho přístavů.
Podle geopolitické analytičky Aarathi Krishnanové není pochyb, že Írán utrpěl kombinací vojenských úderů a dlouhodobých sankcí značné škody. Trump se ale může přepočítat, když soudí, že přechod na strategii zesílených sankcí proti zemi dobře přizpůsobené letitému sankčnímu tlaku mu přinese kýžený politický výsledek, doplnila analytička. „Tato administrativa zcela podcenila íránskou odhodlanost. Tohle není pro Írán novinka,“ shrnula.
Bývalý Trumpův bezpečnostní expert na Írán Richard Goldberg naproti tomu tvrdí, že Írán se nyní nachází v „neprobádaných vodách“ bezprecedentního tlaku, kdy se sankce budou zaměřovat na země, které s režimem v Teheránu obchodují.
Čína jako klíčový obchodní partner Íránu strategii kritizovala a sankce označila za nelegální.
Trumpova popularita klesla
Podle amerických médií je situace po vypršení lhůty pro dohodu o míru spíše horší než dříve. Íránské revoluční gardy posílily svůj vliv, zvýšily výrobu raket a dronů a připravují se na zintenzivnění války. Ani situace v Hormuzském průlivu se nezlepšila – od začátku srpna proplouvá oběma směry v průlivu jen zhruba deset lodí denně, zatímco před válkou jich byla více než stovka.
Trump dříve kritizoval své předchůdce za to, že prodlužujícími se konflikty plýtvají penězi daňových poplatníků a životy vojáků. V kampani sliboval, že se vyhne „nekonečným válkám“, jako byly ty v Iráku či Afghánistánu. Probíhající půlroční konflikt s Íránem už stál USA přes 37,5 miliardy dolarů a poškodil Trumpovu popularitu před rychle se blížícími listopadovými volbami do Kongresu.
