Orbán jednal s Putinem. Nezastupoval EU, upozorňují unijní představitelé

Po úterní návštěvě v Kyjevě a jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dorazil v pátek maďarský premiér Viktor Orbán do Moskvy, kde jednal s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Cesta šéfa maďarské vlády do Ruska byla podle jeho mluvčího součástí „mírové mise“. Maďarsko nyní předsedá Radě Evropské unie, ale šéf Evropské rady Charles Michel i šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell zdůraznili, že šlo o bilaterální návštěvu bez pověření od EU.

Putin po schůzce uvedl, že s Orbánem jednal o možnostech urovnání války na Ukrajině a o případných základech budoucí bezpečnostní architektury v Evropě, informovala ruská agentura TASS. Rusko před více než dvěma roky svou otevřenou invazí rozpoutalo válku na Ukrajině. Orbánovu návštěvu prý Putin vnímá jako snahu obnovit dialog Moskvy se Západem. Zároveň podle agentury Reuters zopakoval, že klíčem k vyřešení konfliktu zůstávají ruské návrhy. Tvrdil dále, že Kyjev není ochoten válku zastavit.

Jako podmínky pro rozhovory s Kyjevem šéf Kremlu minulý měsíc označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny, slib Kyjeva, že nevstoupí do NATO, zrušení sankcí vůči Rusku a neutrální, bezjaderný status pro Ukrajinu. Kyjev požadavky odmítl.

Orbán podle agentury Reuters označil příštích šest měsíců jako to, co nazval mírovou misí, ve které chce pokračovat. Připustil, že názory Kyjeva a Moskvy jsou si velmi vzdálené. „K ukončení války je třeba učinit mnoho kroků, ale my jsme učinili první krok k obnovení dialogu,“ řekl Orbán.

Poslední země v Evropě

Maďarsko se stává poslední evropskou zemí, která dokáže mluvit s Ruskem i Ukrajinou, řekl v pátek Orbán před jednáním s Putinem v Moskvě. Chce tohoto postavení Budapešti využít. „Maďarsko se pomalu stane poslední evropskou zemí, která dokáže mluvit s každým,“ řekl Orbán podle agentury RIA Novosti.

Putin na začátku schůzky s Orbánem řekl, že je připraven vyslechnout si postoje maďarského premiéra k Ukrajině a seznámit se se stanovisky dalších evropských partnerů. Putin přitom podle ruské agentury TASS zmínil současnou roli Maďarska v EU. „Chápu, že jste tentokrát dorazil nikoliv jen jako náš dlouholetý partner, ale také jako předseda Rady EU,“ řekl na úvod setkání s Orbánem šéf Kremlu. Maďarský premiér při setkání s Putinem uvedl, že současná schůzka je výjimečná.

„Mír se nedá dělat z pohodlného křesla v Bruselu. I když předsednictví EU nemá mandát vyjednávat jménem sedmadvacítky, nemůžeme jen tak sedět a čekat, až válka zázrakem skončí,“ uvedl Orbán před cestou na svém profilu na sociální síti X.

Kritika ze strany zástupců Evropské unie i NATO

Maďarsko tento půlrok předsedá Evropské unii, ale zástupci sedmadvacítky zdůrazňují, že pro jednání v Moskvě nemá pověření. Borrell v pátek řekl, že jde o bilaterální návštěvu a Orbán nijak nezastupuje EU při diplomatických jednáních. Podobně se vyjádřil ve čtvrtek i Michel, když pronikly zprávy o chystané cestě na veřejnost.

Cestu zkritizovala i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Politika „appeasementu“, tedy ústupků či usmíření, podle ní Putina nezastaví. „Pouze jednota a odhodlání otevřou cestu k úplnému, spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině,“ dodala.

Orbán v Moskvě na jednání s Putinem nereprezentuje NATO, prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Dodal, že o cestě do Ruska informoval Orbán Severoatlantickou alianci předem. Zdůraznil také, že Maďarsko v minulosti podpořilo veškerá prohlášení NATO odsuzující ruskou agresi na Ukrajině. Všichni spojenci si podle šéfa NATO uvědomují, kdo je agresor a že Rusko je za válku zodpovědné.

Orbán nezastupuje v Moskvě české zájmy ani zájmy EU, uvedl na síti X český premiér Fiala (ODS). Zdůraznil, že pozice Prahy je jasná: Putin je agresor, Česko stojí na straně Ukrajiny.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Maďarsko cestu premiéra Orbána do Moskvy s Ukrajinou nekoordinovalo. Kyjev zároveň vyzval všechny země, aby dodržovaly zásadu, která vylučuje dohody o Ukrajině bez Ukrajiny. „Připomínáme, že zásada ‚žádné dohody o Ukrajině bez Ukrajiny‘ zůstává pro naši zemi nedotknutelná a vyzýváme všechny státy, aby ji striktně dodržovaly,“ uvádí ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož rozhodnutí o cestě Orbána do Moskvy učinilo Maďarsko bez souhlasu Ukrajiny.

Orbán tento týden poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze podnikl cestu do Kyjeva. Vyzval tam k uzavření příměří, které by mohlo urychlit zahájení mírových rozhovorů. Nynější cestu do Moskvy označil za „druhou zastávku“ mírové mise.

Maďarsko navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Ruskem. Odmítá Kyjevu poskytovat vojenskou pomoc a kritizuje sankce, jež sedmadvacítka kvůli agresi vůči sousední zemi na Rusko uvalila. Orbán patří k několika málo západním lídrům, kteří se od začátku invaze setkali s Putinem.

Votápek nevěří, že cesta něco reálného přinese

„Orbánova návštěva je porušením neoficiálního embarga, ke kterému se rozhodli západoevropští politici poté, co zjistili, že se s Putinem nedá rozumně vyjednávat a že dál pokračuje ve své zločinné agresi proti Ukrajině,“ uvedl pro ČT analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti).

Zdůraznil, že maďarský premiér nemá žádný mandát, ani od aparátu Unie, ani od členských států, ani od Ukrajiny. „Je to čistě jeho soukromá akce. Chce využít svého současného předsednického období a chce si nahánět osobní body.“

8 minut
Votápek o cestě Orbána do Moskvy
Zdroj: ČT24

Votápek nevěří, že by byl Orbán schopen cokoliv dojednat o míru. I proto, že ukrajinská strana dala před několika dny jasně najevo, že myšlenky o okamžitém zastavení palby, které by mělo předcházet dalšímu jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, jsou zcela nepřijatelné. Putin podle něho bude rád hrát svou kartu, že chce ukončit „tu strašlivou válku, ve které se zabíjejí dva slovanské národy, a k tomu dodá, že je to potřeba udělat za jeho podmínek“. Votápek tedy odhadl, že řečí o míru bude nyní v Moskvě hodně, ale reálného tam nebude nic.

Bývalý diplomat dodal, že Orbán tak získá body u svých voličů, kteří ho stejně podporují, „protože najednou má hvězdný prach mezinárodní politiky“. Nepochybuje také o tom, že jsou ve světě různé politické subjekty a hnutí, které budou maďarského premiéra obdivovat, protože uvažují podobně. Označil je za populisty a „vlastence vlastní kapsy“, jichž je ve světě stále víc.

Ukrajinská média cestu Orbána do Moskvy sledují a připomínají i kritiku od špiček Unie, uvedla zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová. Dodala, že úterní cesta maďarského premiéra do Kyjeva byla „zásadní návštěvou, protože šlo o jeho první návštěvu Ukrajiny během ruské invaze a zároveň první návštěvu za posledních dvanáct let.“

Zpravodajka referovala z obce Berehovo, kde sídlí početná maďarská menšina. Budapešť zde aktivně podporuje a dotuje maďarskou kulturu a jazyk, dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky.
13:09AktualizovánoPrávě teď

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 3 hhodinami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 3 hhodinami
Načítání...