Orbán jednal s Putinem. Nezastupoval EU, upozorňují unijní představitelé

Po úterní návštěvě v Kyjevě a jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dorazil v pátek maďarský premiér Viktor Orbán do Moskvy, kde jednal s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Cesta šéfa maďarské vlády do Ruska byla podle jeho mluvčího součástí „mírové mise“. Maďarsko nyní předsedá Radě Evropské unie, ale šéf Evropské rady Charles Michel i šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell zdůraznili, že šlo o bilaterální návštěvu bez pověření od EU.

Putin po schůzce uvedl, že s Orbánem jednal o možnostech urovnání války na Ukrajině a o případných základech budoucí bezpečnostní architektury v Evropě, informovala ruská agentura TASS. Rusko před více než dvěma roky svou otevřenou invazí rozpoutalo válku na Ukrajině. Orbánovu návštěvu prý Putin vnímá jako snahu obnovit dialog Moskvy se Západem. Zároveň podle agentury Reuters zopakoval, že klíčem k vyřešení konfliktu zůstávají ruské návrhy. Tvrdil dále, že Kyjev není ochoten válku zastavit.

Jako podmínky pro rozhovory s Kyjevem šéf Kremlu minulý měsíc označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny, slib Kyjeva, že nevstoupí do NATO, zrušení sankcí vůči Rusku a neutrální, bezjaderný status pro Ukrajinu. Kyjev požadavky odmítl.

Orbán podle agentury Reuters označil příštích šest měsíců jako to, co nazval mírovou misí, ve které chce pokračovat. Připustil, že názory Kyjeva a Moskvy jsou si velmi vzdálené. „K ukončení války je třeba učinit mnoho kroků, ale my jsme učinili první krok k obnovení dialogu,“ řekl Orbán.

Poslední země v Evropě

Maďarsko se stává poslední evropskou zemí, která dokáže mluvit s Ruskem i Ukrajinou, řekl v pátek Orbán před jednáním s Putinem v Moskvě. Chce tohoto postavení Budapešti využít. „Maďarsko se pomalu stane poslední evropskou zemí, která dokáže mluvit s každým,“ řekl Orbán podle agentury RIA Novosti.

Putin na začátku schůzky s Orbánem řekl, že je připraven vyslechnout si postoje maďarského premiéra k Ukrajině a seznámit se se stanovisky dalších evropských partnerů. Putin přitom podle ruské agentury TASS zmínil současnou roli Maďarska v EU. „Chápu, že jste tentokrát dorazil nikoliv jen jako náš dlouholetý partner, ale také jako předseda Rady EU,“ řekl na úvod setkání s Orbánem šéf Kremlu. Maďarský premiér při setkání s Putinem uvedl, že současná schůzka je výjimečná.

„Mír se nedá dělat z pohodlného křesla v Bruselu. I když předsednictví EU nemá mandát vyjednávat jménem sedmadvacítky, nemůžeme jen tak sedět a čekat, až válka zázrakem skončí,“ uvedl Orbán před cestou na svém profilu na sociální síti X.

Kritika ze strany zástupců Evropské unie i NATO

Maďarsko tento půlrok předsedá Evropské unii, ale zástupci sedmadvacítky zdůrazňují, že pro jednání v Moskvě nemá pověření. Borrell v pátek řekl, že jde o bilaterální návštěvu a Orbán nijak nezastupuje EU při diplomatických jednáních. Podobně se vyjádřil ve čtvrtek i Michel, když pronikly zprávy o chystané cestě na veřejnost.

Cestu zkritizovala i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Politika „appeasementu“, tedy ústupků či usmíření, podle ní Putina nezastaví. „Pouze jednota a odhodlání otevřou cestu k úplnému, spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině,“ dodala.

Orbán v Moskvě na jednání s Putinem nereprezentuje NATO, prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Dodal, že o cestě do Ruska informoval Orbán Severoatlantickou alianci předem. Zdůraznil také, že Maďarsko v minulosti podpořilo veškerá prohlášení NATO odsuzující ruskou agresi na Ukrajině. Všichni spojenci si podle šéfa NATO uvědomují, kdo je agresor a že Rusko je za válku zodpovědné.

Orbán nezastupuje v Moskvě české zájmy ani zájmy EU, uvedl na síti X český premiér Fiala (ODS). Zdůraznil, že pozice Prahy je jasná: Putin je agresor, Česko stojí na straně Ukrajiny.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Maďarsko cestu premiéra Orbána do Moskvy s Ukrajinou nekoordinovalo. Kyjev zároveň vyzval všechny země, aby dodržovaly zásadu, která vylučuje dohody o Ukrajině bez Ukrajiny. „Připomínáme, že zásada ‚žádné dohody o Ukrajině bez Ukrajiny‘ zůstává pro naši zemi nedotknutelná a vyzýváme všechny státy, aby ji striktně dodržovaly,“ uvádí ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož rozhodnutí o cestě Orbána do Moskvy učinilo Maďarsko bez souhlasu Ukrajiny.

Orbán tento týden poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze podnikl cestu do Kyjeva. Vyzval tam k uzavření příměří, které by mohlo urychlit zahájení mírových rozhovorů. Nynější cestu do Moskvy označil za „druhou zastávku“ mírové mise.

Maďarsko navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Ruskem. Odmítá Kyjevu poskytovat vojenskou pomoc a kritizuje sankce, jež sedmadvacítka kvůli agresi vůči sousední zemi na Rusko uvalila. Orbán patří k několika málo západním lídrům, kteří se od začátku invaze setkali s Putinem.

Votápek nevěří, že cesta něco reálného přinese

„Orbánova návštěva je porušením neoficiálního embarga, ke kterému se rozhodli západoevropští politici poté, co zjistili, že se s Putinem nedá rozumně vyjednávat a že dál pokračuje ve své zločinné agresi proti Ukrajině,“ uvedl pro ČT analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti).

Zdůraznil, že maďarský premiér nemá žádný mandát, ani od aparátu Unie, ani od členských států, ani od Ukrajiny. „Je to čistě jeho soukromá akce. Chce využít svého současného předsednického období a chce si nahánět osobní body.“

8 minut
Votápek o cestě Orbána do Moskvy
Zdroj: ČT24

Votápek nevěří, že by byl Orbán schopen cokoliv dojednat o míru. I proto, že ukrajinská strana dala před několika dny jasně najevo, že myšlenky o okamžitém zastavení palby, které by mělo předcházet dalšímu jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, jsou zcela nepřijatelné. Putin podle něho bude rád hrát svou kartu, že chce ukončit „tu strašlivou válku, ve které se zabíjejí dva slovanské národy, a k tomu dodá, že je to potřeba udělat za jeho podmínek“. Votápek tedy odhadl, že řečí o míru bude nyní v Moskvě hodně, ale reálného tam nebude nic.

Bývalý diplomat dodal, že Orbán tak získá body u svých voličů, kteří ho stejně podporují, „protože najednou má hvězdný prach mezinárodní politiky“. Nepochybuje také o tom, že jsou ve světě různé politické subjekty a hnutí, které budou maďarského premiéra obdivovat, protože uvažují podobně. Označil je za populisty a „vlastence vlastní kapsy“, jichž je ve světě stále víc.

Ukrajinská média cestu Orbána do Moskvy sledují a připomínají i kritiku od špiček Unie, uvedla zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová. Dodala, že úterní cesta maďarského premiéra do Kyjeva byla „zásadní návštěvou, protože šlo o jeho první návštěvu Ukrajiny během ruské invaze a zároveň první návštěvu za posledních dvanáct let.“

Zpravodajka referovala z obce Berehovo, kde sídlí početná maďarská menšina. Budapešť zde aktivně podporuje a dotuje maďarskou kulturu a jazyk, dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...