Orbán jednal s Putinem. Nezastupoval EU, upozorňují unijní představitelé

Po úterní návštěvě v Kyjevě a jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dorazil v pátek maďarský premiér Viktor Orbán do Moskvy, kde jednal s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Cesta šéfa maďarské vlády do Ruska byla podle jeho mluvčího součástí „mírové mise“. Maďarsko nyní předsedá Radě Evropské unie, ale šéf Evropské rady Charles Michel i šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell zdůraznili, že šlo o bilaterální návštěvu bez pověření od EU.

Putin po schůzce uvedl, že s Orbánem jednal o možnostech urovnání války na Ukrajině a o případných základech budoucí bezpečnostní architektury v Evropě, informovala ruská agentura TASS. Rusko před více než dvěma roky svou otevřenou invazí rozpoutalo válku na Ukrajině. Orbánovu návštěvu prý Putin vnímá jako snahu obnovit dialog Moskvy se Západem. Zároveň podle agentury Reuters zopakoval, že klíčem k vyřešení konfliktu zůstávají ruské návrhy. Tvrdil dále, že Kyjev není ochoten válku zastavit.

Jako podmínky pro rozhovory s Kyjevem šéf Kremlu minulý měsíc označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny, slib Kyjeva, že nevstoupí do NATO, zrušení sankcí vůči Rusku a neutrální, bezjaderný status pro Ukrajinu. Kyjev požadavky odmítl.

Orbán podle agentury Reuters označil příštích šest měsíců jako to, co nazval mírovou misí, ve které chce pokračovat. Připustil, že názory Kyjeva a Moskvy jsou si velmi vzdálené. „K ukončení války je třeba učinit mnoho kroků, ale my jsme učinili první krok k obnovení dialogu,“ řekl Orbán.

Poslední země v Evropě

Maďarsko se stává poslední evropskou zemí, která dokáže mluvit s Ruskem i Ukrajinou, řekl v pátek Orbán před jednáním s Putinem v Moskvě. Chce tohoto postavení Budapešti využít. „Maďarsko se pomalu stane poslední evropskou zemí, která dokáže mluvit s každým,“ řekl Orbán podle agentury RIA Novosti.

Putin na začátku schůzky s Orbánem řekl, že je připraven vyslechnout si postoje maďarského premiéra k Ukrajině a seznámit se se stanovisky dalších evropských partnerů. Putin přitom podle ruské agentury TASS zmínil současnou roli Maďarska v EU. „Chápu, že jste tentokrát dorazil nikoliv jen jako náš dlouholetý partner, ale také jako předseda Rady EU,“ řekl na úvod setkání s Orbánem šéf Kremlu. Maďarský premiér při setkání s Putinem uvedl, že současná schůzka je výjimečná.

„Mír se nedá dělat z pohodlného křesla v Bruselu. I když předsednictví EU nemá mandát vyjednávat jménem sedmadvacítky, nemůžeme jen tak sedět a čekat, až válka zázrakem skončí,“ uvedl Orbán před cestou na svém profilu na sociální síti X.

Kritika ze strany zástupců Evropské unie i NATO

Maďarsko tento půlrok předsedá Evropské unii, ale zástupci sedmadvacítky zdůrazňují, že pro jednání v Moskvě nemá pověření. Borrell v pátek řekl, že jde o bilaterální návštěvu a Orbán nijak nezastupuje EU při diplomatických jednáních. Podobně se vyjádřil ve čtvrtek i Michel, když pronikly zprávy o chystané cestě na veřejnost.

Cestu zkritizovala i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Politika „appeasementu“, tedy ústupků či usmíření, podle ní Putina nezastaví. „Pouze jednota a odhodlání otevřou cestu k úplnému, spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině,“ dodala.

Orbán v Moskvě na jednání s Putinem nereprezentuje NATO, prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Dodal, že o cestě do Ruska informoval Orbán Severoatlantickou alianci předem. Zdůraznil také, že Maďarsko v minulosti podpořilo veškerá prohlášení NATO odsuzující ruskou agresi na Ukrajině. Všichni spojenci si podle šéfa NATO uvědomují, kdo je agresor a že Rusko je za válku zodpovědné.

Orbán nezastupuje v Moskvě české zájmy ani zájmy EU, uvedl na síti X český premiér Fiala (ODS). Zdůraznil, že pozice Prahy je jasná: Putin je agresor, Česko stojí na straně Ukrajiny.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Maďarsko cestu premiéra Orbána do Moskvy s Ukrajinou nekoordinovalo. Kyjev zároveň vyzval všechny země, aby dodržovaly zásadu, která vylučuje dohody o Ukrajině bez Ukrajiny. „Připomínáme, že zásada ‚žádné dohody o Ukrajině bez Ukrajiny‘ zůstává pro naši zemi nedotknutelná a vyzýváme všechny státy, aby ji striktně dodržovaly,“ uvádí ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož rozhodnutí o cestě Orbána do Moskvy učinilo Maďarsko bez souhlasu Ukrajiny.

Orbán tento týden poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze podnikl cestu do Kyjeva. Vyzval tam k uzavření příměří, které by mohlo urychlit zahájení mírových rozhovorů. Nynější cestu do Moskvy označil za „druhou zastávku“ mírové mise.

Maďarsko navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Ruskem. Odmítá Kyjevu poskytovat vojenskou pomoc a kritizuje sankce, jež sedmadvacítka kvůli agresi vůči sousední zemi na Rusko uvalila. Orbán patří k několika málo západním lídrům, kteří se od začátku invaze setkali s Putinem.

Votápek nevěří, že cesta něco reálného přinese

„Orbánova návštěva je porušením neoficiálního embarga, ke kterému se rozhodli západoevropští politici poté, co zjistili, že se s Putinem nedá rozumně vyjednávat a že dál pokračuje ve své zločinné agresi proti Ukrajině,“ uvedl pro ČT analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti).

Zdůraznil, že maďarský premiér nemá žádný mandát, ani od aparátu Unie, ani od členských států, ani od Ukrajiny. „Je to čistě jeho soukromá akce. Chce využít svého současného předsednického období a chce si nahánět osobní body.“

8 minut
Votápek o cestě Orbána do Moskvy
Zdroj: ČT24

Votápek nevěří, že by byl Orbán schopen cokoliv dojednat o míru. I proto, že ukrajinská strana dala před několika dny jasně najevo, že myšlenky o okamžitém zastavení palby, které by mělo předcházet dalšímu jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, jsou zcela nepřijatelné. Putin podle něho bude rád hrát svou kartu, že chce ukončit „tu strašlivou válku, ve které se zabíjejí dva slovanské národy, a k tomu dodá, že je to potřeba udělat za jeho podmínek“. Votápek tedy odhadl, že řečí o míru bude nyní v Moskvě hodně, ale reálného tam nebude nic.

Bývalý diplomat dodal, že Orbán tak získá body u svých voličů, kteří ho stejně podporují, „protože najednou má hvězdný prach mezinárodní politiky“. Nepochybuje také o tom, že jsou ve světě různé politické subjekty a hnutí, které budou maďarského premiéra obdivovat, protože uvažují podobně. Označil je za populisty a „vlastence vlastní kapsy“, jichž je ve světě stále víc.

Ukrajinská média cestu Orbána do Moskvy sledují a připomínají i kritiku od špiček Unie, uvedla zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová. Dodala, že úterní cesta maďarského premiéra do Kyjeva byla „zásadní návštěvou, protože šlo o jeho první návštěvu Ukrajiny během ruské invaze a zároveň první návštěvu za posledních dvanáct let.“

Zpravodajka referovala z obce Berehovo, kde sídlí početná maďarská menšina. Budapešť zde aktivně podporuje a dotuje maďarskou kulturu a jazyk, dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že je připraven o citlivých otázkách jednat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
09:56Aktualizovánopřed 5 mminutami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 10 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA. Francie sankce důrazně odsoudila, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 12 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 14 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 18 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...