Vladimír Votápek

Přibližně dva tisíce severokorejských vojáků se po výcviku přesouvají na západ Ruska k ukrajinským hranicím, řekl agentuře Kjódó ukrajinský vojenský zdroj. Informace přichází jen pár dní poté, co jihokorejská zpravodajská služba uvedla, že se v Rusku nachází už asi tři tisíce vojáků z KLDR. Jejich přítomnost už potvrdil Kyjev i Spojené státy. Ruský vůdce Vladimir Putin ve čtvrtek nepopřel tvrzení, že Severní Korea vyslala své vojáky do Ruska.

Boje v ruské Kurské oblasti pokračovaly i přes noc, kdy Ukrajinci zřejmě zaútočili na vojenský konvoj. Ve videu zveřejněném v pátek večer tvrdí, že obsadili okresní město Sudža. Moskva v regionu vyhlásila nouzovou situaci federálního charakteru a evakuuje některé tamní obyvatele. V pátek pozdě večer také úřady v Kurské oblasti a sousední Brjanské a Bělgorodské oblasti zavedly režim protiteroristické operace. Do Kurské oblasti se přesouvají další síly včetně tanků, dělostřelectva a raketometů Grad. Ruské tajné služby podle zdrojů agentury Bloomberg o přípravě průniku věděly, náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov ale údajně varování ignoroval.

Turecko potvrdilo, že součástí výměny vězňů mezi Ruskem a několika západními zeměmi včetně USA, kterou pomáhalo dojednávat, jsou dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Výměna se týká 26 lidí ze sedmi zemí, uvedl podle agentury Reuters úřad tureckého prezidenta. USA měly podle turecké strany převzít tři vězně, Německo třináct dalších a Rusko deset. Podle médií se jedná o největší takovou výměnnou akci mezi Ruskem a západními zeměmi od konce studené války.

Až tři roky ve vězení hrozí sedmi českým aktivistům, kteří v únoru namalovali ukrajinskou vlajku před ruskými domy v pražské Bubenči. Podle policie poškodili majetek v památkové zóně. Ruská společnost, která budovy spravuje, je na českém sankčním seznamu a za využívání pozemku neplatí nájemné.

Po úterní návštěvě v Kyjevě a jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dorazil v pátek maďarský premiér Viktor Orbán do Moskvy, kde jednal s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Cesta šéfa maďarské vlády do Ruska byla podle jeho mluvčího součástí „mírové mise“. Maďarsko nyní předsedá Radě Evropské unie, ale šéf Evropské rady Charles Michel i šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell zdůraznili, že šlo o bilaterální návštěvu bez pověření od EU.

Nahrazení dosavadního ruského ministra obrany Sergeje Šojgua ekonomem Andrejem Bělousovem svědčí o korupčních a finančních problémech v armádě a na ministerstvu obrany, míní analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek. Více překvapivé je prý ale odvolání šéfa bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa, Putinova blízkého spojence.

Česko ruské diktatuře za dva roky, po které kremelský režim útočí na Ukrajinu, poslalo několikanásobně více peněz, než jaká byla česká pomoc Ukrajině. Přitom jde o peníze, které Moskva využívá na zbrojení a i díky nim může pokračovat ve válce. Problémem jsou dodávky ropy a plynu. Zatímco závislosti na ruském plynu už se Česká republika zbavila, u ropy se to dosud nepodařilo, a dokonce jí stát odebírá v posledních letech více než před válkou. Pro Reportéry ČT natáčeli Andreas Papadopulos a Michael Fiala.

Slovenský a maďarský zástupce na středečním setkání ministrů zahraničí Visegrádské čtyřky v Praze potvrdili, že nepřispějí na českou iniciativu ohledně dodávek munice pro Ukrajinu. Ruskem napadené zemi už nehodlají poskytovat ani žádnou jinou vojenskou pomoc. Výrazně se tak odchylují od postojů zbytku členských zemí EU, ale i spojenců v NATO. Jak moc je v této chvíli důležitá diplomacie, je třeba jednat a přesvědčovat, nebo už situace překročila mez a je nutno přistoupit k jiným krokům, například odebrání práva veta? O tom diskutovali hosté pořadu 90' ČT24.

Významný kritik Kremlu a ruský opoziční politik Alexej Navalnyj byl pochován na Borisovském hřbitově v Moskvě. Předtím se blízcí se zesnulým naposledy rozloučili při krátké komorní pietě v chrámu Ikony Matky Boží ve čtvrti Marjino na jihovýchodě Moskvy. U chrámu i u hřbitova se shromáždily tisíce lidí. Navzdory varování Kremlu, že jakákoliv opoziční shromáždění budou potlačena, dav před kostelem skandoval hesla „Ne válce“ nebo „Putin je vrah“. V několika městech Ruska byly na pietních akcích zadrženy desítky lidí. Navalnyj zemřel podle ruských úřadů minulý měsíc v trestanecké kolonii na Sibiři.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkal v Bílém domě se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Na následném brífinku ujistil Biden Kyjev o další podpoře od USA, konkrétní pomoc však neoznámil. Svou návštěvou v USA se Zelenskyj snažil zachránit Bidenův návrh na novou pomoc Ukrajině, který minulý týden zablokovali republikáni. Šéf republikánů v Senátu Mitch McConnell večer uvedl, že „je prakticky nemožné, aby americký Kongres do Vánoc schválil legislativní balík zahrnující dodatečné finance na podporu Ukrajiny“.

Ruští vyšetřovatelé prohlásili, že Jevgenij Prigožin zemřel při středeční nehodě letadla. Genetická analýza podle nich ukázala, že identita zemřelých souhlasí se jmény uvedenými na seznamu pasažérů. Na palubě bylo s Prigožinem dalších devět lidí, mimo jiné jeho pravá ruka Dmitrij Utkin. Mezi mrtvými jsou i tři členové posádky.

„Přiznám se, že mi to moc smysl nedává, alespoň ne ta fakta, která jsou na povrchu, která jsou zjevná. Je to jakési drama, které se zvrhlo nakonec v komedii, ale to neznamená, že pod povrchem neprobíhají jiné věci,“ hodnotí analytik a bývalý generální konzul Vladimír Votápek (Piráti) sobotní tažení Wagnerovy skupiny směrem k Moskvě.

Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin podle ruských agentur potvrdil, že kolony jeho bojovníků, které dosud mířily do ruské metropole Moskvy, se vrátí zpět na základny. Uvedl to krátce poté, co běloruský lídr Alexandr Lukašenko oznámil dohodu, na jejímž základě se wagnerovci stáhnou. Podle Kremlu Prigožin ani jeho muži nebudou stíháni, šéf wagnerovců se podle dohody přesune do Běloruska. K Moskvě se blížilo asi pět tisíc bojovníků žoldnéřské jednotky, obsadili ruská města Rostov a Voroněž a dle BBC dorazili i do Lipecka. „Tažení“ zemí zahájil Prigožin poté, co obvinil ruskou armádu z útoku na jeho muže.

Opozice je kritická k vládnímu rozhodnutí nakoupit 246 bojových vozidel CV90 od BAE Systems ze Švédska. Experti, kteří o nákupu diskutovali v Událostech, komentářích ale její výhrady, že je to stará konstrukce pouze obohacená o nové technologie, nesdílejí. Za zásadní považují, že si právě o tento typ řekli sami vojáci.

Ruský prezident Vladimir Putin a běloruský vůdce Alexandr Lukašenko ve čtvrtek v Moskvě hovořili o tom, jaké bezpečnostní záruky může Rusko poskytnout Bělorusku. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova však nejednali o rozmístění ruských strategických jaderných zbraní, tedy mezikontinentálních raket, v Bělorusku.

Ruská invaze na Ukrajinu nemá mezi ruskými politiky, natož státními zaměstnanci takřka žádné otevřené odpůrce a kritiky. Jednou z mála prominentních výjimek je Boris Bondarev, který v květnu odstoupil z funkce poradce stálé mise Ruské federace při OSN na protest proti agresi. V obavách o svůj život a svobodu následně zažádal ve Švýcarsku o politický azyl.

Ukrajinská protiofenziva na jihu pokračuje. V Chersonské oblasti teď probíhají nejtužší boje od začátku války. Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek i náměstek ministra zahraničí Jaroslav Kurfürst se ve vysílání Událostí, komentářů shodli, že Rusko začíná být v úzkých a že tento typ války vyhovuje spíše ukrajinské straně. Votápek také poznamenal, že se Kreml bojí reakce ze strany privilegovaných Rusů, protože tato vrstva v minulosti přispěla k pádu sovětského režimu.

Politika Západu vůči Rusku by se měla změnit, myslí si historik a bývalý člen Rady vlády pro národnostní menšiny Alexej Kelin i analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul Česka v Petrohradu Vladimír Votápek (Piráti). Považují za důležité se režimu Vladimira Putina postavit a nikoliv se jen bránit. Oba nakonec doufají, že i přes velké ztráty Ukrajina ve válce zvítězí. Kelin a Votápek byli hosty Otázek Václava Moravce.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi dorazili ve čtvrtek ráno do Kyjeva, kam se společně vydali zvláštním vlakem z Polska. Společně s rumunským prezidentem se tam setkali s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Evropští lídři podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Podle agentury Reuters Macron prohlásil, že čtveřice evropských představitelů podpořila myšlenku udělit Ukrajině „okamžitý“ status kandidáta.

Postup ruské armády na Ukrajině je nyní koordinovanější, od začátku války se poučila, myslí si politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dodávky zbraní a velká pomoc Spojených států Ukrajině může podle něj situaci na bojišti změnit, nemyslí si ale, že by Kyjev válku vyhrál, spíš se situace vrátí ke stavu před vypuknutím konfliktu, řekl v Horizontu ČT24.

Na Ukrajině začala další fáze války. Ruská armáda zahájila útok, který má za cíl získat celý Donbas. Ruské síly útočí podél celé východní fronty a dobyly město Kreminna v Luhanské oblasti. Ukrajinské jednotky naopak zatím úspěšně odráží útoky u Charkova. V pořadu 90' ČT24 zaznělo, že ambicí Ruska by mohlo být obklíčení ukrajinských vojáků v Donbasu ze severu i z jihu.

Putinova podpora není až tak silná, jak se zdá prostřednictvím ruských médií, domnívá se analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek. Je podle něj spousta věcí, které tamní propaganda nevysvětlí. Přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera ale míní, že Putinův narativ najde v Rusku široké auditorium. Votápek a Vevera byli hosty Otázek Václava Moravce.

Ruský prezident Vladimir Putin se v současném gradujícím sporu Ruska a Ukrajiny dostal už do bodu, kdy může jen těžko ustoupit, pokud nebude moci doma vyhlásit nějaké vítězství. V pořadu Události, komentáře se na tom shodli odborný asistent Institutu politologických studií Jan Ludvík a bezpečnostní poradce Lumír Němec. Analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek naopak hovořil o kompromisu, na který by Moskva mohla přistoupit.

Většina pozorovatelů se shoduje na tom, že výsledky summitu mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem byly očekávatelné. Přesto je dobře, že se oba státníci v Ženevě sešli. Mírným vítězem setkání se podle části hostů ČT24 zdá být Putin, skutečné důsledky ale ukáže až čas, shodují se politici, diplomaté a komentátoři. Za klíčovou považují oblast kyberbezpečnosti či jednání o jaderných zbraních.