Orbán jednal s Putinem. Nezastupoval EU, upozorňují unijní představitelé

Po úterní návštěvě v Kyjevě a jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dorazil v pátek maďarský premiér Viktor Orbán do Moskvy, kde jednal s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Cesta šéfa maďarské vlády do Ruska byla podle jeho mluvčího součástí „mírové mise“. Maďarsko nyní předsedá Radě Evropské unie, ale šéf Evropské rady Charles Michel i šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell zdůraznili, že šlo o bilaterální návštěvu bez pověření od EU.

Putin po schůzce uvedl, že s Orbánem jednal o možnostech urovnání války na Ukrajině a o případných základech budoucí bezpečnostní architektury v Evropě, informovala ruská agentura TASS. Rusko před více než dvěma roky svou otevřenou invazí rozpoutalo válku na Ukrajině. Orbánovu návštěvu prý Putin vnímá jako snahu obnovit dialog Moskvy se Západem. Zároveň podle agentury Reuters zopakoval, že klíčem k vyřešení konfliktu zůstávají ruské návrhy. Tvrdil dále, že Kyjev není ochoten válku zastavit.

Jako podmínky pro rozhovory s Kyjevem šéf Kremlu minulý měsíc označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny, slib Kyjeva, že nevstoupí do NATO, zrušení sankcí vůči Rusku a neutrální, bezjaderný status pro Ukrajinu. Kyjev požadavky odmítl.

Orbán podle agentury Reuters označil příštích šest měsíců jako to, co nazval mírovou misí, ve které chce pokračovat. Připustil, že názory Kyjeva a Moskvy jsou si velmi vzdálené. „K ukončení války je třeba učinit mnoho kroků, ale my jsme učinili první krok k obnovení dialogu,“ řekl Orbán.

Poslední země v Evropě

Maďarsko se stává poslední evropskou zemí, která dokáže mluvit s Ruskem i Ukrajinou, řekl v pátek Orbán před jednáním s Putinem v Moskvě. Chce tohoto postavení Budapešti využít. „Maďarsko se pomalu stane poslední evropskou zemí, která dokáže mluvit s každým,“ řekl Orbán podle agentury RIA Novosti.

Putin na začátku schůzky s Orbánem řekl, že je připraven vyslechnout si postoje maďarského premiéra k Ukrajině a seznámit se se stanovisky dalších evropských partnerů. Putin přitom podle ruské agentury TASS zmínil současnou roli Maďarska v EU. „Chápu, že jste tentokrát dorazil nikoliv jen jako náš dlouholetý partner, ale také jako předseda Rady EU,“ řekl na úvod setkání s Orbánem šéf Kremlu. Maďarský premiér při setkání s Putinem uvedl, že současná schůzka je výjimečná.

„Mír se nedá dělat z pohodlného křesla v Bruselu. I když předsednictví EU nemá mandát vyjednávat jménem sedmadvacítky, nemůžeme jen tak sedět a čekat, až válka zázrakem skončí,“ uvedl Orbán před cestou na svém profilu na sociální síti X.

Kritika ze strany zástupců Evropské unie i NATO

Maďarsko tento půlrok předsedá Evropské unii, ale zástupci sedmadvacítky zdůrazňují, že pro jednání v Moskvě nemá pověření. Borrell v pátek řekl, že jde o bilaterální návštěvu a Orbán nijak nezastupuje EU při diplomatických jednáních. Podobně se vyjádřil ve čtvrtek i Michel, když pronikly zprávy o chystané cestě na veřejnost.

Cestu zkritizovala i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Politika „appeasementu“, tedy ústupků či usmíření, podle ní Putina nezastaví. „Pouze jednota a odhodlání otevřou cestu k úplnému, spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině,“ dodala.

Orbán v Moskvě na jednání s Putinem nereprezentuje NATO, prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Dodal, že o cestě do Ruska informoval Orbán Severoatlantickou alianci předem. Zdůraznil také, že Maďarsko v minulosti podpořilo veškerá prohlášení NATO odsuzující ruskou agresi na Ukrajině. Všichni spojenci si podle šéfa NATO uvědomují, kdo je agresor a že Rusko je za válku zodpovědné.

Orbán nezastupuje v Moskvě české zájmy ani zájmy EU, uvedl na síti X český premiér Fiala (ODS). Zdůraznil, že pozice Prahy je jasná: Putin je agresor, Česko stojí na straně Ukrajiny.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Maďarsko cestu premiéra Orbána do Moskvy s Ukrajinou nekoordinovalo. Kyjev zároveň vyzval všechny země, aby dodržovaly zásadu, která vylučuje dohody o Ukrajině bez Ukrajiny. „Připomínáme, že zásada ‚žádné dohody o Ukrajině bez Ukrajiny‘ zůstává pro naši zemi nedotknutelná a vyzýváme všechny státy, aby ji striktně dodržovaly,“ uvádí ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož rozhodnutí o cestě Orbána do Moskvy učinilo Maďarsko bez souhlasu Ukrajiny.

Orbán tento týden poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze podnikl cestu do Kyjeva. Vyzval tam k uzavření příměří, které by mohlo urychlit zahájení mírových rozhovorů. Nynější cestu do Moskvy označil za „druhou zastávku“ mírové mise.

Maďarsko navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Ruskem. Odmítá Kyjevu poskytovat vojenskou pomoc a kritizuje sankce, jež sedmadvacítka kvůli agresi vůči sousední zemi na Rusko uvalila. Orbán patří k několika málo západním lídrům, kteří se od začátku invaze setkali s Putinem.

Votápek nevěří, že cesta něco reálného přinese

„Orbánova návštěva je porušením neoficiálního embarga, ke kterému se rozhodli západoevropští politici poté, co zjistili, že se s Putinem nedá rozumně vyjednávat a že dál pokračuje ve své zločinné agresi proti Ukrajině,“ uvedl pro ČT analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti).

Zdůraznil, že maďarský premiér nemá žádný mandát, ani od aparátu Unie, ani od členských států, ani od Ukrajiny. „Je to čistě jeho soukromá akce. Chce využít svého současného předsednického období a chce si nahánět osobní body.“

Nahrávám video
Votápek o cestě Orbána do Moskvy
Zdroj: ČT24

Votápek nevěří, že by byl Orbán schopen cokoliv dojednat o míru. I proto, že ukrajinská strana dala před několika dny jasně najevo, že myšlenky o okamžitém zastavení palby, které by mělo předcházet dalšímu jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, jsou zcela nepřijatelné. Putin podle něho bude rád hrát svou kartu, že chce ukončit „tu strašlivou válku, ve které se zabíjejí dva slovanské národy, a k tomu dodá, že je to potřeba udělat za jeho podmínek“. Votápek tedy odhadl, že řečí o míru bude nyní v Moskvě hodně, ale reálného tam nebude nic.

Bývalý diplomat dodal, že Orbán tak získá body u svých voličů, kteří ho stejně podporují, „protože najednou má hvězdný prach mezinárodní politiky“. Nepochybuje také o tom, že jsou ve světě různé politické subjekty a hnutí, které budou maďarského premiéra obdivovat, protože uvažují podobně. Označil je za populisty a „vlastence vlastní kapsy“, jichž je ve světě stále víc.

Ukrajinská média cestu Orbána do Moskvy sledují a připomínají i kritiku od špiček Unie, uvedla zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová. Dodala, že úterní cesta maďarského premiéra do Kyjeva byla „zásadní návštěvou, protože šlo o jeho první návštěvu Ukrajiny během ruské invaze a zároveň první návštěvu za posledních dvanáct let.“

Zpravodajka referovala z obce Berehovo, kde sídlí početná maďarská menšina. Budapešť zde aktivně podporuje a dotuje maďarskou kulturu a jazyk, dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Návrat 80 procent Syřanů do vlasti můj cíl není, couvá po kritice Merz

Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že návrat 80 procent Syřanů z Německa do vlasti jako cíl zmínil na pondělním jednání prozatímní syrský prezident Ahmad Šará, nikoli on. Německá vláda vzala podle něj údaj na vědomí, je si ale vědoma dimenze takového úkolu. Za nejasný výrok z pondělní tiskové konference si Merz vysloužil kritiku. V Německu žilo na konci loňského roku s různým statusem přes 940 tisíc Syřanů.
před 10 mminutami

Babiš požádal Fica, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze

Vlády Česka a Slovenska v úterý poprvé po třech letech společně jednaly. Naposledy se takové konzultace uskutečnily v březnu 2023, zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na některá témata zahraniční politiky. Premiér Andrej Babiš (ANO) během setkání svého slovenského protějška Roberta Fica (Smer) požádal, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze. Fico v reakci uvedl, že Slovensko tak učiní, až budou splněny podmínky.
03:30Aktualizovánopřed 20 mminutami

Itálie nepovolila Američanům přistání kvůli Íránu

Itálie před několika dny nepovolila americkým letadlům mířícím na Blízký východ přistání na letecké základně na Sicílii, informoval deník Corriere della Sera. Zprávu potvrdila i agentura ANSA s odvoláním na své zdroje. Podle nich byla důvodem odepření přistání na základně Sigonella skutečnost, že americká strana krok s italskou armádou předem nekonzultovala. Také další země mají k americký přeletům negativní postoj.
před 34 mminutami

Úder v Isfahánu způsobil masivní exploze

Izraelsko-americké vzdušné údery v noci na úterý zasáhly vojenská zařízení v Isfahánu, uvedla podle agentury AFP íránská státní média. Americký prezident Donald Trump v noci na své sociální síti Truth Social sdílel bez komentáře video, které zachycuje masivní sekundární exploze. Podle agentury AP se jednalo o útok v Isfahánu. Izraelská armáda v úterý bez podrobností oznámila, že dokončila další vlnu vzdušných úderů na Teherán. Trump je podle listu The Wall Street Journal ochotný ukončit válku proti Íránu, i když nedojde ke znovuotevření Hormuzského průlivu.
10:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Unie i některé evropské státy kritizují trest smrti, který přijal Izrael

Jednotlivé evropské státy i Evropská unie jako celek se vymezují proti zákonu, který v Izraeli zavádí trest smrti pro pachatele vražd izraelských občanů či pro teroristy. Unie ho považuje za velmi znepokojivý, Německo přijetí zákona lituje a Španělsko hovoří o dalším kroku k apartheidu.
před 1 hhodinou

Rusko i přes vysoké ztráty pokračuje v jarní ofenzivě

Rusko kromě útoků na ukrajinskou infrastrukturu zintenzivňuje svou aktivitu také na frontové linii, což ukazuje na začátek jarní ofenzivy. Agresor však postupuje za cenu vysokých ztrát, které mu nepřináší „potřebné“ výsledky. Kyjev tvrdí, že v únoru znovu získal kontrolu nad větším ukrajinským územím, než jaké za stejnou dobu dobyla Moskva. Diplomatická vyjednávání o míru se mezitím kvůli válce v Íránu zadrhla, a Kyjev tak vypracovává plán pro další možné pokračování konfliktu.
před 1 hhodinou

Čtyři izraelští vojáci zemřeli při střetu s členy Hizballáhu na jihu Libanonu

Čtyři izraelští vojáci zemřeli a dva byli zraněni při střetu s členy hnutí Hizballáh na jihu Libanonu, uvedla ráno podle zpravodajského webu Times of Israel izraelská armáda. Jde o největší izraelskou ztrátu od začátku invaze do Libanonu v polovině tohoto měsíce. Izrael celkem v březnu v bojích proti militantnímu hnutí na jihu sousední země přišel o deset příslušníků svého vojska.
06:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Szijjártó diskutuje v uniklém rozhovoru s Lavrovem o zrušení sankcí

Investigativní novináři ze serverů The Insider, VSquare a dalších médií zveřejnili nahrávku, která podle nich zachycuje maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa. Říká na ní ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi, že udělá, co bude moci, aby zablokoval balík unijních sankcí. V jiné konverzaci měl slíbit, že spolu se Slovenskem prosadí, aby z unijního sankčního seznamu zmizelo jméno sestry ruského oligarchy Ališera Usmanova. Podle prezidenta Petra Pavla by Česko mělo přehodnotit vztahy s Maďarskem.
13:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...