Orbán jednal s Putinem. Nezastupoval EU, upozorňují unijní představitelé

Po úterní návštěvě v Kyjevě a jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dorazil v pátek maďarský premiér Viktor Orbán do Moskvy, kde jednal s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Cesta šéfa maďarské vlády do Ruska byla podle jeho mluvčího součástí „mírové mise“. Maďarsko nyní předsedá Radě Evropské unie, ale šéf Evropské rady Charles Michel i šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell zdůraznili, že šlo o bilaterální návštěvu bez pověření od EU.

Putin po schůzce uvedl, že s Orbánem jednal o možnostech urovnání války na Ukrajině a o případných základech budoucí bezpečnostní architektury v Evropě, informovala ruská agentura TASS. Rusko před více než dvěma roky svou otevřenou invazí rozpoutalo válku na Ukrajině. Orbánovu návštěvu prý Putin vnímá jako snahu obnovit dialog Moskvy se Západem. Zároveň podle agentury Reuters zopakoval, že klíčem k vyřešení konfliktu zůstávají ruské návrhy. Tvrdil dále, že Kyjev není ochoten válku zastavit.

Jako podmínky pro rozhovory s Kyjevem šéf Kremlu minulý měsíc označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny, slib Kyjeva, že nevstoupí do NATO, zrušení sankcí vůči Rusku a neutrální, bezjaderný status pro Ukrajinu. Kyjev požadavky odmítl.

Orbán podle agentury Reuters označil příštích šest měsíců jako to, co nazval mírovou misí, ve které chce pokračovat. Připustil, že názory Kyjeva a Moskvy jsou si velmi vzdálené. „K ukončení války je třeba učinit mnoho kroků, ale my jsme učinili první krok k obnovení dialogu,“ řekl Orbán.

Poslední země v Evropě

Maďarsko se stává poslední evropskou zemí, která dokáže mluvit s Ruskem i Ukrajinou, řekl v pátek Orbán před jednáním s Putinem v Moskvě. Chce tohoto postavení Budapešti využít. „Maďarsko se pomalu stane poslední evropskou zemí, která dokáže mluvit s každým,“ řekl Orbán podle agentury RIA Novosti.

Putin na začátku schůzky s Orbánem řekl, že je připraven vyslechnout si postoje maďarského premiéra k Ukrajině a seznámit se se stanovisky dalších evropských partnerů. Putin přitom podle ruské agentury TASS zmínil současnou roli Maďarska v EU. „Chápu, že jste tentokrát dorazil nikoliv jen jako náš dlouholetý partner, ale také jako předseda Rady EU,“ řekl na úvod setkání s Orbánem šéf Kremlu. Maďarský premiér při setkání s Putinem uvedl, že současná schůzka je výjimečná.

„Mír se nedá dělat z pohodlného křesla v Bruselu. I když předsednictví EU nemá mandát vyjednávat jménem sedmadvacítky, nemůžeme jen tak sedět a čekat, až válka zázrakem skončí,“ uvedl Orbán před cestou na svém profilu na sociální síti X.

Kritika ze strany zástupců Evropské unie i NATO

Maďarsko tento půlrok předsedá Evropské unii, ale zástupci sedmadvacítky zdůrazňují, že pro jednání v Moskvě nemá pověření. Borrell v pátek řekl, že jde o bilaterální návštěvu a Orbán nijak nezastupuje EU při diplomatických jednáních. Podobně se vyjádřil ve čtvrtek i Michel, když pronikly zprávy o chystané cestě na veřejnost.

Cestu zkritizovala i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Politika „appeasementu“, tedy ústupků či usmíření, podle ní Putina nezastaví. „Pouze jednota a odhodlání otevřou cestu k úplnému, spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině,“ dodala.

Orbán v Moskvě na jednání s Putinem nereprezentuje NATO, prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Dodal, že o cestě do Ruska informoval Orbán Severoatlantickou alianci předem. Zdůraznil také, že Maďarsko v minulosti podpořilo veškerá prohlášení NATO odsuzující ruskou agresi na Ukrajině. Všichni spojenci si podle šéfa NATO uvědomují, kdo je agresor a že Rusko je za válku zodpovědné.

Orbán nezastupuje v Moskvě české zájmy ani zájmy EU, uvedl na síti X český premiér Fiala (ODS). Zdůraznil, že pozice Prahy je jasná: Putin je agresor, Česko stojí na straně Ukrajiny.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Maďarsko cestu premiéra Orbána do Moskvy s Ukrajinou nekoordinovalo. Kyjev zároveň vyzval všechny země, aby dodržovaly zásadu, která vylučuje dohody o Ukrajině bez Ukrajiny. „Připomínáme, že zásada ‚žádné dohody o Ukrajině bez Ukrajiny‘ zůstává pro naši zemi nedotknutelná a vyzýváme všechny státy, aby ji striktně dodržovaly,“ uvádí ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož rozhodnutí o cestě Orbána do Moskvy učinilo Maďarsko bez souhlasu Ukrajiny.

Orbán tento týden poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze podnikl cestu do Kyjeva. Vyzval tam k uzavření příměří, které by mohlo urychlit zahájení mírových rozhovorů. Nynější cestu do Moskvy označil za „druhou zastávku“ mírové mise.

Maďarsko navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Ruskem. Odmítá Kyjevu poskytovat vojenskou pomoc a kritizuje sankce, jež sedmadvacítka kvůli agresi vůči sousední zemi na Rusko uvalila. Orbán patří k několika málo západním lídrům, kteří se od začátku invaze setkali s Putinem.

Votápek nevěří, že cesta něco reálného přinese

„Orbánova návštěva je porušením neoficiálního embarga, ke kterému se rozhodli západoevropští politici poté, co zjistili, že se s Putinem nedá rozumně vyjednávat a že dál pokračuje ve své zločinné agresi proti Ukrajině,“ uvedl pro ČT analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti).

Zdůraznil, že maďarský premiér nemá žádný mandát, ani od aparátu Unie, ani od členských států, ani od Ukrajiny. „Je to čistě jeho soukromá akce. Chce využít svého současného předsednického období a chce si nahánět osobní body.“

Nahrávám video
Votápek o cestě Orbána do Moskvy
Zdroj: ČT24

Votápek nevěří, že by byl Orbán schopen cokoliv dojednat o míru. I proto, že ukrajinská strana dala před několika dny jasně najevo, že myšlenky o okamžitém zastavení palby, které by mělo předcházet dalšímu jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, jsou zcela nepřijatelné. Putin podle něho bude rád hrát svou kartu, že chce ukončit „tu strašlivou válku, ve které se zabíjejí dva slovanské národy, a k tomu dodá, že je to potřeba udělat za jeho podmínek“. Votápek tedy odhadl, že řečí o míru bude nyní v Moskvě hodně, ale reálného tam nebude nic.

Bývalý diplomat dodal, že Orbán tak získá body u svých voličů, kteří ho stejně podporují, „protože najednou má hvězdný prach mezinárodní politiky“. Nepochybuje také o tom, že jsou ve světě různé politické subjekty a hnutí, které budou maďarského premiéra obdivovat, protože uvažují podobně. Označil je za populisty a „vlastence vlastní kapsy“, jichž je ve světě stále víc.

Ukrajinská média cestu Orbána do Moskvy sledují a připomínají i kritiku od špiček Unie, uvedla zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová. Dodala, že úterní cesta maďarského premiéra do Kyjeva byla „zásadní návštěvou, protože šlo o jeho první návštěvu Ukrajiny během ruské invaze a zároveň první návštěvu za posledních dvanáct let.“

Zpravodajka referovala z obce Berehovo, kde sídlí početná maďarská menšina. Budapešť zde aktivně podporuje a dotuje maďarskou kulturu a jazyk, dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macron jednal s Tuskem o spolupráci v obraně

Francouzský prezident Emmanuel Macron se v Gdaňsku v pondělí sešel s polským premiérem Donaldem Tuskem. Předmětem jednání byla spolupráce v obraně a bezpečnosti. Varšava má zájem o účast v programu rozšířeného jaderného odstrašování, zmiňován v médiích je také nákup tankovacích letadel pro polské vojenské letectvo.
16:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kalifornský marast může demokraty připravit o zdánlivou jistotu

Před guvernérskými volbami v Kalifornii se demokratičtí kandidáti potýkají s nízkou podporou v průzkumech. V polovině dubna navíc odstoupil dosud favorizovaný demokrat Eric Swalwell, který čelí obviněním ze sexuálního násilí, a to ještě posílilo šance republikánů zcela vyřadit demokraty ze souboje o guvernérské křeslo. Ve státě s jednou z nejsilnějších ekonomik na světě přitom poslední roky dominovali právě demokraté.
před 1 hhodinou

Nepřípustné. Resort zahraničí plísnil ruského velvyslance kvůli výhrůžkám firmám

Ministerstvo zahraničí ruskému velvyslanci v Česku Alexandru Zmejevskému vyjádřilo důrazný protest vůči výhrůžkám tuzemským firmám. Podobná rétorika vůči Česku, zdejším subjektům i českým spojencům je zcela nepřípustná, uvedl následně úřad. Velvyslance v pondělí dopoledne na resortu přijala vrchní ředitelka evropské sekce Hana Hubáčková, o jeho předvolání rozhodl minulý týden ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
13:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Slováci budou v referendu rozhodovat o doživotní rentě pro Fica a o prokuratuře

Slovenský prezident Peter Pellegrini vyhlásil na 4. července referendum o zrušení takzvané doživotní renty například pro současného premiéra Roberta Fica (Smer) a také o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Naopak odmítl nechat rozhodovat o předčasných parlamentních volbách.
16:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Bulharské volby vyhrála strana exprezidenta Radeva, bude mít absolutní většinu

V nedělních parlamentních volbách v Bulharsku s velkým náskokem vyhrálo uskupení Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva. Po sečtení všech odevzdaných lístků získalo podle ústřední volební komise přes 44 a půl procenta hlasů. Výsledek straně stačí k absolutní většině v Národním shromáždění. Jednoznačné vítězství Progresivního Bulharska by tak mohlo ukončit období politické nestability v zemi. Radev odmítá vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině.
10:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
před 2 hhodinami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 5 hhodinami

Po silném zemětřesení zasáhly Japonsko první vlny tsunami, hrozí další otřesy

Severovýchodní pobřeží Japonska v pondělí zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně, uvedly dopoledne SELČ místní úřady. Původně hlásily 7,4 stupně. Zemětřesení dle agentury AFP otřáslo i budovami v Tokiu vzdáleném stovky kilometrů. Japonská meteorologická služba (JMA) vydala varování před až třímetrovou tsunami. První vlny již zasáhly pobřeží země, zatím jsou ale výrazně menší – nejvyšší byla zaznamenána ve městě Kudži a dosahovala asi 80 centimetrů. Úřady očekávají, že přijdou další. Později varovaly před zvýšeným rizikem dalšího velkého zemětřesení v oblasti severního pobřeží země. Nejsou hlášeny žádné oběti.
10:30Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...