Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Kyjevě za možný základ pro příští dohodu s Budapeští. Ochotu ji uzavřít vyjádřil i Orbán, který vybídl k příměří. Do Kyjeva se vydal den poté, co se jeho země chopila předsednictví v Radě EU. Maďarsko blokuje téměř veškerou vojenskou pomoc pro Ukrajinu, na které se shodly ostatní unijní státy. Orbán navštívil Kyjev naposledy v roce 2012, tedy ještě před nelegální anexí Krymu a vpádem ruských sil na východ Ukrajiny.
Zelenskyj a Orbán uvedli, že jejich setkání bylo důležitým krokem k vyřešení dlouhodobých problémů mezi oběma zeměmi.
„Obsah našich nynějších rozhovorů se může stát základem pro budoucí bilaterální dohodu mezi našimi státy, která bude upravovat naše vztahy,“ řekl ukrajinský prezident. „Chceme navázat vztahy mezi našimi zeměmi a podepsat s Ukrajinou dohodu o spolupráci podobnou těm, které již Maďarsko podepsalo s jinými sousedy,“ doplnil.
Premiér dále prohlásil, že Maďarsko oceňuje Zelenského mírové iniciativy a že hostitele požádal, aby zvážil uzavření příměří, které by mohlo urychlit zahájení mírových rozhovorů, napsala agentura Reuters. Orbán také uvedl, že se obě země snaží překonat dřívější neshody a že se zaměřují na budoucnost.
Zelenskyj podle BBC na tiskové konferenci nekomentoval Orbánův návrh a důraz kladl na bilaterální vztahy. Poradce ukrajinského prezidenta Ihor Žovkva později podle agentury Reuters uvedl, že to nebylo prvně, co zazněl návrh na příměří, a že Zelenskyj Orbánovi odpověděl svým veřejně známým postojem. Žovkva ho neupřesnil, ale Kyjev dlouhodobě uvádí, že Rusko by jakýkoliv klid zbraní využilo k přeskupení a posílení k dalšímu útoku.
Orbán jednal se Zelenským již před pár dny na summitu EU v Bruselu. Zelenskyj na vrcholné schůzce vyzval lídry všech zemí EU, aby dále zvýšily vojenskou pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi.
Orbán v pondělním rozhovoru pro maďarskou stanici M1 slíbil, že podnikne „první kroky“, které pomohou nastolit mír na Ukrajině. Američané by podle něj neměli zůstat stranou, pokud jde o budoucnost EU a válku na Ukrajině.
Maďarský premiér si myslí, že Rusové a Američané se dříve či později dohodnou mezi sebou a Unie se na to musí připravit. „Kde bude Evropa? Kdo bude zastupovat vaše zájmy? A jaké jsou vaše zájmy?“ podotkl Orbán s tím, že maďarské předsednictví nemůže na tyto otázky odpovědět samo.
Vazby na Moskvu
Maďarsko opakovaně blokovalo pomoc Ukrajině a vyslovilo se proti vstupu Kyjeva do NATO a EU. Po vítězství v parlamentních volbách v roce 2022 zařadil Orbán Zelenského na seznam „odpůrců“, kteří se proti němu údajně spikli a podporovali opozici, upozorňuje Ukrajinska pravda.
Od začátku velké ruské invaze v únoru 2022 maďarský premiér napadenou zemi ještě nenavštívil. Orbán tak neučinil ani během funkčního období předchozího prezidenta Petra Porošenka. Naposledy byl v Kyjevě v roce 2012, kdy se setkal s tehdejším proruským prezidentem Viktorem Janukovyčem, upozornila Evropejska pravda.
Orbán zároveň patří k několika málo západním lídrům, kteří se od invaze setkali s ruským vládcem Vladimirem Putinem, připomíná FT.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó navštívil Rusko od vypuknutí plnohodnotné války nejméně pětkrát. V červnu také navštívil Bělorusko, a to v rozporu se sankcemi EU, připomíná Kyiv Independent.
„Orbánova návštěva v Kyjevě je velkým překvapením jak pro Ukrajinu, tak i pro Maďarsko,“ uvedla zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová. Spekulace se podle ní šířily od pondělí. „Nezávislá maďarská média tvrdila, že Orbán zřejmě pojede na Ukrajinu, aby si mohl vylepšit image Maďarska v Unii, protože o Maďarsku někteří ukrajinští a evropští politici tvrdí, že je dost protiukrajinské a je spíše na straně Ruska,“ dodala zpravodajka.
Kritika bez většího reálného dopadu
Maďarský kritický postoj se netýká jen dodávek zbraní, ale třeba i zavedení protiruských sankcí, připomíná Zasidkovyčová s tím, že podle vyjádření maďarské opozice a nezávislých médií jde u Orbána spíš o politickou rétoriku, která má Moskvu přesvědčit o maďarské podpoře Putina.
„Maďarská nezávislá média uvádějí, že ta kritika (ukrajinské pomoci) neměla zase tak zásadní dopad na pomoc, protože byla nakonec schválena. Například jedinkrát, kdy Maďarsko vetovalo pomoc Ukrajině, když Evropská unie v prosinci schválila balíček padesáti miliard eur, tak Orbán měsíc poté souhlasil s tou pomocí a nebránil jejímu schválení,“ doplnila zpravodajka.
Návštěva přichází v době, kdy Maďarsko přebírá rotující předsednictví v Radě EU, což vzbudilo u řady představitelů EU nevoli a někteří vyzvali předsedu Evropské rady Charlese Michela, aby maďarské předsednictví pozastavil. Zelenskyj Budapešti k nové roli pogratuloval.
Maďarský premiér se v současné době snaží získat členy do nové aliance evropských nacionalistických stran Patrioti pro Evropu, která by se podle jeho představ měla stát největší pravicovou frakcí v Evropském parlamentu, připomněla agentura AP. Skupina, jejímž spoluzakladatelem je i české ANO, čelí kritice, že sdružuje strany vstřícné vůči Rusku.
Podle zdroje Guardianu z Kyjeva není jasné, zda Orbán navštíví Ukrajinu jako zástupce EU nebo samotného Maďarska. „Je zde zjevně konflikt (mezi EU a Budapeští),“ uvedl tento zdroj.
Práva maďarské menšiny
Jeden ze zdrojů v Budapešti sdělil, že návštěva byla potvrzena po jednání o právech etnické maďarské menšiny žijící na Ukrajině. „V posledních týdnech došlo k dohodě. Budou to moci oznámit jako úspěch,“ tvrdí zdroj.
Budapešť opakovaně viní Kyjev z diskriminace maďarské etnické menšiny soustředěné na jihozápadě Ukrajiny, což ukrajinské vedení odmítá. Podle oficiálních údajů z roku 2019 žije v Zakarpatí 95 tisíc příslušníků maďarské menšiny.
„Spor týkající se maďarské menšiny v Zakarpatí trvá více než deset let. Začalo to po událostech na Majdanu, kdy se ukrajinská vláda snažila více vytěsnit ruský jazyk z ukrajinského prostranství, takže začala zavádět nové zákony, které měly podpořit ukrajinský jazyk. To ale mělo vliv i na jiné menšiny včetně té maďarské. Týkalo se to maďarských škol, kdy bylo zavedeno více hodin ukrajinského jazyka než například toho maďarského,“ popisuje Zasidkovyčová.
V posledních deseti letech se postoj Kyjeva k maďarské menšině nijak zásadně nezměnil, konstatovala zpravodajka.
„Maďarsko pak tuto otázku vyvedlo na celosvětovou úroveň a připomnělo to například v rámci jednání o vstupu Ukrajiny do Evropské unie, kdy tvrdilo, že nejdřív musí Ukrajina vyřešit otázky národnostních menšin na svém území. Za pravdu dala Maďarsku Benátská komise, Ukrajina následně začala zavádět některé změny v zákoně, které měly vylepšit postavení. Maďarská rétorika se ale nezměnila,“ podotkla Zasidkovyčová.
Orbán je racionální, míní David z SPD
Europoslanec Ondřej Krutílek (ODS) považuje Orbánovu cestu jen za jeho další PR akci – k čemuž využil současného maďarského předsednictví Radě Evropské unie, – která má ukázat, že je evropským státníkem. „Nic to pro mě neznamená,“ dodal v Událostech, komentářích. Orbánovu výzvu k příměří hodnotí jako stále stejnou pohádku, „kterou Viktor Orbán opakuje dokolečka“. Krutílek je zastáncem podpory Ukrajiny všemi způsoby, „které umíme, a aby to bylo na Ukrajině, která si rozhodne o tom, kdy k jakému jednacímu stolu přistoupí.“
Europoslanec Ivan David (SPD) připomněl, že Orbánova výzva k příměří je dlouhodobé stanovisko maďarského premiéra, takže nešlo o žádné překvapení. „Pokládám to za racionální. Musíme ale také uvážit, že Maďarsko sousedí s Ukrajinou, v zemi je dvě stě tisíc etnických Maďarů. Víme, že současný ukrajinský režim neuznává národnostní menšiny a jejich práva, proto také ten konfliktní vztah s Viktorem Orbánem,“ prohlásil. David považuje Orbánův přístup za velmi odpovědný, „protože nemá zájem na rozšiřování konfliktu na Ukrajině do dalších zemí a snaží se, aby konflikt neeskaloval“.
Krutílek dodal, že Orbán se snažil při své návštěvě s Ukrajinci hovořit o tom, jak vyřešit otázku maďarské národnostní menšiny. „Pokud jsou mé informace správné, tak se domluvili na dalších bilaterárních jednáních pro větší ochranu této menšiny.“ Považuje tento ukrajinský přístup za správný, protože třecích ploch mezi oběma zeměmi je hodně a s tímto přístupem by mohly postupem času zmizet.
Spor o to, co patří či nepatří Ukrajině
David se také nechal slyšet, že Ukrajincům na Ukrajině „už vůbec nic nepatří“. Své tvrzení odůvodňoval tím, že „nejpodstatnější část kvalitní orné půdy již vlastní nebo mají za pro Ukrajinu nevýhodných podmínek pronajaty nadnárodní společnosti. A podobně je to například s průmyslem, se surovinovými zdroj a podobně“.
Krutílek uvedl, že Davidovo tvrzení vnímá hlavně jako „fake news“. Dodal, že neví, „odkud jej David bere a vůbec nerozumí tomu, kudy se ubírá jeho argumentace“.
David na to reagoval slovy, že to lze vyčíst z ročenek a z přehledů o hospodářském vývoji. „Není to žádné tajemství,“ dodal. Odvolával se i na svůj rozhovor s náměstkem ukrajinského ministra zemědělství.
Krutílek se naopak domnívá, že David směšuje několik věcí dohromady. „To, že na Ukrajině mohou působit zahraniční společnosti, nic nehovoří o tom, že by Ukrajincům nepatřila jejich země,“ zdůraznil.
